Jonathan Strange & pan Norrell – Clarke Susanna

Přišla odnikud, dobyla pulty knihkupectví a na plné čáře zvítězila u čtenářů. Tak tohle by se dalo napsat o knize Jonathan Strange a pan Norrell britské autorky Susanny Clarkové. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, až na to, že na rozdíl od obvyklých bestsellerů jde o opravdu kvalitní román a navíc v žánru fantasy. Fantasy pro dospělé, fantasy oproštěná od zavedených klišé a vracející se k podstatě žánru. Neboť fantasy pochází od slova fantazie…

Clarke Susanna - Jonathan Strange & pan NorrellRomán Jonathan Strange a pan Norrell vyšel v Anglii roce 2004 a záhy se stal velkým mezinárodním bestsellerem, okouzlujícím čtenáře a sbírajícím ocenění. Mnoho let psaná prvotina Susanny Clarkové udělala  díru do světa, je však nutno přiznat, že – bez ohledu na své nepochybné kvality – již měla usnadněnou situaci. Po úspěchu Harryho Pottera a J.R.R. Tolkiena (podpořeného v té době uvedenou trilogií Pán prstenů) byl trh i nakladatelé naladěni na stejné vlně. Čtenáři – a tím myslím širokou obec pravidelných konzumentů knih, ne ortodoxní fanoušky – chtěli další fantasy a vydavatelé zjistili, že se na ní dá vydělat pěkný balík peněz. Na český trh sice  kniha přichází o tři roky později, avšak, zaplaťpánbůh, boom fantasy dosud neopadnul (viz úspěchy Eragona), takže by kniha mohla zabodovat i u lidí, kteří fantasy pravidelně nevyhledávají. Avšak dost teorií, pojďme se podívat na samotný předmět našeho zájmu, výtisk českého vydání knihy Jonathan Strange a pan Norrell

Děj románu se odehrává na začátku 19. století ve „staré dobré Anglii“, přesněji řečeno, v její alternativní verzi. Od té naší se liší jen v jedné drobné, ale podstatné věci – ve světě Susanny Clarkové existuje magie. Přesněji řečeno, magie v ní existovala a zrodila takové velké čaroděje jako Johan Uskglasse, avšak na počátku novověku zmizela. Neztratila se za nějakými pouťovými efekty, spíše se poznenáhlu nenápadně vytratila. Zůstaly po ní jen blednoucí vzpomínky a množství zaprášených knih, plné nepoužitelných zaklínadel. Nu a jelikož mají dějiny sklon jít nejsnazší cestou, spojily se rozdělené proudy historie zase do jednoho proudu a vrátily se zpět do normálního koryta. V Anglii tak vládne šílený král Jiří, s Evropou si pohrává ambiciózní Korsičan jménem Buonaparte a chytré hlavy experimentují s věcí jménem „parní stroj“.

Mimo starých knih zůstali také podivínští příznivci magie, kteří se ocitli v rolích paleontologů   – mohli teoretizovat o něčem, co nezpochybnitelně existovalo, studovat pozůstatky, ale ne spatřit živého dinosaura (tedy praktického mága).  Nutno dodat, že fanouškům magie, většinou představovaných nudícími se dobře situovanými pány ze středních vrstev, daný status quo vcelku vyhovoval. Umožňoval jim sdružovat se do spolků a poskytoval vítanou záminku, proč zmizet z domu zpod pantofle. Takovou společností byli i Přátelé anglické magie. Bezmála idylickou existenci této společnosti gentlemanů ukončilo až neprozíravé přání spatřit umění údajného skutečného mága, kterým byl Gilbert Norrell. Neprozíravé, protože magie se po stovkách let začíná probouzet a přirozenou jednotkou magie je… jeden mág. Spolupráce se nepěstuje, pan Norrell amatérskou konkurenci netrpí a je odhodlán ji přiměřenými prostředky odkázat do patřičných mezí. 

Gilbert Norrell, mág – samouk, první po stovkách let, má charisma hromady cihel, marnivosti na rozdávání, je zapřísáhlý misogyn a s přehledem by vyhrál soutěž o titul „Nejnudnější kouzelník všech dob“. Nejvíce ze všeho na celém světě miluje své knihy, a když se rozdávala empatie, zaspal. Má také velké poslání – navrátit anglickou magii zpět do života, ovšem oproštěnou od předsudků a starých metod. Je jasné, že s takovými vlastnostmi nebude jeho práce snadná. Jonathan Strange, druhý hlavní hrdina, je jeho pravým opakem. Je sice stejně jako on mágem samoukem, ale liší se od něj  jak vlastnostmi – vedle Norrella vypadá jako lev salónů, nemá problém vycházet s lidmi a má rád ženy -, tak přístupem k magii. Strange se vzhlíží ve slavné minulosti anglické magie a tradičních metod se nezříká. Přes období počáteční spolupráce je srážka mezi nimi nevyhnutelná, zvláště když Norrell dá hodně na rady svých nohsledů. Nesuďme však pana Norrella příliš přísně. Jak se později ukáže, na jeho obavách je hodně pravdy a omyl v podobě oboustranně výhodné spolupráce s gentlemanem s vlasy jako chmýří bodláčí se všem zúčastněným velice vymstí.

Snaha o návrat magie, rivalita mezi mágy a souboj se zmíněným gentlemanem – okolo toho se v zásadě točí celý děj. Lze oprávněně namítnout, že na bezmála šestisetstránkovou knihu je to dost málo. Román není žádné mimořádné epické dílo, přeplněné dějem. Těch pár akčnějších míst je podáno, stejně jako zbytek knihy, velice civilním způsobem a i vypjaté scény popisuje autorka spíše s odstupem. Děj se posouvá převážně dialogy, a jsou to dialogy košaté a skvěle napsané. Autorka projevila velký smysl pro humor, a tak i když se čtenář třeba nesměje nahlas, často se přistihne při úsměvu. Zvláště bohaté jsou v tomto směru poznámky pod čarou, kterými Clarková přímo hýřila a kterými obohatila jinak lineárně plynoucí děj.

Román je důsledně stylizován do doby počátku 19. století, od prvních archaicky vypadajících liter na přebalu, přes styl evokující konverzační romány Jane Austenové, zevrubnou znalost dobových reálií,   až po květnaté názvy kapitol. Myšlenka na Jane Austenovou se vtírá po celou dobu čtení, protože Clarková má podobný smysl pro humor a ostré pero při strefování se do mravů a nemravů vyšší třídy (jen si může dovolit být sarkastičtější) a dokonalou znalost lidské povahy a pohnutek jednání. Román je prostě o lidech z masa a kostí, její hrdinové – a to nejen ti hlavní – jsou životní a rozhodně ne černobílí. V knize je přestavena celá plejáda zajímavých postav, které by neudělaly ostudu ani vyhlášeným mistrům pera.
 
Není však růže bez trní, a i když knize není takřka co vytknout, může se někomu zdát, že by klidně mohla být (zvláště v poslední třetině) o něco kratší – prospělo by to spádu děje. Kniha se sice čte velice lehce, ale počet stránek udělá své a román takového kalibru už vyžaduje od svého čtenáře jistou pozornost. Pro zkušeného čtenáře, který dokáže ocenit vypravěčské mistrovství a vybroušený styl, je také určena. Román nedá své přednosti a půvaby rychle, je třeba si na něj udělat čas. Po dočtení navíc čtenář zjistí, že si na konci klade ještě více otázek než na počátku. Co se stalo s magií, když zmizela? Selhal Norrell (připusťme, že úmyslně) ve svém úsilí přivést zpět na svět starou divokou magii a proto byl vyšším zásahem iniciován povolnější Strange? Kam zmizel John Uskglass? Snad se to dozvíme v dalším pokračování, o kterém kolují nejasné fámy.

Uvedené nedostatky jsou však v podstatě maličkosti, které jsem ve své malicherné pedantičnosti (vivat Norrell) vyšťoural v jinak vynikající knize. Tak vynikající, že by si zasloužila úspěch i mimo obec ortodoxních fanoušků fantasy, mezi běžnými čtenáři, což není věc často vídaná. To však bude záležet hlavně na nakladatelství, které bude muset v tomto směru vyvinout patřičnou snahu. Pravděpodobně nejlepší fantastická kniha, vydaná letos u nás, si to zaslouží.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Nakoniec je to tu…
    Takú veľkú mediálnu predkampaň, aku mala tato kniha som už dávno nevidel. Podľa ukažky to vypada perfektne, ale uvidime čo je na zvyšných 700 stranách. A ak si dobre pamatam tak 10/10 tu naposledy malo Nadraži Perdido….

  2. Hodnocení
    Ta naposledy tu 10/10 dostaly „Brány Anubisovy“ v únoru 2006… a předtím jakýsi „Jonathan Strange a pan Norrell“ v recenzi anglického originálu v říjnu 2005 🙂

  3. !
    Rád bych věděl jednu věc. Na FP nejsou takhle aktuální recenze zvykem, co si budem vykládat. Čili jestli u téhle recenze nebyla ta „rychlost a aktuálnost“ náhodou jaksi nějak tlačena pánem nakladatelem apod.

  4. 2 VJ
    No jasne….lenže Brány boli už starší vydaný titul a recenzia originálu..:)…Zato Miéville bol novy a v češtine…takže porovnávam rovnaké s rovnakým…

  5. Fouskovi sluníčkovi
    Dobrá otázka, snadná odpověď. JSaPN má 935 normostran, je tudíž nepravděpodobné, že by se recenze v jakémkoli médiu objevila dřív než za dva až tři měsíce po vydání (chvíli trvá, než se k tomu recenzent přes horu jiných knížek dostane, pak ten špalek musí přečíst, napsat recenzi – a v tištěných periodicích pak recenze ještě dlouho čeká, než na ni dostane řade ve frontě jiných recenzí). Přesvědčil jsem tedy pana nakladatele, aby dal vytisknout osm předběžných výtisků pro nejdůležitější média (překlad byl už před poslední korekturou ve výborném stavu, takže jsme si to mohli dovolit). A tyto výtisky jsme rozesílali 15. února – Ivo Poledník měl tedy na recenzi cca 2,5 měsíce. V anglosaských zemích je tento postup běžný, u nás jsme myslím první, kdo to vůbec vyzkoušel (je to trošku drahý špás – platí se sazba navíc a jeden takový předběžný výtisk v kroužkové vazbě vyjde u tak tlusté knihy bratru na čtyři stovky.)

  6. Viktor Janiš
    Takový krok si zaslouží obrovskou pochvalu. Palec nahoru.

  7. Mám ji!
    Ahoj, knížku jsem si koupil na Světu knihy a moc se mi líbí, ale nemám ji ještě dočtenou. Btw kdo ji nemá, na stránkách http://www.jonathan-strange.cz/ je ukázka, hned dole na první stránce tam je odkaz. Petr.

  8. V recenzi jsem (úmyslně, aby nebyl obviněn z nějakého ovlivňování) nezmínil obrovské úsilí Viktora Janiše, za které si zaslouží velké poděkování. Kromě prvotřídního překladu ještě odvedl spoustu práce na propagaci. Bez něj by to tahle knížka měla o hodně těžší. Její české a slovenské vydání provází notná porce smůly, a na poslední chvíli se ještě vyznamenaly tiskárny – viz nečitelný kód EAN na slovenském vydání.

  9. Zaujimal by ma rozdiel medzi svk a cze vydanim. 90% vsetkeho co citam je v cestine, co je zapricinene najma tym, ze kvalitne fantasticke diela v slovencine proste nevychadzaju.(napriklad sapkowkseho husitska trilogia vysla aj aj – ja mam ceske preklady)Neviem, ale slovencine v tomto akosi neverim…

  10. Čo sa týka husitskej trilógie, tak som mal možnosť porovnať preklady a v tomtop prípade sa mi zdali oba rovnocenné, možno slovenksý o niečo malo lepší. ale na porovnanie JSaPN si asi budeme musieť ešte chviľu počkať, ja sám váham ktoré vydanie kúpiť…

  11. Nu, netřeba zdůrazňovat, že pro Viktora to je evidentně srdeční záležitost.

  12. tak zatraceně dobrá knížka si veškerou péči viktora j. (vivat!) zatraceně zaslouží 🙂 byla by nekonečná škoda, aby zapadla ve víru toho kvanta knih, co tu vychází.

  13. slovenské vydanie
    Ako dlho prekladala knihu Kralovicova? Tiez rok?

  14. Slovenský překlad
    Já se na to paní Kralovičové ptal, ale ona už si nepamatovala. Máme ale pár indicií – na rozdíl ode mě ale stihla termín + poslední Pottera stihla přeložit za 2,5 měsíce. Takže bych si to troufl odhadnout na 4 měsíce čistého času. Rozdíl ale bude redakci – zatímco ona měla redaktora jednoho, já měl jednoho oficiálního a sedm neoficiálních betatesterů (celkem se ta knížka četla před odesláním do tiskárny čtrnáctkrát).

  15. slov. preklad
    Nebude to pre Vás frustrujúce, ak ten slovensky preklad bude rovnako kvalitný ako ten Váš?:) Preda len to stihla za polovičný čas.Ale pri Vašom príkladnom prístupe k dielu p. Clarkovej to rovnaká kvalita asi nebude. Asi kupujem české vydanie. Istota je istota.

  16. Re: slov. preklad
    Ne, to by mě nefrustrovalo. Jako odpovědný redaktor jsem pracoval s celou řadou vynikajících překladatelů, z nichž pár bylo rychlejších než já (když to bylo nutné, takový Tomáš Hrách dokázal přeložit i 40-50 stránek denně). Ale už ze záložky slovenského vydání (http://www.brloh.sk/kniha.php?id_knihy=4495 – jsem tam mylně uveden jako překladatel) vím, že se s paní Kralovičovou budeme v lecčems rozcházet – já mám „Krále Havrana“, ona „Havraního krále“, já překládám fairies jako „elfové“, on jako „féerové“ atd. (Více o překladu píšu tady: http://www.jonathan-strange.cz/preklad-pojednani-magazin.html)

  17. Myslíte, že po téhle knize skočí i vyhlášený odpůrce fantasy, Martin Šust?

  18. väzba
    Spytam sa ešte raz, v slovenčine to vyšlo v mäkkej väzbe a v češtine v tvrdej? V brlohu to tak uvádzajú. A to féeri je nejaký novotvar Kráľovičovej? Také slovo som ešte nikde nevidel a google tiež nie:)

  19. Odpůrce fantasy?
    Martin Šust myslím proti fantasy nic nemá, každopádně však patří k těm osmi recenzentům, kteří knihu dostali už v únoru. Jinak by se mu ten profil do Pevnosti těžko psal, že.

  20. Re: väzba
    Ano, na Slovensku vyšla knížka brožovaná, v trochu menším formátu a počet stránek překročil tisícovku.

  21. To myslíš špatně Viktore, protože Martin jistou averzi vůči fantasy má. A koneckonců oprávněnou. Páč i tahle kniha je tak trochu výjimkou potvrzující pravidlo.

  22. Ostatně jsi to sám řekl: „Však znáte ty fantasy, v nichž si autor vybere, co se mu líbilo na Tolkienovi, zasadí to do neurčitě středověkého prostředí a obohatí svými zážitky z hraní Dračího doupěte na střední škole. Děkuji nechci.“

  23. slov. vydanie
    zaujímavé; SF&F na Slovensku vychádzajú prevážne vo viazanej forme (LeGuinová, Adams, Gemmell, Pavelková). V našom knihkupectve sú vyložené na top miesto len viazané knihy. No ale ja som z malého mesta.A MŠ pravdepodobne nemá rád sword and sorcery štýl a všeobecne plytkú literatúru. Ale nech sa vyjadrí sám – Howard je podľa mňa skvelý, čo sa už nedá povedať o súčasnej produkcii.

  24. Martin Šust a fantasy
    Souhlasil bych se Slavem. Vždyť edice New weird je přeci také fantasy. Jen je odlišné od knich, kde běhají maníci s meči a sekají do všeho, co se hýbe.

  25. Hmmm, tak o téhle knize jsem se dozvěděl až z této recenze. Celkem mě překvapuje, že mi unikla.Docela mi nabourala plány. Když vyšel nový Žamboch, tak jsem si řekl, že 400 za knížku momentálně nedám… koupil jsem si raději nová vydání prvních dvou Amberů, kterým víc důvěřuju (navíc jsem byl zvědav, jak se s tím Michael Bronec a pan Kantůrek poprali – mimochodem musím říct, že skvěle). U téhle bichle si ale po všech těch nadšených reakcích nejsem tak jistý. Asi ty čtyři stovky vysolím :o) Měl jsem sice původně v plánu rozšířit si svou sbírku mé milované edice New weird o další exemplář do řady na poliččce, ale Jonathan Strange… asi přijde na řadu dřív :o)

  26. Dobrá práce
    Chtěl bych poděkovat panu Janišovi za skvěle odvedenou práci, která dnes rozhodně není samozřejmostí. Navštívil jsem české stránky JS&PM a postřehl že tam chybí povídka slibovaná v Daily Raven. Její originál je tady:http://www.jonathanstrange.com/copy.asp?s=4&id=10 Snad se tedy objeví i v češtině.

  27. Hezká povídka 🙂
    Příští týden si tu knížku musím koupit 🙂

  28. Vikore, před překladem si přečtete celou knihu jednou v originále a poté jdete hned na věc, nebo je jiná procedura? Třeba u cyberpunku, který díky složitosti vyžaduje občas více přečtení, jestli kladete důraz na 100% odhalení děje a všech narážek a před tím se vůbec do překladu nepouštíte, nebo se tím třeba zabýváte až při samotném překládání.

  29. Čtení
    Znám překladatele, kteří si knížku předem nepřečtou, protože by je pak překládání nebavilo. Já si ji musím přečíst už ve fázi, kdy se rozhoduji, zda to vůbec chci překládat – nechci překládat něco, co by mi bylo protivné. Ovšem mezi tímhle prvním čtením a překladem je leckdy roční pauza, tak dlouho trvá, než se k dané knize dostanu. Takže člověk zase leccos zapomene 🙂 A při překládání leckdy zjistí, že je to těžší, než si myslel, a objeví nečekané překážky. Ale to už se řeší přímo nad textem nebo při revizích, redakci – a někdy člověka napadne správné řešení hříčky až při korektuře.

  30. Nevie niekto či sa na Slovensku bude predávať aj česká verzia? Keď som počul koľko si s tým tam ľudia dali námahy, tak tejto verzii by som asi skôr veril, a čeština mi už pri tom ako na Slovensku vychádza fantasy nerobím najmenšie problémy.

  31. já to četla anglicky a teď dokonce zvažuju, že si to koupím i česky. je to moc dobré:-)))

  32. ošemetná otázka
    Dá sa táto kniha odporučiť žene, čo fantasy ešte nečítala a zvyčajne číta červenú knižnicu? Chcela by niečo z tohto žánru skúsiť. btw – v brlohu českú verziu mať nebudú

  33. Slavovi
    Ale určitě. Jestli se té ženě aspoň trochu líbí Jane Austenová, pak je celkem slušná šance, že se jí bude líbit i Clarková.

  34. OK
    Fajn. Už ju má a ja len dúfam, vzhľadom na hrúbku knihy, že mi ju neotrepe o hlavu:)

  35. Tak hurá, už to mám doma. 😀 Dlouho jsem se rozhodovala mezi černou a bílou, nakonec zvolila bílou. Knížka je to opravdu krásná, přebal, záložka, pevná vazba… Tak uvidíme, jaký bude obsah. (-:

  36. Obalka
    jeden problem v mojej hlave..Ako to ze su dve verzie? jedna je cierna a ma 877 stran…ta druha ma zase biely cover a uz len 704 stran? su to dva diely alebo ako to mam chapat?

  37. Tak zapeklité to není
    Nakladatelství Alman koupilo práva na vydání v češtině i slovenštině. Slovenské vydání v překladu Olgy Kralovičové je brožované, trochu menší, a tedy i trochu tlustší. (A tuším, že je jen v černé verzi, respektive bílou jsem nikde neviděl.) Zatímco české vydání v mém překladu je větší hardback s dvěma přebaly – rozdíl je ale jen v přebalu, jinak je už text úplně stejný.

  38. české vydanie na SLovensku
    citujem internetové kníhkupectvo Martinus http://www.martinus.sk:Titul Jonathan Strange a pán Norrell (české vydanie) bude dostupný začiatkom júla 2007. Keď ho náš dodavateľ naskladní, zaradíme ho do ponuky.

  39. PAPERBACK
    bude i PB verze vite nekdo ? ma mto radsi do metra a tak

  40. Paperback
    Zatím ne. Do dvou týdnů vyjde dotisk, taktéž vázaný. Proti paperbacku hraje zejména skutečnost, že u tak tlusté knihy nelze při lepené vazbě dlouhodobě zaručit, že se nezačne rozpadat (představte si Nádraží Perdido o 100 stránek tlustší a máte JSaPN.)

  41. RE: Čtení
    To s temi prekladateli, kteri si knizku napred neprectou a prekladaji z fleku, si delate legraci, ne?Uz v prvaku na jakekoliv anglistice nebo translatologii vam jako uplne prvni vec o prekladu reknou, ze co prekladate, musite znat…

  42. Ó ne,
    nedělám si legraci. Takhle překládá celá řada skvělých překladatelů – říkala to o sobě Luba Pellarová, Jiří Hanuš (aspoň co se Fowlesovy Larvy týče), Jan Kantůrek nebo Šimon Pellar. Ono to automaticky neznamená, že výsledek bude špatný – jen to, že se překladatel občas musí víc vracet a předělávat, když se třeba v poslední třetině textu rozkryjí skryté narážky na první třetinu. Nedoporučoval bych to, ale dělat se to tak dá.

  43. O samozrejme,
    ze to nemusi okamzite znamenat spatny preklad, jen je ta zbytecna prace a vlastne cely takovy postup s podivem :). Ono kdyz se clovek treba bavi s takovou Kareninovou a jejim prekladu treba (nejen) toho Pounda, kdy vyklada, jak proste zna a ma nastudovano tak tohle proste prekvapi. S cim clovek nepocita, to prekvapi urcite.Z vlastni praxe prekladu tedy treba vim, ze i u kratsich utvaru to je vrazedne, zejmena ma-li clovek plnit terminy (a u knizek se urcite stanovuji).Cest redaktorum, kteri tohle musi hlidat.

  44. Legrace – ó ne
    Zrovna u té Hanušovy-Fowlesovy Larvy (sci-fi!) je to zapeklité. Knížka je napínavá, ještě napínavější, a ještě… a pak nic. Sám bych se při překladu k tomuto zážitku nerad vracel, to raději z volleye. Ale jak to pak vyšlo, těch překlepů a nedodělků – darmo povídat.

  45. mnoho povyku pro nic
    Myslím, že jde o nejvíce nadhodnocenou knihu za několik posledních let, ve skutečnosti je úmorně zdlouhavá a dokonale nudná. Prvních 80 stran se neděje vůbec nic, tato pasáž je čtenářským utrpením, přímo k uzoufání. Oslavné křepčení recenzentů nechápu, vidím to maximálně na 5/10

  46. Andre, prosimte, radsi si prect nakou akcnarnu, kde padaj hlavy uz na prvni strance a nevotravuj tady slusny lidi. DD

  47. Galilee: proč to hned hrotíš, četls to vůbec? Mě se to docel líbilo, ale přehypovaný mi to přijde taky…

  48. Ono se to totiž všude po obchodech válí jako neprodejné. A navíc prý plánujou dotisk, než jim vyprší práva. Škoda českých lesů.

  49. Jasně
    …nakladatelé totiž zásadně dotiskují neprodejné tituly, aby si pořádně vylepšili obchodní bilanci, žejo. (Před týdnem jsem se byl podívat na Andělu a JSaPN neměli ani u Kanzelsbergera, ani v pobočce Luxoru – a pokud to není ani v takových megaprodejnách, tak to vyprodané skutečně je.)

  50. Když jsem viděl všude ten hype a nadšené recenze, stále jsem zůstával skeptický. Nyní jsem na 130. stránce a zcela na rovinu říkám – ta kniha je naprosto GENIÁLNÍ !!!Opravdu, něco takového jsem dosud nečetl (a to jsem čtenář věru horlivý) a asi dlouho číst nebudu.Bravo.

  51. Mam dotaz. Ktery hovado, s prominutim, se zaslouzilo o tu vycerpavajici anotaci na prebalu? Vzdyt je tan vyzrazen temer cely dej, kurva! Jako tohle neni mozny, tak bajecna kniha a staci, aby si clovek precetl tri odstavce, nakym chytrakem vymyslene, a zazitek jde rapidne dolu. Fakt tohle je moc na me.

  52. Ehm
    Pokud se moc nemýlím, anotaci si napsala sama Susanna Clarková – my jsme ji jen přeložili. (A není vyčerpávající, nastiňuje děj cca do první třetiny, tedy do počátku rivality Strange a Norrella.)

  53. A první třetina je jako málo?! Strange a Norrell se setkávají někdy v čtvrtině, dále se tam mluví o peripetiích mezi Strangem a Havranem… Jako tyhle anotace prostě celou knihu sprasej. To je to samý co trailer u filmu. Vždycky se zařeknu, že anotace už nikdy víc číst nebudu, pak to nedodržím a dopadne to, jak to dopadne…

  54. Cvičeníčko
    Jen takové malé. Zkus tu přední záložku JSaPN napsat sám a vystav ji tady. Napiš to tak, abys zaujal potenciálního čtenáře, navnadil ho, ale přitom zas tolik neprozradil. Abys ve zkratce (říkám tomu nakladatelské haiku) vystihl podstatu knihu, roztrousil tam ta pravá klíčová slova, abys potenciálního kupce donutil knihu byť jen otevřít. Jsem zvědav – ono to vůbec není tak jednoduché,jak by se ti mohlo zdát.

  55. Ten první odstavec nechat, druhý nechat z poloviny (už třeba ta řeč o obživnutých sochách kazí zážitek, to stačí říct obecně) a třetí vůbec neotiskovat. Ale chápu, kam tím vším míříte – prodej knihy díky anotacím je důležitější než riziko spoileru. A když jsme u toho, Váš překlad vynikající. Strange a Norrell je první kniha, která se nečte, ale ochutnává, degustuje. Je to jako víno a zákusek k tomu. Nevím, kolik Austenových a Dickensů apod. jste louskal, než jste nasál tehdejší stylistiku, ale vyplatilo se – nebýt Vás, pane Janiš, kniha by na své kráse mnohé ztratila. Moc Vám děkuju, pro mě je ta kniha možná to nejlepší, co jsem četl doposavad.

  56. Viktor: Děkuji za názor ohledně anotací. Je to práce, kterou absolutně nenávidím, vyhýbám se jí jak můžu, ale přesto mě často dostihne. A když mi pak někdo řekne, že je ona anotace blbá (což občas je, přiznávám) a já kontruji „napíšeš mi lepší, prosím?“, odpovědí je téměř vždy zaryté mlčení…

  57. Jo jo
    Je to tak. Na mě to záhadně spadne, ať už jsem u dané publikace redaktor nebo překladatel. A jen tak přeložit anglický vzor taky nejde (nebo jde, ale vypadá to směšně přepjatě). Dodneška jsem hrdý na záložky, kterou jsem dal dohromady ke komiksu „Z pekla“ – ale to mě trvalo taky celý den.

  58. Luxxrovi
    Nějaké spoilery v anotacích vždycky budou, to je prostě daň za to, že potenciální čtenář chce vědět, co že je to vlastně za knihu. Takže je třeba je číst opatrně, stejně jako recenze.A děkuju za pochvalu, to potěší, zejména při práci na dalším viktoriánském opusu „Kvítek karmínový a bílý“ od Michela Fabera.

  59. bolest
    Čtení této knihy pro mě bylo jako trhání zubů nebo poslech skupiny Tokio Hotel. Velmi bolestivá záležitost. Její údajná vyprodanost je jen zbožným přáním, koupit se dá bohužel všude.

  60. Legovi
    Ano, dobrý postřeh, dotisk je už 14 dní na trhu. Že jde o dotisk, to lze snadno zjistit z tiráže, kde se zcela nepřekvapivě píše „1. dotisk“.

  61. Zvědavýmu
    „Kvítek karmínový a bílý“ vyjde příští rok, stejně jako sbírka Faberových povídek „Fahrenheitova dvojčata“ (kde je mimochodem několik povídek s fantastickými motivy), „Dámy z Grace Adieu“ od Clarkové, „Hráč“ od Bankse a dystopie Margaret Atwoodové „Příběh služebnice“. A pak si budu muset dát od beletrie oraz, protože to věčné nestíhání mi nedělá dobře.

  62. lego: pověz mi, cos´ naposledy četl a líbilo se ti to? jen tak ze zvědavosti… 😉

  63. Regisi, takový velký kluk a nevíš, že trollové se nekrmí?

  64. vaněk jr. :-p ani tu trochu povyražení člověku nedopřeješ, závistivče! 😉

  65. Paráda
    Konečně jsem ji zhltl i já. Knížka je to nádherná, dýchá z ní život. Líbila se mi více první půlka a to zejména kvůli poklidnému tempu vyprávění a báječné atmosféře. Chválím autorčin jazyk a bohatý slovník (díky, Viktore), vlídný humor. Vadilo mi, že některé kapitoly byly jakoby naroubované, dále za závěr knihy. Knize dávám 9/10.

  66. Souhlasím s předchozím příspěvkem i hodnocením – 9/10. K dokonalosti zážitku z této knihy mi chybělo pár okolností: 14 dní dovolené, zasněžené zimní večery, kvílení meluzíny… a pohodlný ušák u krbu s popraskávajícím ohněm. Já měla k dispozici sem tam pár desítek minut volného času, zablácený podzim, pokoj v hnusném ostravském paneláku, nepohodlnou válendu u syčícího ústředního topení, meluzínu nahradilo kvílení sousedovic dětí. A to nejsou ideální podmínky pro četbu tohoto skvostu… Jonathan Strange a pan Norell není čtením na cestu do práce, potřebujete čas na ponoření do úžasné atmosféry, vychutnávat dialogy, hýčkat se s textem. Je to neobvyklá, nádherná kniha, snad se mi jednou podaří mít i ty dokonalé okolnosti k jejímu přečtení:-)

  67. Lepší je asi CZ
    Osobně dávam přednost čestině. Paní Kráľovičová není špatná překladatelka, ale nelíbí se mi její novotvary. Vazba českého překladu je také kvalitnější vzhledem k počtu stran je volba paperbacku pro tuto knížku ze slovenské strany nepraktická. Knížka se ve slovenštině prodává v černém provedení, je menší,a zatavena v celofánu nemohu tedy soudit zda obsahuje i ilustrace. Tato kniha si tvrdé desky a záložku rozhodně zaslouží.

  68. Bohužel, skončil jsem kolem strany 250, dál už to číst nešlo…

  69. Dočetl jsem, jsem zklamaný. Po knihařské a vydavatelské stránce pěkná kniha je uvnitř daleko prázdnější, než jsem čekal. A to především v kontrastu s nadšenými recenzemi, předcházejícími české vydání, kde se nešetřilo přirovnáním např. k Dickensovi…

  70. Na tuto knihu jsem se opravdu hodně těšila, ale musím říct, že jsem zklamaná. Ačkoliv jsem se snažila prokousat dál (myslela jsem, že mne kniha nakonec přeci jen zaujme), musela jsem ji časem odložit. Tohle opravdu není můj šálek kávy. Kniha neměla spád a styl vyprávění mne vůbec nevtáhl do děje. Pořád jsem měla pocit, jako bych celý příběh sledovala nějak bokem, stranou ….. Mám ráda, když mne děj pohltí a já se stávám jeho součástí.

  71. Nemám rád velká očekávání, velké sliby a reklamní kampaně na knihy, protože je člověk musí zákonitě zaplatit. Ale musím říct, že jsem se do této knihy zamiloval.

  72. ne, opravdu
    Tohle nemusíte mít, pokud jste to nečetli, věřte mi. Teror zdlouhavosti, po němž by normálně neštěkl pes, ale reklama je všemocná kouzelnice. Kéž by autorka začala místo psaní třeba pěstovat kaktusy

Zanechat odpověď