Legendy české fantasy – Jireš Ondřej (ed.)

Na počátku léta vydalo nakladatelství Triton v edici Trifid sborník pěti novel s názvem Legendy české fantasy od současných českých autorů fantasy. Všechny práce mají společnou návaznost na již publikované autorské cykly. Sborník sestavil Ondřej Jireš, výtvarného provedení se zhostilo šest známých českých ilustrátorů SF.

Jireš Ondřej (ed.) - Legendy české fantasyKniha je vyvedena v pevné vazbě, s barevným přebalem, krom samotných novel obsahuje úvod editora, bi(bli)ografické medailonky autorů textů i ilustrací, autorské doslovy a závěrečný doslov Jiřího Pavlovského. Exkluzivním provedením navazuje na u nás vydávané antologie významných zahraničních editorů (G. Dozoise či H. Ellisona) a na některé české sborníky (např. sborníky Iva Železného). Každá novela je doprovozena obrázky jiného kreslíře. Do rukou se nám tak dostává ukázkový průřez tvorbou jak žádaných autorů, tak i ilustrátorů fantasy. K formální dokonalosti chybí už jen plátěná záložka a ediční poznámka.

V úvodu Ondřej Jireš popisuje motivace a postup zrodu sborníku; jde o zajímavé líčení toho, jak kniha vznikala.

Miroslav Žamboch – Cesta domů
Prvním je nejmladší ze zastoupených autorů, Miroslav Žamboch, který jako jediný již publikoval i v zahraničí (Polsko). Cesta domů je vsazena do cyklu o Koniášovi; setkáváme se s již stárnoucím hrdinou, který si začíná budovat rodinné zázemí (nedávno se mu narodilo dítě). Čemu ale stále nedokáže odolat, to je náprava nespravedlnosti páchané na nevinných a dobrodružství. Příběh sám se v mnohém podobá těm, které psal Alexandre Dumas, a to i s tématickými ilustracemi Milana Fibigera, které připomínají stará vydání Dumasových románů. Jednoduchý úkol, jejž se má Koniáš shostit v městě Gataru, se mění v drsné dobrodružství, na jehož konci jde Koniášovi o život v mocenském boji. Tím ovšem podobnost také končí. Autor v doslovu stanovuje své spisovatelské zásady, které sice obsahují kriterium uvěřitelnosti popisovaných příběhů, ale jen z jeho pohledu; neklade si za cíl psát pro čtenáře, ale pro sebe. Od toho se velmi pravděpodobně odvíjí všechny jevy, které lze v příběhu sledovat.

Z hlediska žánrovosti spíše než o fantasy jde o klasický dobrodružný příběh, kde prvky fantasy hrají jen podružnou roli zajímavých kulis a vytvářejí možnosti k únikům z neřešitelných situací. Nezájem autora o hlubší fabulaci vlastního fantastického světa je zřejmý už z použitého jazyka, pro který je příznačné eklektické mísení současných a “dobových” pojmů, nenápaditá práce se jmény. Jazyk vyprávění také poškozují mnohé výrazové kopance (např. ještě okouzlujícnější, bodygárd). Příběh sám je tuctovým dobrodružstvím na téma únosu dětí a boje o moc. Není zajímavý ani konstrukcí ani popisem. Schematičnost je pro čtenáře až zahanbující: nevinný začátek, postupné zostřování, tajemný spojenec, krásné ženy, spiknutí, hrubé zločiny, veliký souboj a vítězný hrdina, který dělá vše jakoby mimochodem. Děj je snadné předvídat, nemluvě o závěru. Vše je “standardní”, zaujatý čtenář dobrodružných žánrů již docela určitě četl nejeden podobný, ba stejný příběh. Navíc celou novelou se táhne pachuť siláctví, pramenícího z náhlého hrdinova nabytí síly jen skrze literární fabulaci.

Žamboch by rád přiměl čtenáře, aby Koniáše viděl jako osamělého vlka, který rád jedná jen sám za sebe a příliš se neplete do věcí druhých, ale v celém cyklu hlavní hrdina páchá dobro, seč mu síly stačí. Koniáš má své čtenáře, kteří příběhy s ním vyhledávají patrně pro stejné či podobné nahlížení na svět. Z pohledu náročnějšího čtenáře však jde o dílo, které po přečtení snadno zapomene, bude-li mít vůbec sil se jím prokousat.

Jaroslav Mostecký – Štěňata vlků
Druhou legendou české fantasy je dle mínění Ondřeje Jireše Jaroslav Mostecký. Jeho práce s názvem Štěňata vlků volně navazuje na trilogii Vlčí věk. Autor se soustřeďuje především na relativně obtížný a náročný žánr historické fantasy, v tomto konkrétním případě zasazené do období rozmachu severních germánských kmenů, formujících své první státní útvary a zasahujících významně do dějin Evropy. Jaroslav Mostecký nás přivádí do střední Skandinávie, konkrétně do osady na Jeřábí mělčině, kde se protínají linie několika příběhů, některých nových, některých ozvěn jiných, starších. Autor má velmi dobrý přehled o tehdejším životě a dokáže jej věrohodně popsat. S podobným námětem u nás v poslední době vyšly příběhy Poula Andersona, který je dobrým srovnávacím materiálem. Tam, kde Anderson sahá ke starým ságám a mýtům, Mostecký spřádá vlastní nitky. Oba se snaží co nejvěrněji čtenáři přiblížit tehdejší svět s tím, že pro tehdejšího člověka nebyl troll o nic méně reálný, než je pro dnešního jaderná fúze. To s sebou zákonitě nese úskalí. Dynamika starých příběhů není blízká dnešnímu nazírání a některé popisy, situace a vztahy mohou působit rozvláčně i nudně; což se týká obou autorů. U Jaroslava Mosteckého k tomu přistupuje i výsledná podoba, která díky vzájemnému působení rozdílných příběhů, jež mají společné jen místo a osoby konání, vyznívá nesouladně; připomíná to původně dokonalé benátské zrcadlo, jež bylo roztříštěno a znovu složeno. Nic nechybí, ale mozaiková složenina místo jednolitého odrazu ruší při čtení a tím i při prožívání příběhu.

Historická fantasy z dávnějších historických údobí má u nás připravenu úrodnou půdu především pracemi Eduarda Štorcha a má také dobré autory, např. právě Jaroslava Mosteckého nebo dále zmíněnou dvojici Medek-Vrbenská. Novela Štěňata vlků patří k těm autorovým dílům, která si nejen dnes jistě najdou nadšené publikum, ale mají i šanci proniknout do času budoucího.

Jiří W. Procházka – Ken Wood a válečné zvony Rhótů
Do třetice přichází Jiří W. Procházka s novelou Ken Wood a válečné zvony Rhótů. Předchozí příběhy s Kenem Woodem vyšly jako rodokapsy před 14 lety a dnes jsou obtížně dostupné. Pokusíme-li se škatulkovat Procházkův styl, pak ho asi postavíme do jedné řady s Howardem, Burroughsem či Arnaudem. Jeho příběhům nechybí superhrdina, superženy a supermonstra. Čistokrevný brak, se vším respektem, jenž si tento styl vydobyl mezi čtenáři, příliš nebazíruje na lineární logice děje, jazykové ekvilibristice nebo překvapivé originalitě. Tak i nové dobrodružství Kena Wooda. Pokud čtenář čte rychleji, než myslí, může se nechat strhnout gradací příběhu od takřka poklidné selanky úvodu až k doslova explozivnímu závěru. Nebude ošizen o nic podstatného. Hrdina bez bázně a hany nezachraňuje nic menšího než svět před silou ne menší než absolutně ničivou. Jen díky svému důvtipu, odvaze a štěstí doslova rozmaže arogantního nepřítele po tváři celého vesmíru.

Leč přihodí-li se ta nehoda, že myšlenka čtenářova zakrouží nad čteným textem dříve, než se oko posune na další řádek, může dotyčný zažít menší zklamání. Třeba už proto, že lze příliš snadno předvídat, neboť propriety příběhu jsou tak “profláklé”, že sečtělý čtenář nemá problém identifikovat zdroje inspirační a tím i linku potenciálního děje. Jeho logika je svojská a čistě účelová, takže neumožňuje budovat překvapivé slepé uličky, ve kterých si čtenář slastně uvědomí, že ho autor sice tahá za fusekli, ale férově, a buduje tak stupňující se napětí s neodbytnou otázkou “tak jak to teda dopadne?” Procházka nás ke konci vede příliš za ručičku. Co mu však lze rozhodně přičíst k dobru, je nečekaný filozofický podtext o významu rovnováhy dvou sobě protivných sil. Nejde o myšlenku nijak závratně novou, ale osvěživě odstraňuje z tohoto typu fantasy mnohdy až otravnou černobílost.

Jiří W. Procházka se velmi pravděpodobně nedočká reedice svých děl v edici Česká knižnice, ale budoucnosti se bát nemusí, čtenářů profesionálně zpracované, nenáročné dobrodružné literatury v současné době spíše přibývá než ubývá. (Nakl. Triton chystá přepracované vydání Kena Wooda. – pozn. redakce).

Vladimír Šlechta – Šťastná náhoda
Předposlední novela nás zavede do světa Krvavého pohraničí, jak jej vytvořil Vladimír Šlechta. V příběhu Šťastná náhoda se opět setkáme s některými autorem oblíbenými postavami (např. Roger Schnirega) a městem Rudenrog. Cyklus příběhů Vladimíra Šlechty zaujme čtenáře pokusem o westernovou variantu tolkienovského schématu. Důraz už není kladen na mýtický příběh, ale na popis drsného života na čele pionýrského postupu do nových krajů. Indiáni z klasických kovbojek jsou tu elfy, zwergy, gobliny a orky. Zloduši westernu i Šlechtovy fantasy jsou ale podobní, Divoký západ nebo Krvavé pohraničí, arogantní moc a hrabivost jdou ruku v ruce se šířením hrůzy, podvody a ničením původní země. Že jednotlivé rasy Pohraničí nejsou černobílé, jako ve většině případů u Tolkiena (zvláště ty definované jako temné), je vidět především na postavách goblinů a orků, kteří se vymanili z moci čaroděje Alaricha Touraina. Šlechta rozvíjí zajímavé paralelní osudy rozdílných postav, nejen aby čtenáře zavedl do světa své fantazie, ale aby ukázal na hodnoty, které jsou v takovém prostředí důležité.

V tomto příběhu osudů Rogera Schniregy jde především o důvěru, schopnost si pomáhat, odvahu jít i proti starému příteli, který se ukáže být někým jiným, než kým se stavěl dosud. Dobré autorovy úmysly jsou však umenšeny zpracováním a podáním. Šlechtův text je těžkopádný, nebroušený, s několika logickými mezerami. Jeho jazyk se sice s postupem času zlepšuje, ty tam jsou nezáměrné hovorové tvary a tvaroslovná škobrtání jeho prvních děl, ale i dnes čtenář příliš často zavadí o ostré výčnělky jazykových nepodarků (např. slang hráčů RPG). Také konstrukce zápletky je neohrabaná, a to i na žánr dobrodružné literatury.

Vladimír Šlechta má dozajista silný tvůrčí potenciál. Nebojí se přemýšlet nad tvořeným světem a formovat ho nejenom k obrazu svému, jak se začasto stává, ale snaží se jej tvořit jako skutečný svět, opravdový v jeho celistvosti. Bohům žel, za tím vším pokulhává literární zpracování, které může mnoho potenciálních zájemců o jeho svět odradit svou neučesaností, která rozhodně není stylová. Špatný sloh a neobratná konstrukce zabíjí slibný příběh do té míry, že Šlechtův příspěvek je patrně ve sborníku neslabším a se znalostí jiného Šlechtova díla, Orcigardu, je zřejmé, že autor je schopen psát lépe.

Leonard Medek & Františka Vrbenská – Kalné víry Rhenu
Závěr sborníku tvoří dílo autorského tandemu Leonarda Medka a Františky Vrbenské. Ti se předvedli čtenářstvu v románu Stín modrého býka, řazeném do žánru historické fantasy, která dle zastoupení ve sborníku má u nás silnou tradici. Příběh Kalné víry Rhenu navazuje přímo osobou jeho hlavního hrdiny, který nyní putuje světem sám, bez kmene. Setkáme se s ním na řece Rýnu, v popisovaných dobách (4. stol. n. l.) důležité obchodní tepně, na jednom břehu držené Římany, na druhé nepřátelskými západogermánskými kmeny. Do děje vstupují nejen Krakovi staří známí, ale i nové síly, se kterými bojuje ne zrovna dobrovolně s pomocí sil Matky Země, jimiž byl „obdarován“.

Autoři, podobně jako Jaroslav Mostecký, věrně vykreslují dobové reálie, umně mísíce historická fakta s mýtickými a vlastními fabulacemi. Jejich svět je životný a zajímavý, umožňuje autorům využít mnoha nástrojů nejen pro konstrukci napínavého děje, ale i pro tvorbu druhého plánu, pohledu na svět očima lidí, kteří vnímají světské a posvátné jako jednotné, kteří žijí naplno a neustále na hraně smrti, bez sociálních systémů, supermarketů a bez spousty promarnitelného volného času. Pragmatické myšlení a snaha o naplnění posvátných cílů nemusejí dost dobře být ani v konfliktu, ani nemusejí působit negativně. Text je napsán velmi čtivě a hladce, akční scény nepotlačují možnost pracovat s hloubkou příběhu. Ne nadarmo se Františka Vrbenská zabývá mytologií a fantasy, a Leonard Medek je ostříleným autorem dobrodružných příběhů. Nu, s klidným svědomím můžeme souhlasit s příslovím “to nejlepší na konec”.

Závěrečným doslovem Jiří Pavlovský seznamuje čtenáře se svým pohledem na pojem legenda fantasy a s tím, proč takovými legendami dle jeho názoru jednotliví autoři jsou. Jeho příspěvek je psán typickým, moderním stylem; dynamický sloh plný živého jazyka, ostrého humoru, ironie, sarkazmu.

Představit souhrnně a reprezentativně současnou českou fantasy byl dobrý nápad. Nakolik se Ondřeji Jirešovi podařila jeho realizace, to nechť posoudí čtenář. Tento čtenář se domnívá, že sborník obsahuje to nejžádanější z české fantasy v luxusním knižním podání. Není sice příliš spokojen s názvem a anotací na přebalu (dle jeho názoru jsou to zbytná superlativa a přeceňování), ale byznys chce své… Nicméně, králům, a potažmo i legendám, sluší skromnost.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Dobré zboží se možná chválí samo, ale nakonec se nejlíp prodá naprosto děsný, ale barnumsky vychválený Paolini :/Takže raději: každá liška chválí svůj ocas :))

  2. Díky Regisi, opět jsi mě nezklamal – opět se mohu řídit tvým vkusem .. pravda “inverzním” :-)))

  3. Osobní (hnidopišské) dotazy čtenáře Regise některým autorům:J.Mostecký: předpokládám správně, že kořalka a samostříl jsou anachronizmy záměrné? 😉 A byl s někým konzultován zápis starogermánských slov a jmen? ;)L. Meder & F. Vrbenská: hádám dobře, že použité Catha Baddw místo staroirského Catha Badb či starovelšského Cada Bod (odvisí od původu postavy Ambrosia) je jen otázkou estetiky textu? 😉 Podobně i Leir Lay, kde pravděpodobnějšího je Lureleia (dle Manfreda Halfera)? A anachronismus Todernacht je pouze obecně srozumitelnější varianta dobového Dauþunahts? 😉

  4. AMISI: me to prijde jako dobry priklad toho jak by recenze mela vypadat. Co se Tobe na ni nelibi?

  5. Tohle uz neni recenze, ale rozklad dila, slovo po slove. Myslim si, ze hodne veci je tam az zbytecne detailnich a stejne 90% ctenarum jsou tyto podrobne informace “ukradene”

  6. zavání mi to místy nejen spíš kritikou než recenzí, ale také až osobní zaujatostí… jestli má někdo potřebu vypořádávat si své účty nebo averze, tak ať to dělá jinde, než v recenzi…

  7. Tak se to zase rozjíždí…
    Jak překvapivé – JRH je zase (téměř) všechny sepsul… Až se sám divím, že si dovolil pochválit Vrbenskou s Medkem. Jen více takovéto konstruktivní kritiky!!! 🙂

  8. Vsechny sepsul? Ja mam pocit, ze editora, vydavatele, vytvarniky, mosteckyho, prochazku, medka a vrbenskou zcela jasne pochvalil. Vaznejsi pripominky mel v podstate jen k Zambochovi (a tam kritizuje spis otrepanost pribehu, nez ze by to bylo primarne spatne) a ke Slechtovi (jemuz kritizuje jazyk). Ja jsem s recenzi spokojeny, necekal jsem, ze bude takhle kladna. Nenadavate regisovi tak nejak ze setrvacnosti? Cetli jste tuhle recenzi vubec? 🙂

  9. to: Ondřej Jireš Knížku jsem zatím ještě nečetl, čekám, jestli ji snad přinese Ježíšek o Vánocích. Kromě toho bych měl ale dostat i Kenna Wooda od Jiřího W. Procházky. tak se těším!!!! Mám dotaz, která z novel se nejvíc líbila tobě???? Ptám se tě jako čtenář čtenáře a ne jako čtenář editora. Teda pokud to vůbec jde… A taky mám na tebe ještě dvě otázky, taky se tě ptám jako čtenář čtenáře. Kterej z autorů ve sborníku je tvůj nejoblíbenější a kterou ságu máš nejraději? Odpovím ti jako čtenář čtenáři: novela – zatím žádná. nejoblíbenější autor – Míra Žamboch Nejraději mám ságu o Koniášovi.

  10. Je to tady, Regis ztupil svůj ostrý brk a znatelně zopatrněl ve vyjadřování i hodnocení. Knížce, která je podle recenze na 5/10, maximálně 6 (za, a to je třeba přiznat, bezkonkurenční výtvarné zpracování), dal osmičku. No budiž. Z jistého pohledu je to možná i dobře, do téhle knížky byla investována spousta snahy (rozhodně více než umu) ode všech zúčastněných, a komerční úspěch jí upřímně přeju.

  11. To Aiax
    S tou poznamkou o umu jsem to nepochopil. Muzes mi to nak vysvetlit? 🙂

  12. Recenzi jsem vážně četl…
    V oddíle věnovaném Mosteckému psal Regis něco o znovusloženém benátském zrcadle, u Procházky postrádal logiku děje, jazykovou ekvilibristiku a celkovou originalitu… Já bych to za bezmeznou chválu nepovažoval…

  13. To Sirius Black
    Kdyby ses me na to zeptal nekde v hospode, tak ti to reknu. Verejne to vsak rict nechci, promin. 🙂 Muzu jenom rict, ze novela, ktera se mi libila nejvice, nepatri ani do jednoho ze tri mych nejoblibenejsich cyklu. 🙂 To je tak vse, co o tom verejne muzu rict, prece jenom je to moje knizka a tak neni dobry nekoho vyzdvihovat, zvlast kdyz je tech novel tak malo. U Casu psancu jsem si dovolil asi tri povidky vyzdvihnout, ale tady to nema smysl. S knihou jsem spokojeny, nemyslim si, ze je tam slaba vec nebo ze by nejaka novela ostatni prevysovala o tridu.

  14. To Ondřej Jireš: Nic se neděje, Ondro. Úplně to chápu. Už se vážně těším, až budu mít Legendy v rukou a budu číst!!!

  15. tak já nevim….. mám pocit, že všechny Regisovy recenze jsou stejný. I když tady se zjevně snažil být mírnější. Podobný výrazy, stejný hnidopišský styl, osobní zaujatost, nimrání se v maličkostech na úkor důležitějšího….Co myslíte vy ostatní?

  16. Objektivně řečeno, 8/10 je imho přiměřené, ostatní nekomentuju, jsem s Regisem nekompatibilní co do vnímání některých věcí :))

  17. Knihu jsem (prozatím) nečetl, ale stran recenze by mne moc zajímalo, jestli se Vrbenská-Medek Regisovi vážně líbí, anebo se pod tlakem lidu přiměl pochválit alespoň jednu povídku ze sborníku 🙂

  18. recenze od regise
    podle mě se Regis stal nejlepším recenzentem na FP, snad byste vážně nechtěli, aby všechny recenze vypadaly jako to, co produkuje Pagi na Sardenu

  19. Až se budu moc nudit…
    Zkusím sepsat recenzi na Regisovu recenzi 🙂 Už jsem si některé jeho zásadní tvůrčí chyby sepsal tady na kousek papíru… 🙂

  20. Kdybych měl při četbě recenzí pana Havliše dát na svůj první čtenářský dojem, řekl bych si, že je to zřejmě inteligentní, sečtělý člověk, který literatuře rozumí a dokáže nad ní přemýšlet a který zároveň upřímně nesnáší současnou českou fantastiku a ze všech sil dělá vše pro to, aby ji co nejvíc zdiskreditoval a dokázal, že čeští autoři jdou banda neschopných pisálků. Když se nad tím racionálně zamyslím, tak dojdu k tomu, že je to nesmysl, že je to prostě čtenář s literárním cítěním odlišným od cítění mého a velké části současných čtenářů. Chci tomu věřit. Chci věřit, že jeho obvyklý postup při recenzování českých knih (zvýraznit – často správně a trefně – všechny zápory a nedostatky a zamlčet či potlačit všechny klady) není záměr, ale prostě jen důsledek odlišného názoru na to, co je a co není literárně kvalitní. Ale co já vím, do jeho hlavy nevidím…

  21. Můj názor:
    Regis asi není úplně nejideálnější recenzent, ale určitě by se skvěle hodil na post odpovědného redaktora. Ať si to vyříká s autorem ještě před vydáním jeho díla, určitě je schopen dostat ty “pisálky” někam výš. Takhle mi připadá jeho práce pro FP strašně kontraproduktivní.

  22. N-10-Tikki: proč by to dělal? na kom by si pak vylíval žluč? 🙂

  23. mantelar: to, co jsem napsal, to si i myslím. osobně považuji tandem Vrbenská-Medek za to nejlepší v české fantasy.N-10-Tikki: ano, je podivné, objevují-li se redaktorské poznámky v recenzi. ale je to třeba tam, kde redaktoři nedělají to, co mají. redaktorská práce by mě na plný úvazek možná bavila. ale asi rychle unavila. zůstanu u chemie ;)Filip Pivoňka: nemyslím si, že “čeští autoři jsou banda neschopných pisálků”. jsou, docela upřímně, schopní (neschopný Žamboch by nevydal tolik knih), jen máme diametrálně odlišný názor na to, co je to fantasy a mnohdy i na to, jak psát. selaví. a není to můj postoj jen k českým autorům fantasy; nelíbí se mi ani mnoho populárních autorů zahraniční produkce, ze stejného důvodu; máme zkrátka jiný vkus. o co se snažím, to je poctivě konfrontovat svůj vkus s dílem. nic víc dělat ani nemůžu.

  24. Regis: A v tom je možná ten problém. To že máte jiný vkus. V rozložení Gausové křivky normálního rozdělení Vás vidím někde hodně na kraji. O otázkou je, jestli jako kritik můžete přispět k rozvoji/definici fantasy. Kritika by se ráda viděla jako činitel, který určuje trend a pomáhá k literárnímu vývoji, nicméně jsou to autoři sami, kteří čerpají z děl jiných autorů a nikoliv kritik, jež posunují žánr k novým metám. Možná, pokud máte chuť něco ovlivnit a k něčemu přispět by bylo lepší vzít tužku do ruky či sednout za stroj a něco předvést. A budou-li Vaše představy fantasy tak revoluční a skvělé určitě si spousta lidí řekne: “Aha tan Regis přece jen má nějakou vizi” a začnou Vašim recenzím rozumět. Domnívám se pokud budete pokračovat v psaní “kritických-pohrdavých” kritik tak se pro mnohé, určitě ne všechny, stanete “bzužením mouchy v uších čtenářů”. Zatím jsem přečetl jen první novelu a s Vaším hodnocením hrubě nesouhlasím.

  25. Regis: Ještě to zkusím napsat jinak. Pro vyznavač operního zpěvu je pop břídilství. Možná by stálo za to vědět jestli nemáte raději operu. Protože pokud ano, pak hodnotit pop není zcela “fair”.

  26. Tak ještě jednou a pak už opravdu konec, protože si začínám připadat jako Regisův psychoanalitik ex offo :)Proti obsahu téhle recenze celkem nemám námitek, každý to vidí trochu jinak, atd., v jednom se však od ostatních neliší. Hlavní hvězdou každé Redisovy recenze je Regis sám. Ego z nich leze jako hřebík z boty a myslím, že to je taky to, co část čtenářů přivádí k varu, ta exhibice a akcentovaná subjektivita. On totiž jakýkoli názor, prezentovaný tímto způsobem, působí jako konfliktní. Tak, vykecala jsem se a jdu zas o dům dál 🙂

  27. Radim Sypták: s potěšením, upřímně, si přečtu recenzi na tuto knihu od Vás.Alraune 😉

  28. Alraune, ty tipuješ egocentrismus, já se držím té nezralosti. :-))))

  29. Souhlas s Alraune
    Tohle je věc, která mi na Regisových jinak vcelku obsažných recenzích hodně, opravdu hodně vadí. Recenze je služba veřejnosti, tudíž i recenzent by měl sám sebe upozadit. A ne všem kolem sebe ukazovat, jak je vzdělaný, kolik nových cizích slov se naučil a jaký je autor blbec, že neví tolik jako on. Ve výsledku je pak taková recenze, jakkoli jinak chytrá, kontraproduktivní. Čtenáři se naštvou a autor knížky se zatne a nevezme si z toho ani ty věci, které jsou užitečné. Což je pro všechny zúčastněné škoda.Nicméně – teď trochu píchnu do vosího hnízda – pořád je to naprosto v pořádku oproti té nedávné záludné, sprosté a podpásové (protože nevyargumentované) štvavé kampani, již dva nejmenovaní vedli proti překladu Kryptonomikonu Dany Krejčové. Uznávám, nejsem v žádném případě anglista a originál k ruce taky nemám, ale a) jako čtenáře mě překlad nijak nerušil a neurážel – na rozdíl od mnoha jiných; b) pokud je překlad opravdu tak špatný, aby to vyžadovalo link a hysterické výzvy typu Tohle je opravdu důležité!, měl na to být podán pádný důkaz, a ne taková sebestředná a nabubřelá rejžkovina jako od obou zmiňovaných…

  30. popy
    V. Janiš sliboval recenzi překladu prvních 100 stránek zde na FP, předpokládám, že závazek dodrží…

  31. Popymu
    Nevedu kampaně, a pokud vás nepřesvědčil Vaňkův rozbor, pak vás asi nepřesvědčí nic. Stačí, když se to “dobře čte”, a záměny typu “memetický” / “mimetický” vzal čert, že?

  32. Jirikkovi
    Vlastovi Talašovi jsem NABÍDL, že takový rozbor provedu – a zeptal jsem se, jestli bere. K tomu jsem mu poslal soukromý mail. Odpovědí na obé bylo ohlušující mlčení. Pokud nemá zájem, nebudu se doprošovat. Obzvláště když je takový poctivý rozbor práce na několik dní, které by mi v překladatelském maratónu se Susannou Clarkovou citelně chyběly.Pokud ale veřejně vyjádří zájem (i s tím rizikem, že výsledky pro něj nebudou nijak lichotivé), udělám to.

  33. to Viktor Janiš
    Ne, Vaňkův rozbor mě nepřesvědčil. Byl to arogantní blábol plný nepodložených tvrzení. Když chci něco takto útočně zkritizovat, nestačí v knížce chvilku listovat v knihkupectví a pak se bít v prsa, jaký jsem geroj a Dana tupec. Pokud dodáte ten slibovaný rozbor, který bude vyargumentovaný, změním názor.

  34. A ještě něco
    Mně na tom nejvíc vadí jedna věc. Z toho rozboru doslova čišelo, jak se Mč těší na okamžik, až tu knížku otevře a něco takového bude moct napsat. Nechápu. Pořád existují základní zásady slušnosti nebo galantnosti, se kterou bychom měli ke kritizování přistupovat. Ne nekritizovat, ale prostě to dělat neurážlivou formou, diskusí, kde bychom si navzájem snažili nějak pomoct, aby příště takové chyby nebyly. Pokud ale Mč skoro v první větě vysloví tvrzení, že je Dana špatný překladatel, přičemž to dokazuje jakýmsi deset let starým citátem, nesmírně tím zkresluje náhled čtenářů na celou věc. Nehledě k tomu, že pokud má Mč čas psát podobné pamflety, určitě by si našel čas i na to, pomoct knížce, aby vyšla v podstatě lepší podobě. Jenže to už by nebyla taková zábava jako se do jiných veřejně navážet. Ve výsledku tím trpíme všichni. Knížka není OK a všichni jsme naštvaní. Možná jenom Mč se dobře baví.

  35. Naposledy – pro Honzu Vaňka
    Ještě bych chtěl něco dodat přímo Honzovi Vaňkovi, který bude, předpokládám, zítra reagovat.O tvojí odbornosti nikdo nepochybuje. Upřímně ti říkám, že ti tvoje znalosti – v dobrém – závidím. Postupem času jsem si zvykl i na tvůj způsob kritiky a v podstatě nesmírně urážlivé a místy ponižující bomnoty. V pořádku, já to tak nedělám, ale dobře, pokud to je k věci, dokážu to bez problémů překousnout. A dokážu si v tom najít dost věcí, které mě obohatí. Jenže všechno má svoje meze. A takovýmto způsobem popravit překlad skoro tisícistránkové knížky jenom na základě letmého nahlédnutí v knihkupectví je za jakoukoli hranicí slušnosti a dobrého vkusu. A za hranicí tvojí úrovně a laťky ještě podstatně dál. Proto jsem se rozzuřil. Máš to zapotřebí?Je totiž – aspoň podle mě – výrazem absolutní ztráty soudnosti a neskonalého hulvátství věnovat takovéto zanedbatelné množství energie a času napsání kritiky na překlad knížky podobného rozsahu. Přezíravost a pohrdání prací (jakkoli nedokonalou) někoho jiného v takovém až neměřitelném rozsahu bych od tebe rozhodně nečekal. Opravdu ne.

  36. Nejsem advokát Malého čtenáře, na jeho místě bych volil jiný tón, psal trochu průzračněji a zaměřil bych se víc na kontrastivní roviny, tj. uváděl bych víc řešení typu “jak to mělo být správně”. To ovšem neznamená, že jeho filipiku zavrhneme jako arogantní blábol – protože obsahuje celou řadu přesných postřehů. Abychom to zrekapitulovali: chyby na obálce padají na Vlastovu hlavu, tudíž je tady zanedbáme. “Seaman” je vlastní jméno, tudíž ho nepřekládáme (ani nemusíme, když byl Stephenosonův dědeček uveden jako S. Town Stephenson). “Program Perl” má být “program v Perlu” (tedy: jde o skript v programovacím jazyce Perl”), mimetický (týkající se napodobení) není memetický (týkající se mémů), profesor Kivistik se nestydatě vychloubal, na jakém to prestižním místě přednášel, nikoli “mluvil rozvážně a působivě”. Věta “…they slump, then suddenly straighten up and elevate their fine chins, as if an invisible nun were making her way up the line whacking their manicured knuckles with a ruler” neznamená “[jako by] prošla neviditelná jeptiška a tloukla je pravítkem drženým v ruce”, ale “[jako by] kolem nich procházela neviditelná jeptiška a práskala je pravítkem po jejich šlechtěných ručičkách” (nebo “po ručičkách s přepečlivě ostříhanými nehty”, ale každopádně musí být jasné, čí to byly ruce). Stejně tak ona opálená holka, co projela kolem hrdiny “on her way _up from_ the beach”, není dívka “projíždějící kolem něj směrem _na_ pláž”. O problémech s počítáním slabik v sousloví “elektrické dynamo” ani nemluvě.Apropó – Malý čtenář taky jako podpůrné příklady neuvádí jen nějaký “deset let starý citát”, ale ani ne tři roky staré výpisky z první kapitoly Langfordova “Děravého úřadu”. A čtení to není radostné: záměna čtvrtka za úterý, švábů za škvory, nějací nebožáci mají být údajně utopeni, když ve skutečnosti mají být staženi z kůže (“drawn”, NOT “drowned”). Lidé se neloučí pokřikem “Noční noc” (Nighty night), ale docela obyčejně řeknou “Dobrou”. A “dogs of amazing ferocity and incontinence” nejsou… ale to už si raději najděte sami.Zkrátka a dobře: už nám nemůže stačit, že se něco “dobře čte” a že v tom nejsou do očí bijící gramatické chyby. To je hrozně málo, to je překladatelská mateřská školka. Jako bychom o kuřeti v restauraci prohlásili, že je “jedlé”. Jasněže je jedlé – a co dál? Uvařil ho šéfkuchař stejně rafinovaně, jak to po něm recept vyžadoval? Dodržel předepsaný technologický postup (v případě překladatele: ověřoval dostatečně? Porozuměl originálu?). Anebo je nějak… mdlé a bolestně postrádá původní koření? Sedmnáct let po revoluci už nemůžeme omlouvat tím, že SF nakladatelství vzešla z fandomových poměrů. Ne, je nutné je poměřovat podle kamenných nakladatelství a jejich standardů redakční péče. A důležitým knížkám věnovat nadstandardní péči.

  37. nechcete jit s timhle k te urcite knize, sem nejaky kokutek popy taha uplny kraviny zase, ten preklad proste dobry neni ;( a vanek je proste vanek, tak nevim co tady resite 😉

  38. přesně tak, tady se bude jebat do regise. s kryptonomikonem jděte do… míst k tomu určených

  39. to romi
    Och, děkuji, duševní velikáne, za upozornění. Jdu, kam patřím.to Viktor Janiš: Odpověď u Kryptonomikonu.

  40. Byl jsem odhodlaný už se do této debaty nezapojit, zvlášť ně na tomto místě (omlouvám se) ale nejde to. Viktore, vždyť přinášíš obdobně kvalitní a reprezentativní argumenty jako mČ. Tak si, sakra, dej tu práci s rozborem, když jsi to slíbil. Takhle to přece nejde – a když, tak se pojďme jako překladatelé hádat na nějaké soukromé překladatelské fórum a nepleťme veřejnost. Jistě, jeptiška se nepovedla. Ale tobě se opravdu nikdy nestalo, že bys přehlédl nějaké slovo (from) nebo dokonce písmenko, takhle ve dvě v noci (drawn x drowned). Kolikrát jsme se o tom bavili, kolik takových chyb se mi do textu vloudí.Možná tím spustím řetězovou reakci, možná si začneme navzájem kydat hnůj na hlavu, ale já tuhle taky otevřel v Magazínu tu povídku, o které se tak mluví, Magii pro začátečníky, a , jak už to bývá, oči mi přitáhl text: “Dokázal by někdo takovýho pavouka zabít merunou, kdyby dal pořádnou ránu? Vybuchla by? Ještě lepší by ale bylo, kdyby pavouk ten míč prokousl mohutnými kusadly.” Proboha, proč by měla bouchat meruna, když se zabíjí pavouk – a když navíc bouchá až v další větě? Vybuchnout (roztrhnout se) měl přece ten pavouk, ne? Po přečtení tvého dnešního příspěvku jsem se na to místo vrátil a přečetl si ještě kousek. Což o to, čte se to dobře. Lasaně, které si Jeremyho táta dělal k večeři, asi byly jedlé. Ale “upside-down pizza in a casserole dish” nejsou lasaně – stačí si vygooglovat pár obrázků – už jenom vizuálně, to se přece nedá srovnávat. A ostatně, pojem “pizza naruby” se už začíná objevovat i tady. Chápu, že pak asi bylo nutné utéct od omáčky na pizzu k fádnímu rajčatovému protlaku. Překládat “thrilling” ve slovní hříčce jako “uhrančivý” mi taky může připadat mdlé a neokořeněné. Jistě, ten text byl poměrně náročný. Mám tě teď zatratit za několik nepozorností nebo věcí, které prostě nejsou podle mého gusta? Vždyť ta novela je v kontextu roku 2005 taky nadstandartní záležitost…

  41. Regis
    Ja som len chcel poznamenať, že Regisovi a jeho recenziám držím palce.

  42. Asi by ste fakt nemali ťahať svoje prekladateľské spory na verejnosť. Robí to zbytočne zlú krv. Kryptonomikon som síce nečítal a asi ani čítať nebudem, myslím si však, že Mr. Talaš urobil chybu, že preklad technologickej SF zveril žene. Väčšina žien totiž nemá taký prehľad v tejto oblasti ako muži. Podotýkam, že D. Krejčovú považujem za dobrú prekladateľku, len tento poddruh SF je možno mimo jej záber.

  43. A ještě něco pro Regise
    Čili, abych to tady ze svého hlediska uzavřel do určitého oblouku. Bylo by dobře, kdybyste se ve svých recenzích vydal sice cestou mimořádné náročnosti – potenciál i znalosti na to máte, ale ne cestou arogance, urážek a ponižování autora. To k ničemu nepovede. Ne že by to ve vašich recenzích bylo zatím nějak očividné, ale v podtextu to cítím. Pak si myslím, že budete opravdu hodně dobrý.

  44. Ano, tak nějak jsem si myslel, že to je. Je jasné, že nic jiného než psát dle svého vkusu nemůžete a bylo by dost hloupé psát jinak, nebo nepsat vůbec jen proto, že máte odlišný vkus.

  45. Pro regise
    btw. taky nám čtenářům říkáš v soukromí mutanti? :))

  46. Kristova noho, Viktore!
    Seaman NENÍ vlastní jméno, nýbrž hodnost US Navy. Stephensonův dědeček (jak se mi teď přece jen podařilo vygooglovat) se patrně jmenoval Seymour.(Omlouvám se; ad hominem ignoruji, i pokud diskuse začínala ontopic, ale nedalo se nic dělat – amicus Victor, amicus (quondam?) popy, sed magis amica veritas.)

  47. Re: To Regis
    Tak jsem si přečetl vaše další recente a diskuzní názory, jež se k nim vázaly a překvapeně jsem zjistil, že s mnohými vašimi argumenty souhlasím. Taky si myslím, že by česká SF scéna potřebovala kvalitnější a kritičtější recenzenty, že je aspoň trochu postižena syndromem “já na bráchu, brácha na mě” (ale tomu se asi nedá vyhnout, když je tak malá a všichni se v ní znají), taky mě mrzí, že v české SF tak jednoznačně převažuje trend zábavně akční fantasy na úkor jiných subžánrů (aby nedošlo k omylu, já si nemyslím, že je na četbě psáné jen pro zábavu něco špatného, jen je škoda, když pak nevzniká téměř nic jiného, a pokud ano, tak o tom drtivá většina čtenářů ani neví), dokonce souhlasím i s tím, že momentálně u nás nemáme jediného autora, který by se vyrovnal světové špičce. Ano, česká fantastika má mnoho nedostatků, ale přesto si nemyslím, ž je špatná, naopak – mám pocit, že je to jedna z mála věcí v tomto státě, která se rozvíjí k lepšímu. Opravdu mi připadá, že ve vašich recenzích ji moc šanci nedáváte. Už jsem to psal před tím – nedostatky a chyby často odhalíte trefně, ale občas opravdu shazujete kvůli nesmyslným drobnostem a hlavně nedáváte šanci vyniknout tomu dobrému, co v recenzovaných dílech je. Autor má chybu v reáliích – a hned je popraven. Nedostatek to je, ale na popravu? Oceňuji vaši snahu být přísným recenzentem, to česká fantastika podle mě potřebuje, ale recenzent by měl být podle mě v první řadě spravedlivý, hodnotit vyváženě klady i zápory.

  48. To Regis
    Například, píšete, že Žamboch není neschopný pisálek, protože by neprodal tolik knih. Ale z výše uvedené recenze to nevyplývá. Kdybych si měl dělat názor na Žambocha z vašeho článku, řekl bych si, že je to autor, se kterým nestojí za to ztrácet čas. Když si myslíte, že na jeho knihách je něco kladného, proč nenapíšete do recenze? Proč je tam jen to špatné? (Mimochodem, opět s tím špatným musím souhlasit)

  49. Ja mám so M. Žambochom problém. Prvým románom, “Na ostřích čepelí”, som bol nadšený. Neskôr som kúpil “Seržant”, “Ostří oceli” a “Metropolis” a bohužiaľ som zistil, že je to v podstate o tom istom. Viac-menej rovnaká šablóna, ktorá sa mi ´prejedla´. Podľa recenzií usudzujem, že sa nič nezmenilo. K ostatným autorom tejto knihy sa nejdem vyjadrovať – žiaden román od nich som nečítal.

  50. Re: Souhlas.
    S tou šablonovitostí souhlasím. Pouze by mě zajímalo, že když si autor recenze nemyslí, že Žamboch je mizerný autor, proč to do recenze nenapsal. Protože přesně tak jeho hodnocení vyznívá.

  51. ghostik: mutanti? :-oFilip Pivoňka: ironizující styl je mi vlastní. asi jsem k němu došel dlouhodobou interakcí s různými příjemci. mou osobní zkušeností je, že jen osten popíchne. necítím potřebu někoho urážet nebo ponižovat, ale přenos impulzu stojí i za tu trochu harašení. ad M. Žamboch; ten je dle mého názoru úspěšný tím, že vyhmátl strunu mnoha čtenářů, kteří nebazírují na “literárnosti” a chtějí hrdinu, s kterým se mohou ztotožnit a on ho umí prezentovat. je to klad jeho tvorby? nevím. osobně si myslím, že Žamboch není dobrý spisovatel, ale je úspěšný autor. obojí v recenzi zaznělo. tady se dostáváme na tenký led relativních adjektiv; když je úspěšným autorem, není i dobrým autorem? vše odvisí jen od toho, jak chápeme příslušné pojmy a jejich kontext.

  52. Nezatracuj, Petře 🙂
    Té novelce se totiž nadstandardní péče dostalo, redigovala ji větu po větě šéfredaktorka Arga, taky jistý Popy :-), Martin Šust, moje žena a ještě Míša Rampasová.A dva z těch tvých tří případů jsou zatraceně sporné. Z věty “Could somebody kill one of the spiders with a soccer ball, if they kicked it hard enough? Would it explode?” totiž nepoznáš, co se tím IT myslí – vybral jsem si, co mi připadalo pravděpodobnější (a co jsem viděl na vlastní oči). Ale dobře, přinejhorším se můžeme zeptat Linkové, jak to myslela, Martin Šust na ni jistě nějaký mail mít bude.”Obrácenou pizzu” jsem na Nyxu extenzivně konzultoval (i ten link na obrázek jsem jim poskytl), ale navrhovaná řešení (pizza naruby + barbarská pizza) se mi nepozdávala, nikdo je neznal, z Googlu nevypadávala (stejně jako tvoje “obrácená pizza”), takže jsem to jako nesrozumitelné řešení zavrhl a řešil kulturním ekvivalentem. To prosím není chyba, ale normální překladatelská strategie (asi jako když se v padesátých letech překládaly hamburgery jako karbanátky).U té slovní hříčky krčím rameny – podle mě není nijak řešitelná, když slovo thriller do češtiny nepřekládáme. Sto procent slovních hříček do češtiny nepřeloží nikdo, ani Tomáš Hrách to nedokázal (třeba tu o Beethovenovi a jeho vztahu k řepě v jednom Robbinsově románu) a taky bych to nikomu nevyčítal – ani Daně (vtípek s INRI je v češtině těžko řešitelný, když hřeby začínají na H).Abych to zobecnil: tvrdíš, že překladatelé nemají právo kritizovat, protože při objemu své práce jistě někde udělali nějakou botu. Tím pádem bychom kritiku překladu mohli rovnou zabalit, protože nějakou chybu někdy udělal každý. Mně tu jde ale o míru: pokud se na tak malé ploše nahromadí tolik chyb, co můžeme čekat od zbytku? Znovu říkám, že tu analýzu klidně podniknu, pokud tu Vlasta Talaš veřejně vyhlásí, že to po mně chce a že mu nebude vadit, když bude výsledek té práce vystaven na Fantasy Planet a iLiteratuře. (A Vaňkovy argumenty jsem tu opakoval proto, že byly označeny za blábolivé. Což nejsou.)

  53. 2 Regis
    Máš pravdu v tom, že pojem “dobrý autor” je asi dost obtížné definovat. Subjektivní pocity jsou tady na nic – vezmi jen nás dva; to co ty pokládáš za dobré se mi zdá jako dost špatné a obráceně. Oblíbenost v nějaké chvíli je taky dost pofidérní hodnocení – to by asi pak nejlepšími literárními počiny byly Harlequinky :-)Ale co třeba čtenost po sto letech ? Takový Shakespeare byl ve své době pokládán za literárně absolutně špatné dílo vhodné leda tak pro sprostý lid ( kterým byl nadšeně přijat) a dneska je v učebnicích literatury.

  54. Shakespeare
    Tak to se, Regisi, mýlíš – Shakespeare se dožil slušné slávy již za svého života. Jen tenkrát divodlo nebylo zdaleka tak prestižní žánr jako dnes.

  55. Re: Shakespeare
    Ech, on tohle zjevně Regis nenapsal:) Myslim, že si užije dost s obhajováním vlastních názorů, tak proč m,u ještě podsouvat cizí?

  56. to Viktor Janiš
    Já dělám jenom jazykovou korekturu, k originálu se nedostanu. o)Ta analýza by mě opravdu maximálně zajímala. Už jenom jeden argument, který s tím souvisí, i když ho vlastně opakuji pořád dokola. Zjevně se v tom ale těžce míjíme: Odstřelit překlad tak dlouhé knihy kvůli několika chybám v poděkování a ještě méně v textu je nedostatečné. Všichni víme, jak se taková poděkování – na poslední chvíli – do knih dostávají. Pokud ti na konci jmenovaní odborníci po Daně knihu četli, poděkování v tom určitě nebylo. Takhle mohl utéct ten Perl. Spekuluji. Neříkám, že je jedno, že to uteklo, to absolutně ne, ale nepadá to podle mě tak úplně na hlavu Dany. A samotný román je přeci jen klíčovější text než poděkování. Pokud se ale chyby podobného rázu objevují i dál, už je to opravdu špatně. Já je nenašel, ale to neznamená, že tam nejsou.A ještě jednou, nebojuji primárně za Kryptonomikon, ale za korektnost kritiky, která by měla být základní zásadou vytesanou nad monitorem všech, co se o něco podobného pokoušejí.to Honza Vaněk: Pokud je amicus přítel, platí to i nadále i bez otazníku. Důvod, proč jsem s tím vším začal, píší výše.Sorry, romi, bože stylistické geniality a interpunkce, dál už opravdu mlčím.

  57. Regis: Recenzi nemohu napsat. Ke knize jsem se dostal na párty a novela o Koniášovi byla to jediné co jsem stihnul k ránu přečíst (a rozhodně jsem ji nečetl první, protože je první v knize).Zde je pár důvodů proč jsem napsal, že s Vaší recenzí hrubě nesouhlasím.Píšete: Z hlediska žánrovosti spíše než o fantasy jde o klasický dobrodružný příběh, kde prvky fantasy hrají jen podružnou roli zajímavých kulis a vytvářejí možnosti k únikům z neřešitelných situací.V čítance pro osmý ročník základní školy je prý napsáno (čítanku nevlastním, kopírováno z webu):Fantasy je jedním z proudů fantastické literatury, tedy literatury, jež zachycuje svět či prostředí , ve kterém je přítomen prvek vymykající se lidské zkušenosti.Definicí je více a já si vybral první, kterou jsem na netu našel. Nemohu si pomoci, Cesta domů je fantasy. Svět ve kterém se příběh odehrává je jiný, není to ´náš´ svět ani svět, který známe z historie. Pro mne je svět kde se příběh odehrává dostatečně neskutečný.V té samé větě píšete že:…prvky fantasy hrají jen podružnou roli zajímavých kulis a vytvářejí možnosti k únikům z neřešitelných situací.Není to protimluv? Jak může něco podružného mít tak důležitou roli?Dále píšete:…nenápaditá práce se jmény. Co to je? Jak asi vypadá taková nápaditá práce se jmény? Píšete:Nezájem autora o hlubší fabulaci vlastního fantastického světa je zřejmý už z použitého jazyka, pro který je příznačné eklektické mísení současných a “dobových” pojmů, …Nezájem autora, to mi zní jako obvinění, že autor psaní fláká. Mne naopak jazyk v kontextu světa tak jak ho definoval autor, připadá přirozený. “Dobové” vs “současné” pojmy mi připadají jako prostředek pro zvýraznění toho, že vypravěč, Koniáš, je vzdělán a že se nachází ve světě, kde po katastrofě došlo ke ztrátě vědomostí docela vhodné k fabulaci tohoto stavu.Ke schématičnosti příběhu (nechci kopírovat celý odstavec ale je to část, která začíná ” Příběh sám je tuctovým …” a končí “ba stejný příběh.”Souhlasím, autor má schéma. Podobně jako třeba příběhy pana Waltariho, pana Doyla (příběhy Sherlock Holmes), pana Howarda, pana Gemmela, pana Chandlera a spousty dalších. Tady si dovolím citovat pana Františka Novotného:”…Neboť čím těsněji se dokážeme při tvorbě moderního příběhu, dnes spíše psaného či vizuálně vyprávěného, přidržet původního schematu, tím je dopad na vnímající čtenáře nebo diváky silnější…” (doporučiji přečíst celý článek: http://interkom.scifi.cz/1998/19980610.htm). Jak jsem napsal, autor používá schéma, čtenář tuší, že Koniáš se z problémů nakonec “vyseká”, ale zajímá ho způsob, jak se dostane z neřešitelné situace a to pan Žamboch dělá nápaditě a nepředvídatelně a dokáže tím udržet čtenářovu pozornost.Píšete: Navíc celou novelou se táhne pachuť siláctví, pramenícího z náhlého hrdinova nabytí síly jen skrze literární fabulaci. Kdypak hrdina náhle nabyl síly? V novele jsem nic takového nezaznamenal. Koniáš se světem potuluje již dlouho a spoustu toho zažil. To co Vám připadá jako “pachuť siláctví” já pochopil jako pohled zkušeného muže, někoho kdo se vyzná, kdo žije v drsném světě a přežil.Píšete: Žamboch by rád přiměl čtenáře, aby Koniáše viděl jako osamělého vlka, který rád jedná jen sám za sebe a příliš se neplete do věcí druhých, ale v celém cyklu hlavní hrdina páchá dobro, seč mu síly stačí.Nemohu souhlasit, že by autor Koniáše popisoval jako člověka, který se neplete do věcí druhých. To by se nemohl v každé povídce do něčeho zaplést! Koniáš má vždy k “zapletení” motiv a nikde jsem nezaznamenal, že je lhostejný k tomu co se děje kolem něj. Svět celého cyklu je drsné místo a hlavní hrdina si je toho dobře vědom. Ví, že každé zapletení ho může stát život, ale přesto se zaplete.A že Koniáš není Vlk samotář? Já si nevšimnul žádného Marigolda, či jiné vedlejší hrdiny, kteřý by ho neustále provázeli a pomáhali mu. Koniáš putuje světem sám a potkává lidi. Někteří s ním na chvíli svou životní pouť spojí. Pro někoho to ztnamená

  58. siptaku to bylo pekne :)) ted dostanes ale odvetny uder, priprav se :))

  59. Radim Sypták
    Nevím, co od koho Radim Sypták dostane, ode mě by dostal pusu za opravdu konstruktivní a věcný příspěvek. Dostal by, kdybych mu ji měla jak předat. Tak aspoň virtuálně.A nemohl by si RS přečíst ještě ten zbytek a podobně zdolat i ostatní kusy? Že by třeba recenzent Havliš vrátil recenzní výtisk tohoto ubohého a nereprezentativního díla a postoupil jej “protirecenzentovi” :-), který by si na rozdíl od něj četbu aspoň užil?:-)JJ

  60. možná poznal svoji chybu a odešel se kát do kláštera

  61. komentář
    Milý Jane Regisi Havliši, zdravím Tě až ze vzdálených Českých Budějovic. Jakožto jeden z autorů “Legend” nedokážu odolat a musím se vyjádřit k Tvé recenzi. Promiň, že Ti tykám, ale tykání mi připadá tak nějak přirozenější. Klidně mi taky tykej.Tvá recenze se mi velmi líbila. Tvůj styl “nikoho nebudeme plácat po ramenou” je skvělý. Recenzuješ fakt drsně a nebojíš se ničeho, to já dokážu ocenit.Na celé záležitosti je však něco divného. Je to úplná záhada.”Legendy” sestavil Ondřej Jireš. Kdyby jen sestavil – on si je v nakladatelství za nepředstavitelných obtíží vydupal (tak nám to alespoň líčil – a taky nám tvrdil, jak jsou naše novely skvělé). Fantasy Planet – to je přece taky Ondřej Jireš. Ondřej je celé Fantasy Planet ředitel (nebo co vlastně) (tímto zdravím Ondřeje Jireše). Fantasy Planet je Ondřejovo výsostné teritorium. Ty, Jane Regisi Havliši, jsi na území Fantasy Planet jen prodloužená ruka Ondřeje Jireše, nebo, jinak přirovnáno, jsi velký zlý pes, kterého Ondřej Jireš vypouští (s povelem: trhej!) podle svého uvážení.Roztrhal jsi Ondřejovo vyvzdorované dítě na kousky. Nikdo teď nebude takový blázen, aby za “Legendy” utrácel 350 peněz. Ondřej Jireš je spokojen. A to je právě ta záhada. Je to jako kdyby Vlado Ríša pustil do Ikarie recenzi, přirovnávající Putování za jantarovým drakem k hromadě sraček. Jako kdyby Tomáš Němec v Pevnosti varoval před slaboduchostí Chladné hry. Napadají mě tři vysvětlení této tajuplné záhady:a) Ondřej Jireš zešílel c) Ondřej Jireš nenávidí Triton a chce mu způsobit co největší finanční ztrátyb) Ondřej Jireš seskupil šestici břídilů, udělal z nich celebrity (“legendy”) a teď jim (nám), Tvým prostřednictvím, ukazuje jejich (naše) břídilství v plné nahotě, aby pochopili, že bez něj ( tj. bez Ondřeje Jireše) jsou (jsme) ničím (ouvej, zase ten můj neučesaný sloh, ty prokleté neobratné konstrukce).Milý Jane Regisi Havliši, děkuji Ti, žes mi zprostředkoval cennou životní zkušenost. Příště budu opatrnější (a taky mnohem, mnohem chytřejší).Zdraví Tě Tvůj nový dobrý známý, Vladimír “Vlodja Bart” Šlechta.

  62. Re: komentář
    zdá se mi to, nebo se tu někdo urazil? Poněkud nedůstojné a vůči O.J. i nespravedlivé… Myslím, že publikování recenze je důkazem jisté otevřenosti FP, že by to Ríša v Ikarii nepřipustil není překvapivé, však tam také vivisektor už hodně let vypadá tak jak vypadá..

  63. Mně se to naopak zdá důstojné i spravedlivé.Urážka bych tomu neříkal jen vyjádření názoru do komentáře od žehož to tu přeci je nebo se pletu?:)) Autor nám přeci nabídl svůj pohled na věc,projevil uznáni Regisovým recenzím a nakonec udělal velký otazník (?) u jména O.J.Je na tom něco špatně?

  64. Slechto Slechto, to jsou mi kurva dedukce, nejdriv mrkni na hodnoceni, pak se podivej na ostatni regisovy recenze a mozna ti neco dojde, a urcite stravil ondra tech par let delanim ty knizky, aby ti ukazal, jaka jsi nula ;(( nekdy mi lidi prijdete jak maly deti 😉

  65. Hmmm…
    A ty seš ještě větší drsňák než Chuck Norris, jak tak koukám ta tvé příspěšvky…

  66. Vláďovi Šlechtovi
    Není to tak lehké, jak se na první pohled může zdát. V mém připadě jde o střet zájmů, pokud na “mém” magazínu vyjde recenze na mou knihu. V takovém případě si musím dát extrémní pozor na to, aby čtenář neměl pocit, že si na “svém” magazínu propaguji svoje věci, které nemají nic do činění se samotným magazínem. Jako šéfredaktor FP funguju jako reprezentat velké skupiny všech redaktorů a spolupracovníků a nesu zodpovědnost za to, jak je na FP pohlíženo z hlediska důvěryhodnosti a nestrannosti. Tyto zájmy magazínu proto v takovémhle případě musím jasně upřednostnit na zájmy jiné. Ze své pozice si prostě nesmím dovolit potlačit cizí názory a nemůžu nařídit jakémukoliv recenzentovi, aby na základě mého přímého vztahu s recenzovaným objektem upravil stoje stanoviska a závěry.Když se Regis rozhodl zrecenzovat Legendy, tušil jsem, že je nebude vynášet do nebes a předpokládal jsem, že recenze bude působit opět kontroverzně díky formě, jakou Regis svým recenzím dává. Hledisko obavy o obsah recenze, ať už bude jakýkoliv, jsem musel ze své pozice šéfredaktora pominout, neb mi nepřísluší stavět se do role arbitra názorů a vkusu jakéhokoliv redaktora. (Odbočka: opět musím zopakovat, že Regis je recenzent začátečník, vidím u něj snahu o zlepšení a odstranění negativních rysů techniky jeho psaní a vkládám do něho v tomto směru určité naděje, proto ho nehodlám z redakce vyhodit, přestože si to několik čtenářů výslovně přálo a dokonce jsem byl nucen přestát tlak jednoho nakladatele, který mi klade ultimátum, že nebude FP podporovat recenzními výtisky, pokud mnou Regis nebude umlčen. Stejně tak bych musel automaticky vyhodit každého začátečníka, který rovnou nepíše na skvělé úrovni).Priorita mě jako šéredaktora byla jasná, zachovat dobré jméno FP jako názorově neovlivněného média, které dává prostor pro publikování různorodých postojů a názorů. Jako editor Legend jsem se mohl tak maximálně pohádat se sebou jako šéfredaktorem, ale to by bylo tak všechno, co bych mohl udělat, takže jsem to ani nezkoušel, přotože schizofrenii si opravdu pěstovat nemusím. :)S tím souvisí i můj komentář pod recenzí.Přišlo mě, že odpor k recenzi prezentovaný v komentářích vychází spíše z předsudku a znalosti recenze knihy E. Dufkové, kterážto recenze vyvolala opravdu bouři nevole vůči Regisovi (a imho celkem oprávněně). Ovšem nemohl jsem reagovat jako “otec” knihy Legendy české fantasy. Domnívám se, že kniha má mluvit za sebe sama a je naprosto bezpředmětné hádat se veřejně s kýmkoliv, kdo nesouhlasí s mými kroky, které knihu formovaly. Moje komentářová reakce, že jsem v podstatě s recenzí spokojený, přeci nevyjadřuje, že jako editor knihy souhlasím s veškerou kritikou. Neznamená to, že bych se ztotožňoval s Regisovými závěry například ohledně tvé a Mirkovy novely. Já s Regisovým hodnocením těchto novel bytostně nesouhlasím (kdybych souhlasil, v knize by vůbec nebyly), ale to neznamená, že se s ním mám začít hádat, že je moje kniha lepší než si myslí apod. Autor by se měl snažit nad kritiku povznést a nenechat se vyprovokovat k uraženým reakcím a toho jsem se držel, stejně jako ostatní zúčastnění.Co se týče té podle tebe totálně zhacené prodejnosti knihy, dovolím si oponovat. Pokud si někdo na základě této recenze knihu nekoupí, pak aspoň ušetří 350 korun za knihu, která by ho zklamala. Naopak recenze naláká ke koupi jiné čtenáře, kteří s Regisovými připomínkami nesouhlasí nebo jim přijdou bezpředmětné, zcestné, nesmyslné. Neboj se, že na základě této recenze přijdeš o fanoušky. Místo aby na tebe najednou zanevřeli nebo si nechali zkazit požitek z tvé novely, se mnohem spíše semknou a vyhraní se vůči Regisovu názoru na tvou tvorbu. Může to vést dokonce až k zaktivizovaní fanoušků, jak to ilustruje dlouhý komentář R. Syptáka, který jako fanoušek mirkových textů pocítil nutnost aktivně vystoupit s protinázorem. Ty jako zkušený autor asi deseti knih se opravdu o negativní vliv negativní kritiky bát nemusíš, tobě na prodejnosti ubere jen stěží a naopak ti může poskytnout podnět pro uvahy o vlastní tvorbě a snaze o sebezlepšení. Pokava

  67. Ondro, tomuhle se říká “tanec mezi vejci” :))

  68. Ondřej je formát
    Má můj obdiv PRÁVĚ proto, že mohl kritiku z titulu své funkce potlačit – a neudělal to. Mohl tu knížku zadat někomu bezkonfliktnímu, od kterého by se dala čekat pochvala – a neudělal to. (To neznamená, že by na FP nemohla vyjít pochvalná recenze téhož díla, ba bylo by to jen ku prospěchu věci – aspoň by bylo zřejmé, že kritika není nějaká shůry zjevená pravda, ale jen osobní názor recenzenta podložený solidní čtenářskou zkušeností.) Kredit FP u mne jen vzrostl: nechová se totiž jako vlivová agentura (ani jako Vlado Ríša, který si pod pseudonymem recenzuje vlastní díla), ale jako nezávislé médium.PS. Obecně se vliv recenzí na prodejnost v naší kotlině přeceňuje. Recenze zvyšují informovanost, nikoli však prodejnost – alespoň nijak zásadně.

  69. Re: Vláďovi Šlechtovi
    BTW, “recenze knihy E. Dufkové … vyvolala … bouři nevole vůči Regisovi … imho celkem oprávněně” mám brát jakožto odvolání “drsně a nekompromisně, přesto smířlivě napsaná recenze. Jestli tohle bude brát někdo jako útok na autorku, pak se obávám, že to bude z důvodu nepochopení. Regis bez obalu odhaluje nedostatky … nemohu popřít jediný argument” v prvním komentáři tam? Jo aha, to se už asi stalo po čtyřech dnech “recenze neni nijak skvela”; sorry, v těch stovkách jsem dávno ztratil přehled.Ale ano, tohle je výrazně lepší řešení, než když v “Knižním sci-fi vivisektoru” srpnového Click!u píše “Waldo Šarý” o Putování za jantarovým drakem.

  70. Vankovi:
    K prvnimu citatu – myslim, ze se boure nevole strhla diky tomu, ze recenze neni dobre formulovana. nektere odstavce vyznivaji, ze maji negativni podtext.K druhemu citatu – tento muj komentar vyjadroval, ze si nemyslim, ze ma Regis neco proti autorce a ze obsah recenze je z meho pohledu jen stezi vyvratitelny.TZN. moje hodnoceni formy nemuze vyvratit moje hodnoceni obsahu recenze. Cekal jsem, ze aspon tobe nebudou podobne veci delat problem pochopit. 🙂

  71. Vladimírovi Š.
    Vladimíre, on už to za mě řekl skoro všechno Ondřej. Co když to prostě bylo jen tak, že ho zajímal můj názor? Redakce FP nebrání nikomu jinému, ať už v ní nebo mimo, napsat jinou recenzi. Dokonce si myslím, že by to bylo záhodno; jiný úhel pohledu doplňuje. Při tom věčném hledání nějakých spiknutí mě za tu krátkou dobu, co jsem “in” v českém fandomu, nutí jen nevěřícně kroutit hlavou. Tu jsem označen za nohsleda satana české tvorby Z. Rampase, tu za klon Vaňka juniora, tu za zlého psa, trhajícího oběti na pokyn. Já jen, věční bohové, říkám vlastní názor, jsem-li na něj tázán. Navíc mám obavy, že málokdo skutečně mou recenzi četl, jinak by se tu nemohla objevovat tvrzení jako “Roztrhal jsi Ondřejovo vyvzdorované dítě na kousky”. Nikoliv, jen jsem podotkl, že dle mého názoru M. Žamboch píše spíše průměrné dumasovky než fantasy, že zrovna nehovím braku a že ty už jsi napsal lepší novely. To je vše, co je možné chápat nějak “negativně”. Naopak, uznávám a oceňuji, že Ondra sestavil sborník, který je reprezentativní a obsahuje to nejžádanější u nás, nechal to doplnit skvělými ilustracemi a dal tomu dobrý kabát. to, že máme s Ondrou stejné zájmy (česká tvorba), ale jiný vkus, to je snad normální; alespoň doufám 😉 co je na tom špatně?

  72. To Regis
    Problém je, že Tvoje recenze vyzní tak nějak negativně :-)Prostě když si to přečtu, tak celkový dojem je, že jsi přečetl hrozný dílo. Tím tak ty lidi dráždíš.

  73. romi a spol.
    nebojte se, pan Sypták se odpovědi dočká. jen Vás chci ušetřit nutnosti číst mé bláboly a proberu sporné věci s panem Syptákem osobně (emajlem či po drátě; jak uzná za vhodné). oceňuji jeho snahu diskutovat ad res a nikoliv ad hominem. toliko k Vašim obavám o mé zdraví :p

  74. To Jirka Vlček
    🙂 zajímavé. asi jsme vážně každý na jiné vlně. nedávno jsem četl recenze V Hálka a KM Čapka-Choda na tehdejší běžnou románovou literární tvorbu. proti nim jsem já naprostý beránek. se znalostí recenzovaných děl, ti pánové byli doslova a dopísmene “hustí”.PS. nemyslím si, že být “hustý” je důkazem kvality recenze, jen se snažím ukázat, že recenzování bývalo tvrdé a heslo “co je české, to je hezké” velmi rychle rozcupovali právě ti, kteří se bez předsudků a snahy nadbíhat zaobírali knižní kritikou. jistě, vždy jde jen o vkus, ale i tak. bohové chraň, nemám vzdělání ani schopnosti psát “skutečné” kritiky, jen mi pořád vrtá hlavou, proč si čtenáři myslí, že já píši nějak obzvláště tvrdě.

  75. To Regis
    Nepíšeš tvrdě. Jen tak nějak divně 🙂 Třeba tahle věta: “Druhou legendou české fantasy je dle mínění Ondřeje Jireše Jaroslav Mostecký” je krapet shazující. Vím, jak jsi to asi myslel, ale výsledek je nasrávací. A věřím, že to nebylo myšleno zle. Takových věcí je tam víc. Koukni se na recenzi touto optikou, jo?

  76. to regis
    proč regissi?”…za tím vším pokulhává literární zpracování, které může mnoho potenciálních zájemců o jeho svět odradit svou neučesaností, která rozhodně není stylová. Špatný sloh a neobratná konstrukce zabíjí slibný příběh do té míry, že Šlechtův příspěvek je patrně ve sborníku neslabším…”Protože, když začneš mluvit o literárních kvalitách respektive nekvalitách, které spoustu čtenářů považuje za osobitost Šlechtova stylu a právě proto ho mají rádí, děláš si tím nepřítele. Prostě pojmenováváš některé věci velmi nešťastně a tím že se v nich hnípeš se zájmem patologa je výsledek ještě nešťastnější. Kdyby si místo těch nešťastných a podle mě zbytečných slov napsal, proč ti konstrukce zápletky připadá slabá, výsledek by byl mnohem lepší.

  77. Takže, Regisi, záměr, nebo nízká sociální inteligence. A pravdu, máme tě na mušce :))))

  78. Chudák Regis má vlastně pravdu, když člověk prohlédne všechny ty literární závoje, jimiž se zakrývá, vyjde mu docela obyčejný, nadprůměrně inteligentní a těžce zakoplexovaný jedinec.Jen by si to snad mohl vybíjet nějak jinak…

  79. Ach jo
    Tolik, tolik bych toho k těm hroznejm intošskejm kecům (Havliš, Jireš a spol) rád něco věcného podotkl… Nu, tak až zase za rok, jak jsem řekl. Budiž, klatba je neodvolatelná. Jauvajs, zase mi(IP práskači z FP) pálí chodidla! Úúúúú! To se nedá…

  80. Regis: Pokracujme tady. Tohle je debata o knize a jeji recenzi a pokud to nekdo nechce cist, at to necte.Ondrej Jires: Uverejnenim teto recenze u mne duveryhodnost FP stoupla. Veta:”Ja jsem s recenzi spokojeny, necekal jsem, ze bude takhle kladna.”, me prekvapila.

  81. Radimovi
    Ta nestastna veta zrejme byla spoustecim mechanismem Vladova nasrani a ted uz se nedivim, ze nekoho prekvapila. Ja jsem tim ale rozhodne nemyslel, ze bych treba souhlasil konkretne s hodnocenim Vladovy povidky. Vubec me nenapadlo, ze by si to snad nekdo mohl takhle vylozit. Jen jsem projevil radost, ze kniha jako celek z regisova hodnoceni nevysla nijak otresne. A jako editor te knihy si myslim, ze je naprosty nesmysl porvavat nekde v komentarich: “jak to ze ta recenze nebyla jeste mnohem kladnejsi? Bububu, kretene” apod. K cemu to?

  82. Prostě by si měla FP najít recenzenty, kteří nepoužívají nadřazený tón a neukájejí se na autorech.

  83. Bronec: anebo by si měli najít 20 leté kozaté recenzentky, ty by se na autorech klidně ukájet mohly

  84. Michal Bronec: ano abysme vsichni zili v krasne slunickove zemi krale Miroslava 😉 Ty bys chtel byt jenom chvalen vid? :)) ale uz by sis mel na tenhle svet zvyknout, nejsme v pohadce :)) me taky chvali jen maminka, obcas :))

  85. Romisonovi
    No, já jsem se doslechl o téhle diskusi, tak jsem se na FP zas jednou podíval. Nějak mě to celé nepřekvapilo.Ale co jsem chtěl Tobě: pokud sis všiml, MĚ tak nějak za celou dobu nikdo nekritizoval. Ale mrzí mě všechno to vyplýtvané úsilí a emoce na jednoho člověka, kterýá potřebuje být středem pozornosti…

  86. Bronec: zaplatíme si na něj bandu Ukrajinců, ti si ho vezmou do svého středu a budou se mu chvíli věnovat násadama od lopat. A všichni budou spokojení :)) jdu obcházet autory Legend s kasičkou

  87. vždyť ho to baví
    Vždyť to sám přiznal, že ho to baví, nasírat autory. Z čehož vyplývá, že ho totéž baví i u čtenářů. Souhlasím s MB, zbytečně vyplýtvaný čas. V podobných ostnech se žádné užitečné popíchnutí neskrývá. Ondro: Neschopnost empatie používání cizích slovíček nezakryje. Z takovýchto “expertů” dobří recenzenti nikdy nebudou. Nevidím prostor ani chuť pro jakékoli zlepšování, protože toho, co zamýšlel, už dosáhl. Má jednoznačně nejdelší a nejrozhořčenější diskuse. A o to přeci šlo, ne?Tudy podle mě cesta nevede.otík, romi: Tak co to vaše registrované partnerství? Fajn? Podělte se s námi…

  88. zakomplexovaný jedinec
    Alraune: shoot me, I am not dead yet 😉

  89. popy: už se nám do partnerského života vkrádá stereotyp a chtělo by to ozvláštnit někým do trojky. polykáš?

  90. howgh
    mohu-li být zcela upřímný, je mi vcelku jedno myslí-li si o mně někdo, že jsem zakomplexovaný intoš či emočně oploštělý kecka. nemohu než zopakovat, že si stojím za tím, co jsem napsal. má-li s tím někdo problém, je to jeho problém, nikoliv můj. své názory sděluji jen tehdy, jsem-li žádán, nikomu se nevnucuji. nedělám to ani pro peníze. nemám ani potřebu se ukájet verbálním násilím, konstruováním spiknutí či ničením české SF tvorby. nemám k těmto činnostem důvod. své agresivní pudy si vybíjím efektivněji hraním strategických her a týráním studentů. ostávejte v pokoji. howgh.

  91. no jo regisi…
    …ale to se pototm nesmíš ptát, proč tvoje recenze působí tak negativně.

  92. Konec pistolníka Regise
    Všichni by si měli uvědomit jedno: Regis je mrtvý chlap, prohrál. Jeho recenze je jako výstřel, prostě si rád na někoho vystřelí a sám to přiznává. Sice nemíří na knihy, ale na lidi, ale to je jeho problém. Postavil se, napsal recenzi – zamířil a vystřelil. Spousta lidí nadávalo, nelíbilo se jim, jak je ta střela jedovatá (dum dum?) a to bylo všechno. Pak se objevil Radim Sypták, postavil se na post druhého střelce a ránu přijal. Stačilo pár argumentů, jednoduše formulovaných postřehů a ukázalo se, že ta jedovatá dum dum střela míří vedle a Syptáka ani neškrábla. Za to jeho argumenty, kdy Regisovi ukázal, že ve svém erudovaném pojednání tvrdí ano i ne současně, byly jako poctivá olověná kule. Regis měl dvě možnosti -buď zatáhnout ocas a tvářit se, že se Syptákem nemá spor, že je pod jeho úroveň se s ním střílet, nebo zůstat na místě a opětovat palbu. Zvolil tu druhou možnost, ale jeho výstřel – tvrzení, že mu odpoví v soukromé poště, bylo jako hloupý rána pánubohu do oken. Ani si asi neuvědomil, že ho rána Radima Syptáka zasáhla přímo do srdce a on na ni nenašel odpověď. Možná ještě zahrabán do knih něco zplodí, ale příliš pozdě. Měl odpovědět veřejně a hned. Pistolník Regis je jednou pro vždy mrtev, prohrál v souboji, který sám vyprovokoval. On asi někde na Fantasy Planet vstane z mrtvých, ale – tady prohrál, je to mrtvý chlap. To by si všichni, kteří tuhle debatu sledovali, měli jednou provždy zapamatovat.

  93. Re: Konec pistolníka Regise
    Na vaše předepisování, co bych měl dělat, bez díků nereflektuji.

  94. váňo, ty kluku nezbedná. já vím, že jste s regisem jedno tělo a jedna duše, ale pokud správně vidím, nebyl ten příspěvek určen tobě 🙂 nebo žeby?

  95. Re: Konec pistolníka Regise
    Hele, Dregnoute, a co když Regis neodpověděl Syptákovi hned prostě proto že nebyl na netu, nebo že psát horkou jehlou odpovědi nemá cenu, nebožeby odpověď byla na komentář moc dlouhá? Nebo si jenom nemyslí, že poměřování piňdourů v cancech tvýho typu je něco světabornýho, co? Co tobě je taky do toho? Ptal ses ty nebo Sypták? Jo, a některý souboje je lepší jako prohrát, ikdyž ještě můžeš bojovat, ale to asi nekapíruješ, viď. Pokud se někdo nechová primitivně, nestřílí kolek sebe hlava nehlava, tak je podle tebe hned mrtvej. Aby tě pak nějakej takovej jako mrtvej nepřekvapil, pistolníku.

  96. otiku, v tom příspěvku mi bylo určeno “Všichni by si měli uvědomit” a “by si všichni, kteří tuhle debatu sledovali, měli jednou provždy zapamatovat”.

  97. Vaněk: marně se vymlouváš. praskla vaše homo romance s regisem. patrně u tebe přenocoval a po noci plné vášně ještě obluzený rozkoší a s očima oslepenýma tvými polibky zasedl k počítači a zapomněl si změnit přednastavené jméno

  98. otik vůbec, ale vůbec nemá pravdu!
    S očima oslepenýma mým něčím docela jiným. (Jak jste teda pokročili s popym, olizuje aspoň?)

  99. Regis túto knihu nemal recenzovať. Pravdepodobne nemá rád súčasnú podobu domácej fantasy (a ani sa mu nečudujem), preto tú recenziu napísal tak ako napísal. Množstvo ľudí však tieto literárne dielka zbožňuje a teraz mu to dávajú vyžrať. Mýlim sa?

  100. Knížku jsem si koupila, přečetla, líbila se (některé novely míň, některé víc), na recenzi jsem se těšila, přečetla, vstřebala názor autora článku, s něčím souhlasím, o něčem si myslím své. Každopádně je to zajímavý projekt, pěkné ilustrace, kus poctivé práce. A vy se tu škorpěte dál, já se mám aspoň nad čím bavit. 😀

  101. “Michael Bronec – 4.9.2006 21:18:00Prostě by si měla FP najít recenzenty, kteří nepoužívají nadřazený tón a neukájejí se na autorech.”To jsou slova, stačí je jen tesat do kamene. Sám bych to neřekl lépe.

  102. to Viktor Janiš
    Jak to myslíte, že si Vlado Ríša pod pseudonymem recenzuej vlastní knihy? IMHo u takové obvinění by to chtělo uvést aspoň nějaký odkaz…

  103. het2ovi
    Jak jsem už uvedl výše: v srpnovém čísle časopisu Click! se pravidelná rubrika “Knižní sci-fi vivisektor” podepsaná “Waldo Šarý” věnoval mj. Putování za jantarovým drakem. Plný text vizte v knihovnách, snad ještě i trafikách, placených tiskových databázích anebo, vyžadujete-li “nějaký odkaz”, https://mailman.vse.cz/mailman/private/sci-fi/2006-August/002854.html (nutná registrace zdarma, ale zase tam je i výčet předchozích podobných případů).

  104. to Jan Vaněk jr.
    Já bych se docela ráda podívala, ale nějak jsem nepochopila, jak se zaregistrovat.

  105. Co je na tom zarážejícího? Knihy jsou zboží jako každé jiné a speciálně to, co píše Vlado, je primárně odpočinková literatura. Tak proč ji neprodat? Jistě, dalo by se to asi udělat elegantněji, ale Vladův způsob je holt spíš palice než fleret :)))

  106. Jantarový drak rozhodně není špičková literatura. Pokud vím, tak to ani nikdo netvrdí. Proti “new weird” kládám ze zahraničí takové knížky působí skoro směšně. Ale je to docela solidní psaní, který se klidně vyrovná spoustě překladových titulů, ve kterých se to hemží postavičkama a rekvizitama ze skladu fantazy. A možná je to lepší četba než většina těchle velebených veleděl “ryzí akční fantasy”.Tak co? V obchodech taky najdete konfekci a modely. Ta konfekce může být slušná, nebo horší. A ty modely krásný, nebo příliš ujetý. Každý si může vybrat podle svého vkusu a nálady!

  107. Mimochodem, teď se tady na FP diskutovalo o CKČ a soutěžích. A jeden autor (?)nabídl k posouzení tento text:”Hluboko ve Velké lesní kotlině malinký sutinný hádek vklouzl pod hustou pokrývku jehličí, listí a mechu a zastavil se u divoké rudé růže, kterou krášlily pablesky slunečního svitu. Plaz se nacházel v ohromné, neobydlené a prastaré části lesa, nazývané Stíny. Hustý porost borovic, smrků a bolehlavu vyrůstal z náruče plazivých rostlin a kapradí. Baldachýnem listoví pronikalo několik rozptýlených paprsků zlatistého světla. Svět stínů. Dokonalé místo pro zaměstnaného hada.Zlaté oči plaza prozkoumaly okolí a spočinuly na temném otvoru mezi nadzemními kořeny mohutného smrku, který připomínal vchod do jeskyně. Nozdry se mu rozšířily. Černý jazyk zapátral ve vzduchu. Had nalezl, co hledal.”

  108. Alraune: a co když třeba het2-a zaraží etičnost, resp. neetičnost, onoho počínání? já vím, v dnešní postmoderní době je možné všechno, ale za něco takového (psaní recenzí na svá vlastní díla) bych se styděl i já.

  109. Abych to uvedl na pravou miru VR mam docela rad, vzdycky jsem ho respektoval, s Ikarii mu drzim palce a nikdy jsem ji neprestal kupovat, kdyz se na Neviditelnym psovi pod clankem tusim od JWP objevily ty sproste urazky VR, napsal jsem pomerne razantni comment, ale pak jsem ho tam nedal, pac jsem usoudil, ze bude lepsi to nechat “vysumet”… jenze to co pise JVjr (pokud je to pravda) opravdu neni tak uplne koser… si to na tom linku najdete a prectete…

  110. Pokud někdo pod pseudonymem recenzuje vlastní věc, tak to neetické je, o tom žádná. Pokud si někdo dělá promo a nevydává to za nezávislou recenzci, tak na tom nic neetického nevidím. No a pokud píše Ríša pod pseudonymem Waldo Šarý o své knize, těžko to lze považovat za pokus vydávat stať za nezávislou recenzi.Léta se pohybuju v médiích a “kolem” nic. Ruku na srdce, neznám šéfredaktora, který, pokud je příležitost, by nepodpořil svou práci a ani takového, který by nechal svou práci ve svém médiu veřejně sestřelit. To se prostě nedělá nikde. Možná budou zdejší zastánci rytířských ctností oponovat, ale svět takhle funguje, dokonce i svět, ve kterém se píše fantasy 🙂

  111. Alraune: “Ruku na srdce, neznám šéfredaktora, který, pokud je příležitost, by nepodpořil svou práci a ani takového, který by nechal svou práci ve svém médiu veřejně sestřelit.” přečti si na amazonu.co.uk nějaké čtenářské recenze (ne komentáře) pod B.Herbertovým&Andersonovým pokusem navázat na Dunu; to je skutečný sestřel děsivého pavýtvoru; 8/10 je férové hodnocení férové práce. Ondry si za to vážím, spíš, než bych mu to vyčítal či se nad tím podivoval. ale asi jsem málo in nebo su na to moc blbé, a nerozumím tomu.

  112. Alraune, to se mýliš!!!
    Tvůj zkrácený citát: “Ruku na srdce, neznám šéfredaktora, který by nechal svou práci ve svém médiu veřejně sestřelit. To se prostě nedělá nikde.”Má odpověď: Já znám šéfredaktora, který ve “svém” médiu veřejně sestřelil svou práci:je to Ondřej Jireš, který odstřelil “své” Legendy české fantasy. Kromě jeho samého nikdo z branže tento “anti-marketingový tah” nechápe. Snad ho pochopil aspoň vydavatel…

  113. 🙂
    Opravdu si myslis, ze “odstrelil”?Opravdu si myslis, ze je ten tah “anti-marketingovy”?

  114. Regis: Možná, že u Vás by bylo docela zajímavé přečíst si Vaši recenzi na Vaši tvorbu:0).

  115. Radim Sypták: proč bych to dělal? 😉 já si píšu podle svého vkusu, takže jsem s tím celkem spokojený. vím, že většina toho, co jsem kdy napsal (povídky) nestojí za ten papír, na který by to tiskli, a to málo, co si myslím, že za to stojí, zase není příliš v souladu se vkusem “většinového” čtenáře.btw, bedlivě jsem sledoval, jak mé povídky, které se Jardovi Jiranovi líbily, v Ikarii narazily a jednou jsem dokonce (v roce 2000 spolu s matadorem O. Neffem 😉 získal nevypsanou cenu za nejrozporuplnější povídku roku (dle čtenářské ankety). jinak, každé zboží má svého kupce a při publikování on-line (třeba na liteřře) mám i své čtenáře 😉 a recenze si raději nechávám psát od nich, neb já nic prodávat nemusím.

  116. Regisi, však taky nemluvím o téhle recenzi 🙂 To, co jsem psala, se týkalo Vlada. Naopak, o téhle recenzi si myslím, že při jejím psaní sis moc dobře uvědomoval o čem a pro koho píšeš :)) Víc než osm z deseti bych tomu taky nedala :)Upřímně řečeno, tahle recenze mi zas tak kontroverzní nepřipadala, jediné, co mi přišlo legrační, bylo to laborování s transkripcemi jmen 🙂

  117. četla jsi to vůbec, alraune?
    Jsem fakt šokovaný, děvče. Vidím, že “mladá fronta intošů” se šikuje ze zcela jiných zdrojů, než jsem si původně myslel. Latiníci by řekli “moje chyba…”P.S. Kolik stránek z Legend jsi přečetla? Znám jednoho spisovatele SF, který díky recenzi na JFK 04 poukazoval na “nelogičnost zápletky”, ale sám přiznal, že ten díl nečetl. Věřím, že ty nejsi ten samý případ. Chci tomu věřit.A hlavně hoď do příspěvku hodně “smajlíků”, nejlépa za každou větou, protože fakt nevíš, kdy tě Jireš nebo Havliš potopí. A ty to teď nepotřebuješ, to je jasný. Tak pá :-)))))

  118. Já to přečetla celý a to tvoje jsem navíc četla už před tím, než jsi to vydal, dovoluju si připomenout. 🙂 Mimochodem, víc, než osm z deseti jsem dala jen jednou, Barkerovi za Velké tajné show, a dneska si myslím, že jsem se možná nechala unést. Osm z deseti je dobrý hodnocení, antalogie je dobrá. Není dokonalá, a to není nic. A jestli mi Vlastní krev Havliš strhá, přičaruju mu běhavku a nejmíň měsíční impotenci, to je jasný :))

  119. Doplněna anketa
    Na přání několika čtenářů byla k recenzi připojena anketa o Vaši nejoblíbenější novelu v této knize. (Když si zobrazíte článek, najdete anketu v pravém sloupci.)

  120. alraune: nestrhá, nestrhá. upřímně, tvůj vkus se s mým míjí o pár mílí, takže Vlastní krev ani nebudu číst; mám teď ve frontě spoustu knih, na které se skutečně těším a na které nemusím/nebudu psát recenze 😉 měsíční impotentci? jestli myslíš sexuální, tak sem s ní! že bych zase dopsal nějakou povídku? 😉 běhavku ne, máme malý hajzlík a s noutbukem se tam nevlezu. tora nestro tara torum.

  121. warlock: s paranoiou nejsou žerty 😉 to do toho jeden padne, ani neví jak. a pak jsou se to kolem něj jenom hemží ilumináty, templáři, rozenkruciány a vaňkovsko-rampasovsko-havlišími ničiteli všeho českého 😀 bacha na to! 😉

  122. Regisi
    Souhlasím s tebou ohledně té paranoi, bacha na ni! Musí to být zvláštní pocit sám psát povídky (takže zřejmě tušíš, jaká je to řehole) a na druhou stranu “recenzovat” texty ostatních českých autorů a autorek stylem spíše osobně urážlivým… Takhle to vyzní spíš jako výkřiky zneuznaného génia, než recenze.

  123. alraune: impotenci ne, to bys nasrala vaňka. u koho by pak hledal svou dávku rozkoše?

  124. warlock: na tvrdé recenze jsem zvyklý, moji dvorní recenzenti mají řádně ostré/ironické poznámky tam, kde si oni myslí, že jsou na místě. ne jednu povídku jsem už těžce přepisoval… s “vyzněním” mých recenzí těžko můžu co dělat, vždycky se najde někdo, kdo to pochopí tak, jak chce on sám, ať napíšu, co chci. není na světě člověk ten, co by se zavděčil lidem všem. napsal jsem na FP recenzí asi 12, ale stejně si každý pamatuje jen ty na Říšův fantasy sborník a na Editu. proč? protože měli možnost hlasitě a s národní hrdostí nesouhlasit s mým (ne)vkusem. to, že jsem zdrbal Blocha nebo Sarrantonia, to nechává většinu čtenářu FP chladnými.

  125. mno ja s Tebou, Regisi, nesouhlasil prave u toho Sarantina (hlavne v hodnoceni Baxtera), vlastne ani u Armagedonu, tam jsi byl ale spis moc hodny:) ja bych tomu dal tak 5-6/10… proc vzbuzujes tolik kritiky prave u ceskych sbirek je nasnade, kecaj do toho autori (Warlock, ze?:)), nakladatele, ruzne spratelene osoby a tak… a pak je to taky samozrejme zanrem a s tim souvisejici prece trochu jinou fanovskou zakladnou…navic je to cele osobnejsi, Sarantinovi je asi ukradeny (nadsazka), co si o Red Shiftu myslis, ale kdyz se trefis do nekoho z “nasich”, musis pocitat s tim, ze hned vyskoci par lidi a budou mezi nimi taci, kteri spis nez hajit ty ci ony literarni kvality budou hajit autora-cloveka (tohle je imho pripad nekterych komentaru u te recenze na sbirku ED)…zkratka recenzovat ceske sbirky je za trest.. IMHO je tohle celkem slusna recenze, partkrat jsi si šťouchnul, to je pravda, ale nektere hystericke reakce jsou fakt mimo….

  126. ad Alraune
    K diskusi mám jeden komentář: Shledávám neetickým, aby se autoři, zvláště začínající, veřejně v roli recenzentů či pseudorecenzentů vyjadřovali k pracem svých kolegů. V devadesátých letech minulého století to byla nutnost, protože recenzenti de-facto neexistovali. Po téměř dvaceti letech se situace změnila, tento společenský faux pas již není nutný. Existuje skupina zavedených recenzentů jako Jireš (v tomto konkrétním případě je samozřejmě out), Popiolok, Jakub Zahradník, Čepelák, Faltýnek a další …)

  127. to M. Pokud komentář mířil na mně, taky to považuju za neetické, proto jsem přestala texty svých českých kolegů recenzovat, protože bych mohla být obviněna ze “střetu zájmů”. Jako soukromá osoba se k nim samozřejmě vyjádřit mohu, stejně jako se mí kolegové mohou veřejně vyjádřit k věcem mým. Nakolik je kdo začínající, či zkušený, nechci soudit a imho to ani nehraje žádnou roli.

  128. to M.
    Jakub Zahradnik je pseudonym jednoho zacinajiciho spisovatele, stejne tak Cepelak se o neco taky sam pokousi (nebo si spatne vykladam jeho ucast na literarnich workshopech lucie lukacovicove). V podstate vsak s tvym nazorem souhlasim. Jsem rad, ze treba na FP mame naprostou vetsinu recenzentu-nespisovatelu. Regisovi jsem jiz doporucoval zamerit se ted na zahranicni spisovatele. Je nebude tolik bolet, ze se na recenzich jejich knih bude ucit publicisticke tvorbe. Z diskuzi pod jeho recenzemi je patrne, ze problem s nimi maji hlavne prave cesti autori a jejich primi spolupracovnici, nez ctenari jako takovi.

  129. to Ondrej Jires
    Myslim, ze je to cele jeste o kousinek slozitejsi. Asi neni treba Regisovi zakazovat domaci tvorbu jako takovou, ale jen zvazit, ktery z autoru ma “tvrdsi jadro” priznivcu. Kolegy ve “2006: Ceska scifi” tepal Regis se stejnou vervou a odezva zustala nulova.

  130. Promin, ale to je nesmysl. Takhle to fakt delat nelze uz vubec.

  131. to Ondrej Jires
    Nedorozumeni zpusobene mnou. Zapomel jsem na mrkajici smajliky, abych zduraznil silnou davku ironie ve svem prispevku.Proste “sahni nam na bohy a sezerem te i s usima”, takhle nejak to funguje. Cely ten povyk vyvolava Regis jednoduse proto, ze se dotyka “celebrit” (a tim i jejich priznivcu a okoli), nikoliv proto, ze pise a argumentuje jak pise a argumentuje. V jedne z diskuzi zde padl primer s malou louzickou domaciho fandomu. Vlastne k nemu neni moc co dodat.Co me ale nadzvihlo, byl vas obrat. Bud pise Regis recenze blbe – a pak by nemel recenzovat ani autory zahranicni, nebo je pise zpusobem vyhovujicim – a pak nechapu, proc by mela byt na prekazku urazena jesitnost “primych spolupracovniku” recenzovanych autoru (Z tech autoru se jich zas az tolik nevyjadrilo).Takze kdyz to shrnu: byl jste ochotny zverejnit Regisovu recenzi i presto, ze se nerozplyvala nad vasi sbirkou stejne, jak by si to prali jini. To bylo plus a cenil jsem si toho, i kdyz bylo na druhou stranu jasne, ze je to i tak trochu reklamni tahacek – diskuse az na pudu a co si budem rikat, cilova skupina kupcu bere Regisovo vyhrady prave naopak – jako vrela doporuceni. A ty tri diskuse tuto atmosferu jenom prizivujou. (Ze jste tuto skutecnost pri vyberu recenzenta v potaz nebral a jen demokraticky nechal zkritizovat vlastni dite, se mi proste verit nechce. – Viz. vase reakce z 12.9.2006 15:00:00, viz dodana anketa o nejoblibenejsi povidku.)Ale budiz. I tak se to da stale za projev svobody a velkorysosti a tolerance brat.Ze ale nakonec couvnete a doporucite zahranicni autory, kteri se (ci jejich pratele) cukat nebudou, neb je jim nejaky FP ukradeny, to uz mi trochu smrdi.Bud reknete: Regisi diky, ale tvoje recenze nejsou prinosem.Nebo jeho recenze pred vydanim prodiskutujte aby nevyznivaly apriorne negativne (I kdyz zrovna u Legend jsem mel neodbytny pocit, ze se ti dotceni jednoduse byt dotcenymi citit chteli).Anebo at recenzuje vse.Protoze takhle si my, autori, nasi primi spolupracovnici, ci vydavatele, muzeme ty recenze psat rovnou sami. ZE JSTE SE NAKONEC ODHODLAL K TOMUTO KROKU mi proste vadi vic, nez pripadne plky, nad kteryma stejne jenom mavnu rukou a reknu (napriklad): “Jiste, mate pravdu, skutecne jsem napsal neuveritelne spatnou vec a skoro se za jeji vydani i stydim”… Ze si myslim svoje, je vsak nasnadne.

  132. Re: cenze na 2006 Českou sci-fi
    vyšla současně s tou na 2005 fantasy, takže myslím, že se spíš veškerá odezva soustředila na jedno místo – kdyby je FP vypouštěla s odstupem, mohlo to být jinak. (I když je pravda, že je stručnější a snad i vyznívá méně kriticky; a že kniha bude opravdu vzdálenější tvrdému jádru zdejších komentátorů.)

  133. Já si ale vůbec nejsem jistá, že na Regisových recenzích lidem vadí, že si dovoluje “sáhnout na bohy”, naopak mám spíš dojem, že problém není v obsahu, ale ve formě. Jestliže Regis sám někde zmínil, že cítí potřebu bodnout, aby to mělo nějakou odezvu, pak v tom vidím cosi a priori patologického. Já osobně se spoustou věcí, které Regis ve svých recenzích uvádí, souhlasím, ale:1) nesouhlasím s formou, jakou jsou vyřčeny. Je z ní patrné hnidopišství.2) nesouhlasím s nutností na nich (= věcech, které cítí potřebu vytknout) stavět recenzi, protože často se jedná o malichernosti a stejně často se výtky týkají něčeho, co osobně považuji pro daného autora za typické, tedy vytýká něco, co není chyba, ale vlastnost3) mám nejasný dojem (Regisi, vyvraťte mi to, prosím), že se Regis pokouší recenzovat fantasy jako skutečnou “velkou” literaturu.Osobně se domnívám, že Regisovy recenze JSOU VELMI PŘÍNOSNÉ. Chápu je jako jeho snahu o zlepšování domácí produkce, což je skvělé, a bohužel někteří autoři nejsou zvyklí se zlepšovat, naopak jsou zvyklí, že ať napíšou cokoli, bude to přijato jen kvůli jménu, což je smutné. Ale byla bych raději, kdyby to Regis nedělal tímto tónem, který sama vnímám jako zbytečně nekompromisní, nezabýval se malichernostmi a ujasnil si, že domácí autor bude vždycky amatér, na kterého nemůže mít kriteria vysoké literatury. Je možné, že Regis sám své recenze takto nevidí, ale ty bouřlivé reakce by mu měly naznačit, nad čím by se měl zamyslet, pokud se chce (a bylo by to fajn) recenzování domácích titulů dále věnovat.

  134. To: standa.e
    Timhle prispevkem jsi me presvedcil, ze uz sem ani jednou neprispeju komentarem, je mi lito, ale vysvetlovat to cele znova uz nebudu. Co se tyce doporuceni zahranicnich recenzi, regis vi, ze jsem mu nic nanarizoval, jenom ze tahle moznost v nasi soukrome diskuzi taky padla, a dal jsem mu ji na zvazeni stejne jako celou radu dalsich moznosti, navrhu, rad atd. Nashle.

  135. to Ondrej Jires
    Popravde, jestli to chapete nejak OSOBNE, je mi to lito. Asi na tu vnitrofandomovskou politiku moc staveny nejsem. Ze jste hodne veci vysvetloval vim. Ale prave kvuli tomu mne tolik nadzdvihla vase reakce z 13.9.2006 12:57:00. Kazdopadne – nekdy nashle a urcite v lepsim. (Bez ironie).

  136. 155? To je snad nějaká nouzová linka, ne?
    155 komentů, to teda nic moc. To už jsme byli lepší. Neměl bych zase trošku zažehnout plamínek?

  137. warlockovi
    ale tahle poznamka nikoho nevyprovokuje, chce to nejaky osten, drapek, hrot ci primo vidle.

  138. Ba ne. Myslím, že tahle debata padla do bláta. Ondřej Jireš pro dobrou vůli slízl obvinění z reklamních triků (jinak se poznámka standy.e nedala vyložit), postižení autoři se cítí poškozeně, Regis udělal jen svou práci a dostal vynadáno. Zajímavé je, že jiné, ostřejší a ještě více detailistické kritiky na adresu českých autorů – jiných, pravda – takový ohlas nestržily.Nenapadá mě, o čem se ještě bavit nebo do koho se trefovat. Už to schytali všichni zúčastnění.

  139. Humorne srovnani
    Tady mate priklad, jak vypadaji “recenze” na nejnavstevovanejsim internetovem magazinu o hudbe – Musicserver. Clovek si rika, ze ten regis je proti temhle “recenzentum” strasne hodny chlapec. 🙂 Jde o tri recenze na nove album J.A.R. a ac jsou za tohle dotycni recenzenti placeni, tak rozhodne nemohou byt mirou pro srovnavani se zdejsimi recenzenty. :)Benjamin Slavík – 2/10Tak tomuhle fakt říkám zklamání, nebo spíš průser. J.A.R. jsou všude možně prezentovaní a sami se i tak prezentují jako taková zábavná, vtipná koncertní kapela. Živě jsem je viděl jednou a na něco tak nudně otravnýho jsem snad ještě nenarazil. Co se týče nové desky a toho humoru. Tak nechutnou a trapnou kapelu, aby člověk pohledal. “Superpéro”? Muehehehe. “Armáda špásu”? MuHehhehehe. Nečekal jsem, že se ještě někdy budu zastávat umělců z Prahy. Rádiových chlapců z Jičína. Ale vždyť ten Malátný i DNES dokáže ve srovnání s Jary napsat docela vtipnej a chytrej text. Sorry, ale sám Klempíř na mě působí jako snad největší idiot celé české scény. Písničky na desce jsou tak neskutečně nezajímavý a vyčpělý. Jedinej klad bych viděl v dobrém Bártovu zpěvu, Klempíř rapuje asi tak, jako by dělal učitele rapu na prvním stupni základní školy. Ta deska je česká od začátku do konce. Nejhůř česká jak může být, což je možná i důvod, proč jsou v Čechách kapely jako J.A.R. populární. Z toho je mi opravdu smutno. Jeden kolega mi říkal, že by kvůli zvuku nešel pod pět bodů. Víc jak 2/10 si tahle parta nezaslouží. Poslouchat je ještě chvilku, možná bych si sám začal prozpěvovat. Piky piky na babu, mám papíry na hlavu. Lukáš Franz – 3/10Nedávno tu vyšel rozhovor s Klempířem, kde se v jedný jeho odpovědi objevila docela zajímavá pasáž. “Občas zaslechnu nějaký věci, ať už je to hip hop, latino, hudbu pravoslavnou nebo třeba indickou, kde se mi zalíbí nějakej moment, vydržím to poslouchat deset minut – a šlus. Teď jsem byl na Medeski Martin & Wood, to ty vole byla ale nechutná nuda! Nebo James Blunt! Ty vole, to absolutně nerozdejchávám, co to je za píčoviny! Proč to vůbec existuje?!” Já se po poslechu desky “Armáda špásu” ptám úplně stejně. Všichni všude píšou a říkají, jak je tahle parta vtipná, koncerty našlápnutý a celkově vzato z toho J.A.R. vycházejí jako jedna z těch kapel, na který bychom my, Češi, měli bejt pyšný. A já, abych dodržel laťku nasazenou v rozhovoru Radka Antla, říkám: “Ale hovno, ty vole.” Jestli je něco nechutná nuda, je to “Armáda špásu” plus vystoupení na Love Planet. Až k odchodu mě to přinutilo. “Piky piky na babu / Mám papíry na hlavu” – ano, opravdu se mlátím smíchy, za břicho se popadám. Zkuste na mne zkoušet v diskusi nějakej specifickej humor, nepochopení nebo něco takovýho. Kytara je tam dobrá, celý ty melodie vlastně nejsou špatný, ale zdá se mi, jako bych už něco z toho (někde) slyšel (a vám tenhle text taky přijde povědomej… ale originál poznáte, ne?). Že by na jiný desce J.A.R.? Nebo Monkey Business? Teď nevím. “Co ses, vole, učil doma, když ti fotr mlátil matku? / Co ses, vole, učil doma, když ti brácha klátil Katku?” – pro slzy už skoro nevidím na monitor, musím proto končit. “Superpéro” – hahahaha. “Dobrý večer, dobrý den, sejdeme se za týden…” – ok, už toho nechám. Tohle není deska pro mne. Pro vás třeba jo. Třeba. Ondřej Ručka – 4/10Ani hovno!!! Si myslíte, že když natočíte takhle slabé album, že vám to budem žrát jen proto, že jste J.A.R.? Ani hovno!!! Je mi jedno, kolik ega je v té vaší vyhajpované grupě, je mi jedno, kolik vašich alb jsem v minulosti nekriticky zhltnul, tenhle trapas, kterému říkáte “Armáda špásu”, prostě poslouchat nebudu! Kdysi dávno bych běžel do nejbližšího musicstore a tudle placku koupil a pak si sugeroval, jak je skvělá, ale kdysi dávno není dnes, stejně jako kočka není pes. Si myslíte, že tuhle desku bude prodávat jen vaše pózování? Ani hovno!!! I u vás se očekává porce poctivé hudby a na to jste se tentokráte očividně vysrali a vypustili do světa něco, co nemá oprávnění existovat. Nemá to nápad, nemá to zvuk, nemá to šťávu, všecko tady jste už kdysi někde jin

  140. 2 Nakor
    Pěkný recenze, Ondro, fakt. Pokud se v nich vyskytují běžně odborná slova z hudební terminologie jako “hovno, idiot, vysrali” a další… a ještě to stále někdo považuje za recenze (což je literární útvar s určitými pravidly, stejně jako fejeton, povídka, hra…), tak sem s nimi na FP! Neboj se! Do prdele, čím víc hoven a debilů v textu, tím líp! A k tvé poslední větě – jasně, že máš pravdu! Po těch recenzích si teď všichni půjdou koupit poslední JAR, vždyť to se přece přímo vnucuje každou větou… Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Idiot(vlastně – JWP)

  141. Unikl mi důvod, proč tady byly ty pseudorecenze citovány. Od pana Černého, kterého považuji za publicistickou personu na hudbení scéně, jsem nikdy nic podobného nečetl. Že by se recenzenti měli inspirovat těmito příklady? Nebo že by naopak autoři měli být rádi, že při recenzích nejsou používány slova jako hovno atd.? Fakt netuším. Nebo Fantasy Planet přitvrdila v duchu sex drogy a rockenrol …

  142. To mně asi unikl taky. Trochu mi to připomíná dobu, kdy jsem po čtyřce z diktátu doma tvrdila, že to není tak nejhorší, protože jiní měli pětku :-)))

  143. Tak se vzajemne podelte o cenu “slepec roku” a prectete si, cim jsem to uved. 🙂

  144. otik
    Pročpak takový příspěvek? Chceš kopírovat hudební kritiky?

  145. qill: jen jsem chtěl zvednout úroveň vulgarit, když se po nich nakorovi tak stýská 🙂

  146. Ehm… Mám dojem, že Nakor chtěl ukázat jak vypadá opravdový odstřel.

  147. To nebyl odstřel. To bylo směšné. To je mimo kvality jakéhokoliv čtenáře FantasyPlanet …, tedy doufám 🙂

  148. Takže dočteno a tak přidám taky pár chytrých poznámek. Nejvíce mě potěšili povídky z mě neznámých cyklů.Procházkův Ken Wood je skvělej text, kterej bych nazval fantasy opera. Prostě mě zosobňuje to, co Flash Gordon na filmovém plátně, tedy euvěřitelně stylovou brakovku.Mostecký mě překvapil zase čtivostí, kdysi jsem zkoušel tu jeho trilogii a moc to nešlo, navíc jeho destrukční styl k hrdinům, opravdu nic pro slabé povahy. Jinak napsal legendu nejvíc odpovídající mé představě legendy. Text se ohlíží na proběhlé události z odstupem času a zároveň do příběhu minulost zasahuje. Prostě tak nějak by to mělo být.U Kraka mě trochu zamrzelo, že zcivilizvatěl a ztratil divokost a velkou část kouzla te přírodní magie. Prostě je to už trochu někde jinde než Stín modrého býka.Žamboch se Šlechtou nepřekvapily ani nezklamali, napsali průměr. Ale aspoň u Koniáše jsem čekal příběh, který bude jakýmsi zvratem jeho osudu. Koneckonců sám MŽ někde napsal, že dobrý příběh je takový, z jehož děje se hrdina poučí a změní ho, a to se v tomto příběhu nestalo.Ještě bych pochválil volbu ilustrátorů k jednotlivým novelám. Nejvíc je to vidět u Procházky a Medka z Vrbenskou, kdyby se ilustrátoři u těchto textů prohodili, nebyl by podle mě výsledek zdaleka tak dobrý.Jinak je to krásna kniha, podle mě sice mohla být v paperbacku a tak o půlsta levnější, ale to nic nemění na tom, že je to kus skvělé práce.

  149. to sicco
    Jestli tě Krak poněkud zklamal, tak si počkej na druhý díl (tohle byl jeden a půltý :.-)) – tam bude magie a divkosti dost.

  150. Re: 2 Nakor
    Koukám, že fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=2397 není těmhle kouskům až tak vzdálené; ale Boll je daleko (i když bacha na jeho levé háky!) a kopat do něj má širokou podporu.

Zveřejnit odpověď