František Kotleta, řezník první jakosti

Šéfredaktor Pevnosti se rozhodl, že se mě chce zbavit, a zadal mi, abych rozpitval oba literární klenoty, které dosud vydala hvězda tuzemské fantastiky, František Kotleta. Všichni, kdo se zatím o něco takového pokusili, zemřeli bídnou smrtí kdesi hluboko v lesích kolem Bruntálu. Přežila jen investigativní novinářka Pavla Lžičařová a ta za svou spásu musela zaplatit… To nechcete vědět jak.

Kotleta František: Bratrstvo krve 1 - Hustej nářez - dotisk

Nápad postavit proti sobě krvelačné upíry proti malým hnusným a zeleným vetřelcům z vesmíru by dokázal vymyslet jen chovanec heřmanické věznice, který pomalu začínal ztrácet soudnost z nedostatku kvalitního masa k večeři. Jinými slovy, František Kotleta. A tak svou frustraci začal vypisovat do ukradeného papíru na vězeňské pryčně.

Zrodila se akční jízda, jejíž hrdinové v mnohém připomínají nejslavnější autory české fantastiky. Máme tu rajcovní slečnu, která hlavnímu hrdinovi vždycky zavaří a která si s ním také ráda dá říct – Kotleta se přiznal, že ji vymodeloval podle Petry Neomillnerové. Sidekicka protagonisty zase autor vystavěl dle někdejšího šéfredaktora Pevnosti Tomáše Němce. Je to obrýlený intelektuál, který by nejraději seděl doma s nosem zabořeným v knize. Jenže to by nemohl žít na stránkách příběhu Františka Kotlety.

Upíři proti emzákům

Tenhle šílený nápad ale na stránkách Kotletovy knihy překvapivě funguje velmi dobře. Jistě, je to braková literatura, ale ruku na srdce, čekal by snad někdo od takového titulu něco jiného? Má to zápletku, která se nesesype jako domeček z karet, i napínavé akční scény. Není to příliš dlouhé, ani příliš krátké a autorův jazyk plný vynalézavých přirovnání čtenáře spolehlivě dopraví až na poslední stranu, k poslednímu dějovému zvratu.

Jistě, na tak sprostou knihu, která nešetří ani se sexem, jsme od Jiřího Kulhánka nikdy zvyklí nebyli, ale tohle také není Kulhánek. Je to František Kotleta. A ten ví, jaké lidské libido ve skutečnosti funguje.

František Kotleta: Bratrstvo krve 2 - Fakt hustej nářez

Okořeň to maso

Na úspěch první knihy bruntálský spisovatel navázal dvěma pokračováními, která si s předchozím dílem v ničem nezadají. Někteří fanoušci si sice stěžovali, že kvalita pokračování druhého a třetího svazku mírně klesá, ale ono to bude spíš tím, že už je tolik nešokovalo, jakým stylem Kotleta píše.

A že je to skutečně pořádný nářez – hrdinové se potloukají po vykřičené čtvrti v Brazílii, prostřílí se skrz naskrz Pražským hradem, přijdou o roztodivné tělesné součásti a třeba i projdou radioaktivním peklem. Kotleta si se čtenáři i s hlavními hrdiny hraje jako kočka s myší a v příslušných chvílích nezapomíná svůj flák masa pořádně okořenit. A to si české čtenářstvo žádá.

Prodával kradené diamanty Ukrajincům

Z jednoho románu s uzavřeným koncem se stala trilogie Bratrstvo krve a z trilogie nakonec slušný byznys. Anebo se Frantovi prostě jenom nechtělo se psaním končit. Ať už za tím stály jakékoli motivy, na podzim spatřila světlo světa Perunova krev. Ta staví na stejném základu jako všechny tři Nářezy – akční děj, sympatické postavy a obratný jazyk vypravěče, který nenudí.

Kotleta František: Bratrstvo krve 3 - Mega hustej nářez

V řadě jiných ohledů je ale nový počin mnohem lepší než předcházející flákoty. Jeho příběh je například mnohem sevřenější a postavy uvěřitelnější, protože místo staletých upírů tu figurují obyčejní lidé. Vojáci, kteří kdysi byli hvězdami české armády v Afghánistánu, ale dnes z nich zůstaly jen trosky. Jeden skončil na vozíčku, další ztloustla do podoby dospělého vorvaně a hlavní hrdina pracuje na ilegálních zakázkách pro zločinecké kartely. Naposled ho rozstříleli jako řešeto, když měl prodat nějaké kradené diamanty z USA na Ukrajinu. Ukázalo se totiž, že zákazníci byli slovanští bohové.

Perun, Svantovít, Černobog, Chors – celá tahle parta totiž nikdy nezemřela, nýbrž přežila až do současnosti. A stále vede své malé i velké války, do kterých se omylem dostal i hlavní hrdina Martin Fridrich. Po přestřelce ovšem na(ne)štěstí nezemřel, a tak se po měsíci stráveném v nemocnici musí zorientovat a zjistit, co se vlastně stalo.

Není to oxymóron?

První díl Perunovy krve svým střízlivějším a dospělejším stylem dokázal, že i František Kotleta je schopen na chvíli sklopit hřebínek a napsat román, která má všechny prvky kvalitního braku (není to oxymóron?) a zároveň neznechutí čtenáře „vysoká literatury“ hned na první straně. To až na té druhé.

Kotleta František: Perunova krev 1

Perunova krev 2 na druhou stranu ukázala, že navzdory pořádné kopě akce byla jednička jen drobný předkrm před skutečným bojem, který se rozpoutal až právě ve druhém a posledním svazku. Hlavní hrdina se naučil nové fígle, ovládá trochu slovanské magie a jde si pro čubku, která ho v prvním díle sežvýkala a sprostě odhodila jako… Inu, jako kotletu.

Méně otrlí čtenáři budou už zase lomozit, že tam těch nadávek, krve a sexu mohlo být méně a že to Fanda už vážně přehnal, ale koho to zajímá? Epičtější finále už bruntálský autor pro dvoudílný akční román vymyslet nemohl a to je to jediné, co se počítá. Čtenáři ve vlacích, autobusech a tramvajích se budou zase bavit.

Článek původně vyšel ve zkrácené verzi v časopisu Pevnost, v čísle 6/2014.

František Kotleta, *1981
Říká se mu jesenický mauglí, protože vyrůstal sám v pusté divočině okolo rodného Bruntálu poté, co musela jeho matka, údajně špionka CIA, opustit zemi. Kotleta vyrostl ve statného muže, vyučil se na řezníka a dnes vede masný krámek proslavený po celé republice. Při jedné oslavě svých narozenin však byl zatčen, protože se policie domnívala, že pitka je jen zástěrkou pro slavení výročí narození Adolfa Hitlera. Ve věznici Heřmanice se seznámil se světem literatury a po velkém úspěchu dnes již kultovního románu Hustej nářez si přivydělává jako spisovatel brakových románů.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

19 komentářů

  1. S tímhle mužikem bychom byli u nás na vsi rychle hotovi! Byl u nás taky jeden takový – pořád se holedbal, jakým je junákem, koho v gorodkách porazil, kolik kvásku a vodky vypil… Až přišla do krčmy jeho žena s motykou a hnala ho domů za pec, jen se za ním prášilo! Inu, jak se říká: Chytrý chválí koně, polohloupý ženu, hloupý sám sebe!

  2. Byl Kulhanek taky takovej?
    Vazne by me zajimalo, jak bych se na Kotletu dival, kdybych ho cetl pred Kulhankem. A fakt by me zajimalo, jak by me bavil Kulhanek, kdybych ho prvne cetl ted 9Vyhlidka na vecnost byla teda bidna bida a ani se nedivim, ze uz radsi nic nevydava). Jinak abych teda vymyslel nejakou reznickou analogii, tak Kotleta je takovej parek ze supermarketu, ve kterym je stezi 30% masa…ale porad lepsi, nez dalsi kopirka jmenem Moudry…

  3. S Kotletou je sranda, alespoň píše do Pevnosti nebo se projevuje na facebooku, to Kulhánek se bojí skoro chodit mezi lidi…

  4. Je to pořád dokola.

    Kulhánek napíše Stroncium (Podle mě vynikající scifko plné zápletek a odchalení) a fanoušci řvou, že to není ono. Že tam nejsou upejři a není to fantasy a bla bla bla… tak mistr poslechne fandy a sesmolí něco jako pokračování Nočního klubu. Pořád je to tak o deset úrovní výš než Kotleta nebo Moudrý. Ale jasně, Noční klub už to nikdy nebude a opět se řve, že je to provařená voda. Proto říkám: Kulhánek by neměl poslouchat svoje fanoušky. Sráží ho to literárně na dno.

    Kotleta a jeho dílo: Bejt to sešitovka ala Moba fajn, to je na kšeft a odpovídalo by to záměru. Ale proč z něj dělat literární osobnost, kterou dokonce necháme radit čtenářům, jak se podobně vyhoupnout na vrchol?
    Kladivo na Čaroděje je nesrovnatelně nápaditější. A JFK konec konců taky, i když se mi přejedl.

    Moudrý: Kopírka v čem? Nebo v čem je jiná kopírka než Kotleta? Je Moudrý Kotleta??
    Koupil jsem jeho dílo v antikvasu a čte se to jako klasická oddechovka celkem pohodově. Víc od toho nečekám.

    Závěr: Kulhánkovo dílo je s pracemi výše zmíněných pánů nesrovnatelné. A jestliže místo sezení na facebooku shání mistr podklady a pracuje na dalším poctivém díle, to bych mu fakt nevyčítal.

  5. „Perunovu krev“ zrovna čtu (podruhé) a dobře se bavím. „Nářez“ ještě nemám, ale mám v úmyslu to napravit 🙂

  6. Kotleta mě baví naprosto. Perunova krev víc než Bratrstvo. Přijde mi sevřenější, autor vypsanější a je jasné, že od začátku věděl, kam směřuje, zatímco v Bratrstvu čekal, co mu z toho vlastně vyleze.
    A co mě ještě baví, jak si Kotleta dělá ze všeho srandu a je nad věcí. Je příjemné to sledovat. Stejně jako potřebu některých lidí se vůči němu vymezit.

  7. To Kargul
    Souhlas. Perunova krev je lepší než Bratrstvo. Chystám se na něj teď ale potřetí, tak uvidíme 🙂
    Jinak Kotleta vs. JFK mi přijde, že Kotleta vyhrává na plné čáře, ale tuhle sérii jsem zabalil po díle 23.

  8. Z těch Kulhánkových epigonů se mi asi nejvíc líbilo Kopřivovo Zabíjení. Pravda taky tak na jedno přečtení. Potom napsal Asfalt a ten mě znudil tak ve třetině knihy natolik, že jsem ji odložil a další počiny od něj již nekupoval. (Holomráz etc…)

    JFK mělo prostě skončit kolem toho dvacátého dílu a šmitec. Autoři měli rozjet jinou sérii. Tady ty slavný restarty a podobný hovadiny k ničemu dobrýmu nevedou.

    Kotleta ať si píše jak chce. Já nemám potřebu se vůči němu vymezovat. A jestli má potřebu facebookové sebeprezentace, tak ať si ji užije. Za autora ale hovoří především jeho VYDANÁ! díla, nikoliv silácké výžplechty v jako rozhovorech a podobné komerční sračky. Zážitek z četby je pro mne zásadní. To koho by pan autor rád vyšukal, nebo komu by chtěl dát přes hubu je mi opravdu naprosto ukradené.

  9. to KarelC
    S tím Zabíjením (od Kopřivy) mi berete slova přímo z dršťky. A s tím ostatním rovněž plně souhlasím.

  10. To KarelC
    Hm, díky, jsi napsal asi vše co jsem chtěl napsat, ušetřil jsi mi čas :). Ale abych něco přidal, všichni autoři píší oddechovou literaturu, bohužel já osobně jsem se u Perunovi krve I zasmál jednou, u dvojky ani nezvedl koutky úst, nepřišlo mi to vůbec vtipný, asi jsem už moc starej a už mi k zasmání nestačí aby ve větě byla „frn*a“ nebo „kundi*ka“, vlastně komu „Mňamka“ taky evokovala „taštičku“?

  11. Kulhánkoviny
    Zabíjení je špatný, fakt špatný. Asfalt je naopak geniální. A Holomráz, to je něco naprosto jiného, to do kategorie kulhánkovin nepatří. Mimochodem skvělá kniha. Každopádně Perunova krev u mě šlape Asfaltu na paty. Hned za ní je pak Bratrstvo krve. Moudrý, to je nesrovnatelné ani s Kopřivou, ani Kotletou. To je naprosto jiná dimenze, dimenze literárního zoufalství.


  12. Já se ke Karlovi s dovolením také připojím:-).
    S jedinou výjimkou, a tou je hodnocení Asfaltu, ale stejně jako Holomráz jej za „kulhánkovinu“ nepočítám ….. prostě je to týmová akce, což je pro mě něco jiného. Jinak to ale nebylo špatný, to zase ne.

    Jinak u Nářezu jsem to prostě celé bral jako pokus, a tak jsem tomu ledacos odpustil. Ale Perun mě prostě neskutečně nudil, a druhý díl jsem rád vypustil.

    A hlavně by se měl Kulhánek na všechny kritiky s prominutím vysrat …. všem se stejně nezavděčí, a furt je nás myslím víc než dost, kteří budou za každou novou knihu víc než rádi.

  13. To Karel C
    Vám se nelíbil Asfalt? To mnohé vysvětluje.

  14. Sněhulák:
    Ne že nelíbil, znudil. Tak po přečtení jedné třetiny, jsem nějak neměl motivaci číst to dál. Zabíjení byla tenká přímočará jednohubka (kniha se také po jednom přečtení fyzicky rozpadla.-)) ale Asfalt mi potom přišel už moc nadstavovanej. (Asi jsem starej a rozežranej. Můj patnáctiletej synovec to samozřejmě zhltal na jeden zátah a Kotletovo úvodní „Mluv, zmrde!“ opakovala moje i ségřina droboť, včetně mojí nejmladší pětileté, pěkně dlouho.)

    Nicméně mám právo napsat o knihách, které jsem si koupil a alespoň rozečetl svůj, pochopitelně subjektivní, názor.

  15. to KarelC
    Sohlasím, Asfalt nebyl špatný, ale byl zbytečně roztahaný.

  16. No nevím chlapci, Holomráz je asi nejlepší Kopřivův počin, ukrývá se v něm mnoho životních pravd, je tak nějak vyspělé, ale to asi mnozí ocení postupem času. Jako druhý v řadě bych zařadil Zabíjení. Asfalt rozmělňuje víc postav, tak mě to tolik nedostalo.

  17. Já se na to moc těším. Čekám na penízky a koupim si rovnou celou sadu Nářezu. Kulhánka mám moc rád a jestli to ještě víc jak Kulhánek tak to bude teda Nářez:D

Zanechat odpověď