Dokážeme vás stvořit: Přesvědčivý psychický rozklad v nepřesvědčivém románu

Dokončen v roce 1962, prvně publikován o deset let později a v českém překladu vycházející až nyní. Časová osa vážící se k románu Philipa K. Dicka Dokážeme vás stvořit nastoluje otázku, proč na něj museli čeští čtenáři takovou dobu; dobu, během níž se v Bílém domě vystřídala hned celá desítka amerických prezidentů. Stojí snad za zpožděním nálepka „experimentální“?

Dokážeme vás stvořit

Když se čtenáři otočením prvních stránek ocitají ve světě roku 1982, který lze snadno označit za příjemně retro-futuristický, nic nenapovídá skutečnosti, že právě čtou knihu, která nějakým způsobem vybočuje z obrovské řady Dickových děl. Tento pocit ještě umocňuje samotný úvod příběhu, jehož protagonista a vypravěč v jedné osobě  Louis Rosen (román Dokážeme vás stvořit je na Dickovy poměry napsán relativně atypicky v ich formě) vede se společníkem Maury Rockem firmu zabývající se prodejem elektrických varhan. Obchody ale nejdou podle představ a společnost se vydává vstříc nové výzvě, kterou představuje výroba simulaker –  vlastním myšlením nadaných robotických kopií historických osobností. Edwina M. Stantona následuje Abraham Lincoln, a Dick se lehce dotýká tradiční otázky týkající se definice lidství a jeho hranic, tedy motivu, který se hlubšího zpracování dočkal až později v rámci kultovního Blade Runnera.

Rozjezd ale klame, fantaskní prvky jsou postupně zatlačovány do ústraní a román začíná s takřka absolutním důrazem akcentovat až na kost ohlodanou intimnější rovinu; v ní se Dick zaměřuje na psychicky destruktivní neopětovanou lásku, kterou Louis směřuje k emocionálně chladné dceři svého společníka. V poměrně jednoznačně a bez velkých odboček načrtnuté příběhové linii se začíná ukazovat, že Dick nebyl až tak geniálním literátem, aby utáhl podobně civilní látku. Ač se mu – především v rámci dialogů – daří až překvapivě dovedně pracovat se zastřenějším humorem spíše spodního proudu, výsledný tvar se bohužel skrze tematickou roztříštěnost a absenci jednoznačnější a kompaktnější autorské vize rozpadá, čemuž nenapomáhá ani určitá řemeslná neopracovanost.

Ale abych jen nehanil, v líčeni postupného chřadnutí mysli se opět jedná se o starého dobrého Dicka, který nechává postavy nemilosrdně balancovat na pomyslném tenkém visutém laně příčetnosti. Transformace Louise Rosena z průměrného a racionálního chlápka do podoby narušeného jedince, jehož vnitřní vesmír se pod vlivem chladné femme fatale rozpadá obdobně  jako při hádce hádce hozený talíř, představuje nesmírně sugestivní zážitek, v případě Dicka již ale tak nějak automaticky očekávaný.

Takřka solipsistické hrátky se subjektivními a těkavými realitami představují disciplínu, na níž si vylámala zuby celá spoustu autorů zvučných jmen včetně například obsesivní posedlostí literárními klasiky trpícího Dana Simmonse (Flashback). Na tomhle písečku má již zkrátka několik dlouhých desetiletí největší lopatičku nedostižný unikát jménem P. K. Dick. Jedinečnost a nenapodobitelnost, kterou se jeho díla pyšní, jsou důvodem, proč se výlety do Dickovy rozsáhlé bibliografie neokoukají; a to i přes její výraznou tematickou homogenitu.

V jádru se v případě Dokážeme vás stvořit jedná o dílo typicky dickovské, bezprostředně po přečtení vyvolávající potřebu navštívit nejbližšího psychiatra a nechat si předepsat koňskou dávku antidepresiv, ale v kontextu autorovy tvorby zároveň sotva průměrné. Už jsme se měli možnost setkat s Dickem vrstevnatějším a významově mnohoznačnějším (Muž z vysokého zámku), přesnějším a ucelenějším v popisu psychického rozkladu (Temný obraz) nebo příběhově zajímavějším a spletitějším (Ubik).

Hodnota románu se nachází především ve výpovědní rovině, kterou ještě obohacuje na dnešní poměry až nebývale obsáhlý doslov překladatele Filipa Krajníka. Jedná se o cennou exkurzi do podivuhodné mysli spisovatele, který byl vlivem okolností nucen psát science fiction, ačkoliv vždy v určité míře inklinoval k literárnímu mainstreamu, a zároveň první možnost ponořit se do knihy, jejíž citace uvozuje Miévillův majstrštyk Nádraží Perdido.

Číst či nečíst?  K nalezení odpovědi na parafrázi hamletovské otázky není v tomto případě třeba žádných složitých rovnic. Pokud jsou pro vás schizoidní výjevy výjimečného autora drogou, jejíž ekvivalent jste doposud hledali marně, Dokážeme vás stvořit již pravděpodobně zdobí vaší knihovničku. V opačném případě můžete čerstvý Dickův překlad bez jakýchkoliv výčitek minout s vědomím, že se o nic zásadního nepřipravujete. A že jste doposud neměli tu čest? Pak se vraťte na začátek odstavce… ale až v momentě, kdy  poprvé ochutnáte a budete si jisti, že se pro vás nestane pouze nekonečnou smyčkou.

  • Philip K. Dick: Dokážeme vás stvořit
  • Vydal: Argo, 2016
  • Překlad: Filip Krajník
  • Počet stran: 292
  • Cena: 298 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď