Chladné břehy – Sergej Lukjaněnko

Sergej Lukjaněnko má mezi tuzemskými čtenáři skvělé jméno, každá jeho další kniha tedy v rámci našeho oblíbeného žánru patří mezi nejočekávanější zboží na trhu. Největší zásluhu na tom má samozřejmě Hlídková série, Lukjaněnko je však spisovatelem, který se nebrání převlékání kabátků. Své čtenáře si nachází i ve zcela jiných subžánrech – od fantastiky pro mladistvé přes space opery po kyberpunk. Dokonalý literární chameleon.

Chladné břehy

Tentokrát se zaměřil na alternativní historii. V jeho verzi dějin totiž Ježíš (zde nazývaný Vykupitel, který má dokonce i sestru) na Zem nepřinesl jenom vykoupení a proměnu vody ve víno či nějaké ty léčitelské schopnosti, ale také Slovo. Neptejte se mě jak, ale ti, kteří Slovo ovládají, pomocí něho dovedou uschovávat předměty na místě zvaném Chlad, kde nemohou dojít škodě – tedy pokud majitel Slova nezemře, aniž by je předal některému ze svých dědiců. Rozsah znalosti užívání tohoto Slova je různý, většina světové populace jej neovládá vůbec, někteří méně, někteří více – podle toho se také odvíjí jejich společenský stav, od zemanů po krále.

Mezi naším a tímto alternativním světem je však mnohem více rozdílů – hlavním platidlem je v něm vzácné železo, kvůli čemuž je technologická úroveň (díky níž však zůstává nezrušena většina monarchií) velice zaostalá. Uprostřed tohoto světa je i zloděj, ba dokonce dost možná i král zlodějů Ilmar, toho času na palubě lodě převážející trestance ve směru Smutné ostrovy, neboť si tuto dřinu v dolech uprostřed pekla trestanecké kolonie vyvolil jako trest namísto smrti popravením. Mezi dalšími odsouzenci je však také chlapec, který do této bandy nezapadá ani vzezřením, ani letorou. Marek je ztělesněním nevinnosti. Kdo by do něj však řekl, že také ovládá Slovo v tak vysoké míře, jako málokdo předtím. Tedy kromě Vykupitele samotného.

Autor hlavnímu hrdinovi vtělil sympatickou duši talentovaného a velice schopného zloducha, který však nikdy neopustí svoji cestičku cti a v nouzi se rozhoduje správněji než leckterý občan bez zápisu v trestním rejstříku. Přesto před něj postavil velice těžká rozhodování, za která musí nést ještě těžší následky.

Literární styl Lukjaněnka je jednoduše skvělý. Zábavný a čtivý, ponoukající k zamyšlení nad otázkami víry či morálních hodnot. Profík v tom nejlepším slova smyslu. Skvěle vybarvená prostředí a povahu děje (od vězeňsko-útěkového dramata, po „trocha proti světu“) střídá tak, aby neztratil čtenářovu pozornost. K tomu přimíchává mystéria, vtipy, akci, velké množství povedených dialogů a zábavné a skryté narážky na současnou popkulturu (zdravíme rakouské kulturisty a expolitiky v jedné osobě). Těžko mu něco vytknout. Tedy alespoň před přečtením knihy Nadchází ráno, která je druhým a posledním dílem dilogie Hledači nebe. Naštěstí ji Triton spolupracující s Argem mají v plánu vydat velice rychle, takže se brzy dozvíme, jak tento příběh mistr zakončil.

Ukázka:

  • Chladné břehy
  • Autor: Sergej Lukjaněnko
  • Překlad: Pavel Weigel
  • Série: Hledači nebe 1
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 368
  • Cena: 298 Kč
  • Vydal: Triton, 2012

Kupte si Chladné břehy s 15% slevou (ušetříte 45 Kč).

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Tlustej
    Přišlomi to takové nemastné- neslané. Až moc filosofických úvah, až moc náboženství a především extrémně málo akce a zvratů. Celé dvě knihy by se dali shrnout větou – utíkají a utíkají, až doběhnou tam, kam chtěli. Nic podstatného se neděje, postavy se nijak nevyvíjejí… Prostě jsem to přečetl a do pár dnů z toho nebudu vědět ani zbla. Nic zapamatováníhodného, jen tuna poskládaného textu…

    Ostatně, vzhledem k autorovu tempu v té době se není ani čemu divit….

Zveřejnit odpověď