Jen u málokteré knihy se setkáme s oprávněným varováním o její nevhodnosti pro čtenáře mladší patnácti let a jedince slabší povahy uvedeným na zadní straně. Jednu z takových výjimek reprezentuje Obcování se smrtí od Jesseho Bullingtona.
Awa, mladá Maurka a bývalá otrokyně, se řízením osudu stane nedobrovolnou učednicí nelítostného a krutého nekromanta, který jejím zasvěcením do tajemného umění nekromancie sleduje své vlastní plány, a jenž na ní nakonec uvrhne kletbu. Deset let, to jest doba, kterou může Awa využít ke své záchraně. Během svého hledání a putování renesanční Evropou naváže celoživotní přátelství s Niklausem Manuelem Deutschem z Bernu – malířem a dočasným žoldákem – a vojačkou Monique, kteří se jí snaží pomoci najít potřebné odpovědi.
Jesse Bullington předkládá dílo prostoupené řadou různorodých prvků zahrnujících historické reálie, fantastické až hororové prvky či kontroverzní témata kanibalismu a nekrofilie. Vyvstává zde zcela oprávněná otázka, zda takováto kombinace může vůbec fungovat. Obcování se smrtí dokazuje, že ano. Zásluhu na této skutečnosti má několik faktorů. Na jednom z předních míst lze uvést rozhodnutí situovat příběh do Evropy 16. století, období španělské inkvizice, počínající reformace a válek o Itálii, jelikož neexistuje snad vhodnější volba času a místa pro příběh atypické hlavní hrdinky Awy – černošské nekromantky s homosexuální orientací – a jejího přítele Manuela – dočasného žoldáka a malíře nesouhlasícího se stávajícím stavem církve. Své opodstatnění v knize má též kanibalismus, neboť ten je úzce spojen s propracovaným a podle pravidel fungujícím systémem nekromancie.
Nejsilnější stránku představují bezesporu realistické, vzájemně se ovlivňující a vyvíjející se postavy, které se během své pouti životem dopustí řady špatných rozhodnutí a chyb. Bohužel ne všem postavám se dostalo stejné míry propracovanosti. Avšak tento menší prohřešek lze autorovi odpustit vzhledem k tomu, jak barvitě vykreslil postavy Awy a Manuela. Výraznější výtku lze vznést vůči rychlému a jasnému rozřazení postav na kladné a záporné, v tomto bodě má čtenář jasno téměř od začátku.
Nelze též vynechat formální stránku knihy. Nakladatelství Gorgona odvedlo kvalitní práci od vazby přes ilustraci na přední straně, jež zůstala věrná originálu, po celkovou grafickou úpravu knihy. Dále též není možné opomenout vypravěčské kvality autora, jelikož vulgarismy a hovorové výrazy jsou společně s popisy scén obsahujících kanibalismus či nekrofilii užity decentně a působí zcela přirozeně bez jakéhokoliv rušení čtenářského zážitku. Na této skutečnosti bude mít též podíl překladatelka Lucie Mikolajková. Pochvalu si též zaslouží rozhodnutí autora doplnit knihu seznamem literatury, která mu umožnila vytvořit věrohodné prostředí Evropy v 16. století.
Obcování se smrtí pravděpodobně neosloví každého vzhledem k obsaženým tématům. Knihu ovšem ocení čtenáři zajímající se o neobvyklá a okrajová díla, čtenáři se smyslem pro černý humor a čtenáři, kteří mají v oblibě alternativní pohled na historii – i když tuto složku pravděpodobně nejvíce ocení jedinci s hlubšími znalostmi uvedeného historického období nebo ti, kteří si po přečtení knihy některé informace dohledají.
| 85% |
|
