Blbý balící hlášky: zábava namísto trapasů

“Čau, bolelo to když si spadla z nebe?” “Ani ne. A co tebe když si spadl na hlavu?” No, tak třeba takhle nějak to může vypadat když použijete fakt blbou balící hlášku. Ale co si trochu zatrénovat a ještě se u toho pobavit? S tím by vám mohla pomoc nová hra Blbý balící hlášky, tedy pokud uspěje v kampani na Startovači. A protože je nám tahle hra sympatická, požádali jsme jejího tvůrce, Petra Tomka, o pár slov a důvodů, proč byste měli téhle hře věnovat pozornost (a třeba ji i podpořit).

TZ: Vychází Theomachia: Válka bohů

Řinčení bronzových mečů a kopí o lesklé pancíře a štíty. Pletichy a intriky lidí i bohů, kteří si chtějí udržet svou moc nebo ji posílit na úkor ostatních Olympanů, ale i smrtelníků. Amazonky, mořští nájezdníci i mýtické nestvůry. Rozmáchlá válečná tažení, bojovníci toužící po nehynoucí slávě. A taky konec celé jedné éry historie – bronzového věku. Taková je novinka Petra Jaroňka Theomachia: Válka bohů.

Poločas rozpadu Ruska

Píše se druhá polovina jednadvacátého století. V oblastech, kde se kdysi rozprostírala Ruská federace, se nyní o moc a vliv přetahuje spousta drobných republik a republiček, diktatur, tyranií a despocií, které vedou nekonečnou válku všech proti všem. A občas se přitom sahá k jaderným zbraním. Na Sibiři bok po boku s lidmi žijí znetvoření mutanti, produkty dávných genetických experimentů i hlínou páchnoucí oživlé mrtvoly. A tímto cizím a zároveň tak povědomým světem prochází doktor Garin. Vášnivý čtenář, znalec nepřeberného množství podivných aforismů a neúnavný milovník života. Lékař, jehož válka vyhnala ze sanatoria, v němž léčil prominentní pacienty – tedy lépe řečeno jejich obří zadnice.

Ve své knize se lásce nevyhýbám, přiznává Emma Surdu

Objevila se zničehonic. Nevídané, s jakou samozřejmostí si osvojila snad nejznámější literární fenomén – Pána prstenů – a přišla s velmi osobitým pojetím známého příběhu ženskou optikou. Sauronova nevěsta, která tak úplně není o Sauronovi. Fanfikce, která našla cestu, jak vyjít knižně. Je to vůbec možné? Je to vůbec legální? Ano, za jistých a dost omezujících okolností. Ale proč by někdo něco takového podstupoval? Co vůbec bylo podnětem, že takový text vznikl? Jak vlastně knihu přijímá čtenářské publikum? Právě na tohle všechno jsem se zeptal autorky knihy, dosud neznámé Emmy Surdu. Na literárním poli se tato debutantaka česko-rumunského původu zatím etablovala s jedinou povídkou v antologii Žena s labutí (2018). A najednou je tu román, navíc pěkný špalek – samotný literární text čítá bez doslovu přes šest set stran! Úctyhodný výkon, který po právu zaujal nakladatelství Fortna a nyní také nejrůznější webové portály, recenzenty a knižní blogerky.

1 2 3 4 5 115