Děj nové knihy Jany Rečkové je velice těžké popsat, jelikož celá kniha je napsána zvláštním lyrickým způsobem. Příběh je rozdělen jako opera či divadelní hra. To znamená, že místo kapitol je tu předehra, první a druhé dějství a dohra, přičemž první a druhé dějství obsahují ještě menší příběhové oddíly či jakési epizody.
Kdo by neznal Janu Rečkovou? Autorku, která už vydala přes dvacet románů a přes stovku povídek v žánrech sci-fi, fantasy i hororu. Nenajdete periodikum či zásadnější antologii, kde by se neobjevilo její jméno. Nosí titul Lady fantasy, je držitelkou několika Mloků a Ikarů i nominací na cenu Akademie SFFH.V době, kdy vstoupila do světa literární fantastiky, se v něm tolik ženskými autorkami nehemžilo jako dnes, a působila tak trochu jako zjevení, nad kterým mnozí žasli. A přitom ona sama se vyznačuje až přehnanou skromností a sebekritikou.
Jeren, Ier, Ierwgar – tolik jmen mu dali, kolik existovalo světů. Světů, kterým přinášel naději, jejich zkáze však zabránit nedokázal. Zanikaly a hroutily se do sebe působením mocných sil. Během hroucení……
Tentokrát nám Jana Rečková naservírovala opravdovou lahůdku, pokud jde o stavbu knihy. Připravte se nejen na dvě dějové linie, které se prolínají, ale také na přískoky vpřed a vzad v čase vyprávění. Musíte se rychle zorientovat, protože autorka se s vámi vůbec nemazlí. Nakonec, proč taky.
Co má v lednu pro své čtenáře připravena oblíbená edice Trifid?