Máte chuť na svižnou, energickou sci-fi jízdu s trochou romantiky? A nevadí vám, když se zkombinuje hmyz, led a nedýchatelná atmosféra? Jste zvědaví na budoucnost, kde se to hemží klony? Pak určitě sáhněte po knize Mickey7 amerického novelisty Edwarda Ashtona.
Skalburg, kdesi na severu, kde vlci dávají dobrou noc. Hradní pán právě spadl z věže a jeho vrah si mne ruce. To ještě netuší, že bude mít brzy hosty a radost ho přejde, až zjistí, že zahrávat si s vlkodlaky a lesními žínkami není jen tak. Figurky jsou rozestavěny a šachová partie může začít.
Na návštěvu do jiného kraje zve stejnojmenná antologie povídek všech možných fantastických žánrů. Těšit se můžete na pestrý žánrový koktejl – od epické fantasy, arcanepunku, retellingu, přes kyperpunk, magický realismus až po horor. Spojovat by je mělo jedno slovo – moderní.
Co román, to název, který má něco společného s koněm. A nejenom název, celé je to o koních… O kom je řeč? O Věře Mertlíkové, známé autorce historické fantastiky. Kromě toho, že ráda a hodně píše, je také nadšená šermířka, jezdkyně, tanečnice, choreografka, kuchařka a zahradnice. Začala s povídkami a hned zaznamenala úspěch v řadě literárních soutěží (Žoldnéři fantasie, Daidalos, Cena Karla Čapka, Tovaryši kalamáře). Její poslední, v pořadí už čtvrtý román však z naznačeného pravidla vybočuje, i když koně v něm stále hrají významnou úlohu. V názvu se objevuje nový motiv – růže. Proč tato změna? Nezbývalo, než autorku vyzpovídat, abych její nové inspiraci přišla na kloub.
Trnová koruna, léčivý meč, transmutační kotlík, mechanický hlídací ptáček, mluvící stříbrná jablka (něco jako palantíry), létající koberec a prsten, díky němuž lze dýchat pod vodou – mají něco společného? Připomínají snad něco? A co se stane, když je použijete dohromady? Tak na to hledá novátorskou odpověď román Věry Mertlíkové Čas Růže.
Vítejte ve viktoriánské době. Máme elektřinu, plynové osvětlení, železnice, kanalizaci a staví se londýnské metro. I tak muže stále vytáčí představa žen čtoucích romány, ovšem ženy-spisovatelky, to už je věc naprosto nesnesitelná… A přesto se jich našlo dost, které se nepodřídily společenskému nátlaku a rozhodly se psát děsivě dobré povídky.
Co spojuje hrách a tornádo? Je to jméno vědce – Mendel. A právě jeho životu a dílu je věnována antologie Zákon genu přinášející pestrou sbírku povídek v nejrůznějších fantastických subžánrech. Na své si přijdou milovníci alternativní historie, postapa, hororu, humoristické sci-fi i transhumanismu.
Co patří k Vánocům? Stromeček, dárky, bramborový salát? Betlémek na okně? Kapr ve vaně? Vánočka a kakao k snídani? Koledy, Mrazík a cukroví? Velký úklid, mytí oken v mrazu? Lití olova? Věštění z ledu? A co ještě? No přece hořící krb, deka a knížka. A to i když je trošku krvavá…
Pokud muž přizná, že touží po moci, zeptej se ho na toto: „Máš přátele?“ Pokud odpoví: „Celý svět je mým přítelem a já jsem přítelem celého světa,“ pak mu moc svěř, protože je jednak moudrý a jednak lhář. – Z Moudrosti císařovy: postřehy Caj Lina Velikého, prvního vládce Nefritového císařství.
Ocitáme se uprostřed roku 906. Velké Moravě vládne Mojmír II., poslední panovník, a rozpad říše je na spadnutí. Věrozvěstové Cyril a Metoděj už vykonali svoji misi, jejich učedníci jsou ze země vyhnáni a uvolněný prostor rychle zabydlují latinští kněží. Nebe však stále patří Dažbogovi…