Tak se člověk může ptát, když vezme knížku Jediná volba aneb Vzpomínky na rok 2165 do ruky. A zdaleka se otázka netýká jen příběhu, ale i motivů, které vedly k jeho napsání. Možná by autor udělal lépe, kdyby místo vizí budoucnosti zůstal u své harmoniky a esperanta.