Major Stanislav Svarog má už nějakou dobu problémy. Manželství mu nevyšlo, doba jej nudí víc než milostné avantýry s archeoložkou a s prací to není o moc lepší. Vlny banality narušují pouze halucinace. Místo nějakého nádechu optimismu však do hry vnáší dilema, zda se uchlastat, nebo radši vsadit na experimentování s ruskou ruletou. Než se však může rozehrát peklo skrytých podtextů, společenské kritiky a existencionalis­tického dramatu, Svarog doslova vpadne do jiného světa a začnou se dít věci. Víc se však od Rytíře z nicoty čekat nedá.

Buškov celého Svaroga pojal jako až megalomanskou ságu a odmítá vyplýtvat veškerou munici hned v prvním díle. Díky tomu se koná především okružní jízda po nové existenci bývalého výsadkáře, po jevišti zvaném Taral a okolí. Technika mezihvězdných letů se tu snoubí s magií podávanou v nemalých dávkách, státní zřízení osciluje kdesi na hraně středověku, starověku a koloniálního panství, a život gentlemana při dvoru je zhmotněný sen snad každého muže znuděného banalitami každodenní existence.

Přesto – nebo právě proto – jsou výsledné pocity rozporuplné. Bizarní mesaliance mezi technikou a magií, vlastně spíš technika vycházející z magického základu, je přitom tím nejmenším problémem. Ve svízelnější situaci se ocitají všichni ti prakticky nesmrtelné larové, podstata kouzelnického umění i jeho vztah k jiným oblastem každodenního života, a celkové pojetí světa i prostředí. A také hlavní hrdina. Rus 20. století, voják, co projde odpoledním rychlokurzem magie a nalezne mezi rozmazlenou smetánkou cizího světa jako by náhodou vytvořené volné místečko. Aby toho nebylo málo, sem tam se v textu objeví i ďábel. Vlastně spíš o něm padne několik zmínek naznačujících, že autor ve volbě hlavního záporáka nemíří právě nízko.

Buškov si je naštěstí vědom, po jak šikmé ploše uvěřitelnosti se pohybuje. Výsledkem je trousení informací o osudu a intrikách. Možná mají všechny podivnosti logické a funkční vysvětlení. Možná také ne. Jistý je pouze fakt, že Rytíř z nicoty zahajuje celý cyklus a karty se teprve míchají. Rozdávat – o vykládání nemluvě – se bude až později.

Celá kniha stojí především na kupení otázek a záhad. Dokud se Svarog pohybuje v prostředí svého nového domova, autor jeho očima vysvětluje zákonitosti světa larů a představuje některé z budoucích klíčových figur. A protože Buškov má smysl pro ironické obraty, které mají čtenáři rádi, nejedná se o žádný nudný úvod. Pak si ovšem vzpomene, že by měl spáchat nějaký děj, aby cyklus uvedl se vším všudy, a ani to nedělá špatně. Pouze jak písmenka ubíhají a stránky mizí, ukazuje se nepříjemné zjištění. Rytíř z nicoty funguje jako pilotní díl seriálu. Samostatný příběh se nekoná; skoro vše háčkuje na pokračování, s kterými ostatně Klub Julese Verna počítá.

Znuděný major-výsadkář Stanislav Svarog, sloužící v zapadlé posádce v Mongolsku, podvědomě dychtí po boji a bitvách. Starý mongolský šaman mu pomůže dosáhnout svého. Jednoho krásného dne Svaroga do sebe vsaje příšerný trychtýř prostoru a času. Svarog se ocitne na planetě Talar, ve světě, kde žijí larové, kteří jsou velmi schopnými čaroději a jsou prakticky nesmrtelní. Žijí a vládnou ze svých létajících zámků a jejich život plyne jen v zábavě a dvorských intrikách. O život prostých smrtelníků, žijících na dole zemi, se nezajímají. Svarog patří mezi lary a jeho příchod do tohoto světa je spojován s prastarým proroctvím, které naznačuje, že právě on by mohl být katalyzátorem možných změn na Talaru. Ne všem se však něco takového líbí… (anotace)

• Svarog: Rytíř přišlý z nicoty
• Autor: Alexandr Buškov
• Překlad: Vlado Ríša
• Série: Svarog 1
• Forma: paperback
• Počet stran: 460
• Cena: 330 Kč
• Vydal: Klub Julese Vernea, 2011