Top 10 staré dobré fantasy osmdesátých let

Minulá TOP 10 o potenciálních slavných sériích, které ale zmařila nekvalita sequelů, obsahovala i potupný konec osmedesátkové série o Conanovi. Ta mě inspiroval k malému vzpomínání nad tehdejšími nejslavnějšími kousky z ranku fantasy.

Fantasy před Pánem prstenů to neměla zrovna jednoduché a rozhodně se jednalo o nedostatkové zboží (něco mi říká, že ty roky se pozvolna budou vracet). Mám teď na mysli plnokrevnou fantasy, plnou dalekých světů, ostrých svištících čepelí, kouzel či roztodivných tvorů, nejlépe však všechno dohromady. Barbara Conana protentokrát úmyslně vynecháme, ať se zbytečně neopakuji z minula – všichni vědí, že to je prozatím nejslavnějších knižní i filmová sword and sorcery. Ostatně, Conana a jeho následovníky a hlavně početný zástup více či méně špatných napodobitelů z následujících let si můžeme nechat na jiný článek, to je kapitola sama o sobě (mávi máv Deadstalker a Pán šelem). A co si budeme vykládat, tahle topka je jedno velké vzpomínání pro ty, kteří pamatují časy, kdy Dračí doupě byla novinka…

10. Oheň a led
Původně jsem chtěl animáky vynechat, ale tenhle ani nebude špatné zmínit. Tenhle animák ve stylu sword and sorcery sice nedopadl úplně stoprocentně, ale rozhodně získal určitou proslulost. Natolik velkou, že před dvěma lety studio Sony oficiálně schválilo jeho remake do hrané podoby, kterého se měl ujmout Robert Rodriguez. Zatím to ale moc nevypadá, že by se do toho těžce zkoušené studio a poslední dobou nepříliš úspěšný režisér chtěli pustit.

9. Temný krystal (1982)
Po jednom kresleném zaostříme i na pozoruhodnou loutkovou klasiku, ověnčenou festivalovými cenami, kterou bych mohl jen těžko opomenout. Nádherná výtvarná práce Jima Hensona si to rozhodně zaslouží, tím spíš, že snímek krom výtvarné stránky oplývá i pořádným, temně laděným fantasy příběhem.

8. Jestřábí žena (1985)
Tak trochu jiná fantasy s originálním námětem, kde se s mácháním zbraněmi spíše šetří a v popředí je smutně romantický příběh se šťastným koncem o prokletých milencích, kteří jsou spolu a přece tak daleko od sebe. Producenti dlouho tvrdili, že se jedná o zfilmovanou legendu, než se ukázalo, že to není pravda. Ale po pravdě, klidně bych tomu věřil taky, natolik nese příběh klasické znaky legendy. Legendární je ovšem i dokonale nepasující moderní hudební doprovod, který většinu filmu vyloženě rve uši.

7. Drakobijce (1981)
Lehce didaktická vsuvka, abychom si trochu uvědomili, že se nacházíme v době, kdy se slušné efekty, na kterých fantasy jednoznačně stojí, teprve rodily. Tento snímek, jakkoliv je to i jinak relativně slušná a nákladně vyhlížející fantasy, je možná slavnější po technické stránce než po stránce příběhové. Poprvé totiž na scénu vstoupil bájný tvor, který nevypadal jako obyčejná rozpohybovaná loutka, ale jako skutečná zhmotněná fantazie. Poprvé skutečně ožil drak. Může za to dokonalejší animační technika „go motion“, která pak slavila úspěch řadu let, než při natáčení Jurského parku prohrála v přímém souboji s CGI.

6. Planeta Krull (1983)
Poněkud na pomezí scifi a fantasy stojí snímek Planeta Krull. Planeta, na které existuje fantasy svět se všemi svými klasickými atributy, je napadena tak trochu startrekovským nepřítelem a dojde na souboj mečů proti laserům, přesto to ještě nesklouzne ke space opeře. Celkem zajímavý a povedený crossover, na který mnozí vzpomínají s nostalgickou slzou v oku.

5. Willow (1988)
Dost možná nejvýstižnější zástupce epické fantasy z téhle topky, ve své době ale ne vyloženě úspěšný snímek Rona Howarda. Pravda, mouchy by se z toho daly odhánět, ale přesto se jedná o slušně rozmáchlou a příjemně odlehčenou fantasy s kloudným příběhem, hromadou soubojů, nestvůr, ale i opravdu vtipných momentů. V jedné z hlavních rolí, sympatického mladého bojovníka, se navíc představil výborný Val Kilmer, čerstvě proslavený Top Gunem. Ale ani to k úspěchu nepomohlo. Holt kult svalovců v té době přál spíše temné a heroické fantasy.

4. Legenda (1985)
To samé by mohl říct i jeho kolega Tom Cruise, který si fantasy vyzkoušel pro změnu před Top Gunem. Legenda je pro někoho dětskou láskou, pro jiného až moc pohádkově laděnou fantasy, která je spíše otravná a ve své době také obecně moc dobře nedopadla ani hodnocením ani finančně. Ridley Scott si asi potřeboval po Vetřelci a Blade Runnerovi spravit chuť nějakou jemnou pohádkovou romantikou. Já ovšem patřím k těm, co tvrdí, že udělal dobře.

3. Souboj titánů (1981)
Co k tomu říct víc, než že se jedná o naprostou klasiku, s jejíž pozicí absolutně nijak neotřásl moderní a nákladný (a celkem mizerný) remake. Svět antických bájí se všemi jeho nestvůrami a hrdiny, který zde ožil, je fascinující dodnes. A překonané triky místo zastarávání získávají stejnou patinu a nostalgický punc jako ve filmech Karla Zemana.

2. Nekonečný příběh (1984)
Jestli někdo nemá rád Nekonečný příběh, tak o tom nejspíš nerad mluví, protože by ho valná většina ostatních diváků umlátila. Protože i jen obvyklá procentuální hodnocení tohoto snímku napovídají, že Wolfgang Petersen si vybral jednu ze svých geniálních chvilek a natočil něco zcela výjimečného. Pohádkový příběh s úchvatnou vizuální stránkou, která opravdu dokonale vystihuje označení fantastický film, protože fantasie jako by tady měla zbořené všechny mantinely.

1. Excalibur (1981)
Zde bylo zatím řečeno nejvýznamnější slovo v historii filmových zpracování artušovských legend (Monty Pythoni laskavě prominou). Snímek plný legendárních bitev, rytířských klání a dávné magie se stal po právu modlou nejen pro vyznavače fantasy, ale i generace šermířů a samozřejmě milovníky legendárních příběhů. Zajímavé na tom je, že původně světová kinematografie místo rozmáchlého zpracování artušovských příběhů mohla dostat svého prvního hraného Pána prstenů. Naštěstí se ale nestalo, což je dobrý konec nejen pro Artuše a Merlina, ale i pro Aragorna a Gandalfa.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

20 komentářů

  1. Toliko k mému filmovému vzdělání. Krom Legendy, Nekonečného příběhu a Souboje titánů je to jedna velká mezera. Pro mě tedy spíše osnova nejbližšího filmového kurzu. Tedy až na Excalibur, protože k pře-Artušování u mě došlo už někdy 5 let zpátky.

  2. Ten Oheň a led to kdysi přihodilo Score, nebo level jako placku k časáku. A mám dojem, že i ten Temný krystal.

    Sci-fi a fantasy animáky – to by si možná zasloužilo sólo žebříček… .-)

  3. Koukal jsem, že Oheň a led je celý i na youtube. Sice bez titulků, ale ono se tam toho stejně moc nenamluví 🙂

  4. Fire and Ice schvaluju! Nicméně kam zmizel Heavy metal?? Nebo byl opominut záměrně?

  5. Hawk the Slayer neznám, ale vypadá to na dobrou šílenost 😀 A Heavy Metal jsem zatím taky neviděl, takže jsem volil Oheň a led, aby tam byl ten jeden zástupce animáků. Ale možná by se těch animáků našlo víc, možná fakt i na tu samostatnou Topku. Určitě by tam za mě patřil i Poslední jednorožec.

  6. Eh, a „Temný krystal“ snad není animáč? Jinak „Heavy Metal“ mi – tady – nechybí: koneckonců zadání jsou fantasy filmy a HM je ze dvou třetin sci-fi (holt nevýhoda povídkových slepenců). Ovšem jakmile by mělo jít o kreslenáče (bez ohledu na užší vymezení), pak ano, sem s ním. A zrovna tak s další „sci-fi“ perlou těch let, maďarskou „Pastí na kočky“…

  7. Tak technicky to animák je taky, ale měl jsem na mysli přímo kreslenky, loutkových moc nebude. Chvíli mě taky svrběly prsty tam nacpat i českého Krysaře, aby to mělo českého zástupce, ale to už by bylo vyloženě přání otcem myšlenky…

  8. Nojo, já měl zrovna tak chuť pokřikovat, že tam chybí „Panna a netvor“ – dokud jsem si neověřil, že to Hertz natočil už v sedmdesátém osmém. A Zemanův „Čarodějův učeň“, další žánrové veledílo, je dokonce ještě o rok starší… Moc úzce nastavené mantinely, zdá se. Takže příště „Top 50 z let 1950-1999“?

  9. Přesně kvůli té „Panně a netvorovi“ už mě ta Topka taky napadla 😀

  10. Ba, Čarodějův učeň, to je film! Něco takového tleti dnešní tletaři prostě nedokážou, to je marné!

  11. A tak nahoďte nějaký dobrý animáky, co máte v oblibě. Já se rád mrknu.

    A nemyslím teď nějakou japonskou prasárnu. (Ty znám všechny… 🙂 )

  12. to Xan: Tleto je neskutečné, jak ty počty komentářů porád nesmyslně klesají a stoupají! Sekce nové knihy nepoužitelná, barvy porád vyblité, na tabletníku zobrazení děsivé. Prakticky vše, co jste chtěli vylepšit je nýčkon horší! Hodláte s tím něco dělat?

  13. Súhlasím, z webu kam som chodil takmer denne je web na ktorý pozriem raz za dva týždne viacmenej zo zotrvačnosti. Veľká škoda…

  14. Jak mě mohl minout Dark Crystal? Budu muset napravit.
    To Podchaljuzin: Naprostý souhlas, počítadla a nové knihy jsou dokonale marné.
    Jinak ono klesání není úplně nesmyslné, je v tom jakýsi systém, který zajistí, aby se mrtvé diskuse propadly v pořadníku do zapomnění, což nic nemění na tom, že to nesnáším čím dál více.

  15. Podchaljuzin: Hodláme. Bohužel vznikly průtahy, se kterými jsem opravdu nepočítala, a sama z toho nejsem úplně šťastná. Momentálně se můžu jen omluvit, že zatím pořád fungujeme jen na polotovaru.

  16. Prosím o pomoc při hledání filmu 🙂 Jako malá jsem se dívala na fantasy, kdy nějaká obluda (nebo co) unesla krásnou princeznu a její milý (?) ji šel hledat, ale na cestě měl spoustu nástrah (např. musel sehnat jakýsi artefakt v pavoučí síti a honila ho tam velká pavoučice, nebo se tam starý dědula změnil v krvežíznivého černokněžníka atd…), princezna byla vězněná v nějaké – tuším – pyramidě, která se s jakousi pravidelnosti přemisťovala na jiné místo. Pak si pamatuju, že hlavnímu hrdinovi pomáhali nějací lidé a taky kyklop. Kyklopa pak rozdrtil vchod do pyramidy. A samozřejmě nás čekal happy-end. Několik let zoufale hledám, co by to mohlo být za film, neříká to někomu něco? Ráda bych zavzpomínala na dětství 🙂

  17. to Monča: To je film zvaný „Kterak bohatýr Semen Samohončič šel cestou pomsty proti černokněžníku Buzgarovi“. Režíroval to známý režižér Maklucha Petrovič Fapulin, též známý jako tvůrce takových snímků jako: „Tři Kostějovi kosti“, „Semen a Tatarský chán“ nebo „Krásná Haplichovna, panna Slunce“.

  18. to Monča: Dle popisu soudím, že by to mohla být Planeta Krull. Taky mi léta trvalo, než jsem ji (podle toho kyklopa) našel.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *