Crew² nám dozrála do pubertálního věku, začíná se zakulacovat na těch správných místech a jako s každým správným puberťákem jsou s ní problémy. Čtrnáctka se dokázala nejvíc zpozdit, ale naštěstí si domluvila rande s jedním kocourem. Tedy vlastně dvěma, když budu počítat Garfielda za kočku a ne líného nenažraného čuníka… jak ho máme všichni rádi.
Jeden za čtrnáct, druhej bez šesti za dvacet
Vskutku pestrý výběr nabízí nové číslo komiksového magazínu na druhou. Batmana od Eda Brubakera, slibujícího Budu tě sledovat. Prďoší zdrh Soudce Dredda, kreslený Simonem Bisleym(!!!) a nad jehož českým názvem se nedá nepozastavit. (V dobrém slova smyslu.) Masakrální Bivoj the Killer od dua Kopřiva/Vinický si dělá šoufky z pana Jiráska a jeho značně přikrášlených pověstí. Dlouho slibovaný Richard Corben se představuje v odbarveném Gangland: Úsměv zabijáka a hlavně došlo na velmi volné pokračování španělského kocoura s ostrými drápy. Blacksad je opět ozdobou čísla. Z komiksů se na vás těší ještě Ochutnávka z booku Hellblazer: Syn člověka a Garfield se naopak nemůže dočkat, až vám chrstne horkou kávu do ksichtu. Publicistiku pak zastupují všechny známé rubriky, ovšem pitevní stoly zejí prázdnotou. Redaktoři asi nesehnali nikoho na hraní. (Nebo spíš museli podřídit publicistiku počtu komiksů.)
Po hlavě do Crwe
Všechny kratší komiksy v nové Crwi jsou něčím dobré. Vezmeme si je tedy po pořádku a to nejlepší si necháme na konec. Batman: Budu tě sledovat nabízí další atmosférický příběh, u kterého jde hlavně o to, jestli máte rádi Batmana. Scénárista Ed Brubaker se podíval na druhou stranu barikády a popisuje psychiku obyčejného zlodějíčka, kterému dal netopýří mstitel druhou šanci. Jedná se o moc povedený kraťas, dobrému scénáři obstojně sekunduje černobílá kresba Ryana Sooka. Díky němu máte možnost vidět Batmana v podání dalšího kreslíře a jeho stylu, což je určitě zajímavé.
Ve „čtrnátce“ se opět ukázal jeden z nejosobitějších kreslířů Simon Bisley. (Lobo se (z)vrací, Lobocop, Rozsudek nad Gothamem, Sláine: Rohatý bůh) Co dokáže tenhle chlapík provést s naprosto „obyčejným“ kydlícím scénářem, kterých se v Crwi objevilo bezpočet (tentokrát z pera Johna Wagnera a alespoň s povedenou pointou), je neuvěřitelné. Bisley prostě nezná hranice ani pravidla a dělá si opravdu co chce. Vládne chvíli dětinskou, jindy zase realistickou, každopádně stále hodně stylizovanou a osobitou kresbou. Dokáže se vytasit s pózou, kterou by mu záviděl i Jim Lee. Jeho „kresbomalba“ má velkou energii a buďto se vám bude líbit svou šíleností nebo na vás bude až moc nechutná, každopádně ve vás zanechá silný zážitek. O co vůbec v příběhu Prďoší zdrh jde? No, o bitku gangů, do které se zamotá Soudce Dredd. To by mělo stačit.
České zastoupení tentokrát padlo na Štepána Kopřivu a Radka Vinického. Spojení brutálního scénáře s neméně brutální počítačovou kresbou nesmíte brát vážně. Kopřiva si akorát udělal legraci ze starých českých pověstí a používá k tomu hodně zvláštní krvavou metodu spojenou s popkulturními odkazy (třeba na Beach Boys). Vinický ho zdárně doplňuje karikovanou kresbou, kde si užijete dostatek splatterů. Pokud máte hodně černý nebo úchylný smysl pro humor, Bivoj je přesně pro vás.
A konečně přišla řada i na kreslíře Richarda Corbena. (Jeho pitvu najdete v Crwi² č.12) Ten společně se scénáristou Simonem Revelstrokem rozehrává rafinovanou gangsterku, na jejímž konci budete možná zmatení více než by se vám mohlo líbit. Co se týče kresby, není to ten superealistický Corben jako spíš jeho undergroundové kořeny, k čemuž napomohlo i odbarvení komiksu. Pro úplnost dodejme, že Úsměv Zabijáka pochází ze série Gangland, stejně jako Úklid v domě od Briana Azzarella v Crwi² č.5.
Ja nemlufit šapanělsky
Hlavním důvodem, proč mít novou Crew ve své sbírce, je první část pokračování Blacksada. Z prvního dílu osvědčené duo Juan Díaz Canales /Juanjo Guarnido pokračuje ve skvělých výkonech a Národ ledu (z originálu Arctic Nation) je opět komiksem, na který se jen tak nezapomíná. Tady a tady si připomeňte první díl. Canales na postu scénaristy „přitvrdil“ a z každé stránky je cítit, že to nemůže dopadnout dobře. Hlavním námětem je rasová nesnášenlivost mezi zvířecími občany „Čáry“, nebezpečí nacismu a odkazy na ku-klux-klan. Věci se začnou dávat do pohybu v okamžiku, kdy je unesena malá (černá) dívka a hlavní hrdina, (černý) detektiv John Blacksad, se vydává po její stopě. Ta ho opět vede do nejvyšších kruhů.
Celkově ubylo vnitřních monologů, děj je posouván větším množstvím dialogů a perfektním střihem. Už na prvních 26 stranách dokáže Canales překvapit nečekaným zvratem a vy jen čekáte další a další rány pod pás. Na ty si ovšem budeme muset počkat minimálně do vydání další Crwe. S konečným verdiktem samozřejmě počkám až na dokončení celého příběhu, ale už teď má našlápnuto k překročení laťky, vysoce nastavené prvním dílem.
Po vizuální stránce je to opět pastva pro oči. Guarnido si bere to nejlepší z Disneyho (mimiku, polidštění), ale koncept naprosto překopává ke svému obrazu. Malba v matných tónech působí dospělým dojmem, i když jsou hlavními hrdiny zvířata. Děj je fázován do klasických komiksových rámečků, ale je jasné, že střihem, úhlem pohledu a svojí vypiplaností dalece překračuje jejich okraje.
Osobně jsem měl radši čísla zaměřená třeba na horor, než tuhle všehochuť. Na druhou stranu nová Crew opět nabízí tak široký výběr komiksů, že si musí vybrat snad každý. Splňuje i svou informační a publicistickou funkci, takže není nad čím váhat. A abych nezapomněl… samozřejmě Blacksad. Kvůli němu by si novou Crew koupila většina čtenářů, i kdyby měla pouze těch 26 neuvěřitelných stran.
Blacksad je bomba, maloktery comics me tak dostal.