Maturita z fantastiky a sci-fi cena pro filozofa

Sezona maturitních plesů je v plném proudu a dřív nebo později dojde i na samotnou maturitu. Vzpomenete si na svoji? Tu z českého jazyka? Jakou roli v ní hrála fantastika? A píšou ji jen žánroví autoři?

uvodnik knihy full Myslím, že to známe všichni. Čtenáři „klasické“ literatury na fantastiku koukají skrz prsty, zpravidla se ušklíbnou, prohodí něco o braku nebo plýtvání papírem a začtou se do Hrabala. A kdo doufal, že se situace změní s novou maturitou, ten se spletl. Mary Shelleyová s Frankensteinem nebo Bram Stoker s Drákulou se na seznam povinné četby dostali už dávno, protože co je staré a čte se dodnes, je samozřejmě klasika. A i když si někdo tu a tam troufne na Martinovu Píseň ledu a ohně (respektive Hru o trůny, protože první díl na maturu stačí), Harryho Pottera (ano, zkouška dospělosti se dá složit i z knížek původně určených dětem) či pratchettovskou Zeměplochu, současná česká fantastika obvykle trpí bojkotem.

Vypadá to, jako by státní maturita smazala čáru mezi vysokou literaturou a mainstreamem a posunula ji mezi „klasický mainstream“ a literaturu takzvaně žánrovou, ačkoliv obě tyhle škatulky bývají co do kvality obvykle stavěny naroveň. Michal Viewegh frčí, ale běda vám, jestli zašilháte po Pavlu Renčínovi či Vilmě Kadlečkové. Nebo máte jinou zkušenost?

A přesto i někteří z autorů, kterých se školy nebojí a obecně je řadí k tomu nejlepšímu, co současná česká literární scéna nabízí, mají k fantastice blízko. Znáte třeba Michala Ajvaze nebo Jiřího Kratochvila? Ten první je nositelem mediálně propagované Magnesie Litery za nejlepší knihu roku 2012, ten druhý byl v roce 2013 nominován na Literu za prózu. Už to by samo o sobě mělo obstát jako důkaz, že jim „klasičtí čtenáři“ věnují dost pozornosti. Zároveň jsou to ale i spisovatelé, na jejichž (neúplné) profily se můžete proklikat na Legii, tedy v databázi knih sci-fi a fantasy. Ve svých textech (umělecky i myšlenkově vyzrálých, takže vážně nejsou pro každého) vytvářejí svébytné světy – vybájená města, paralelní prostory nebo si hrají s cestováním v čase.

Když už jsme u těch ocenění, první ze jmenovaných – spisovatel, překladatel, ale taky filozof Michal Ajvaz – v loňském roce svým románem Druhé město dosáhl na cenu European Utopiales. Ta je udělovaná na mezinárodním festivalu science fiction ve francouzském Nantes za nejlepší „spekulativní fikci“ vydanou ve francouzském jazyce. A vybíráno je jak z francouzských originálů, tak i z toho, co sem bylo přeloženo. Mezi ostatními nominovanými, které Ajvaz přeskočil, se objevili dva domácí spisovatelé: Laurent Genefort (do češtiny zatím nepřeložený „spaceoperář“) a Raphaël Granier de Cassagnac, spojený například s fantasy erpégéčkem Agone. Další dvě jména nám už budou povědomější. Michal Ajvaz totiž porazil i takové osobnosti, jako je Mike Carey (autor sandmanovského Lucifera), či Christopher M. Priest, několikanásobný držitel ceny BSFA a čtyř nominací na Huga, jemuž v češtině vyšly romány Převrácený svět (Laser 1997) a Nežádoucí efekt (Triton 2006). A pak že je potřeba žánrové a „klasické“ autory držet odděleně, jako by šlo o jiný živočišný druh!

Když jsem maturovala já, a je to už dost let zpátky, fantastika platila za sprosté slovo. I tak jsem zarecitovala z Erbenovy Kytice, kterou jsem jako malá četla v noci pod peřinou, protože byla plná báječných krváků, duchů a strašidel. A co vy? Jaká je ta vaše fantastická „klasika“? A co by u maturit nemělo chybět z té současné, pevně usazené ve svém žánru?

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

48 komentářů

  1. K povinné četbě asi tolik. Jako otázku jsem si vybral Karla Čapka. No a jelikož napsal i nějaké to scifi, co bylo mezi vybranými tituly povinné četby, jeho Mloka jsem doopravdy přečetl a nenapsal mezi přečtenou četbu jen tak od boku. Sakra o Mlokovi se dá tak krásně vyprávět a já si na něj nevzpoměl (no vzpoměl, ale až na konci). I díky tomu byla dobře odvyprávěná otázka za 3. Ale co na tom dnes záleží. 🙂

  2. Co mi na maturitní a povinné četbě chybí ještě více, je komiks. Přinejmenším Moorovi Strážci a V jako Vendeta, Sandman, Maus či Persepolis by v ní být měli.

  3. Sám jsa prostý vyučenec, k maturitám (a středoškolství vůbec) se vyjadřovat nemůžu. Nicméně co se základního školství týče, je známo, že platilo a platí jedno pravidlo (já ho nevymyslel): „Druhá nejhorší věc, která může spisovatele potkat, je dostat se do čítanek; ta první je být zařazen do povinné četby. Protože to pak už nečte nikdy nikdo…“ Samozřejmě, existuje výjimka – totiž když se dítě-čtenář dostane ke konkrétnímu dílu dřív, než mu je ve škole začnou vnucovat. Obvykle se tak stává, má-li rozumné rodiče… Nebo obrovské štěstí.

  4. …a na dalším panelu udělá Garfield přemet a je tam psáno „BŘACH!“

    Na rovinu: Je toho snad málo, co se musí mladí učit k maturitě z češtiny? A ještě jim tam cpát moderní fantastiku? Být maturant, tak toho dotyčného proklínám do desátého kolena.

    A komiks je prostě „KOMIKS“. To není beletrie. To není poezie. To je komiks. Takže možná by šel nacpat do dějin umění, ale proč ho cpát do maturit z Českého jazyka a literatury. To bych já komiksu nikdy neudělal!

  5. Vzpomínám si…
    , že jsem u maturity dostal k slohové práci téma budoucnost – povídka. Ideální pro sci-fi a tak jsem se inspiroval Falloutem 2. Vault jsem zaměnil za podzemní bunkr a hrdina vylezl na povrch, kde se utkal nejprve s obřím červem a pak s bandity. Fantasy knihy jsme mohli zařadit do čtenářského deníku, díky čemuž pár titulů naskočilo a já splnil limit 50 knížek. Taky jsme šli (všechny ročníky) povinně do kina na premiéru Kytice a Společenstva prstenu. A to už je nějakých 12 let, takže fantasy k maturitě není nic nového.

  6. Já se s povinnou četbou naštěstí setkala jen jednou a odnesl to pan Čapek. Na toho už mi tedy ruka opravdu nepadne. Jeden z důvodů, proč jsem zásadně proti. Člověku to knihy akorát znechutí, protože je musí přečíst teď, hned, okamžitě z povinnosti. A kdo číst nechce, ten si stejně problematiku díla najde a pak převypráví.

    Na druhou stranu musím uznat, že seznamy četby a hlavně žánrový i autorský záběr se za posledních cca. deset let hodně změnily k lepšímu, tak snad svítá na lepší časy. Když si vzpomenu na všechny svoje češtinářky, které dostávaly infarkt sotva slovo „fantastika“ slyšely, musím se smát. Snad už je jich většina v důchodu a zbytečně se netrápí.

  7. Já jsem měl u maturity (maturoval jsem 2012) velké štěstí. Vytáhnul jsem si Hobita, takže zkoušku jsem zvládnul suverénně. Učitelé jenom pokyvovali hlavou, ale myslím, že chvílemi vůbec nevěděli o čem mluvím. I kdybych si ale vytáhnul jiné dílo, tak by mi to nevadilo. Měl jsem poctivě načtených všech 20 děl (to se nechci chlubit, to je prostě fakt…) :-D, to byla asi jediná ústní část, na kterou jsem i trochu těšil… 🙂

  8. Moje oblíbená četba na gymplu za totáče:

    Listy heter (Antická knihovna) Pochopil jsem, že je normální rozdat si to se služkou, když toužíte po paní.

    Herodotos Dějiny (Antická knihovna) Dozvěděl jsem se, mimo jiné, za kolik jde kněžka bohyně Ištar a jak šikovně jí hodit minci do klína a proč.

    Obecně antická literatura byla moje oblíbená četba. Stejně jako kroniky z našich krajin.

    Podkoní a žák. To je ze života. (Tak by končila prakticky každá delší internetová diskuse, kdyby účastníci byli ve fyzickém kontaktu)

    Z období zámořských objevů jsem zase rád četl různé deníky výprav a podobné kroniky. Jako třeba Bernal Díaz del Castillo: Pravdivá historie dobývání Mexika. A tak dál…

    Pokud jde o fantastiku, tak tam jsem četl asi nejvíc Verneovky. S těma nebyl problém. H. G. Wels taky vcelku v pohodě. J. M. Troska rovněž nevzbudil větší pohoršení ve čtenářském deníku. V pohodě mi prošel Souček a Nesvadba. Ladislav Fuks a jeho Myši Natálie Mooshabrové, i když to jsem tenkrát nepochopil a nechápu dodnes.

    Od koho jsem nikdy nic nečetl byl Čapek. Přesně řečeno Karel Matěj Čapek-Chod. 🙂
    Karel Čapek byl v pohodě. Od něj jsem četl snad vše.

  9. Maturity
    Má maturita 1993 – písemná část samozřejmě sci-fi povídka. Na ústní jsem polovinu otázek měl naplánováno stočit na Johna Irvinga a Svět podle Garpa, ale vytáhl jsem si Jana Amose Komenského (což mi ladilo s otázkou z dějepisu – Třicetiletá válka a od té zase oslí ústek k zeměpisu (Obyvatelstvo Evropy). Jenom ta Moskva u ruštiny a její „Cibuločnyje baně“ dovedly mého ruštináře k slzám smíchu. Tak jsem vyprávěl o bitvě u Borodina, to je přece nedaleko 😉 Každopádně češtinářky u mě vždy věděly že čtu i píšu a tak mě nechali „žít“. Klapzubova jedenáctka se mi do čtenářského deníku dostala vlastně omylem, přečetl jsem ji dřív než byla ustanovena povinnou. Na střední jsem spíš reagoval na doporučení – Irving se mi zalíbil (ta erotika!), Rothův Portnoyův komplex jsem však záhy odložil (ta masturbace do matčiny podprsenky!).

    Gilgameš, Antonio Pigaffeta z Vincenzy, Sláva a pád Tenochtitlánu, Illias, Odysseya, Laxness, Caesar, Troska, Hubáček, Hrbek, Howard Fast… No a samozřejmě právě vycházející Pán prstenů, Alfred Bester ve slovenštině, Stejně jako Hlava XXII, Kurt Vonnegut, Ballard, No a standardní směs fantastiky té doby… Zato Kafkův proces jsem dal jen s největším sebezapřením, u Hrabala jsem pochopil, že dál už od něj číst nehodlám a k Dostojevskému a Tolstému jsem musel dospět (o to raději je dnes mám).

    Osobně ale na povinné literatuře nevidím nic zlého, pokud se vyučující nechová dogmaticky a pedanticky. Vlastně na gymplu mi třídní zdůraznila, že některé knihy prostě vyžaduje, abych měl představu, až o nich budeme hovořit. Což svoji logiku má. Že znám F.L.Věka jenom ze seriálu a nehodlám na tom nic měnit, ovšem asi pochopila ;-).

    Před zhruba osmi devíti lety jsem pak narazil na seznam otázek k maturitě a na vybrané autory na jedné škole a zaujalo mne, že v tématu fantastiky bylo vedle Čapka, Neffa, Orwella, Bradburyho… i moje jméno. Napsal jsem tehdy tomu češtibáři, že moc netuším, co může od těch chudáků v tomto směru vyžadovat, protože bych sám na sobě nejspíš pohořel. Neodpověděl. Ale furt mi to vrtalo hlavou až jsem vyvodil, že dotyčný nejspíš koupil 2006: Česká sci-fi. Z jejích autorů jsme tam totiž byli všichni. Takže to byla má krátká kariéra v učebních osnovách. A nejenom má 😉

  10. lastyle
    hmm, tak to ja maturoval z Cyrila a Metodeje 🙂

    co se tyce povinne, nikdy me nejak nevadila, krom teda Victora Huga, to byl fakt des (myslim ze jsem si vybral Delnici more, kvuli krasnym ilustracim), ale kdyz jsem se do 90 stranky, dozvedel ze je more, utes, trava a bouda tak sem to fakt vzdal.
    Fantastika ve ctenarskem deniku neexistovala.
    Jedine co me dost vadilo, maturoval jsem na zacatku 90 let, byla povinna cetba zakazanych autoru. Opravdu zlatej Jirasek, Hasek a pod, tohle byla opravdu pro mne silena nectiva bida.

  11. to lastyle:
    Od Jiráska se mi líbil F. L. Věk. Jinak se mi to zdálo snad ještě popisnější, než u toho Huga. Od něj jsem přelouskal Bídníky, ale až nějaký čas po maturitě. Docela slušně se mi četl Dickens.

  12. to KarelC
    Od Jiráska je nejlepší „Proti všem“. Panečku, tleti husité, ti uměli bít Němce a všechnu ostatní přivandrovalou verbež!

  13. to KarelC
    souhlasim, nicmene po case mi to v hlave sedlo a s odstupem let jsem si to precetl jeste jednou, krasna cestina

  14. to Podchaljuzin:
    Pravda potom to ovšem skončilo typicky českým způsobem: Porvali se mezi sebou. Což je u nás naprosto klasické. Na chvilku se dokážeme semknout, ale nevydržíme. Vzápětí se rozhádáme, vytvoříme frakce a skupinky, které si jdou vzájemně po krku a je po revoluci.

  15. to KarelC
    To je všude. Proto je cara třeba, aby jurodivcům nechal prdele rozsekat a tím je k rozumu přivedl. Žižku měli králem zvolit, ten by Němčíky a ty jejich služebné pronárody hnal až do pekel!

  16. Já odmaturoval z Havla (tenkrát byl ještě živý a prezident) jen díky tomu, že jsem viděl v televizi jeho inscenaci s Lanďákem co otvírá jeden lahváč za druhým (Audience) 🙂 Ale je to škoda, že jsem na to pekl, když mě to zadarmo učili. Dneska ve volném čase hltám jeho biografie i dílo, což jsem mohl mít zmáknuté už dávno. Pravda je, že většina toho co se učí běžně ve středoškolských osnovách skutečně JE kvalitní literatura a jejich optikou fantastika skutečně JE škvár. Nejde to ale moc porovnat, protože češtináři srovnávají to nej z posledních 200let literatury se současnou konzumní fantaskní produkcí po níž z 99% za sto let nikdo ani nevzdechne a zůstane jen promile toho nejlepšího. Na druhou stranu i Borovský, Neruda, Verne či Dostojevský měli určitě souputníky, které byly dějinami po právu zapomenuti a v Češtině se o nich nedozvíte. Násilný akt učení nicméně nemění fakt, že ruskou (Bulgakov, Dostojevský) a anglickou (Dickens, Doyle) klasickou literaturu, nebo třeba i toho Verna by si měli přečíst všichni mladí scifáčci, protože je to prostě výborně napsaná a kvalitní literatura.

  17. to Alexi
    Ty hltáš Havlovo „dílo“? Tak to ať ti Hospodin, svatý Kuzma a svatá Bohorodička Dolnogubná pomáhají! Zařadit Havla vedle Dostojevského, na to už musí být člověk pořádně otrlý sluníčkovec!

  18. to Podchaljuzin:
    Líbí se mi, že někdo promazal naše hlubokomyslné úvahy nad současnou situací a plamenné výzvy k bojkotování knihy toho kterého vydavatele zůstaly bez poskvrny.

    Přitom onu knihu nabízí k prodeji patron FP a tato výzva jej poškozuje daleko víc, než naše nevinné a obecné výměny názorů v hlubinách diskuse.

    Ad Havel a jeho dílo: Četl jsem pouze Audienci a nějaké jeho kratší práce spíše filosofického rázu, takže bych si netroufal více se k němu vyjadřovat. Pokud bych se měl vyjádřit k jeho roli politika a k jeho politickému odkazu – potom bych byl zcela jistě opět „promazán“.

  19. to KarelC
    Oni prostě nechápou, že diskuze je věc, která se nedá příliš řídit, aby se debatovalo pouze o jednom tématu, to je naivní představa, prostě se občas odbočí, jako když někde beseduješ v krčmě. Když to promažou, tak to pak nedává smysl, mazat by měli jen vulgarity nebo vyložené bláboly typu haha huhu, ale to jim nevysvětlíš, jsou to měštěníni.

  20. to Podchaljuzin:
    Přitom moderní fantastika není nic jiného než politika. (Viz třeba Hra o trůny.) Je tam celá řada analogií s naší předešlou diskusí. Jenom jsou tam smyšlená jména lidí a zemí a hrdinové nosí rytířské oblečky. A hrdinové jsou velmi často nucení řešit analogické situace s tou naší. A každý preferuje to svoje řešení. Někdo věří v cara, jiný, co četl dějiny VKS(b) str. 167-8, v něj nevěří. 🙂

    Tedy dobrá – jeden věří v osvícenou moc panovníka a jiný zase preferuje spíše Conanovské řešení problému.
    Velmi často má fantasy sága klasické schéma: Dva (i více) národy se nesnáší, hašteří, válčí spolu, označují se vzájemně za nepřítele na život a na smrt a při tom netuší, že to skutečné zlo se na ně teprve chystá. A až se na ně vyřítí, tak už může být pozdě zapomenout na vzájemné neshody a spojit se pod společný prapor!

    Zkrátka ta politika nejenom že v té fantasy literatuře je, ale často je na ní přímo postavená.

  21. to KarelC
    No bať, máš pravdu, až na to, že ty si porád myslíš, že zlo přichází od východu. Ono však přichází od západu a jihu, s čímž se prostě značná část lidí, kteří byli vychováváni v nenávisti k Rusku nedokáže smířit. Také je třeba si uvědomit, že SSSR a Rusko je krapet rozdíl!

  22. to Podchaljuzin:
    Carské Rusko, pokud vím, vedlo Rusko- Japonskou válku, kterou prohrálo, až se otřáslo a úplně naposledy vedlo První světovou válku, kterou prohrálo tak, že už se nevzpamatovalo. Jako jeden z důvodů porážky se udává i kolaborace carevniny kliky s Němci. V tom vyniká zejména kolosální zrada ministra vojenství Suchomilova.

    Tudíž jsem v tomto směru poněkud skeptický.

    Potom následovala epocha „rudého cara“ Stalina o jehož moci a pravomocech si mohl nechat zdát nejen Mikuláš II, ale i třeba Ivan Hrozný. A podle některých pramenů to byl právě Stalin, kdo dosadil k moci Hitlera. A tak zlo ze západu, je jen jednou z odnoží zla z východu.

  23. to lastyle:
    Co si budeme nalhávat, literatura faktu je jen jedna z mnoha odnoží Fantastiky.

    A když se tady může recenzovat thriller, tak nechápu, proč bychom si tu nemohli popovídat o konspiračních teoriích a záhadách historie a to klidně i té moderní, ba nejmodernější.

  24. to KarelC
    Ale tleto není žádná teorie, za celou touhle imigrantskou patálií stojí USA a Turecko. Nechtějí silnou Evropu, chtějí chaotické, vazalské státy, které za ně budou válčit s Ruskem. Podívej se, co provedli s Ukrajinou! Podívej se na Sýrii: USA tam snad dva roky „bombardovali“ a nic. Rusům stačily dva tři měsíce a teroristi jsou v koncích! Každý stát má vlastní plány, a proto musí Česko myslet na sebe, a nedělat poskoka nějakým Amerikáncům, nebo Němčíkům!

  25. to KarelC a Podchaljuzin
    oooo mylis se, sectely kajo, ja nemam niceho proti Vasim teoriim, ja pouze pronesl glosu 😀

    na me dobry 🙂

  26. Však si rozvíjejte teorie. NA FÓRU. Musím vám to opakovat jako malým dětem, nebo se projevíte jako ti nepochybně inteligentní diskutéři, jimiž jste?

    Argumentovat tím, že debata o politice patří pod úvahu o tom, co je fantastická klasika, protože fantasy na politice stojí, je podobné, jako obhajovat pod články o young adult odkazy na pornostránky tím, že je to přece taky web a že se mládež musí vybouřit. Takže se prosím bavte k tématu.

  27. Admin
    Tak mi to nedalo a spočetl jsem si příspěvky obou pánů pod články uveřejněnými ve sloupci „Kde to nejvíc vře“ a vyšlo mi, že obě „malé děti“ mají na svědomí z celkového počtu 266 komentářů cca komentářů 75… Nevím, ale pokud mi dotyční zajišťují více než třetinový přísun komentářů (a zajišťují tak knihám jako JET setrvání na očích), které jsou občas možná lehce od věci, určitě však nejsou vulgárními výkřiky a nikoho nenapadají, byl bych s tím odháněním na Fórum, které je v historii tohoto webu spíše popelkou a mnoho uživatelů je prostě ignoruje (tuto zkušenost má i „konkurence“ v XB-1) možná trochu zdrženlivější.

    Ale berte to spíš jako přátelskou radu, než nějaký boj za diskuse či konkrétní diskutéry. Je to váš boj.

  28. text
    Dle mého názoru by stálo za to vědět o autorech něco víc než datum narození a dílo, jak se to převážně učí. No a že je moderní fantastická literatura (a hlavně česká) na školách opomíjená je bohužel fakt. Otázkou je, zda by pomohlo mít Renčína v učebnici – já se totiž k těm čítankovým autorům (Čapek, Orwell, atd.) dostal až dávno po škole.

  29. To Jirka Sivok
    Jirko, podle mě otázka nestojí, koho cpát do učebnic, aby se ukázalo: hele, tohle si přečtěte. Jde spíš o to naopak vycházet z praxe – z toho, co je už čtené, co ty děcka (mladí lidé! 😀 ) čtou. A nové maturity by měly vycházet z praktické četby a ne z papouškování naučených dat a frází. Zrovna u české literatury by podle mě bylo fajn věnovat se i něčemu jinému než jen kanonickým dílům, o kterých ti někdo obvykle řekne, co si máš myslet. První problém je, že seznamy literatury jsou bohužel omezené tím, co zná zkoušející učitel, takže se dá pochopit, že některé věci se tam hned tak neobjeví. Prostor pro manévrování by se ale našel – třeba domluvit se se studenty, že zatímco oni si přečtou to, co „by měli“, já jako učitel se na jejich maturitu připravím tak, že se podívám na nějaké věci, které mi doporučí zase oni 🙂

  30. to admin:
    1. Mrkl jsem se na ono Forum a nikde jsem tam nenašel jakékoliv tlačítko pro založení nového tématu. Poraďte, jak na to?

    2. Hledáme analogie mezi literárním světem a tím současným. Většinu informací čerpáme právě z literatury. Diskusí o politice bych naše přetřásání konspiračních teorií skutečně nenazval.

    3. Tu analogii s pornem jsem bohužel nepochopil.

    4. Pokud jde o fantastickou klasiku, tak jsem opomenul zmínit legendu jménem Edgar Rice Burroughs.

    5. Osobně se domnívám, že by se u maturit mělo v prvé řadě jasně vymezit co je „klasika“ a co je bohapustá komerce.

  31. To KarelC
    Můžu se bohužel vyjádřit jen k té pětce – a rovnou s vámi nesouhlasit. To, co byste rád, je škatulkování, které vyžaduje strašné zjednodušování. Ono by se mělo vymezit – ale kým? Učitelem? I o bohapusté komerci by se měl člověk umět vyjádřit a argumentovat, co je na tom špatné, „nekvalitní“. A právě to se od maturanta dneska čeká – umět samostatně myslet, kritizovat. Tím samozřejmě nechci říct, že se u maturit má zkoušet brak, spíš obhajuju nezavírat oči před současnou žánrovou literární produkcí 😉

  32. to Míša Š.
    Souhlasím. To je dobrý argument!

    Nicméně já měl na mysli onen seznam literatury doporučený ke studiu k maturitě. A připadá mi zbytečné, aby student pročítal „odvozená“ díla a různé převařené kaše, místo aby se soustředil na skutečné milníky fantastiky.

  33. Předně se omlouvám za ty malé děti, to opravdu nebylo nutné. A je pravda, že nemám právo – ani úmysl – tu zavádět nějakou cenzuru čehokoliv jiného, než spamu. Proto také s výjimkou diskuse pod ST: Kusy nic nemažu, pouze vás žádám, abyste tu nepsali romány úplně mimo mísu (což teda momentálně dělám já a podřezávám si větev). Berte ohled také na ostatní čtenáře, které možná opravdu víc zajímají ty knihy.

    to standa.e:
    Uznávám, že máte pravdu, ne ani tak kvůli množství komentářů a vyzdvihování článků, ale protože v porovnání s tím, co mažu rovnou bez ptaní, jsou místní cimrmanovské asociace úplně jinam skutečně převážně v pořádku. Na druhou stranu mi nevymluvíte, že většina čtenářů, která se u článku podívá do komentářů, by tam ráda viděla něco, co souvisí s tím článkem, a ne debaty dvou lidí na úplně jiné téma. K těm, ze své podstaty, slouží fóra (a další komunikační kanály, kterými FP nedisponuje).

    to KarelC:
    1. Ono tam to tlačítko je. Ale jen pro registrované uživatele, což, proč to nepřiznat, je z mé strany chyba, protože registrace je přesně to, co nechcete. Do už založené diskuse nicméně může psát kdokoliv.
    2. „Každý stát má vlastní plány, a proto musí Česko myslet na sebe, a nedělat poskoka nějakým Amerikáncům, nebo Němčíkům!“ – To vám připadá jako analogie skutečného a literárního světa či přetřásání konspiračních teorií? Mně to spíš zní jako výkřik do tmy tematicky vhodnější pro novinky.cz.
    3. Ona je stejně mizerná. Ale v podstatě, že mezi politikou a fantasy existuje tak volný vztah, jako mezi young adult a pornoweby – prakticky žádný. Tudíž atd.
    4 a 5 asi nejsou na mě 🙂

  34. to admin
    No jistě, když někdo napíše pravdu, tak je odkazován na „novinky.cz“ 🙂 Však ty jednou ještě budeš rád, až tě carovi molodci zachrání ze spárů nepřátel! Jinak, co se týče tletoho vašeho Fóra: Mrknul jsem tam, a připadá mi to jako nesmysl, jedou tam nějaký číselný řetězec a podobné ptákoviny. Já se chci bavit o současných knihách a současných tématech. Jak řekl Karel.C, je to hledání analogií, protože taková je literatura – odráží realitu, i když se děj knihy odehrává třeba ve vzálené galaxii. A i z debaty dvou lidí na úplně odlišné téma si někdo může odnést zajímavou informaci! Ty začni třeba s tím, jak je to s těmi Amerikánci!

  35. Admin
    No, jak říkám – vaše představy, vaše záměry – vaše odpovědnost a vaše volba. Že jsem k některým naznačeným představám poněkud skeptičtější, je v zásadě bezpředmětné.

  36. to admin:
    Děláte to dobře – někdo to musí redigovat. A já osobně proti vám nic nemám.

    Konspirační teorie si berou za základ ono „uvěřitelné“ a nenápadně se snaží do něj podsunout to „neuvěřitelné“. Tu s větším, či menším úspěchem. Samozřejmě to o čem píší lidé na Novinkách a spol, je možná „neuvěřitelné“, ale odráží to skutečnost, které jsou tito lidé ochotní věřit. Tudíž se ze skutečnosti smyšlené stává skutečnost reálná. A do té je třeba ještě přimíchat onu špetičku „neuvěřitelnosti“ a šikovně ji podstrčit ctěnému publiku k uvěření. To je klasická konspirační teorie. Aneb fabulace.
    Nebo máte snad pocit, že se odněkud vynoří Mikuláš II a přijde spasit svět? Nicméně spousta Rusů tomu skutečně věří. Ne nadarmo byl svatořečen i s celou rodinou. (V pravoslavné církvi.)

    ad bod 2)
    Ano, napadá mě celá řada analogií s literární tvorbou. Viz třeba Drnkovi spisy. Ten dokonce používá i shodné názvy států s těmi skutečnými. Fantasy ságy názvy pouze mění. Takže mnohdy jedno malé království je obleženo dvěma silnými mocnostmi, řítí se na něj nějaké „zlo“ a aby přežilo, tak se k některé mocnosti bude muset připojit. I když tam všichni ví, že v obou případech to bude stát za prd. Ale sami to taky nezvládnou. Atd…
    To je klasické schéma politického pozadí nejedné fantasy ságy.
    A také je to stále se opakující historická analogie. To co se teď děje, není nic nového pod sluncem. Jen to tentokrát nebude Alarich, kdo zaklepe na brány Říma.

    Ad bod 3)
    Nicméně nějaké roztomilé stránky s nejednou neméně roztomilou Japonkou, samozřejmě ve fantasy kulisách, bych klidně snesl… .-)

    „že většina čtenářů, která se u článku podívá…“
    Nikdo oněm čtenářům nebrání, aby do diskuse přispěli a znovu ji tak vrátili k tématu. Diskuse je taková, jací jsou diskutující. Když já s kolegou Podchaljuzinem začneme diskutovat, tak je to téměř vždy v době, kdy se příspěvky k původnímu tématu již více neobjevují.
    Nenahazujeme zcestné příspěvky hned pod čerstvě založená témata.

  37. to KarelC
    Konspirátor je ten, kdo konspiruje, ne ten kdo na to upozorní!

  38. to lastyle
    Já s tebou ne, vypadáš na člověka značně chudého duchem! Ale i tací mohou přijíti do království nebeského, když se každý den postí, modlí a bičují svůj hřbet devítiocasou kočkou!

  39. Navíc já piju whisky a kolega Podchaljuzin vodku, takže nechápu, co bychom tam dělali.

    To Podchaljuzin: (Konspirátor etc…) Máš pravdu, je to tak. Já už z toho včera magořil… 🙂

  40. Andělíčku, můj strážníčku, upal prosím tě Podchaljuzinovu dušičku.

  41. to lastyle (Papino)
    Ani pomodlit se neumíš, nevzdělanče 🙂

Zanechat odpověď