Mají bohové smysl pro humor? Mají, bohužel…

Mohla to být prima parta dobrodruhů. Elfí kouzelník, chrabrý hraničář a zlodějka tichá jako vánek… Jenže osud má zvláštní smysl pro humor, a tak namísto trojice, která má potenciál vstoupit do legend, spojí dohromady tři hrdiny, kteří přitahují problémy ve velkém. Ale kdo ví, jaké s nimi mají bohové záměry, že?

Theodora Stonewall a Nathaniel Wonderful, autorské duo tvořící pod pseudonymy, se rozhodlo oblažit české čtenáře a nabídnout jim zcela zdarma svoji knihu s Názvem nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Bohužel, stovka číslovaných kusů (kniha vyšla pouze ve fyzické podobě) je v současné době již beznadějně rozebrána, což nám ovšem nebrání vám o knize říct něco víc, zvlášť když nedávno vyšel druhý díl cyklu Božská tragikomedie s názvem Tři jezdci apokalypsy.

Ve třech se to hůře táhne

Jak jsme již naznačili – hlavní slovo v knize bude mít trojice ústředních hrdinů. Jako první se seznámíte s Pipinem, mocným vznešeným elfím kouzel… Ne, moment, tady něco nehraje. Když vám někdo s metrem padesát bude tvrdit, že je elfí kouzelník, a jako demonstraci svých schopností předvede pár jisker, nejspíš vás napadne, že to potrhlý trpaslík. Na druhou stranu: když vám rodiče celý život tvrdí, že JSTE elf, pak to musí být pravda!

Další dva do tria jsou zlodějka Eiri, dívka proplouvající životem s rukama v kapsách (většinou cizích), a hraničář Sebas, což je pro změnu zachmuřený bojovník sledující jen svůj vlastní prospěch a cíle.

Tihle tři si spolu užijí mnoho nečekaných a mnohdy i nechtěných událostí. Na vině je většinou Pipin, který je se svojí bezelstností (čti lehkou a mnohdy roztomilou nablblostí) strůjcem některých společensky nepřijatelných situací. Pipin ale v příběhu slouží spíše jako protiváha ostatních postav a hybatel děje.

Zároveň s přibývajícími stránkami zjistíte, že postavy mají slušně propracovanou minulost a také motivaci ke svým činům. Pravda, není to zrovna psychologický rozbor, ale jako rámec to stačí, a vzhledem k rázu příběhu je tato propracovanost dostatečná.

A ještě jednou k našemu triu. Pipin je roztomilý prosťáček, Sebas se vyprofiluje v muže ženoucího se za pomstou, ke kterému si pravděpodobně příliš vztah nevybudujete, ale Eiri, to je jiná káva. Snad proto, že se nejvíc blíží „klasické“ fantasy postavě, snad proto, že mi přišla nejpropracovanější co se týká charakteristiky; zkrátka Eiri je nejuvěřitelnější z tria a nejsnadněji se s ní dokážete sžít.

Fantastika s úsměvem

Vzhledem k použitým postavám i ději si dovolím knihu zařadit do škatulky fantasy. K tomu obratem musíme dodat, že se jedná o fantasy humornou. Ano, Nevyzpytatelné jsou cesty osudu je psáno s nadhledem a humorem. Nebudete se smát, spíše (mnohdy ironicky) pousmívat. Autorské duo netlačí humor na sílu, ale spíše staví hrdiny do centra ztřeštěných situací a nechává Pipina „šaškovat“.

Text se čte dobře, má spád, události se sice neženou vpřed nijak ďábelsky rychle, ale děj plyne a nenudí. Užijete si trochu akce, trochu cestování… S velkým kusem nadsázky bychom mohli mluvit o Polohobitovi, aneb prozatím cestě pouze tam.

Zajímavá jsou všemožná jména, kde se autoři dost vyřádili. Zaujalo mě zejména město Lexaurin (ten název znám z příruční lékárny své babičky), ze kterého Pipin pochází, ale ony ani Zlatouchy nejsou špatné… Prostě pohodové čtení, kterému nechybí špetka invence.

Trefený je i styl knihy. Použité kulisy jsou fajn a ladí se stylem vyprávění. Pokud něco autorskému duu nelze upřít, je to talent vyprávět. To, jak je příběh podán, dokonale koresponduje s tím, jak by (soudě dle anotace) měl příběh vyznít. Bohatý jazyk, živé scény, slušně napsané dialogy – takový lehký nadprůměr, který potěší oko čtenářovo.

O to větší bylo překvapení, když najednou na konci příběh ztemní, humor se vytratí a zničehonic se vyrojí témata až téměř existenciální. Bohové jsou vážné figury, o tom nemůže být sporu, ale tahle změna dost kazí celkový dojem z knihy. Když už něco načneš, tak to taky dokonči ve stejném duchu, chtělo by se říci.

Výsledné resumé je tedy trochu schizofrenní. Jakožto čtenář sem si knihu užil. Je nenáročná, úsměvná a člověka zabaví. Nároky na oddechové čtivo splní bez výhrad. Jenže jako recenzent člověk vidí (protože má srovnání) spoustu nedotažeností, může mít výtky k postavám i provedení, celkové nevyrovnanosti… Ale projednou bych nechal vyhrát čtenáře, protože pozitivní dojmy nakonec stejně převládly.

Nathaniel Wonderful & Theodora Stonewall: Nevyzpytatelné jsou cesty osudu (Božská tragikomedie I.)

Vydalo: Projects, s. r. o., 2020

Obálka: Adam Windsor

Počet stran: 324

Cena: rozebráno, dotisk se neplánuje

Pokud vás kniha zaujala, spojte se přímo s autory ZDE

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď