Seriálový seriál: Once Upon a Time

Protože ji Sněhurčino a Krasoňovo štěstí, společně s radostí všech ostatních pohádkových postav, vytáčelo do běla, rozhodla se učinit něco velkolepého … a samozřejmě zlého. Z vlastních chyb se poučila, že síla pravé lásky a šťastných konců ji vždy porazí. Proto se zaměřila na odstranění právě jich.

Pomocí kletby přesunula všechny své nepřátele na místo, kde neexistuje dobro porážející zlo, ani „žili šťastně až do smrti“. Naopak je zde hodně dřiny, ohýbání zad pod chamtivými vládci a dost nespravedlnosti bez potrestání. Ne, není to Západozemí, ale náš reálný nemagický svět, přesněji malé americké městečko Storybrook, kde se zastavil čas. Tomu „odjakživa“ vládne obávaná starostka Regina, samozřejmě Královna v civilu.

Místní obyvatelé jsou obyčejní lidé, s vlastními nepohádkovými životy a starostmi (takovými, jaké si Regina přála). Ovšem, jak se říká – štěstí netrvá věčně. V Storybrooku se totiž na popud starostčina syna Henryho záhy objeví jediná osoba, která může kletbu zlomit a navrátit všechny pohádkové postavy do jejich domova. Takzvaná Zachránkyně, jinak Emma Swan, ale není jednou z těch, kteří by věřili v pohádkové konce, natož cokoliv obsahující i špetku víry v dobro, které člověk získá „zadarmo“.

Stačí jen uvěřit …

Once upon a time je pohádkový seriál se všemi přednostmi i zádrhely, které z toho plynou. Jeho úspěšnost stojí na pocitu blízké povědomosti postav a zároveň špetky obměny, kterou je člověk schopný autorům prominout. Každý měl rád pohádky, někdo je má rád stále a někdo by je měl rád, kdyby byly o něco reálnější.

Což zde jsou – vidíme postupně příběhy postav, jak v Začarovaném lese, tak jejich „skutečné“ problémy naší současnosti. I pod tíhou nemagických povinností a trablů se (po příchodu Zachránkyně) stejně objeví ten správný šťastný konec – postavy na něm ale musí víc zapracovat, než v pohádkovém prostředí. V což věří, nebo by alespoň chtěl věřit, snad každý z nás. V OUT není jen romantická pohádková linka, ale i akce v podobě postupného odhalování obyvatel Storybrooku a jejich minulosti. Samozřejmě nechybí konflikt mezi Reginou hájící si svůj vysněný život a Emmou, která větří něco nekalého.

Na druhou stranu ale známost postav přináší o trochu méně napětí v částech věnovaných jejich původním příběhům. I když si postupné odhalování magie procházíme společně s Emmou, seriál se od začátku staví do pozice, že pohádkové pozadí je opravdové. Tak trochu jako detektivka, kde znáte vraha již na začátku. Zajímavější by možná byl přístup, kdy divák alespoň několik epizod netuší, zda jsou obyvatelé Storybrooku pohádkoví, nebo má jen jeden chlapec velmi bujnou představivost.

I přesto, že v podstatě víme, jak se Emma nakonec rozhodne, seriál není vůbec nudný. A to hlavně díky Regině, která je výbornou Zlou královnou se vší elegancí a vášní pro vydírání a vyhrožování. Zachránkyně je proti ní tak trochu brouk bojující za svobodu se sklem okna. Dámy ale stejně ví, jak se navzájem zaměstnat. Zajímavý kontrast je i mezi uzavřenou Emmou odmítající věřit na zázraky a snílkem Henrym, který vlastně celý pohádkový podfuk odhalí a jako jediný v něj bezmezně věří.

Další postavy a jejich příběhy také nejsou k zahození. Ukazují již zmíněnou snahu ztotožnit pohádky s našimi vlastními životy, což působí příjemně nadějně. Jednou z hlavních linií jsou peripetie Sněhurky a Krasoně. Díky Regině se celou dobu ani krapet nenudí. Důležitým hybatelem děje je také mistr triků Rampelník, který vydrží neodhalit skoro žádné ze svých tajemství a brilantně politikaří za zády starostky. Ostatní postavy dostanou vlastní epizodu a některé i vydrží dělat křoví do konce. Víceméně nepodstatné, ale vyloženě neotravují.

To jest k první sérii, která postupně odhaluje jeden životní příběh za druhým a zároveň vede hlavní linku k povedenému závěru, jež není zas až tolik průhledný. Takto by mohl seriál bez jakýchkoliv výčitek pokojně skončit.

Jaký otec, takový syn; jaká matka, taková dcera?

Ale nekončí – naopak Storybrook začíná s magií. A ta přinese jeho obyvatelům snad více potíží, než prospěchu. Magie v našem světe funguje zcela jinak a nepředvídatelně. A stále platí, že nepřichází zadarmo.

Pojítkem druhé série, v níž se příběh místy rozštěpí na dvě linie, je otevření skříně s kostlivci dvou hlavních záporáků. Minulost většiny postav divák již zjistil, ale ty nejzáživnější – Rampelníkova a Reginina – přichází na řadu až nyní. Tím se OUT opět odchyluje od pohádkových standardů – „zlo se nerodí, ale vytváří“. Za Zlou královnou totiž stojí ještě horší matka a ta se nyní hlásí o místo v dceřině životě. Ten má ovšem cenu jen za takových okolnosti, které určí matka sama.

Naopak Rampelník, jak už je naznačeno v první sérií, nebyl nikdy příkladným otce a, s křížkem po funuse, se to snaží napravit. Do rodinných potyček se přidávají ještě problémy okolního světa, tedy jeho nové možnosti do Storybrooku proniknout. A my lidi se známe – všechno neznámé chceme ovládnout, nebo zničit …

Nové konflikty přináší další sílu a akci, ale na první sérii to bohužel zcela nestačí. Záměry postav a chemie mezi nimi se sice o něco změní, ale hlavní linie příběhu je opět stejná. Kromě Regininy matky se přidá i několik nových postav, čímž se seriál stává více než lehce přeplněným a scénáristé si přestávají vědět rady. Kvality první sezony se drží kolem pasu, místy pokulhává a je více odhadnutelná, i když stále napínavá. S jiným závěrem by i nyní hrdinové mohli „žít šťastně až do smrti“. OUT by to opravdu slušelo, ale opět tomu tak (kupodivu) není.

Vzhůru na palubu

Třetí série přináší dobrodružství a snové prostředí, které Země Nezemě opravdu umí navodit. Stejně jako její hlavní protagonisté – sexy kapitán Hook a Petr Pan v trochu jiném, ale o to více zajímavém, provedení. Hlavní postavy se opět budou honit za něčím cenným, tentokrát v neznámém prostředí husté džungle. To jim bere určité výhody a nutí je spolupracovat a bořit archetypy „hodní“ a „zlí“. Mohl by to být dobrý potenciál, ale upřímně, několik epizod bloudit po zarostlém ostrově, víceméně bez výsledku, je docela vyčpělé. Akce a trocha překvapení se povede až ke konci příběhu, ale to už má divák autory seriálu prokouklé a víc než tuší, co bude následovat.

V současnosti se rozjíždí druhá polovina třetí sezony, která vzkřísila jednu velmi oblíbenou zelenou čarodějku. Ta je opět typickým vášnivým záporákem, tentokrát hledající jiný cíl útoků, než královský pár. Nový příběh dává OUT zase obměněnou akci a zápletku, avšak ani to v podstatě náročnějšímu divákovi nestačí. Ten již s poměrně silnou jistotou ví, jak se věci vyvinou i skončí a pokud u sledování zůstal, tak je pro odškrtávání zhlédnutých dílů, nebo kvůli oblíbené postavě.

Komu je tedy Once upon a time určeno?

Hlavně těm, kteří mají rádi pohádky, šťastné konce a lehčí zápletky. První sezona je opravdu zajímavě rozjetá, postavy jsou trochu stereotypní, ale tak to v pohádkách bývá. Na škodu je sice až přehršle ženských postav, které se pravděpodobně snaží bořit mýty o neangažovaných princeznách, ale na druhou stranu není jejich přítomnost tak dobře zvládnutá jako například v Buffy.

Jinak jsou obyvatelé Storybrooku průměrně uvěřitelní a zajímaví, i když ne zcela vždy (sociopatka Emma se během jedné série změní a téměř neustále rozdává „free hugs“) . Jak jsem se již zmiňovala, druhá a třetí sezona s kvalitou postupně klesají a klesají, i když fanoušků má OUT stále dost. Na většinu z nich asi zapracoval fakt „mít čistý watchlist“, nebo nejsou tolik nároční a trochu patosu a vlastního vykrádání jim nevadí.

Celkově je OUT průměrná fantasy, která je ale v seriálovém světě nedostatkové zboží. Proto není na škodu se alespoň na první sezonu podívat.