Z Duchů mrtvých by měl Poe radost!

Nad slovem adaptace sebou každý náročnější čtenář podvědomě škubne a ostražitě loupne očima po inkriminovaném díle. Mistrovským kouskům Edgara Allana Poea ale lze jen těžko odolat. Duchové mrtvých jsou toho důkazem – letos se český překlad zrodil v Comics Centru a nelze nic jiného než zamáčknout slzu dojetí a pomalu si vychutnat tuto strašidelnou nádheru.

duchove-mrtvychUž po několika stranách je poznat, že autor celého svazku, Richard Corben, propadl duší Poeovu dílu. Jaká škoda, že tyhle dva tvůrce navzájem dělí více jak stovka let – měli by si bezesporu co říct. Corben zpracoval devět Poeových povídek a pět básní, z nichž bude znalci patrné, že do mnoha z nich vtiskl kus sám sebe. Corben neměl totiž na starosti jen pouhou kresbu, ale i scénář celé sbírky. A ani jednomu dílu neuškodil, právě naopak. Stejně jako čtenář, který poprvé vzal do rukou Poeovu sbírku, se i Corben nechal vtáhnout do jeho děl a vtiskl jim mistrnou komiksovou podobu. Jeho postavy jsou grotesktní, zvrhlé a stejně takové jsou i jejich pochmurné, mrazivé příběhy.

Protože Poeovy básně víc jak děj vykreslují stav mysli, emoce a pocity, pro jejich adaptaci měl Richard Corben víceméně volnou ruku. Jako pomocníka pro vyprávění a občasného glosátora do příběhů zapojil “čarodějnici Mag”, univerzální tajemnou postavu. Je věštkyní, ohyzdnou babiznou či starým tulákem; příběh uvádí, vypráví, i se ho okrajově účastní. Skvěle tak všechny adaptace stmeluje do jednotného díla.

Stejně jako Poe i Corben zasévá do čtenáře pochybnosti, zda se ve vyprávění jedná o “realitu” či pouhý sen. Ukázkou může být hned první báseň, která otevírá tuto sbírku, “Osamělý”. Tak jako hrdina zastrašený noční můrou v “Osamělém”, pojem o čase a skutečném světě ztrácí hlavní postava povídky “Berenica”, kterou by si rozhodně nikdo nechtěl číst v čekárně před ordinací zubaře. Příběh muže posedlého zuby své choti vyvolává nesnáz, doslova fyzický odpor. Hrůzná kresba ten pocit ještě umocňuje. Na konec příběhu si ale Corben dovolil tak krutě absurdní žert, že se jen málokdo ubrání úsměvu.

duchove-mrtvych-in2Šancím ke smíchu v dalších dílech je už pramálo. Básni “Město v moři” Corben přidal navíc politický podtext. Město v moři představuje takzvané předsálí do pekla, kde je kapitán, který ztroskotal na moři a ztratil svůj náklad, souzen za své hříchy proti lidskosti – a jeho duše je nakonec pohlcena plameny.

Láska a nenávist mají v Poeových příbězích mezi sebou velmi tenkou hranici a navíc zpravidla končí šílenstvím a smrtí. Tak tomu je například v povídce “Zánik domu Usherů”. Hrdina Allan je svědkem nezdravé posedlosti svého přítele Rodericka. Roderickův vlastnický vztah k sestře Madeline se zvrhá doslova do incestního poměru a tato šílená láska nekončí ani poté, kdy Madeline záhy umírá po dokončení jejího portrétu. Rogerick při tvorbě obrazu doslova do plátna vtiskl její duši.

Příliš krutá láska je i spjatá s příběhem “Morella”, kde se stejnojmenná žena rozhodne překonat všechny známé hranice, aby si udržela svého muže. Její počínání má ale tragický závěr.

Největší zvědavostí jsem trpěla nad zpracováním povídky “Maska rudé smrti”. Zde jsme svědky toho, jak se vládnoucí třída izoluje od venkovního světa, kde prostí lidé strádají hrůznou nákazou. Bohatí si naopak užívají přepychu a rozmarných radovánek, ignorujíce hrozbu za zdmi paláce. Smrt ale i tak osazenstvo královského domu přijde navštívit. Zrovna zde každý ocení, jak perfektní vypravěč Corben umí být. Tíživá atmosféra se u tohoto kousku dala doslova krájet.

“Vraždy v ulici Morgue” se naopak od všech zmíněných povídek zásadně liší. Mystika a tajemno jsou ty tam, protože na scénu přichází detektiv Auguste Dupin a jeho přítel Beluc. Detektivka odehrávající se v racionálním, fyzickém světě, hlavními postavami  čtenářům připomíná tolik zbožňované příběhy Sherlocka Holmese (můžeme říct, že je Dupinovým slavnějším následovníkem). Až do konce ve čtenáři Corben, stejně jako Poe, zanechává nevědomost o pachateli – a dokonce ještě po svém vylepšil závěr příběhu.

Na sbírce Duchové mrtvých jde vidět, kolik pečlivé a úmorné práce jí každý věnoval. Nejen Corben, před mistrem klobouk dolů, ale i osazenstvo Comics Centra, které muselo mít opravdu těžké chvilky s výběrem nejlepších Poeových překladů. Jeho dílo je nadčasové a jsem ráda, že mě mohl strašit dodnes i v komiksových adaptacích. Jako jen málokterý spisovatel si to zrovna on zasloužil – a myslím, že by se mu Duchové mrtvých velmi, velmi líbili.

Edgar Allan Poe: Duchové mrtvých
Vydal: Comics Centrum, 2016
Scénář: Richard Corben
Kresba: Richard Corben
Počet stran: 224
Cena: 599 Kč

Hodnocení: 99 %

 

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

18 komentářů

  1. I am really glad to read it and being able to share my thoughts on it. I want to use this opportunity to say that I really love this blog. It is an amazing resource of information for my working. Thank you so much.

  2. Such a good article this is…when I had completely read this, all my worries just sparked away. I got so much relief after reading this heart warming post. Thanks a lot for publishing this in the time when I needed something like this the most

  3. In fact your creative writing abilities has inspired me to start my own Blog Engine blog now. Really the blogging is spreading its wings rapidly. Your write up is a fine example of it.

  4. Easily, the article is actually the best topic on this registry related issue. I fit in with your conclusions and will eagerly look forward to your next updates.

  5. Trochu údržby by komentářům prospělo. Kdysi mívali provozovatelé takovou docela nepříjemnou vlastnost – mazat. No, já vím, čas není a já jsem rád když se mohu denně koukat na novinky. Tak to neberte ve zlém.

  6. I’ll immediately grab your rss as I can’t in finding your email subscription link or newsletter service. Do you’ve any? Kindly permit me realize so that I may just subscribe. Thanks.

  7. Až do konce ve čtenáři Corben, stejně jako Poe, zanechává nevědomost o pachateli – a dokonce ještě po svém vylepšil závěr příběhu.

Zveřejnit odpověď