Knihkupectví otevírají své brány – a my přicházíme s dalším pohledem přes rameno do literárního roku 2020 – ať víte, po čem se třeba podívat. Přece vám neuteče nějaká pecka, ne?
Tentokrát jsme poprosili o krátkou rekapitulaci Michaela Bronce ze Strak na vrbě.
Které knihy vydané Strakami na vrbě byly pro něj coby majitele, vydavatele a “kompletního knihotvůrce” v jedné osobě v uplynulém roce výjimečné?
U Strak na vrbě se nesl rok 2020 ve znamení výjimečných “špalků”. Ostatně, kdo jiný vám to poví lépe než ten, kdo uplácal slova do úhledných knih – Michael Bronec.

Obsahuje jeden v podstatě román od Roberta Fabiana (Most), a kromě toho několik dlouhých novel, které mají svou hutností příběhu či komplexností světa na román našlápnuto (Tomáš Bandžuch, Jana Vaňková). Ze svého světa tam napsali příběhy další tvůrci: Jana Maffet Šouflová (Londýnský most) a Jiří Pavlovský (Kladivo na čaroděje) a z Městských válek přispěl příběhem David P. Stefanovič.
Vždycky jsem miloval Prahu, a těší mne, že jí Straky na vrbě věnovaly už druhý sborník povídek, navíc s úžasnou předmluvou Františky Vrbenské. A podle textů se zdá, že Praha se rozkládá především v okolí Výtoně a jejího železničního mostu, táhne se dál na sever přes Národní divadlo ke Karlovu mostu a přes něj pak odbočuje k Pražskému hradu.
Práce na sborníku mne loni vyčerpali tak, že jsem se stále ještě nevzpamatoval, ale stálo to za to! Kdykoli vezmu do ruky tu bichli, kterou byste mohli ohrozit i golema, cítím to tak! Jen se trochu bojím, zda už to vlastně není jedno z posledních slov Strak, ale to uvidíme! Zatím na žádné další Legendy nepomýšlím, ale třeba ještě nějaký projekt uzraje…”

No, s koupí jsem váhal, jsem spíš spotřebitel delších žánrů než povidky a zde mě zlákal dlouhý Fabian. Ale vůbec jsem neprohloupil. Povídky různých žánrů, spolehlivých autorů , to vše se dalo čekat, ale ono to zaujalo od první stránky. Skoro bych řekl, že zrovna v této sbírce ze sebe vydali to nejlepší. Parádní počteníčko. Zkuste to.