Čas na nikoho nečeká, pokrok jde nebezpečně kupředu a pro již tak násilnou primitivní společnost nastává doba skutečného temna. Nejsou to však jen vyspělí nepřátelé, odívající se do leštěného bronzu, ale i potomci samotných bohů, kdo může způsobit genocidu celého světa.
O hlavním hrdinovi Judokovi se dá říct, že je tak trochu jiný. V moderním jazyce bychom ho nejspíš mohli označit za schizofrenika. Ve svém kmeni, jehož příslušníci stále ještě používají pazourky a kamenné sekery, vykonává funkci válečníka. Není tudíž žádné ořezávátko, byť nejostřejší tužka v penále taktéž ne. Každopádně vyrobit pár mrtvol mu nečiní větší potíže a dokonce zvládne i trochu toho zachraňování.
Otec je vždy nejistý
V Bastardu bohů platí poměrně jednoduchá pravidla. Zabij, nebo budeš zabit. A přežije jen ten nejsilnější. Judokův kmen nemá proti civilizovanějším bronzovým lidem prakticky žádnou šanci a velmi záhy prohrává svůj boj proti nim. Jedinými přeživšími tak zůstávají Judok a jeho učitel, šaman Lugh. Společně pak putují krajinou, v níž se denně prolévá lidská krev a kouzla mají stále svou moc. A nejenom kouzla.
Po onom světě kráčejí totiž ještě i polobozi, přezdívaní prostým výrazem Děti. Jejich krutost nezná mezí a jediné, po čem prahnou, je moc. Na primitivního válečníka tak čeká vskutku nelehký úkol a hromada nepřátel, na jejichž poražení bude potřebovat zatraceně víc než kamennou sekerku.
Adoptován neandrtálci
Judok nám v průběhu vyprávění odhalí víc než jen jednu svoji tvář. Medvědí zuřivost, s níž zabíjí houfy nepřátel, totiž vyvažují jeho otcovské pudy. A tak sotva se svým učitelem vyrubá celou karavanu bronzových, ujímá se hned osiřelého chlapce, jemuž neváhá zajistit i kojnou. Bohužel nepřátelé nikdy nespí a z nemluvněte se brzy stává Judokova slabina, jež může být snadno použita proti němu.
Vedle neokoukaného prostředí a velmi zajímavě popsaných principů šamanismu se tudíž objevuje i náběh na psychologický rozbor mysli primitiva, který však v závěru knihy vyzní jaksi do ztracena. To knize poněkud ubírá na kvalitě, neboť samotný příběh je veskrze přímočarý a kromě drsných výrazů a zlámaných kostí nenabízí nic hlubšího, co by si z něj čtenář mohl odnést. Pokud tedy nejste otec, jehož manželka vydírá skrze děti.
Prehistorik říznutý Baldur’s Gate
Druhý román Marka Dvořáka rozhodně neurazí svým námětem, leč náročnější čtenáři si v něm na své tolik nepřijdou. Prostý jazyk a časté používání krátkých vět příjemně podbarvuje náladu příběhu a jeho primitivních hrdinů. Vítězství kamenné sekyry nad bronzovými zástupy nepochybně vykouzlí nejeden kyselý úsměv na tvářích historiků, avšak nadšenci do fantasy toto prominou. Knize ubírá veskrze pouze konec, jež s ohledem na předchozí vývoj hlavního hrdiny působí poněkud rozpačitě, ale jinak se autor s náročným tématem popral docela dobře.
Bastard bohů: Marek Dvořák
Vydal: Host, 2022
Počet stran: 300
Cena: 369 Kč
