Holubice a had: Takhle má vypadat love-hate story!

Shelby Mahurinová vyrostla v Indianě, kde žije se svým manželem, dětmi, dvěma psy a kočkou. Mezi její oblíbené knižní série patří Harry Potter (pff, jaké to překvapení), Dvůr trnů a růží, Noční cirkus a Uprooted. Holubice a had je její debutová kniha, jež v zahraničí sklidila velký úspěch, a autorka se svým nakladatelem 20. března 2020 potvrdili, že ze zamýšlené dvoudílné série bude nakonec trilogie.

Stručně, věcně, není to nic náročného

Louise (Lou) le Blanc byla celý život připravována na fakt, že v den svých šestnáctých narozenin zemře. Její smrtí by skončila celá linie lidské královské rodiny (včetně levobočků) a ukončila by tisíciletou válku, jejíž pravý původ zná málokdo. Jenže v den D Lou změní názor a pláchne do města Cesarine, kde je její druh pronásledován a loven s myšlenkou, že ani její matka není natolik šílená, aby ji tam pronásledovala. Pro Lou nastávají relativně klidné dva roky života – dokud čarodějnice nezačnou vraždit a pronásledovat každého, kdo by mohl mít co dočinění s obchodováním s jejich magickými věcmi. Jo, a navíc Lou zjistí, že její matinka ve městě.

Neoriginální postavy v originálním podání

Lou je čarodějnice Dame Blanche, což jednoduše znamená, že čerpá magii ze země, a za každé kouzlo si země něco vyžádá (například když Lou chce kouzlem odemknout zámek, podmínkou se stává zlomení prstu). Čarodějky tomuto principu říkají rovnováha nebo následek. Od svého útěku se však Lou magie stranila, aby ji matka nemohla najít, proto je v kouzlech trochu zrezivělá. Nicméně jí to bylo ve výsledku prospěšné – za ty dva roky se naučila postarat se o sebe i jiným způsobem.

Povahově je Lou tvrdohlavá, vyčůraná jako mraky, vynalézavá, nenechá si nic líbit a pro přátele by udělala první poslední. A je sprostá, vážení. Fakt sprostá!

Coco je pro změnu čarodějnice Dame Rouge, krvodějka nebo krvavá čarodějnice, a s Lou žije v Cesarine na půdě divadla Soleil et Lune. Společně se převlékají za muže, v ulicích okrádají kolemjdoucí a blbnou hlavy pekařům, aby dostaly dobrůtky zadarmo. Na rozdíl od Lou se nemusí Coco bát nějakých následků od svých kouzel, protože její magie rovnováhu nevyžaduje. Jediné, o co se musí bát, je to, aby nevykrvácela nebo nepoužila svojí krve při kouzlení příliš. S Lou toho mají povahově mnoho společného, kdyby autorka v knize nepopsala Coco jako krásku s hnědou kůží a navíc z jiného covenu, bylo by jednoduché si ty dvě představit jako sestry (dobře, až na jeden moment).

Reid Diggory, chasseur (lovec čarodějnic), je zrzavý hromotluk s poněkud výbušnou povahou, jeho loajalitu naruší snad jen smrt a občas působí více sebevědomě, než ve skutečnosti je. Jako mimino ho mezi odpadky nalezl arcibiskupe Clément, který se jej ujal a vychoval ho.

Nah, tohle je spíš New Adult

Koncept čarodějnic a nuceného sňatku není v knihách absolutně nic nového. Shelby Mahurinové se ale musí nechat, že její provedení docela originální je. Nedokázala bych si představit „lepší“ podmínky pro sňatek než Louin nepodařený pokus o útěk, kdy Reida téměř nařkne ze znásilnění před obecenstvem a arcibiskup mu dá na vybranou – buď skončí svoji práci chaussera, což je to jediné, co zná, nebo si Lou vezme, čímž zachrání krkjak sobě, tak Lou. Ta totiž sídlo chausserů považuje za skvělé místo k úkrytu.

Abych pravdu řekla, Holubice a had mi přišla spíš jako NA než YA, protože všechny hlavní postavy jsou dospělé (především u Reida je řečeno, že je starší, ale není prozrazen přesný věk). A k tomu ty nadávky! Autorka jimi rozhodně nešetří, takže čtenář má tu čest zahlédnout relativně často nějaké to do prdele, kretén, kurva, idiot a podobné barvité výrazy našeho každodenního života.

Nic není dokonalé, ale tohle je rozhodně zábava

Ze začátku se příběh může zdát přímočarý, ale s přibývajícími postavami se do hlavní linky připlétají další a na povrch vyplouvají tajemství stará mnoho let, která s dějem určitě v dalších dílech pořádně zamíchají. Svět, jenž autorka vytvořila, má dobře popsaný magický systém, respektive magii různých covenů. Bavila mě myšlenka, že každé kouzlo zanechává pachovou stopu (i pro obyčejné lidi) nejen ve vzduchu ale i na čarodějnici, a proto se ji ukrývající čarodějnice snaží vždy něčím překrýt (parfémem, kouřem atd.). Byla to příjemná novinka.

Postavy navíc působí velmi lidsky a mají svoje vlastní chyby. Osobně jsem se u některých scén smála nahlas, protože působily tak realisticky, že nebyl problém představit si, že by se mohly odehrát doopravdy (obzvlášť u scény, v níž Lou najde Reidův deník, jsem se popadala za břicho, protože se mi vybavila scéna z kultovního Červeného trpaslíka, kdy Lister najde Rimmerův deník).

Stejně jako má kniha své klady, tak má kniha i svá slabší místa. Někomu by třeba mohla vadit absence mapy, protože se román Holubice a had odehrává někde, kdy někde je součástí něčeho, ale víc se (kromě názvů několika míst, že támhle je jezero a tohle obklopuje hustý les) čtenář nedozví. Osobně, jakožto čtenář, který na mapy kouká často v případě, že míst je hodně a během čtení mu z toho začne jít trochu hlava kolem, mi vadilo, že geografie autorčina světa nebyla víc vymazlená. Navíc veškeré názvy měst a míst se zdají být (a některé opravdu jsou) francouzské (divadlo Soleil bla bla pro mě bylo prostě divadlo a chasseuři lovci) a to občas mate.

Další problém představuje časová osa, protože krom faktu, že Holubice a had začíná dva roky po Louině útěku, v knize chybí jakékoliv přesnější časové údaje. Obzvlášť, když dobrá první polovina knihy se soustředí na seznamování Lou a Reida (uznávám, ze začátku se může zdát, že neumí nic jiného než rudnout vzteky) a zvykání si, že jsou dva cizinci ve sňatku. Kdybych si chtěla jó hodně rýpnout, tak můžu bez problému prohlásit, že děj a zamilování hlavních postav se mohlo odehrát klidně během pár dní, nanejvýš několika týdnů.

A nakonec některé vedlejší postavy by si zasloužily více prostoru, protože ačkoli závěr knihy byl ohledně některých věcí cliffhangerem, určitá rozhodnutí a reakce byly nahňácány na sebe, a to je velká škoda, protože zrovna jimi by se dalo skvěle vytvořit napětí.

Holubice a had je rozhodně zábavná kniha se zajímavým dějem a postavami. Není bez chyby, ale lidsky napsané postavy s úsměvnými momenty to nahrazují. Pokud se vám líbila Nikdynoc tak si myslím, že Holubice a had se bude líbit také. Jakožto první díl trilogie má plno prostoru pro zlepšení, tak doufejme, že druhý díl bude ještě lepší!

 

Shelby Mahurinová: Holubice a had
Vydalo: CooBoo, 2020
Přeložila: Petra Miketová
Počet stran: 446
Cena: 349 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentáře

  1. Technická poznámka. YA neznamená literatura s mladými hrdiny, jak se domnívá autorka recenze, nýbrž Young Adult je literaturou určenou pro náctileté a mladé mezi 12-18. Čili podle věků čtenářů a nikoli hrdinů.

  2. to isaac: No, chvíli mi trvalo, než mi došlo, kterou část recenze myslíte (psala jsem ji před delší dobou). Ano, je pravda že většina nakladatelství a jiných stránek užívá tuhle super větičku jako definici, ale faktem zůstává, že je to dost laxní a v dnešní době nevyhovující definice. Mnoho knih, které jsou řazeny mezi YA, by mělo spíš být NA, plno autorů ve snaze dosáhnout většího soucítění čtenářů s jejich postavami je také podle toho píše, a tak máme YA žánr plný mládeže – takže podle toho se to dá řídit taky. Ty hranice se s lety dost posouvají a vymazávají, navíc jsem v recenzi v téhle části psala pouze, jak to přišlo mně. A kdybych to měla dělit doopravdy podle věku čtenářů, tak to bude klidně 12-45 let, protože s tím, jak spisovatelé pokročili v posouvání hranic, tak i YA čte velké procento dospělých.

Zveřejnit odpověď