Nestává se tak často, abychom my v Česku byli poctěni světovými premiérami románů zahraničních autorů. Dá se říct, že je to pro nás svátek. Bohužel s podstatně menším jásotem vítám další knihu z kategorie „bestseller s náctiletým hrdinou v hlavní roli.“ Takových už jsme tu měli dost, a většina z nich za moc nestála. Co na to Levá ruka Boží?
Prásknu to hned na začátek. Za prvé, stojí to za to. A za druhé, ačkoli s „týnejdžry“ v čele, její zaměření je spíše na dospělé čtenáře. Ne snad že by ty mladší mohl vyděsit poměrně drsný začátek knihy, o otrlosti dnešní mládeže nemám nejmenších pochyb. Větší problém by mohl být s pochopením nadsázky a ironie, která celou knihu obaluje jako čokoládová poleva. Ačkoli se kniha stylizuje do poměrně typického příběhu o mladém chlapci, který ke štěstí/lásce/záchraně světa přišel, ve skutečnosti se Hoffman snaží většinu stereotypů mládežnické fantasy převrátit vzhůru nohama, popřípadě je počastuje humorný nadhledem.
Už samotný hrdina není žádný obyčejný kluk, který se musí postavit svému osudu, ale právě naopak, sám se stává leckomu osudným. Thomas Cale rozhodně není typem „kluka od vedle“, a to nejenom díky brutálnímu výcviku fanatické náboženské sekty ve Svatyni Vykupitelů. Díky své schopnosti je totiž předurčen k tomu, aby se stal závažím, které má přiklonit misku vah ve válce proti heretickým Antagonistům (vskutku příhodný název) ve prospěch Vykupitelů. Vše změní návštěva u představeného řádu, při níž se Thomas stane svědkem hrozného experimentu prováděného na nevinných dívkách. Cale tak krutý pohled nevydrží, představeného zabije a zachrání dívku Ribu před krutou smrtí. Pak spolu s Kleistem a Váhavým Henrim, dalšími Vykupitelskými adepty, utíkají ze svatyně skrze smrtonosnou poušť Strupatiny s Vykupitelskými pátrači v patách.
Nakonec se dostanou do mocného království Materraziů, ve kterém je vládnoucí třída aristokracie doslova a do písmene posedlá urozeností. Pro odchovance přísné náboženské výchovy Vykupitelů to představuje nový a jen těžko pochopitelný svět, který se oproti krutostem Svatyně na první pohled zdá jako pohádka, ve skutečnosti ale není o nic méně nebezpečný. Rozdíl je pouze v tom, že nebezpečí není tak přímé a násilnické jako ve Svatyni, protože mezi Materrazii nevládne brutální síla, ale vychytralost a intriky. V těch se perfektně vyzná kancléř Vipond, který brzy rozpozná potenciál chlapců, a tak se je rozhodne vzít pod svá ochranná křídla. A jeho pomoc rozhodně budou potřebovat, protože Vykupitelé jsou kvůli Calovi ochotni obrátit celý svět vzhůru nohama a i mezi Matterrazii si byl schopný velice rychle nadělat nejednoho nepřítele. Přidejte k tomu zakázanou a jen těžko naplnitelnou lásku k princezně Arbell Labutí šíji a máme hned plný kotel problémů, se kterými se musí Cale potýkat.
Naštěstí na ně není sám. Henri a Kleist jsou sice jenom opravdoví pohůnci, kteří nemají za úkol nic jiného, než zvýraznit výjimečnost hlavního hrdiny, ale občas i v nich zableskne odraz nějakého charakteru. Toho má naopak na rozdávání neodolatelný IdrisPukke. Chlapík s podivným jménem i osudem je rozhodně nejlepší postavou celé knihy. Snad v každém státě na světě oslavovaný jako hrdina, aby se vždy záhy po svém triumfu stal zatracovaným psancem. Holt prostě člověk, který je doslova magnetem na problémy. A tuto vlastnost mají s Calem společnou. Mimo jiné jsou to právě IdrisPukkeho úvahy a cynické postřehy, jež dodávají románu určitý nadhled, kterým se odlišuje od většiny krmné fantasy. Hlavní hrdina je tak plný rozporů, až se čtenář pomalu diví, že netrpí schizofrenií. V zásadě hodný a věrný chlapec se v určitých momentech mění v chladnokrevného zabijáka, který nezná slitování. Tam, kde by se klasický hollywoodský klaďas slitoval nad poraženým sokem a dokázal mu tak, o kolik je lepší než on, Cale svého protivníka bez velkých cavyků dorazí.
Velmi výrazný prvek tvoří odkazy na naši historii a svět – od výchovy na spartský způsob přes Laurijské doly až po Memphis. I když to může vést k domněnce, že Calův svět a ten náš mají společnou historii, kromě několika nepochybně záměrně utroušených zmínek si dává autor veliký pozor na to, aby nic neprozradil natvrdo. Možná jde o vizi naší post katastrofické společnosti, ale spíše jde o snahu čtenářům přiblížit prostředí příběhu něčím mu blízkým, podobně jako tomu bude i se zcela jasnými paralelami mezi křesťanstvím a náboženství Oběšeného vykupitele (asi správně tušíte, že rozdíl je ve způsobu smrti mesiáše, jeden zemřel na kříži a druhý se zhoupl na oprátce).
Zajímavý je taky způsob, jakým autor sestřeluje klišé, nebo je naopak vyhání do extrémů (šlechta Materraziů je v bitvě zmasakrována jenom proto, aby nedošlo k společenskému faux-pas) a snaží se pohlédnout na fantastické stereotypy zvenčí. Spíše než nějaké závratné nápady očekávejte ustálené motivy postavené do neúprosného světla reality. A tak není divu, že dílo občas působí groteskně, i když se celou dobu tváří spíše vážně. Jako příklad může posloužit způsob, jakým Cale získal svou schopnost – prostě se (ne)šikovně uhodil do hlavy. Zvláštní je, že jediný fantastický prvek, který v románu objevíte, je Calova zvláštní schopnost, a takže jde spíše o dílo balancující na žánrové hranici.
I když se celý příběh snaží Hoffman v rámci zmíněného postupu udržet v zcela vážné, až tragické podobě, nemůžu se ubránit pocitu, že se autor při psaní potutelně usmíval a přemýšlel o tom, nakolik mu čtenáři skočí na špek. A největší zážitek z knihy si odnesou právě ti, kteří prokouknou Hoffmanovu fintu. Protože síla tohoto románu spočívá v tom, co je mezi řádky a ne v nich – a to i přesto, že se spoustu myšlenek snaží autor prezentovat přímo v dialozích o víře, úloze člověka ve světě, hrdinství a podobných, atypicky pavlačových tématech.
Od korektur přes obálku až po marketing profesionálně odvedená kniha, která potěší zejména neotřelým pohledem na žánr, který autor bere se značným nadhledem. A zároveň zajímavá vycpávka knihovny pro ty, kterým ke štěstí stačí přečíst příběh, obsahující nějaký ten drobný zvrat, napětí a hrdinu na prahu dospělosti.
Tak tohle je už naprosto trapné. Kniha, která se snaží vycucat Eca, Matrix a další a je naprosto o ničem. Ale je vidno, že knižní klub zaúřasoval pane Červenko. K této knize se dá jen říct – nevyhazujte peníze.
Knihu jsem nečetl a docela by mě zajímaly názory ostatních.Když jsem přišel do knihkupectví, uviděl jsem kopičku knih a nad ní plakát, hlásající, že jde o příběh, který má potenciál stát se bestsellerem (ne, že jím už je).Dále mě zarazila poznámka: První z plánované trilogie…Továrna na peníze, marketingový tah?Prolistoval jsem několik stránek, pročetl pár odstavců a dojem ve mně nezanechaly.Tak nevím, jsem na vině já nebo prezentovaný titul?
no kniha nie je supernova ale zas az tak zle to nie je – treba vsak uznat marketing ma perfektny az som sa cudoval ako k nemu pomerne neznami autor prisiel – svoju knihu som kupil v tescu (!)
treba počkať ked bude zľavnená v sérii TESCO 😉
Ani matoucí a zavádějící reklama, ani dobře míněné recenze, které vypíchnou těch pár světlých okamžiků, kterých se při čtení dočkáte téhle knížce k úspěchu nepomůže – bohužel je o ničem, přesně jak napsal Pavel. Nedoporučuji, je spousta lepšího čtení…
koupím leda v antikvariátu a leda ze zvědavosti. mám obavy, že jde o čistý hype.
Pavel: Docela by mě zajímalo, jak jste přišel na vycucávačku Eca nebo Matrixu, já mezi Levou rukou boží a těmi dvěmi nevidím žádnou spojitost. Jestli to je narážka na marketing kolem knihy, pak už byste měl vědět, že reklamám se moc věřit nedá, spíš vůbec.Pro případ, že by se našel někdo tak bláhový,aby podlehl zcela neopostatněnému tvzení o tom že Knižní klub “zaúřasoval”. Já nemám nejmenší spojení s KK a nemám ani nejmenší důvod někomu podlézat. Jenom mám na knihu trochu jiný názor než vy, ale to ještě neznamená, že beru úplatky nebo co jste se to pokoušel naznačit.
no teraz je uhorkova sezona ruzovu upirinu sa mi citat nechce tak co. Radsej by som cital konecne dust front od ringa, ale nebolo to az take bolestnePS: som trocha mimo slangu hype znamena ze taha peniaze?
Ta knížka je vážně o ničem, doporučuju neztrácet čas. A že recenzent podlehl tlaku trhu – co můžeme čekat 🙂 😉
Já si s hodnocením počkám na celou trilogii a použiju k tomu vlastní hlavu…Zatím to je “čitatelné”-už jsem četl horší věci…
mirom: hype je povyk, pripadne to moze znamenat umelo vytvorenu pozitivnu reklamu s tym, ze v pripade tejto knihy pisu aka je super, ze je to bestseller, ze sa to da nazvat pokracovatelom nejakeho super predajneho veldiela….
No jasně – mnoho povyku pro nic, vzpomínám, že to už napsal Shakespeare :-)V případě téhle knihy je to tak. Ještě ji nikdo nečet, nebyla v prodeji a už tvrdila reklama, že je to bestseler. S tím ať se jdou vycpat. 🙂 Já ji prolistovala, čtením bych to nenazvala. Ale je to děsná hloupost, a s tím ztrácet čas? Vždyť vychází tolik dobrých knih…
Dovolím si malou parafrázi: “Už to vyšlo,nikdo to pořádně nečetl ale všichni už vědí,že je to kravina”. Netvrdím,že je to literární skvost (s tím,že kampaň je “hype” souhlasím),ale tak příkré odsouzení si snad nezaslouží-a na základě pouhého prolistování už vůbec ne. A podotýkám,že jsem to četl…
Já ji četla, začala jsem poctivě, pak přesla do rychlosti blesku, jelikož to je vážně hloupost, a nepodléhám reklamě jako mnoho jiných členů této diskuse 🙂
Klidně si ji přijďte koupit – s radostí dám Vám, kdo mají zájem o tento klenot marketingu, výraznou slevu … Aspoň konečně nějaká zmizí z mého pultu! 🙂 Díky předem!
já bych právě řekl, že reklamě podléhají nejvíce ti, kteří si knihu seženou a pak se jim nelíbí, protože právě ti se nechali tahat za nos reklamou;)
Kdyby lidé spoléhali jen na vlastní úsudek, reklama by byla k ničemu. Vzhledem k naší lenosti samostatně uvažovat a náchylnosti věřit často zjevným nesmyslům reklama funguje…
Dovolím si zdvořile upozornit, že reklama netvrdila, že JE to bestseller, nýbrž, že by mohl být. A bestsellerem se už staly mnohem horší knihy.A ano, veřejně prohlašuji, že jsem recenzentovi Červenkovi poslala úplatek – celý jeden recenzní výtisk! :-)))Knihkupče brněnský: hodnotíte, protože jste četl, nebo na základě četby kolegyně Celene? A fakt ani jeden?
JanaJ: Udělal jsem si skutečně čas (když jsem viděl jak Celena prská, musel jsem) a byl to čas promarněný – i když ho nebylo zase tolik . Nejsem cílová skupina, jak říkám rád… 🙂 Stejně jako jsem si udělal kdysi čas na Stmívání a postupně kompletního Paoliniho. Rád se týrám… 😀 I když z tohoto trojlístku to bylo asi nejzajímavější čtení, ale prostě to není můj šálek… HOWGH!
JanaJ: Stejně by mě zajímalo, jak to bylo s tím rukopisem, co četla (dělala korektury) před nějakou dobou ta Vaše kamarádka (viz FB diskuze)… 😉
Tak pokud hodnotíte Levou ruku z trojlístku Stmívání – Paolini – Levá ruka jako nejzajímavější, mohla by to spousta lidí brát jako doporučení :-)Já četbu za úplně promarněný čas nepovažuju, ze začátku mě to opravdu bavilo, konec jsem spíše listovala (ta bitva je fakt strašná). Ano, ani jeden z nás není vhodná cílová skupina, zaujalo mě, že nejkladnější recenze (FP, Topzine) zaznívají od mladých mužů, což je přesně ta vhodná cílovka. Ale hodlám se oblažit druhým dílem, to zase ano, pořád naivně věřím, že autor rozkryje pozadí světa.Vysvětlení té historky s rukopisem Vám s dovolením napíšu na FB.
JanaJ: ad. prodejnost – za měsíc a 5 dní co tenhle titul máme je prodejnost 1 kus za dva dny (skoro přesně). Tedy hluboko za předpokladem – nejvíc se prodával během naší jednodenní 30-ti % slevy, to se prodalo šest kusů, což celkový výsledek i prodejnost poněkud “vylepšuje”…
JanaJ: S mladými muži (pět chlupů na bradě a děsící se plešatosti, co vidí u nás) by to mohlo projít, ale asi čtou radši věci poněkud krystaličtější… Ano, bitva byla skutečně báječná – Hurvínkova válka! 🙂 Děkuji…ale nechci Vás obírát o Váš čas. Rád si vytvářím vlastní konspirační teorie… 😉
Ztrácení času se zajímavými muži bez vlasů (podmínka!) patří mezi 10 mých nejoblíbenějších činností. 🙂
Ta bitva je opravdu strašné, ale mám pocit, že je taková zcela úmyslně. Je tam podle mě z dvou důvodů, protože autor potřebuje aby prohráli(to není moc košer) a za druhé stejně jako na několika dalších místech v knize, jde o nějakou myšlenku dotaženou ad absurdum(prostě takový vyhrocený Agincourt nebo Kresčak)
Docela by mě zajímalo, o jaké brněnské knihkupectví jde.-)) Toto je fakt už drsná slovní bitka mezi knihkupcem a vydavatelem. To už je i na mě trochu moc – a to jsem jak vydavatel, tak knihkupec (a navíce ještě mám velkoobchod na scifi). Ale do takotéto diskuze bych se asi na těchto stránkách nepouštěl.-)Nicméně proti reklamní kampani nic nemám, kdo na to má peníze, tak ji může dělat. Je jasné, že díky tomu se těch knih prodá více.-)
Luboš F.: Drsná bitka? To ani snad ne! 😀 Je pravda, že jsem poněkud radikální, ale s tím se už těžko něco nadělám. Mám své milce a nemám rád humbuk, který se bohužel často dělá u titulů, které jsou už jen pouhým “zbožím”. Ale to už je politika (některých) vydavatelů a má anarchistická duše se s tím pere pořád. A odkud jsem? Lehké zjistit, zvlášť tady na FP jsem osobou už profláklou…můžete mě napsat, mail je k dispozici 😉 Pořád ale budu zastávat názor, že o tom, co se vydává, jaká je tomu věnovaná péče a co bychom opravdu chtěli číst, by se psát a diskutovat mělo. Možná to něco změní… :o)
My si tady s knihkupcem brněnským tak pěkně notujeme a prý drsná bitka…
No že ano! Bitvou lze nazvat okamžik, kdy soupeřící strany nenajdou společný konsenzus a spor vyřeší silou. A tady se ani o spor nejednalo, spíše jen o nějaké to vysvětlování stanovisek… :o)
Aha. tak to je dobře, že to není bitka-)Nakonec se vlastně máte rádi.-))No nic, jdu dělat něco užitečného, tak si notujte. A pak sem napište, kolik se prodalo té knihy se super reklamou-))To byl vtip, je jasné, že to nikdo neuveřejní, kolik se toho nakonec prodalo – obchodní tajemství-))
Ja hlasujem za knihu. Rád čítam v slovenčine a toto je aspoň lepší priemer. Vo fantasy v slovenčine je to top.:(
Jak s tím “bestsellerem”
Mně tedy přijde PRopaganda KK znějící přesně “má všechny předpoklady stát se mezinárodním bestsellerem” o několik stupňů silnější než zdejší formulace JanyJ “by mohl být” a nebezpečně blízko k obcházení požadavků na pravdu v reklamě a matení veřejnosti, jak vidno výše; ale možná jsem jediný.
To gwert: To jste toho tedy přečetl sakra málo, když takový blábol považuejete za lepší průměr. To Jan Vaněk: souhlasím. Zavání to klamavou reklamou. I reklama má svá pravidla. Jenže kdo by se proti tomu chtěl soudit? Např. harry potter měl klamavou reklamu také a sedli na lep všichni. 🙂
Dana: U HP naprostý nesouhlas – Harry Potter udělal pro spoustu dětí strašně moc – přivedl je ke čtení! A v rámci toho, co pro děti a mládež v současnosti vychází, ke čtení víc než nadprůměrně kvalitnímu. Navíc čtenáři malého čaroděje ve čtení pokračují dál, nezakrněli na jednom titulu, což se například u čtenářek, které začaly svou čtenářskou kariéru “Stmíváním”, říct rozhodně nedá (viz jedno ze stále omílaných témat na stránkách fanynek – “četla jsem Stmívání už pošesté-posedmé-poosmé!” 🙂 Takže tahle “klamavá reklama” (což je dle mého názoru úplná pitomost) byla jen k dobru věci… Takže jste vedle (u HP), jak jedle – jinak ale souhlas!
To knihkupec brněnský: Byla jsem studijně v UK, když vycházel Fénixův řád. V rádiu v přímých vstupech vykládal reportér, jaká je dračka o knihu ve Foyles, tak jsem tam mazala a nebyl tam naprosto nikdo. 🙂 Knihkupci mi vysvětlili, že to je tak pokaždé, že musí zabrat masáž médií a pak přijdou všichni nakupovat. Dostala jsem za cenu jedné knihy hned tři, aby se zbavili těch hromad. Kdybyste ty hory HP viděl. A naprosto bezcenné kusy :-)Tak jsem se začala více zajímat o to, jak to s HP je, a zjistila jsem věci, které nemají obdoby a o kterých se veřejně příliš nemluví. Navíc není pravda, že by více děti četly. To je přesně věta z marketingu. Dokonce je celosvětově statisticky prokázáno, že když vyšel HP, prodalo se méně dětských knih, protože to peněženky rodičů neunesly.
To dana
Situace ve Velké Británii nijak nevypovídá o situaci u nás. Stejně tak nemá statistika o počtu prodaných dětských knih žádnou vypovídací hodnotu o tom, jak moc děti čtou. Já měl dětskou knihovnu plnou knih, které jsem nečetl – a většinu z nich jsem dostal nových.Navíc prodejnost knihy nemá v současné nadprodkuci žádnou korelaci s její kvalitou. Sebekvalitnější knížka zapadne, když se o ní lidé nedozví.
No,já nepovažuju “Levou ruku…” za superveledílo,ale číst se to imho dá a přinejmenším to vzbudilo mou zvědavost jak to bude pokračovat a jak to dopadne. A to zase z pohledu známého tvrzení že “80% fantastiky je brak” (O jiných žánrech to neplatí ?!) není tak špatný výsledek. A nezbývá mi než vám některým závidět vaše sebevědomí (nebo bohorovnost ?) se kterým tak přesně víte,co je dobrá a co špatná kniha. Já jsem se po téměř půlstoletí čtení fantastické literatury dopracoval pouze k “kniha se mi líbí/nelíbí případně zaujala/nezaujala”. Odpusťte hloupému starci víceméně pozitivní hodnocení toho,co jste (zřejmě po důkladné analýze) odsoudili jako brak, blábol a špatnou knihu vůbec…:-(
Mě na té Levé ruce blablabla vadí ten rádoby Keanu Reeves na obalu. Je to Neovi příliš podobné. A tak jsem si řek, že další kniha psaná partou lidí na objednávku. V USA je příliš mnoho absolventů tvůrčích psaní a něco kurnik musejí dělat, že?
thomas morta: ad prodejnost – to je zajisté pravda, jen se občas jeden pozastavuje nad mírou hokynářských způsobů. a zase, chápu to, kdo řve nejhlasitěji, prodá nejvíc pometel, ne ten, kdo je dělá dobrá. a dobrými pometly ženu a děti nenakrmíš (tedy ne pokud je ne nadrtíš a dlooooouho nepovaříš a ani pak to není ono).
nevím, ale kdokoli si koupí knihu na základě reportáže v televizi nebo radiu, ten si takový produkt zaslouží. Tím neříkám, že je to produkt špatný, tím jen chci říct, že čím víc člověk čte, tím víc se zvětšují nároky na knihu. Pochybuji, že by si na základě toho vybral knihu člověk, který pravidelně čte. A jestli je to pro děti? Dítě jako začínajicího čtenáře osloví (tedy to málé procento, které doopravdy osloví) řemeslně dobře zvládnutá kniha. A to HP a většina tzv. bestellerů je. A nepodceňujte vkus čtenáře, jsem si stopro jistý, že čtenář se dříve či později naučí kvalitu vyhledávat. Už jen z toho principu, že kniha je ducha rozvýjející předmět a čtení je bohůlibá činnost. Zkrátka, jestli to člověka opravdu baví, cestu si najde.Tím chci říct, že mi vadí nadávaní na tzv. besstellerové knihy, už jenom z toho důvodu, že nějaké malé procento přivedou ke čtení jako životnímu stylu.
suhlasim s kraxtom, presne o toto ide; ja tiez citam fantasy a scifi uz od kira bulyceva, zaryho v 80tych rokoch – povedat a priori toto je blbost sa neda – ak to niekto cita neberte mu to. Co som ja zazil posklebovania ako mozem citat taky brak – ci uz islo o Asimova, Carda, Herberta, Henlaina – od ludi co precitali par knih do roka ale toto tu je zasa druhy extrem- leva ruka je tak na urovni Heinz Markusa – a to ze ma marketing? – to je ok – cesta krve -kulhanek tiez nie je perla pisomnictva ale dobre sa to cita (to vsak neznamena ze sa mu levaruka priblizuje)
Abercrombiemu to nesahalo ani po paty, ale Dragonlance a Knaaka to do kapsy strčilo hravě.Takže tak. To hysterčení ohledně: Může být bestsellerem, jsou docela trapné. Jak z diskuze na novinkách. Není vám to trochu blbé? On obchodník dělá co může, aby to prodal a mám mu to vyčítat? Stejně jako zubaři vyčítat, že mě bolí vrtání zubu?Fhtagn!
Jak již psal kolega knihkupec brněnský, prodejnost knihy je přesně taková a lidi, jak jsem se tak bavila s několika, si ji koupilo hlavně proto, že je zaujal obal.Huaaaa… A teď mě tady málem umlátily kvádry ledu, když za mými zády někdo prohlásil “Tolkien je přece skoro jako Sapkowski!”Jdu se oběsit do průvanu.
Si to tak neber,každý nemá Tvůj vytříbený vkus 😀
kúpit,či nekúpit?to je otázka!
Dost dlho uvažujem o tom,či si mám knihu prečítat.Recenzie sú dobré,ale malo to strašnú reklamu,čo ma trocha štvalo,takže:oplatí sa?
No, začátek je trochu fádní, ale pak je to lepší a do dvou třetin je to docela dobré. Poslední třetina je hrozně pitomá až kzblití (humor utekl a nahradil ho tumor na mozcích všech obsažených)… Tak jestli ti to za těch dobrých 150 stran stojí.
Mě se to líbilo a netrpělivě čekám na další díl:D
neni to vubec spatne. kupodivu. dobre se to cte a tech draku a carodeju je tam, no vlastne zadny. proste alternativni, i kdyz proklate znamz svet.dobry. koupim si pokracovani.
Oddechovka
Já to beru hlavně jako oddechovku, stejně jako jsem bral HP – prostě četba do autobusu či tramvaje. Příjemně to odsýpá a neobsahuje žádné zásadní myšlenky, je to přiměřeně napínavé. Takže můžu doporučit a těším se na další díl.
mě to teda nezaujalo ani v nejmenším, je teda pravda, že pár stránek se tamd alo číst, ale ten konec dorazil to, co nerozjel začátek. spíš se mi líbí taková reklama typu: budoucí bestseller, to je jako by tam napsali: kupujte si to ať jako blbí ať můžem říct že se toho tolik prodalo, alias udělej si sám svůj hit, přispějte ke slávě nové knihy:-D
nevite kdy bude dalsi dil??
fd: Jestli chceš, tak ti tu dvojku převyprávím, protože mám solidní představu, kam se bude příběh dále ubírat.
fd: Další díl by se měl u nás objevit v lednu 2011.TNT: vyprávějte, můžeme se pak vsadit, do jaké míry se trefíte! 🙂
Já tu knihu četla a právě jsem dočetla i druhý díl. Je to skvělý příběh, a velmi se mi líbil, takže ty co říkají, že se jim to nelíbí, upřímě, nechápu!!!