Něco z Noční strany – Green Simon R.

Román Něco z Noční strany nám přináší děj velmi podobný slavné knize Neila Gaimana Nikdykde. Opět tajemné místo v Londýně, kde není smrt a zločin ničím zajímavým. Nová tvorba u nás již dobře známého fantasy spisovatele Simona R. Greena tentokrát hraje na úlně jinou notu, než ta starší.

Green Simon R. - Něco z Noční strany

Každé město má svou odvrácenou tvář. Každý, kdo bydlí ve větším městě, ví, kde jsou čtvrtě či oblasti, kterým je záhodno se v noci vyhnout, které se možná nevyplatí navštívit ani za dne. Londýn má takových míst víc než dost. Osobně jsem před lety navštívil přes den East End a připadal jsem si jako poslední člověk po jaderné válce, a stejně naivně jsem se po půlnoci rozhodl projít Hyde Park a s děsem v očích jsme s kamarádem utíkali na nejbližší osvětlené místo.

 

Kdo se už nějakou dobu pohybuje ve fantastice nebo kdo prostě má štěstí na kvalitní knihy, ten určitě ví, že na toto téma je nepřekonatelná kniha Nikdykde od Neila Gaimana. Kniha, která už u nás vyšla několikrát, a stále je po ní sháňka. Osobně si myslím, že je to jeho nejlepší dílo vůbec, i když se najde dost lidí, kteří to tvrdí o Amerických bozích (A pak jsou tady ještě čtenáři komiksů. 🙂 – pozn. šéfr.).
 
Simon R. Green je u nás známý svým cyklem Jestřáb a Rybářka, který už několik let vydává nakladatelství Polaris. Tento už několikadílný seriál má celkem dost příznivců, ale jedná se o čistou akční fantasy. Románem Něco z Noční strany (orig.: Something from the Night Side) se Green ale vydal na jinou cestu. Už od doby, co nakl. Polaris začalo avizovat tento titul na svých webových stránkách, jsem si říkal, že by to mohlo stát za přečtení. A jak to vypadá podle komentářů na Fantasy Planet, nebyl jsem toho názoru jediný.
 
Jde o příběh soukromého detektiva Johna Taylora, který má jednu velmi zvláštní vlastnost. Dokáže najít věci, které se už v našem světě najít nedají. Dokáže hledat v tajemné odvrácené tváři Londýna, zvané Noční strana. Co to ta Noční strana je? Místo, které vám dokáže splnit jakékoliv přání, i takové, na které se v našem světě nadá ani pomyslet. Je to místo, kde nikoho nic nezajímá, místo, kde váš život nemá žádnou hodnotu. Tedy místo, které normální člověk raději nevyhledá. Protože smrt je zde stejně přirozená jako dýchání. A právě v tomto světě se ztratila dcera velmi bohaté Joanny Barrettové.
 
S takovou anotací jsem samozřejmě po knize rád sáhl a ještě téhož dne se do ní začetl. Ale už od prvních stránek jsem byl trochu zaražený. Začal jsem mít podezření, jestli jsem se nesekl. Když kapitola začíná větou: “Jmenuji se Taylor, John Taylor“, nepřímo to naznačuje, že se asi bude jednat o nějakého super tvrdého hrdinu. A když první kapitola popisuje Taylora a jeho kancelář stejně jako R. Chandler svého Phila Marlowa, začínal jsem si v duchu říkat, že tato kniha není pro mě. S postupem času se přece jen můj názor změnil.
 
Děj nás zavede do Noční strany, toho prokletého místa Londýna, do kterého se Taylor už nikdy nechtěl vrátit, protože se tam narodil a ví, co se tam člověku může stát. Ale prachy jsou prachy, domov je domov. I když je to proti jeho zásadám, nakonec s sebou vezme i svou klientku, která je mu od pohledu nepříjemná, protože její vůle je její vůle.
 
Simon R. Green nás provede díky této dvojici po světě, který si vytvořil sám, ale ruku na srdce, určitě četl Nikdykde několikrát. Podobný námět, podobné prostředí, jen trochu slabší zpracování. Postavy jsou zajímavě pojaté, ale mnohé nemají svou jedinečnou charakteristiku dotaženou. Třeba Eddie Břitvák kontra Suzie Brokovnice. Eddie je dobře vytvořená postava zabijáka s výjimečným vražedným uměním, s kterým si Green pěkně vyhrál. A na druhou stranu Suzie Brokovnice je prostě převzatá postava Lary Croftové z Tomb Raider – „tvrdý“ zabiják, ale s nudnou, prakticky nijakou charakteristikou. Ale i jiné věci mi nějak nešly na rozum. Např. Trýznitelé, poutavě vytvořené smrtící bytosti, které jsou na jedné stránce nesmrtelné, ale hned na druhé stránce stačí pár tahů břitvou, a je s nimi amen. Nebo proč je John Taylor tak prokletý a na Noční straně obávaný? Doufejme, že aspoň na tohle se pokusí odpovědět další díly.
 
Děj knihy se začne rapidně měnit k lepšímu v polovině, ve chvíli, kdy naše dvojce hledačů vstoupí do časové průrvy, která je zanese daleko do budoucna. V tomto momentě začne jít opravdu do tuhého a čtenáře příběh připoutá ke stránkám. Připadlo mi, jako by najednou začal psát někdo jiný, nebo se na to Green lépe vyspal. Už žádné stále stejně se opakující dialogy, až satiricky pojaté popisy reálií… prostě vyměněný pisatel. Ale závěr knihy, který připravoval zajímavou pointu, se vytratil v otázce, kdo, nebo co vlastně vtáhlo Taylora zpátky do Noční strany. A proč se hledaná dívka s takovou extatickou radostí nechala zavést někým do prokletého místa? To jsou jen další a další motivy, které nám vysvětlí až další díly. Doufal jsem, že se tomuto řešení autor vyhne, ale nestalo se.
 
Green napsal netradičný příběh, který si podle reakcí na Amazon.comu našel dost obdivovatelů, ale v porovnání s Gaimanovým Nikdykde jde o druhou ligu.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Souhlas – druhá liga
    Já bych ještě dva bodíky ubral. Problém je, že je to špatná a nesourodá kopie slátaná z několika různých zdrojů – Chandler, Gaiman, postkatastrofické romány a další, další nenápadné odkazy. Druhý díl je už o něco lepší, protože aspoň drží pohromadě.

  2. Problém všech prvních dílů je, že autor musí nejdříve uvést čtenáře do děje, seznámit ho s prostředím a osobami. Bez popisných částí se to prostě neobejde, jako bez trochu pomalejších míst. Další díly jsou o dost lepší. Noční strana se podobá Nikdykde jako Nikdykde Chestertonovu Napoleonovi z Notting Hillu – žádný spisovatel nežije ve vzduchoprázdnu. Seznamy knih, ze kterých čerpali třeba Tolkien nebo Rowlingová až na hranici soudní postižitelnosti by byly velice dlouhé. Spousta detektivů se podobá Marlowovi (přičemž už Chandler čerpal z detektivních románů svých předchůdců) jako se prakticky veškerá fantasy podobá Tolkienovi nebo Howardovi – a oba mocně těžili z mnohem starších zdrojů. Tak už to v literatuře zkrátka chodí a i proto má většina literárních kritiků ke stáru žaludeční vředy a morouský postoj k tomu, co dělají. Dobře jim tak.

  3. to MK
    Já vím, že to tak je… jenomže mně, milovníkovi žánru hard-boiled school, přišla ta první kapitola hodně legrační (to nemyslím ve zlém)… a docela jsem se těšil, co bude dál… a po dalších třech kapitolách jsem pochopil, že čtu něco úplně jiného, než co naznačoval začátek… a po dalších třech kapitolách zase naprostý veletoč. Jak říkám, druhý díl už je lepší a docela věřím i tomu, že se to bude zlepšovat i dál.

  4. mě se ta kniha líbila a hodnitila bych i výš…a těšim se na další díly, které podle Amazonu mají být dokonce prý i lepší…

  5. Mno je to hodně ošidné. Nikdykde jsem viděl jako seriál a přišlo mi to jakoby Gaiman opisoval Powersovy knihy. Potom jsem to četl a připadalo mi to tak ještě víc, ale rozhodně jsem nekřičel, takový steampunk to už tu bylo. Takže rozhodně bych neprováděl recenzi přirovnáváním k čemukoliv, to je hodně nezodpovědné, ta kniha si to naprosto nezaslouží. A psát o slabším autorově zpracování (to je vlastně co? málo přídavných jmen, špatný děj, nenávaznosti?)se u překladů už vůbec nedá. Já osobně jsem tu knihu kdysi četl a přišla mi vysoce nadprůměrná, ale já naštěstí nejsem kritik a promítám do toho subjektivní vkus.

  6. dilema
    No musím říci, že z anotace této knihy jsem získala dobrý pocit, a nebylo daleko od toho abych jí zakoupila. Ovšem to bych nesměla bydlet v maloměstě:)Knihkupectví nezklamalo-kniha samozřejmě nebyla!Po přečtení výše uvedené recenze (a komentářů) si ale už nejsem tak jistá jestli to náhodou nebude vyhození peněz! Jo, jo je to dilema!

  7. Jdu do toho, taková cena se natrhu zase tak často nevidí, a vypadá to, že po knize pase nemálo lidí…

  8. koukám, nejsem jediná kdo je zmítán pochybnostmi! :)Asi,možná, snad do toho taky jdu! Souhlasím že cena je na dnešní poměry příznivá!

  9. A ještě jsou tu také ti, kterým přijde nejlepší Hvězdný prach – teda zatím jeden, ale možná je nás víc 🙂

  10. Koupit? Nekoupit?
    Já bych do toho i přes všechny výše uvedené výhrady šel. Už z toho důvodu, že další díly budou lepší. Tohle je ideální knížka do vlaku nebo autobusu. Takže – koupit.to rowdy: Myslím, že v tomto případě problém nezní opisovat nebo neopisovat, protože v současnosti opisuje vlastně skoro každý (a mnohdy je hledání chtěných i nechtěných zdrojů dobrodružnější než samotná četba), ale JAK opisovat. Tenhle první díl je strašně nesoudržný, a to jak po jazykové, tak po obsahové stránce (začátek – kapitoly s Břitvákem – svět budoucnosti). Ale jak už jsem napsal, druhý díl je lepší, takže je naděje, že se to bude zlepšovat i dál.

  11. Hvězdný prach
    Rozhodně minimálně dva, HP má úžasnou atmosféru, takový dojem na mě Nikdykde neudělalo – možná i proto,že jsem ho četla až později a to téma prolínajících se světů už mi nepřišlo tak zajímavé.

  12. ale jo, asi do toho půjdu, levné projekty se musí podporovat a tohle nezní špatně

  13. ad Gaiman
    A nejlepši Gaimanova kniha je Koralína, já ten příběh prostě miluju a měl jsem to štěstí, že jsem nikdy předtím nic podobného nečetl. Navíc do dnešní úspěchané doby je to dlouhé tak akorát.

  14. to sicco
    Na knoflíky se možná už nikdy nebudu dívat stejně, ale Hvězdný prach je lepší 🙂 (trocha flamu – nakazil jsem se při otázkách Václava Moravce 🙂

  15. Zajímavosti: Postavy
    Jestli jste četli sérii Jestřáb a Rybářka, možná vám neuniklo, žě Břitvák Eddie není nová postava (objevil se v jednom z dílů jako informátor). To by vysvětlovalo jeho propracovanost (autor měl na něj spoustu času).

  16. nevíte někdo jestli se nechystá reprint Hvězdného prachu??sem ho nečet, a nemůžu ho nikde sehnatbúúúúúúúúúúúú

  17. Maj ho v knihkupectvi na Andelu v Novým Smichove.Jeste pred tydnem tam byl….A jen tak mimochodem, Neco z Nocni strany se mi moc libilo..:-)

  18. nj, ale já nejsem z Prahy!!chci ho!!gde ho mám sehnat v Ostravě??ááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá

  19. taky to se mnou cloumá, ale mám objednáno a doufám, že vše dojde a já budu ČÍST A ČÍST

  20. tak došlo…,a líbilo. Břitvá Edie je bůh a tak může rozsekat do nudlí koho chce. Když byla Joanna udělaná jako vnadidlo, tak je jasný,že John naletí.. a kdybych náhodou nabyla dojmu(ach jak snadno nabývám dojmu), že by snad někdo chtěl křivdit mým drahým děťátkům, tak tu zkázu a následnou epidemii nikomu nepřeju

  21. mě se tahlae série líbila jako nic. Green je můj miláček a v porovnání s Gaimanem je to bůh! Já jsme četla Gaimana ně+kolikrát a stál celkem za bzm, krom toho, Green měl jednu knihu,m která mu sloužila za předlohu pro noční stranu a ten první příběh vydal ve sbírce už v době kdy začínal psát Jestřába a Rybářku. v londýně se to dá normálně sehnat. takže zase bych Gaimanovi tak nefandila, každoádně první díly byl tak trochu slabší, ale ostatní to dotáhli k dokonalosti a poslední to byla koruna!je to jen o vkusu a silném žaludku!

  22. Green píše oddechovky a tenhle cyklus nijak z onoho trendu nevybočuje. Je to psané vcelku vtipně, svižně, s velkou nadsázkou. Žádná superkvalitka, prostě jen ujeté příběhy pro vypnutí, relaxaci – vhodné tak na záchod nebo do autobusu. Nemyslím to nijak zle, i takové knížky jsou občas třeba.

  23. rozhodně nelituju!!!!
    Tahle sérijka je naprosto dokonalá!!!! u recenze osmýho dílu v ájině jsem (už nevim v jaký souvislosti) uviděla slůvko YET, takže že by ještě další díly??? JE tO SUPER!!!!! Johny je mazlik a je huftej, takže pro vás všechny, kteří ho pomlouváte: ZALEZTE!!!!!!!

  24. Re: Zajímavosti: Postavy
    toho sme si teda rozhodně nevšimli… =) a nejenom Prohnilý Bůh Bleskové Břitvy, je tam spousta narážek…

  25. Tato seria je uzasna … v prvom diely green predstavuje povstavy v rychlosti ale v ostatnych dieloch ukaze ich charaktery v plnom svetle a verte mi su doooost prepracovane 🙂

  26. komentar po letech
    Zda se ze autor recenze nepochopil vse zcela spravne. Treba to, ze jsou tryznitele neznicitelni a na druhe strance uz je britvak kraji britvou, je pomerne jasny nastin toho jak nesrovnatelne “ruzne mocne” postavy Nocni strany jsou. To co je pro Taylora neresitelne zvladne nekdo jiny hned (a naopak).

  27. Re: dilema
    Dneska jsem tu knihu držel v ruce ale přiznám se, že jsem dal přednost jiné. Námět je zajímavý, záleží na tom, jestli chcete “ztratit” trochu času. Juuuuj ale ma to dílů jak much!

Zveřejnit odpověď