Paul Gravett (ed.) – 1001 komiksů, které musíte přečíst než zemřete

… což nejspíše znamená, že ještě nějaký ten pátek zkrátka nemůžete umírat.

1001-komiksu

Rodinu do českého jazyka přeložených 1001-musíte-před-smrtí publikací, které přinášejí žebříčky z různých oblastí kultury (u nás vyšly tyto encyklopedie ve filmové, knižní a hudebně-albové verzi), rozšiřuje titul věnovaný komiksům, který sestavil Paul Gravett a milou (ovšem nikterak zásadní) předmluvou jej vyšperkoval známý režisér Terry Gilliam.

V něm nacházíme – nečekaně – 1001 vybraných děl komiksového žánru, které si podle Gravetta a jeho týmu zaslouží označení „nejzásadnější“. Při svém pátrání si rozhodně nestanovovali žádná omezení, vybraní „šťastlivci“ zaujímají na časové ose prostor od roku 1837 (Lásky pana Tupohlavého) až po nedávnou, prakticky současnost; geograficky pak celý svět, pěkně od východu (Japonsko) po západ (Spojené státy).

Také tématicky se kniha v ničem neomezuje. Najdeme v ní samozřejmě nejklasičtější komiks superhrdinský, stripy, komiksové romány, dokumentární komiksy i intelektuálně-ambicióznější až ryze umělecká (ve smyslu výtvarném) díla.

Pokud již vlastníte některou z předchozích verzí (velice populární je u nás především 1001 filmů, která se dočkala již několika re-edic), s nejvyšší pravděpodobností sami dost dobře tušíte, jaká jsou pozitiva a úskalí tohoto populárně-naučného katalogu.

Ale postupně.

To, jak pozitivně či negativně knihu přijmete, závisí především na vás a dvou faktorech:

1) Faktor vašich znalostí – samo sebou, čím více o dané oblasti popkultury víte, tím větší šance hrozí, že vám její výběrová bichle nesedne. Můžete se názorově míjet s autorem (Vy byste přeci vybrali něco úplně jiného! – Mne například nemile překvapila absence kultovní Vrány.), udávané informace se vám budou zdát nedostatečné a povrchní, forma, jakou jsou podávány pak až bulvárně mělká, některé z položek členové editorského týmu pravděpodobně pouze záhlédli z vlaku. Taková jsou ostatně rizika všech podobných „výběrovek“, které se snaží příblížit co nejširšímu publiku. Odbornou literaturu hledejte v příslušném regálu.

2) Faktor vašeho fanouškovství – přestože jej dávám až na druhé místo, paradoxně stojí nad znalostmi. Jinými slovy – pokud se vám z komiksů zapalují lýtka (nehledě na to, jestli jste v této oblasti znalcem nebo začátečníkem), vaši sbírečku, sbírku, či úctyhodné muzeum hlídá tým všehoschopných figurek a sošek seskládaný z hrdinů napříč žánry a komiksovými stájemi, pravděpodobně onomu„volání přírody“ ani tentokrát neodoláte. Čistě ze sběratelských důvodů.

A teď přijde ono nejvýraznější ALE. Tuzemský fanoušek se bude muset zkrátka smířit s tím, že mnoho (de facto většina) z uvedených děl u nás zkrátka není – a bůhví/osobně bych za to ruku do ohně nedal, zda-li kdy bude – dostupná.

Všech 1001 vybraných komiksů najdete v přehledném rejstříku titulů na začátku knihy – přičemž je třeba dodat, že právě v tomto rejstříku překladatelé poněkud zaspali, vychází totiž pouze z originálních názvů děl.

Položky v knize jsou řazeny chronologicky – je tak zajímavé sledovat vývoj komiksu rok po roce. Stavba jednotlivých hesel je vydařená a přehledná (viz níže). Český název (pokud existuje) v záhlaví, jméno autora, originální název, první vydání či žánr hned pod ním. Dokonce v některých případech nalezneme i položky Inspiroval/In­spirováno, které pomáhají vyhledávat intermediální vazby. Redaktorům české verze se dokonce podařilo přesvědčit Paula Gravetta a zařadit do knihy na deset titulů tuzemských.

Jak již bylo řečeno, náročné uživatele komiksů Gravettova kniha neuspokojí, pokud k ní někdo upíná očekávání ve stylu „zásadní dílo“, bude pravděpodobně zklamán. Jako katalog sloužící k rozšíření obzorů však vyhovuje dostatečně.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Teoretická kniha o komiksu prakticky bez komiksu. Nic co by člověk nenašel na netu. Proč není přeloženo do češtiny i těch pár ukázek z komiksů?

Zveřejnit odpověď