V mém novém románu nebudou chybět vražedné úklady a temné intriky, říká Daniela Mičanová

Na sklonku loňského roku vyšlo po delší pauze nové pokračování série dnes už legendárních upírských románů jihomoravské autorky, která se řadí k předním tvůrcům domácí romanticko-historické fantasy. Čtenáře by možná mohlo zajímat, co připravuje nového a jestli ji třeba mezitím některý z jejích oblíbených nemrtvých nevysál…

Daniela Mičanová

Románem Jakubovy housle jste završila osudy některých svých hrdinů, které čtenáři poznali v předchozích svazcích vaší upírské série. Máte přesto ještě v úmyslu navázat na tuto knihu nějakým dalším pokračováním?

Ráda bych. Patřím k autorům, kteří zůstávají svým hrdinům bezvýhradně oddáni, už nyní notně teskním a závěr Jakubových houslí napovídá, že se mi ještě nepodařilo vyrovnat všechny účty. Zbývá vymyslet napínavou zápletku a získat něco volného času k jejímu převedení do slov.

Vím, že v současnosti pracujete na zcela novém díle, které bude trochu jiné než vaše dosavadní tvorba. Můžete nám prozradit něco bližšího?

Pokouším se o detektivku situovanou do starého Egypta, přesněji do posledního roku vlády Ramesse Velikého. Dost jsem se v tomtéž žánru napřekládala, ráda bych tedy pro změnu vytvořila vlastní dílko. I napadlo mě uvést na literární kolbiště královského syna a nenapravitelného záletníka Peseškafa, kterého jeho nevlastní bratr pověří nanejvýš citlivým posláním. Jméno Peseškaf jsem nezvolila nahodile, stejným slovem se označoval zvláštní předmět ve tvaru vlaštovčího ocasu, jímž kněží při slavném obřadu Otevírání úst vraceli život balzamovaným nebožtíkům. Samozřejmě nebudou chybět vražedné úklady, temné intriky, krásné dámy ani neodolatelní ničemové. Kdykoliv je v sázce starý Egypt, jedná se pro mne o velmi srdeční záležitost, což bude tentokrát platit dvojnásob, více si ale prozradit nedovolím. Snad jen pracovní název – Třináctý princ.

Všiml jsem si, že i vy jste se přidala k autorům vydávajícím svá díla elektronicky, e-booky už se dnes stávají takřka standardem. Proč jste si vybrala k digitálnímu šíření právě svou starší novelu Mlčení v růžovém a jak jste přišla na nakladatelství freetim(e)publishin­g?

Mlčení v růžovém jsem volila po zralé úvaze a z několika důvodů. Je to dílko kratší a civilnější než moje upírské romány, i napadlo mě, že by se pro rekognoskaci digitálního terénu hodilo o něco lépe. Nádavkem jsem si k němu vypěstovala silnou citovou vazbu, ráda bych je proto maličko připomenula i těm čtenářům, kteří mě vnímají pouze v souvislosti s vampýry. Do nakladatelství freetim(e)publishing mne, mohu-li to zmínit, uvedl můj vzácný agent, kterému tímto velmi srdečně děkuji.

Patříte ke spisovatelům, kteří bohužel nejsou příliš často vidět na veřejnosti. Budeme mít přesto možnost setkat se s vámi ještě v tomto roce při nějakém autorském čtení nebo na některém conu

Jsem, co naplat, trochu plachá Helenka z myslivny. Ale zlepšuji se. Již jsem uvykla brněnskému Fénixconu a oblíbila si ho, odtud byl jen nepatrný krůček k příslibu, že se v letošním roce zúčastním moderované diskuse A. K. K. Kudláče. Těžko odolat, přihlédneme-li ke jménům dvou ostatních pozvaných hostí, kterými budou Petra Neomillnerová a Juraj Červenák. Mikulovští fanoušci mě snad uvidí o poznání dříve. Na podzim (přesný termín dosud neznám) přijedu do města, kde luna za dne přespává, přečíst svou oblíbenou povídku Hřbytovní kvýtí. Právě pilně secvičuji hanáckoslovácký přízvuk.

V uplynulých letech vám v Pevnosti vyšlo několik zajímavých povídek. Píšete zjevně asi raději romány, ale přesto: což takhle ještě nějakou povídku?

Zmíněná skutečnost souvisí s mou nevolí rozžehnat se s oblíbenými hrdiny – obvykle mi to zabere několik stovek stran. Povídkám jsem ale také pozvolna přišla na chuť, nabízejí více prostoru k vyzkoušení rozmanitých vypravěčských postupů nebo neodbytných momentálních nápadů. Po sólové práci tedy testuji svou schopnost týmové tvorby, spoluhráčem mi není nikdo jiný než Martin Friedrich, který pro věrné čtenáře fantastiky zajisté není neznámým jménem. Společně pokoušíme starý dobrý londýnský steampunk. Povídka ponese název Kočky a žáby, kam se podíváš.

Daniela Mičanová (1972), spisovatelka a překladatelka, se narodila a žije v Hustopečích u Brna. Napsala sérii upírských románů Alexander (2002), Lucius (2001), Orlando (2002) a Jakubovy housle (2011), novelu Mlčení v růžovém (2004) a několik povídek publikovaných v magazínu Pevnost. Více informací o autorce a jejím díle naleznete na adrese www.micanova.net, případně na http://www.facebook.com/…ela.micanova, její blog si můžete přečíst na http://danielamicanova.blog.cz/.

Foto: Zdeněk Bažant

Přečtěte si i další rozhovory s osobnostmi (Kotleta, Červenák, Renčín…)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď