| |
Knižní recenze
15.2.2006 | Článek si četlo 11087 čtenářů |
Boží bojovníci - Sapkowski Andrzej
Boží bojovníci vyjeli na místo činu. V češtině vyšel druhý díl historické ságy Andrzeje Sapkowského o lékaři a čaroději Reinmarovi von Bielau. Sapkowski děj přivádí do Prahy léta páně 1427, dva roky po skončení prvního románu, Žižka je po smrti, je těsně před bitvou u Tachova. První a druhá kniha se však od sebe výrazně liší stavbou.
Zatímco první byla příběhem v krátkém
časovém úseku na pozadí historických událostí, v Božích bojovnících
se historie dostává do centra dění; hlavní hrdinové a celý příběh jí
slouží.
Autor se důsledně drží historických reálií do sebemenších
maličkostí. V podrobnostech a množství se minimálně vyrovná o sto let
starším románům Zikmunda Wintera. Zasvěcenost, s níž přibližuje život
středověké Prahy, je nejen lichotivá pro českého čtenáře, ale pomůže
sžít se s příběhem.
Tyto „historické ornamenty“ mají sice někdy za následek rozkolísaný
spád románu, nicméně atmosféra Sapkowského děl byla vždy
vynikající – a stejné je to u Božích bojovníků.
Heretik se satyrským šklebem
Hlavní hrdina je tu rozumnější, dospělejší, děj se přestává
posunovat kupředu jen kvůli jeho hlouposti. Společným prvkem s první
knihou je ovšem jeho věčné upadání do zajetí, které už tady – a to
může být další výtka – působí poněkud ohraně. Kdykoli se do
popředí dostane Reynevan – jak hlavnímu hrdinovi říkají přátelé -
a neplní zrovna misi pro husitskou kontrarozvědku, je to proto, aby opět
odněkud nebo někomu utekl.
I když v neustálém zajetí dalších a dalších postav ukazuje, že
doba to byla opravdu divoká, stává se z tohoto prvku jakési klišé.
S vidinou třetího dílu je jasné, že Reynevan se z potíží zase nějakou
náhodou dostane, ale za chvíli jej zajme někdo další.
K dobru musíme naopak Sapkowskému započíst, že historické události
líčí s ironií, která je mu vlastní; bez problémů se dokáže (i díky
svému původu) oprostit od romantických představ, které u nás
o husitství po léta panují. Nevybíravě komentuje jak konání husitů, tak
katolíků. Kacíři jsou mu pro děj vším a sám je svým vyprávěním
největším z nich. Nic mu není svaté, za vším je vidět jeho satyrský
škleb.
Vedlejší, neméně zajímavý motiv souvisí s tím, co je Sapkowskému
blízké. Na pozadí historických událostí se odvíjí příběh staré
magie, která ze světa (nejen kvůli církvi) pozvolna mizí. Autor se pouští
do uvádění jmen inkvizicí zakázaných magických grimoárů – zábavné
je, že většinu z nich dnes lze nalézt v plném znění na internetu.
Reynevan magii využívá, ale rozhodně není všemocný čaroděj; magie tu
působí jako koření děje, ale rozhodně nefunguje jako deus ex
machina. Autorovi spíš pomáhá zvýraznit některé symboly a obrazy a
navést na ně čtenářskou pozornost.
Sapkowski řemeslu rozumí
A pozornost rozhodně udržet umí. Přes značnou sofistikovanost si kniha
zachovává čtivost, od prvního do posledního řádku je vidět, že
Sapkowski psát umí. Nebojí se použít ani množství cizojazyčných
citátů, které svou početností neruší jen a pouze proto, že je autor
dokáže vyvážit odlehčeným vyprávěním i smyslem pro humor.
Na místě je i srovnání s velmistrem postmoderní historické fikce
Umbertem Ecem a jeho Jménem růže. Boží bojovníci se
podobně jako kultovní Jméno růže dají číst několikerým
způsobem. Jako právoplatný historický román; jako román
magicko-realistický, možná až fantasy; jako detektivka i milostná romance.
Všechny roviny jsou navzájem důkladně propojeny, zároveň se dají
zřetelně odlišit.
Nejméně zpochybnitelný je román přesto v té první, takřka
encyklopedické části – a pro zdejší publikum zvlášť. Podrobný vhled
na vlastní dějiny předkládá materiál k přemýšlení. Na stranu druhou
jsou Boží bojovníci knihou, která zákonitě musí zklamat
původní čtenářskou základnu. Sapkowski byl obdivovaný za svou syrovost,
ne za jemné literární finesy, ke kterým se stále častěji – a dlužno
podotknout že i lépe – uchyluje.
Převzato z Aktuálně.cz
Související knihy
Související články
Cizojazycne citaty
Krysa - 15. 2. 2006 06:08
Ja bych rek ze je jich tam až moc a sou dlouhy. A byla to jedina věc ktera
mi na knižce vadila.
A ještě bych řek že Sapkowskimu je blízská spíš kontrarozvědka než
magie, která tu je jen do počtu:)
|
Jaguuu - 15. 2. 2006 09:13
Richarde, já tě zakousnu!
To se dělá – krást bonmoty kamarádům a používat je v recenzi? :-)
Věta, že děj prvního dílu se posouval kupředu jen díky tomu, že hrdina
je pitomec, je přece moje! (a kromě našeho soukromého hovoru jsem ji
vyslovila i v diskusi k Narrenturm zde na FP :-))) Už nikdy, NIKDY! před
tebou nebudu vyslovovat své brilantní myšlenky o díle, na které se
chystáš napsat recenzi. :-)
Jů
|
Koncept "idiot plot"
Jan Vaněk jr. - 15. 2. 2006 10:53
|
Richard Klíčník - 15. 2. 2006 16:11
Já ale neřekl pitomec, tos řekla ty.:)
|
Sapek - 16. 2. 2006 13:46
Nemyslím, že se AS uchyluje v Božích bojovnících k „jemným
litarárním finesám“. On si svou syrovost, sarkasmus a zároveň cit pro to,
jak psát zachoval dle mého názoru i v nové trilogii a zejména je to
vidět v Božích bojovnících.
Souhlasím s oím klišé „jak je stále Reynevan unášen“, ano, ale no
tohle jsem si u Sapkowskeho už docela zvykl. U zaklínače je to nahrazeno
tím, že Geralt vždy někoho v tom obrovském světě potká a ten někdo
(Marigold nejčastěji) je vždy zapleten do nějakého průseru. Touhle už se
AS asi neubrání :)
Jinak s recenzí docela souhlasím jen bych opravdu známkoval výše. 9/10
|
Sapek - 16. 2. 2006 13:47
Nemyslím, že se AS uchyluje v Božích bojovnících k „jemným
litarárním finesám“. On si svou syrovost, sarkasmus a zároveň cit pro to,
jak psát zachoval dle mého názoru i v nové trilogii a zejména je to
vidět v Božích bojovnících.
Souhlasím s oím klišé „jak je stále Reynevan unášen“, ano, ale no
tohle jsem si u Sapkowskeho už docela zvykl. U zaklínače je to nahrazeno
tím, že Geralt vždy někoho v tom obrovském světě potká a ten někdo
(Marigold nejčastěji) je vždy zapleten do nějakého průseru. Touhle už se
AS asi neubrání :)
Jinak s recenzí docela souhlasím jen bych opravdu známkoval výše. 9/10
|
Melonar - 16. 2. 2006 21:10
Tak na tuhle knizku se moc tesim, a jestli bude alespon tak dobra jako
Narrenturm, budu spokojenej :)
|
Dryden - 18. 2. 2006 00:12
No Sapek písať vie, no tuším už veľmi nemá o čom – v tomto diele
dosť varil z vody, zápletka sa vôbec neposunula. Napr. celá prvá tretina
knihy s cestou za čarodejom úplne vyšumela do prázdna, Murárik párkrát
zaškriekal a to bolo všetko. takýmto spôsobom by tých kníh dokázal
napísať aj 10. Je mi ľúto, 7/10.
|
Filip - 19. 2. 2006 17:30
Jedním slovem: výborné! Samozřejmě, že by si tam našlo pár chyb, ale
celek i přesto klape bezvadně:-). Co se týká toho, jak je Reynevan
unášen, tak to opravdu trkne, ale děje se to pouze do poloviny knihy + na
konci, kdy jej zajme a hned propustí Jan Münsterberský. Ale je to tak skvěle
napsané, že to (aspoň mě osobně) vůbec nevadí. Jinak, z Reyevana se
v této knize stává docela tvrdý, životem otřískaný chlap, který už je
(aspoň občas)schopen vzít život do vlastních a rukou a dokonce i ubít
člověka smrti, nebo dorazit prosícího o milost. (Samozřejmě že oba
usmrcení jsou hnusní padouši, kteří R. dost ublížily). A co se týká
drsnosti, myslím, že kniha je drsná a krutá dost, Dokonce bych řekl, že
v ní ani nejsou vyloženě kladné postavy. Pouze svině a větší svině.
:-). S literárními finesami souhlasím, je jich tam dost a kniha díky nim
není o nic méně drsná. Ale já nemůžu být v případě Sapkáče
objektivní.:-)
|
Filip - 19. 2. 2006 17:30
Jo, ještě hodnocení: 9/10. Ale jak říkám, nejsem objektivní.
|
Rabina - 20. 2. 2006 12:28
Ať se na mne kolega Klíčník nezlobí, ale Sapkowski realie nezna,
konkrétně popis Prahy a Reynevanovo putování pražskými ulicemi je co do
realií šílené. Místo Wintra si mohl vzít Tomkovi dějiny Prahy…
Nevím jaké literární finesy jsi měl namysli…
Nicméně, Sapkáč je fajn a doporučuji…Jen bych z toho
nedělal vědu…
|
Re: Pro Rabinu
Filip - 21. 2. 2006 14:59
To je zajímavé. Nám to dokonce jeden historik na výšce doporučoval jako
nejzábavnější a nepřesnější exkurz do dějin Slezka 15. století. Prý
měl ty realie zpracováné dokonale. Že by to s Prahou Sapkáč tak pokazil?
V čem komktétně jsou pražské realie tak nepřesné? Jinak, autor myslel
těmi finesami možná využití cizých jazyků, narážky na historické
osobnosti, satyrický humor apod. a asi tím chtěl říct, že kniha není
čistě akčně-dobrodružný román. Aspoň takhle jsem to pochopil.
|
K I - 24. 2. 2006 18:45
LÍBILO SE MI TO JAKO MÁLO CO. TAKY MNE NEJPRVE ŤUKLO DO OČÍ, ŽE SE TO
VELMI PODOBÁ JMÉNU RŮŽE :) I S TOU KRITIKOU NEOMYLNÉ PROHNILÉ CHAMTIVÉ
BRŠLICE CÍRKVE. JEN PRO KOHO TO V KATOLICKÉM POLSKU PSAL? TOHLE JE KVALITNÍ
LITERATURA PRO PÁR LIDÍ. MÁM DOJEM, ŽE TAM CHCE NACPAT CO NEJVÍC
A VŠECHNO SE MU TAM PROSTĚ NEVLEZE, JAKO KDYŽ JSEM SI PRÁVĚ OBJEDNALA
50 LILIÍ A 50 GLADIOL A ROVNĚŽ NETUŠÍM, KAM TO NA TÉ ZAHRÁDCE NACPU.
A SAMSON JE FAJN :)
|
ivo - 27. 2. 2006 09:29
V Polsku to byl bestseller. Ono je to s polským katolicismem různé –
lidé se k církvi hlásí, chodí do kostela, atd. , ale zhusta jde jen
o konvenci a úlitbu mínění spoluobčanů a rodiny (kteří by je jinak
příšerně pomluvili). A kromě toho Sapkowského knihy vycházejí
i v Rusku, Česku, Slovensku, Španělsku, a teď třeba i ve Francii.
Sapkowski je za vodou:-)
|
Ondrej Jires - 6. 3. 2006 19:23
V Pobalti taky a neco jsem slysel i o nemecku, uz to vyslo i tam?
|
To Ondřej
Robert Pilch - 9. 3. 2006 18:55
Jo, vyšlo, a teď se chystá i v Portugalsku…
|
K I - 17. 3. 2006 19:51
VE VATIKÁNU NIC ? :) NEVÍM CO LIDI NA REKLAMĚ VIDÍ, ALE KDYBY DAL DO
REKLAMY JAK ROWLINGOVÁ, TAK JE VE SVATÉM LESE S PETEREM JACKSONEM…
|
Morgiana - 28. 3. 2006 20:56
S chutí jsem si početla. Po přečtení druhého dílu jsem vzala hned do
ruky první a pak druhý ještě jednou. Doporučuji přečíst pro
přiblížení událostí doby husitské. Je mi sympatické, že autor žádnou
stranu nešetří. Jen mi připadly trochu násilné narážky jako Baťa-boty,
Bílá Hora v učebnicích, ap.
Pro K I: Také by mě zajímal ohlas ve Vatikánu, rozhodně je to lepší
kniha než Šifra mistra Leonarda.
|
K I - 30. 3. 2006 17:12
šifra mistra leonarda je komerční šunt. byla jsem znechucena. ze
začátku to vypadalo dobře, i když nic nového jsem se nedozvěděla –
všechny ty převratné zajímavosti píše právě Sapek v eseji o králi
Artušovi (Magické střípky), ale pak se to začalo zvrhávat. hádanky byly
tak brutálně náročné, že jsem je věděla okamžitě. ta první byla
jasná hned a druhou zodpoví každý šesťák, co slyšel o Newtonovi. a
konec je obzvlášť nechutný – vše zameteme pod koberec a křesťané
všech zemí spojte se – nechuť! navíc některá data a informace si vůbec
neověřil a jak často a rád předhazuje Sapek – přebral je jak leží a
běží a vůbec nepřemýšlel odkud pošly. Sapek nejspíše zpychne :)
|
Morgiana - 2. 4. 2006 18:02
Pro K I: Četla jsi od Umberta Eca Foucaltovo kyvadlo? Pokud ne, vřele
doporučuji. Kdo to četl, tomu budou všechny knihy o „senzačních“
odhaleních a světových spiknutích k smíchu. Sapkowski se o Foucaltově
kyvadle v eseji o Artušovi také zmiňuje.
|
Jiří Pilch - 3. 4. 2006 10:37
Narrenturm se v Německu prodal v nákladu 100 000 výtisků. Je to
bestseller. Stejně dobře se prodává i ve Švýcarsku.
|
sicco - 4. 4. 2006 22:22
|
Parada
Ardjun - 2. 8. 2007 02:28
Super kniha, odporucam precitat. Viacej intelektualna ako knihy a poviedky
o zaklinacovi ale ved kto nechce nemusi citat historicke vsuvky. Podobnost
s Menom ruze je naozaj velka ale len co sa tyka casteho pouzivania cudzich slov
a historickych detailov(hlavne o kaciroch a cirkvi apod.). Pre kompletne
pochopenie odporucam mat Meno ruze precitane. Skoda len, ze nie vsetky dialogy
v cudzom jazyku su prelozene. To aby som uz naozaj zacal hladat vo vselijakych
starych enclyklopediach( ako autor nabada) a slovnikoch slova ktore sa uz davno
nepouzivaju(vid stredoveka toskancina a nemcina).
Velmi sa mi pacia Sapkowskeho vtipne vsuvky a pribehy, ktore priamo nesuvisia
s dejom ale doplnaju celkovu atmosferu – napriklad pribeh starej babky na
hrade atd.
Sapkowski je moj naj autor a po dlhsom case som vdaka nemu zacal znovu citat
fantasy.:-)
Ak niekto viete a nejakom autorovi co pise rovnako kvalitne a vtipne tak pls
dajte vediet.
|
film
Stanislav Halámka - 24. 11. 2007 10:27
Zdravím všechny příznivce Zaklínače.
Vcelku se mně líbil film,no není ůplně shodný s knihami od
Sapkowského,ale byl by jsem rád,kdyby se natočili další povídky.Vždit
scénarista využil jenom povídky z 1 knihy a 2 knihy a to ještě zbývá
kŕev elfů,čas opovržení,křest ohněm,věž vlaštovky a paní jezera.
|
|
|