Captain Marvel: Války jedné plavovlásky

Velká očekávání se vázala k poslední „předEndgameovské“ Marvelovce. Univerzum se totiž rozšiřuje o novou postavu a zároveň jde o jeho první film, ve kterém má hlavní roli žena. A ne jen tak ledajaká – vždyť se honosí jménem celé té mnohamiliardové značky.

Dá se předpokládat, že marvelovské filmy pro vás nejsou novinkou, a tím pádem už máte tak nějak nakoukaný celý ten koktejl, který jednotlivé snímky svým divákům předkládají. Mix (povětšinou) nápadité akce, jednoduché zápletky, nadhledu, situačního humoru a gagů, velké porce zdařilých digitálních triků a povětšinou silně polarizovaných, snadno uchopitelných charakterů si už našel miliony fanoušků po celém světě a každý další marvelovský blockbuster doprovází plnotučný hype.

Přestože Captain Marvel tuhle škatulku bezvýhradně splňuje, je přece jen filmem trochu jiným – alespoň v tom duchu, jakým byl jiný i loňský Black Panther. Carol Denversová, jak zní skutečné jméno superhrdinky zvané Captain Marvel, je totiž první ženskou protagonistkou marvelovského vesmíru, která si vykopala vlastní biják. Black Widow brečí v koutě.

Originality snímek o zrození budoucí stěžejní postavy týmu Avengers mnoho nepobral, tu v něm uvidíte Green Lanterna (Carol je pilotka, po nabytí superschopností však pracuje v jakési vesmírné vojensko-policejní jednotce rasy vesmírných hrdinů zvaných Kree, toho času ve válce s vesmírnými „skřety“, rasou Skrullů, schopných měnit podobu), tamhle Jedie ze Star Wars (stop emocím!), jindy epizodu z Akta X nebo Krajních mezí. Snaha podat části příběhu ve stylu buddy detektivky je fajn (byť v Marvelu, který ve vztazích dvojic a v buddy atmosférách vidí silný element prakticky od začátku, trochu okoukaná), ale rozhodně nevyužívá potenciál tohoto žánru naplno. Jednotlivé zvraty cítíte na hony dopředu ještě výrazněji než Hulkovo podpaží a některé prvky ve vyprávění – kupříkladu nové Kree jméno Carol – se zhroutí pod náporem přibližně minutového zamyšlení se.

Což však není kdovíjak překvapující. Captain Marvel tu koneckonců není od toho, aby se stala zlomovým či zásadním filmem franšízy, tak jako první Iron Man, Avengers, dospělejší druhý Captain America nebo Civil War… Její cíle jsou nakonec více než zřejmé:

  • Kvapně představit hrdinu, který výrazně promluví do boje s ultimátním padouchem Thanosem v blížících se Avengers: Endgame
  • Umetat cestičku k tomu, že někdo bude muset převzít roli „titulního hrdiny“ po dvojici Captain America a Iron Man, jejichž herečtí představitelé v tuto chvíli nemají podepsané smlouvy na další snímky (a minimálně Chris Evans se netváří, že by chtěl tento fakt měnit), a tak je možné, že to s nimi v rámci finálního spektáklu téhle „epochy/story arcu“ dopadne jakkoliv

Přinejmenším v druhém bodě však snadno odhalíte zřejmý chyták – Carol, i přes své superschopnosti, díky nimž se svou mocí blíží postavám jako Thor nebo Superman z konkurenčního vesmíru, není tak nosná postava jako zmínění pánové. Chybí jí toliko dokreslení charakteru (pravda, Cap s Iron Manem mají výhodu v podobě více vlastních bijáků za zády a poměrně snadných motivací), což možná brzy napraví více než schopní bratři Russoové, a především – Brie Larsson není natolik charismatická či herecky talentovaná (Oscar, neOscar) jako Chris Evans s Robertem Downeym Jr, navíc přinejmenším ve svém úvodu do univerza postrádá energii, nadšení a zápal zmiňovaného Downeyho nebo Chrise Hemswortha.

Captain Marvel je zároveň potvrzením toho, že se úspěšné studio v některých vybraných titulech snaží zapracovat politická témata – po rasismu a emancipaci černochů (Black Panther, jehož fanouškovská základna dokázala vytvořit tak hlasitý apel na americkou filmovou akademii, že i veskrze průměrný snímek si vysloužil nominaci na Nejlepší film roku 2018) přichází rovnoprávnost žen. Doplňkové téma „imigrace“ přitom není k vidění poprvé (Thor: Ragnarok). Škoda jen, že Marvel nedisponuje snahou, případně scénáristickou kvalitou na to hrát tato témata citlivě, a kráčí raději formou tlačení na pilu (bezmála všichni bílí muži jsou padouši) a patosu (symbol hrdinky, která se musí postavit na vlastní nohy, vás fackuje pro jistotu opakovaně). Což se koneckonců odráželo i na stanoveném datu premiéry Captain Marvel – jistě není náhodou, že takto blízko Mezinárodního dnu žen.

Největší originalitu tak tvůrci ukazují v tom, že dokázali vzdorovat zažitým schématům příběhu Carolina přerodu v superhrdinu, pohrát si s daným komiksovým narativem a tak i s fanoušky, kteří jej mají načtený.

Ve výsledku tak v Captain Marvel dostáváte sterilní superhrdinský origin příběh, s několika dobrými akčními scénami (byť občas lehce shozenými pravidlem „když nevíte coby, nechte hrdinku jít ve slow-motionu pro ten správný hero efect“), několika zábavnými momenty, trojicí sympatických hereckých výkonů (Annette Bening – Jude Law – Ben Mendelsohn), fajn retro (teda, pokud už jsou devadesátky retro) soundtrackem, Samuelem L. Jacksonem a jednou čupr kočkou (bez sexismu, nemyslím Brie). Míra vašeho spokojení při odchodu z kina tak bude přímo úměrná míře vaší spřízněnosti s Marvelovskou šktatulkou. Zároveň je jasné, že kdovíjak dlouho vám v paměti Captain Marvel zabírat místo nebude.

Tak a teď šup na Thanose.

P.S. První superhrdinský film s asijským superhrdinou už je v přípravě (Shang-Chi – premiéra v roce 2021)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď