- Autor: King William
- Nakladatelství: Polaris
- Cena: 299 Kč
- ISBN: 80 - 85911 - 69 - 8
- Vyšlo: 22. 6. 2016
- Žánr: fantasy
- Provedení: brož.
- Autor obáky: John Gravato
- Počet stran: 260
Dotisk vyprodáného prvního dílu proslaveného cyklu Gotrek a Felix s upraveným překladem.
Zabíječ trollů je první část ságy o Gotreku Gurnissonovi, vyprávěná jeho souputníkem Felixem Jaegerem. Zabíječ trollů je román zachycující některá z nejneobvyklejších dobrodružství této nebezpečné dvojice. Stvůry a démoni, čarodějové, mutanti, orkové – s tím vším se Gotrek potká na své cestě k hrdinné smrti v boji. Naopak Felix má za úkol přežít, aby mohl Gotrekův příběh vyprávět.
Sdílet...
Já myslel, že budete vydávat jednu parádní pecku z W40k za druhou a ne že tady budete házet tyhle kraviny z Warhammeru a některý dokonce reprízovat…
Na Felixe s Gotrekem nám nešahej.
to geme: Já ti na něj nesahám, jen říkám, že jsou mnohem lepší a propracovanější ságy, zejména ve W40k. Zatím co klasický Warhammer je tak nějak pořád dokola to samé. Což konkrétně na Felixovi s Gotrekem je více než zřejmé a nepomůže ani devětapadesátý restart. Jo, první čtyři díly to bylo vtipné, ale potom už se to vezlo na vlně podprůměru.
to KarelC: Cítil jsem potřebu se Felixe s Gotrekem zastat. Poprvé jsem na ně narazil někdy přes dvaceti lety v sborníku Vlčí jezdci a byl jsem nadšený.Bohužel máš pravdu,že první čtyři, nebo pět dílů bylo výborných a pak to šlo trochu dolu strouhou. Cesta lebek byla, no průměr. A asi jsem nostalgik. W40k nemůžu nějak skousnout (to spojení sci-fi a fantasy (?)).
to geme: Jééé! Vlčí jezdci!!!! To někde mám doma! To si moc dobře pamatuji, ale tenkrát to nebylo nijak označeno, že jde o warhammer. Možná jen někde nenápadně v tiráži.
Ale jo, já to beru – každýmu sedne něco jinýho. Mě právě naopak to W40k sedí, právě pro ty všemožné kombinace. Jenom jsem chtěl poznamenat, že čisté fantasy tady vychází skutečně tři prdele a mnohdy je to pořád dokola. (Výjimky jako Malaz, nebo Prachmistři jsou, ale většinou je to na jedno brdo.)
Když jsme se mohli vrátit k vydávání Warhammeru (a W40k), bylo přirozeně naši prioritou co nejrychleji navázat tam, kde jsme skončili. Takže pokračovat v rozpracovaných sériích. Série o Gotrekovi a Felixovi patřila k nejprodávanějším a proto jsme usoudili, že ji lidi chtějí. Je dlouhá, takže jsme cítili, že kromě dalších nových dílů bychom měli dotisknout alespoň první díl pro ty, kdo do toho vlaku chtějí naskočit. Ve Warhammeru takto pokračujeme ještě v rovněž velice oblíbené sérii o Trpaslících (Kyme, Thorpe) a Stříbrnými hřeby jsme dokončili Yeovilovu Genevievu. Ve W40k navazujeme stejným způsobem na Eisenhorna (letos snad stihneme i Hereticus) a Gaunta (překladatel na něm intenzivně pracuje). S Horus Heresy je to složitější, budeme v něm pokračovat, ale za ty tři roky vynucené nečinnosti nám utekl hodně daleko. Jinými slovy, přednost dostaly ty série, které bude snazší ukončit, abychom si uvolnili ruce na další, a které se dobře prodávaly. Vše ostatní záleží na rychlosti překladatelů a ochotě zákazníků knihy kupovat.
to Miroslav Kocián: Díky za odpověď. Vy jste vydavatel, tak asi sám víte nejlíp co se prodává. Já osobně bych k vydání připravil úplně jiné knihy a série z tohoto světa a nejspíš bych pěkně pohořel. Stále častěji zjišťuji, že jsem spíš menšina s atypickým vkusem a to co se líbí mně, se nelíbí masám. Tudíž se vracím zpět ku čtení v ruštině a angličtině. Ale jestli někdy dorazíte toho Gaunta, tak toho si od vás pořídím. Ten stojí za to.
Prostě každý má rád něco jiného, tak to chodí. Až na ty masy. Masy dneska nečtou vůbec. My (a ostatní vydavatelé) už vydáváme jen pro nevelký, zato vybraný klub gramotných.
Malý národ, malý trh, málo volného času, ne až tolik volných peněz na utrácení a naopak příliš mnoho lákadel a možností, jak s tím volným časem a s tím omezeným rozpočtem naložit. Masy se roztříští na menší a menší skupiny a i v jednotlivých zájmových oblastech jsou další a další podoblasti, kterým se lze věnovat. Beletrie je pasivní záliba. Vyžaduje klid, přiměřené ticho, nelze ji provozovat v kolektivu…
Já bych měl dělat poradce! 🙂 🙂 .-)
Tak pokud se vyprodalo, je potřeba dotisknout … to zase chápu. Zejména když Gotrek od Kinga je fakt WH klasika.
Jinak váhání s HH plně chápu, ten vlak ujel a navíc jede tak rychle, že se tempem, které je u nás reálné držet, prostě nedá dohnat. Já nejsem nakladatel, takže je to jen laický názor, ale nešel bych do toho ani smykem. Šel bych do věcí ke kterým čtenář povědomí o HH nepotřebuje a série jsou relativně kratší, kompaktní a hlavně již uzavřené. Kdybych měl hlasovat, tak v prvé řadě Cain a Ventris. Tím mám na pár let vystaráno, a když se bude dařit, tak k tomu dám nějakou single akci a možnosti českého trhu jsou vyčerpány:-).
Díky za radu, ohledně HH také váháme. O Ultramatinech (Uriel Ventris) jsme vážně uvažovali už před přerušením, dost nadějí jsme tehdy vkládali do filmu, ale bohužel se ukázaly liché. Určitě to ale zvážíme. Cain už má taky devět nebo deset dílů venku, ale je to míň, než HH. Samozřejmě po Eisenhornovi bychom rádi navázali Ravenorem.
Kéž bychom věděli, jak bude vypadat český trh za pár let – prostou extrapolací nám vychází jen bída a utrpení.
Miroslav Kocián
to KarelC: dle mě King ve svých prvních knihách o Gotrekovi a Felixovi naprosto geniálně popisuje Warhammer a opravdu čtenáři představí tento svět se vším všudy – jeho pochmurnost, zákonitosti a šílenství Chaosu. Zatím jsem nenarazil na jiného přeloženého autora z w/w40, který by to tak věrohodně dokázal. Zrovna Zabíječ trolů je Warhammer ve své nejsyrovější podobě.
to Kvitko: Jo Zabíječ trolů určitě. Ale potom tam zakomponoval Skaveny a jejich hlavního zloducha, který jakoby z oka vypadl nesmrtelnému doktoru Fu Manchu a Skaveni obecně mi připomínají zparodované číňany z šestákových románů.A od té chvíle se to vezlo na vlně stereotypu. Zpočátku to bylo alespoň vtipné, ale potom už ani to ne. Potom přišel jeden restart, druhý…
To KarelC …. je to dotisk. A co se vyprodá, má se vydat znovu. Není s tím práce(vše je hotovo), netrvá to, a lidi to evidentně chtěj, jinak se to válí na skladě nebo v eLKáčkách. Já to beru jako úplně jinou hru než vydání nového titulu. A podporuji. Nesnáším když narazím na nového … pro mne … autora nebo sérii a podobně, a nikde se to nedá sehnat, bo vyprodáno. Jasně, e-book je řešení, ale dokud je zájem i o papír, je potřeba jít poptávce naproti.
To M.Kocián …. Cain má sice dílů dost … a mám lehce pocit, že už je konec, ale nejsem si teď jistý, třeba Mitchell ještě něco v poslední době přidal … ale jednak se dají číst i sólo, a jednak je to série pro WH40K velmi netypická, protože krom toho, že je to fakt dobře napsané, je to opravdu zábava. Místy až sranda:-). Což by mohlo oslovit i jiné čtenáře … řekněme normálnější:-).
to MichaelS: Měl jsem potřebu se vymezit, ale jinak ti dávám za pravdu. (A to dávám za pravdu jenom manželce, takže si toho važ! 🙂 )
Nicméně u nás v Brně je celá řada zapadlých knihkupectví, kde se valí i fantastika z devadesátých let, padá na ni prach, nikdo o to okem nezavadí, ale majitel stále trvá na původní ceně. Tím chci říct, že se mi v Brně a v okolí ještě nestalo, že bych nesehnal nějakou údajně totálně vyprodanou knihu.
To KarelC: že bych nesehnal nějakou údajně totálně vyprodanou knihu… Co třeba Lesk kostí od Holdstocka, Pozornost pro Kedrigerna nebo Kouzelnou hůlku od Morressyho, Nekroskop III od Lamleye… já jenom, že je po nás lidé pořád pochtívají a my už fakt nemáme ani kus. Dotisk je drahá věc (na rozdíl od předpokladu MichaelaS), vážně by se nám vyplatilo kupovat to v tom Brně.
Tak že by to bylo zadarmo jsem si nemyslel, nicméně stále předpokládám, že je to méně nákladné než vydání nového titulu. Otázkou samozřejmě je, jak moc si nakladatel věří, že nějaký rozumný náklad dotisku prodá a jak rychle. Pokud něco pochtívá:-) pár desítek lidí za rok, tak chápu, že se do dotisku až tak moc nechce:-). O dotisk například Cesty krve bych se ale nebál:-))).
to Miroslav Kocián: Ty nepotřebuju shánět, ty mám někde doma. 🙂 To chce procházet knihkupectví. Nejen v centru, ale i na periferii. A to nemluvím o antikvariátech. Tam jsou podobných knih hromady. Často to nemají ani v regálech, ale různě po bednách. Věřím, že bych pořídil kompletní vydavatelskou porevoluční produkci fantastiky jenom obíháním antikvariátů.
To MichaelS: Přesně v tom to vězí.
To KarelC: O antikvariátech nemluvím, od toho jsou, aby v nich byly knihy, které už někdo přečetl a doma je mít nechce nebo nemůže. O perlách, které jsem tam objevil, bych mohl dlouze vyprávět… Mě šlo o knihy v normálních obchodech, které se tak říkaje vůbec neprodaly. Vzhledem k tomu, že naprostá většina knih v knihkupectví je v komisi a patří vydavateli, stáhli bychom je a prodali těm, kdo je chtějí, aniž bychom je museli dotiskovat. A vzhledem k tomu, že seznamy knih na prodejnách mám samozřejmě ve svém PC, jsem skeptický k tvrzení, že by se tímto způsobem dala sehnat nějaká “údajně” vyprodaná kniha.
to MichaelS: S Katem, nebo bez Kata? 🙂
to Miroslav Kocián: A máte i takový ten satelit, který vám řekne i kdo si tu knihu koupil? A pouštíte si za odměnu oblíbenou hudbu, když se tak stane? 🙂 Já popsal svoji vlastní zkušenost. Nic víc.
A co dotisk Zabíječe lidí od Longa? Tu se mi nedaří sehnat.
Jsme vydavatelství, ne Velký bratr. Dotisk Zabíječe lidí je už připravený, bude brzy.
to Miroslav Kocián: Kterého Velkého bratra máte na mysli? Toho ze sci-fi detektivek od Gerta Prokopa? A mimochodem, ty jeho detektivky s Timothy Trucklem nemá někdo v úmyslu vydat jako komplet?
To KarelC – Spíš Orwelova, ale oni se tak moc neliší. Detektivky Gerta Prokopa mám taky rád, ale moje němčina stačí tak na objednání piva a pokoje v hotelu a jsem zvyklý mít nad překlady v mezích možností kontrolu. Proto se specializujeme na anglofonní země.
je jasné, že dobehnúť sériu HH sa nedá ale aj tak bude chýbať, ja by som ale hlasoval za pokračovanie v sérii…ok a čo takto pozrieť sa na druhú stranu Night Lords od A.D-Bowden? Čital som The Emperor’s Gift a pre mňa asi to najlepšie čitanie z WH40k. Alebo Grey Knights???
to Pet: Při tomhle tempu vydávání, jsem se raději vrátil k osvědčené četbě v ruštině a angličtině.
Mimochodem – The Emperor’s Gift – to jsem četl nedávno a musím ti dát plně za pravdu.
to KarelIC: súhlas ak by aj dokázali vydať 2 knihy HH ročne tak je min na 15 rokov čo čítať (a to by muselo BL skončiť sériu)… ale keď v tej angličtine mi to dosť trvá, a po rusky už po toľkých rokoch asi ani nadpis
to Pet: V té ruštině mně osobně to sedí nejlíp. Ale já se ruštinu nikdy nepřestal učit. Takže pro mne číst si to v ruštině je jako, číst si to ve slovenštině. Pokud si člověk zvykne na tu azbuku, tak zjistí že ta ruština není zase tak té češtině nepodobná. Prakticky tam není slovíčko, které bych si neodvodil. No jako v té slovenštině.
V té angličtině si to čtu spíš z donucení. Čili je to pro mne spíš učení, než počtení. (Byť mimořádně zábavné učení.) Tam je celá řada vazeb a slovních spojení, který si člověk neodvodí a musí hledat v gramatice, nebo ve slovníku. To už je pro mne mnohem přívětivější španělština, i když tu se učím nejkratší dobu. Tam ty jejich vazby jsou pro mne mnohem pochopitelnější.
K tomu vydávání – on je to prostě doplněk k herní sérii, který má z nadšenců a sběratelů vytáhnout ještě další prachy, dokud o to mají zájem a udržet jejich fandovství. Jenže to tady v Čechách prostě nedokážou pochopit. Tady je to obráceně. Tady se od zákazníků očekává, že budou trpělivě čekat na každý drůbek, který vydavatelům jednou za čas odpadne. Ba dokonce se musí doprošovat, aby vůbec někdo něco vydal. Tenhleten socialismus se nám prostě pořád nedaří vymýtit.
to KarelC
Jen v rámci debaty: Byli jsme prakticky u zrodu Warhammeru, když to byla desková hra v krabici, jedna z mnoha, kterou dělali GW, a už tehdy vycházely celé knižní série, mimochodem psané renomovanými autory, jako Ian Watson, Kim Newman nebo Brian Craig. Britové nikdy nepovažovali knihy za doplněk k čemukoliv.
Socialistické vydavatelství znamenalo, že někdo – orgán, komise – rozhodl, že se vydá ta a ta kniha, nasekalo se jí sto tisíc kusů a pak se část prodala a část šla do stoupy. Při průměrné nasycenosti trhu kolem 60% se prodalo docela dost čehokoliv, takže efektivita byla vcelku dobrá. Dnes se vydává buď to, co někdo sponzoruje (granty, zájmové skupiny) nebo o čem zákazníci rozhodnou svými penězi (pouhé přání prý stačí jen o Vánocích), že to chtějí a v míře velice blízké té, co chtějí. Samozřejmě, vydání knihy je něco jako akciová společnost, takže jedinec může cítit, že se doprošuje a není vždy po jeho, ale věřte mi, se socialismem to nemá nic společného.
Jenomže v Čechách musí být člověk opravdu super skalní fanoušek, jinak by ho to už dávno přestalo bavit a našel si něco jiného. To samé třeba u komiksu. Pulpová zábava, ze které se tady dělá luxusní zboží a očekává se, že ta skupinka fanoušků bude tolerovat předraženost, rozmělňování originálů do více knih, zařezávání rozdělaných sérií a plíživou frekvenci ve vydávání dalších titulů. A ta komunita nenarůstá. Stagnuje a spíše se zmenšuje.
A podobně se to začíná projevovat i na beletrii v žánru fantastiky. Ať už si o WH myslíme cokoliv, krásná literatura to není. Je to komerce. Vydávají se nové a nové série figurek, doplňků, pravidel, stavebnic a knižních sérií. A než se vydá další díl, tak je to drahná doba. Já nebýt takový fanoušek a pokud bych to četl jenom v češtině, tak už mě to dávno přestane bavit. A je nás spousta, co si to čteme v angličtině, nebo v ruštině. Co nám taky zbývá. A potom nastane dilema: “Koupit si to i v češtině? Proč, když už jsme to četli?” Člověk vás chce podpořit, ale na druhé straně, když je vedle něco zajímavějšího, co jsem ještě nečetl… Ale to není jenom WH. Tam jste vy měli vynikající rozjezd, než britští manažeři “mysleli”…
Je to i u jiných sérií. Já když si vzpomenu na devadesátý léta – to byla záplava titulů. Třeba Amber. Dočetl jsem jeden díl a zrovna si v knihkupectví koupil další. Nebo Eddingse atd… Já vím, teď se tady nadává že to byl takovej a makovej překlad, ale v takovým rozsahu to tady už nikdo nevydá. Kdosi se tady kasal, že to vydá znovu v supermegapřekladu a kde je mu konec?
Ale škoda slov.
ad socialismus: To je prostě takové naše domácí úsloví. Když něco nefunguje dle našich představ, tak to nazveme socialismem. A buď se to pohne, nebo nám ten dotyčnej vynadá. (Často i obojí .-) )
ad KarelC: Vysvětlení je jednoduché – sériovost. U velkého počtu PRODANÝCH kusů čehokoliv se konstantní náklady vydělí velkým číslem a tudíž jsou malé – výrobek je levný. U kusové nebo malonákladové výroby je z téhož důvodu výrobek drahý. Přitom prodej – tedy poptávka – se ovlivnit nedá, tedy pokud nenakazíte populaci spalničkami a pak jim neprodáváte léky. To ale nevyvoláte poptávku, ale potřebu, což je rozdíl. Obviňovat z důsledků tohoto výrobce je pošetilé.
Začínám mít pocit, že pojem socialismus se stává nebezpečně abstraktní. Komanči mají určitě radost.
Co takhle: když něco nefunguje podle našich představ, uděláme to lépe a zbohatneme? Ale to vyžaduje námahu…
to KarelIC: nuž ja som čítal knihy v ruštine (veľmi dávno) ale teraz po rokoch ked som o ruštinu ani nezakopol … asi nie. s angličtinou je to u mna podobne slovníky, prekladače atď.
to Miroslav Kocián: aj keď si ako fanúšikovia občas zanadávame a posťažujeme sa na nete, stale sme radi že niekto vydáva WH a WH40k v preklade. Tak isto je jasné že nie ste charita takže musíte na tom zarobiť. Ja kupujem všetko čo vydáte (aj keď som to už čítal) len aby som Vás podporil (aj keď pri poslednej Genevieve som musel poriadne zaťať zuby – fakt sa mi tá séria nepáči)
to Miroslav Kocián: Tak už mě nenapadá co bych tady ještě pustil za moudro. Zkrátka: Všechno co píšete je pravda, ale tím se ta konkrétní záliba nerozšíří mimo vymezený okruh zájemců. A tahle snaha mi TADY chybí! Rozšířit to dál. Nejenom mezi těch osmsetpadesát skalních fandů. Přilákat zájemce mimo fandovskou komunitu.
Ty zarděnky – proč ne? Udělejte si potom výzkum, kde se prokáže úspěšnost léčby vakcínou W40k – shánějte v každé dobré lékárně- a jste za vodou. Tak to dělají kolegové homeopati. Ten výsledek léčby je prakticky stejnej.
Některý věci jdou udělat těžko lépe. Zvláště pokud je to nějaký státní úřad.
Jinak já osobně mám taky všechny zdejší WH i W40k a to i když říkám, že mě ta klasická řada WH nebaví. Kromě tady toho dotisku. Dvakrát už to fakt nepotřebuju. I když Genevieve – tu jsem ještě ani neotevřel.
Spíš bych řekl, že marně přemýšlím co obecně od Polarisu vlastně nemám? .-) (Jo! Kedrigern a drak comme il faut – to jediný nemám)
to pet – ale jestli jsi četl knihy v ruštině, tak to by sis velmi rychle znovu zvykl.
To KarelC … k té Genevieve, já ji kdysi dokonce přečetl. Ještě než jsem nastoupil pravou cestu a četl jen v češtině:-). No … jednou to bylo víc než dost.
Jinak ad WH/W40k … to je sice komerce, ale pro cvoky, to ti nikdo normální číst nebude. V té Aj, nebo ještě možná N+F, se ten potřebný počet magorů po světě nastřádá, takže to celkem šlape, ale to je tak všechno. Rusy sem netahat, ti to prostě čórnou a je to. Ne že bych jim to měl za zlé:-). Fakt je, že oni velmi často nejsou líní to přeložit a hodit jako free na net. Což mají můj obdiv, i když to nečtu, bo mi pak teče krev z očí … azbuka/ruština neva, ale 40Wk v ruštině je prostě děs:-). Tady to nikdy takto nebude, prostě to bude okrajová záležitost pro pár umírněných příznivců(my skalní to čteme origoš, exoti pak rusky:-) a šlus. Je fajn že to Polaris vydával a vydává, ale na tenhle vlak jsou moc malí páni a hlavně ČR je moc malá trať … max tak vlečka. Nelze čekat zázraky a já pana Kociana plně chápu. Sám bych do toho peníze taky nedal.
no to ste ma nepotešili ja som zatínal zuby keď som kupoval Genevieve, ale ešte som knihu ani neotvoril. teraz sa mi už vôbec nechce asi počká na neskôr.
to KarelIC: len tak pre srandu, keď budem mať viac času skúsim oprášiť ruštinu (po 20 rokoch)
Nenechte se komentáři na Genevieve odradit – Jack Yeovil alias Kim Newman je dobrý spisovatel. Možná není ve stejné třídě jako Pratchett a Gaiman, ale mají dost společného. Gaiman na něj v jedné ze svých esejí vzpomíná, jak spolu začali psát příběhy o upírce, které nikdy nevyšly… Taky byl (Newman) předlohou pro jednu z hlavních postav horroru Cliva Barkera (což asi není lichotka). A pokud jde o jeho svět a Pratchettův, podobnost témat i postav je až zarážející… a Yeovil byl první o několik let.
Jak jsem psal už výše, když Games Workshop začínali, psali pro ně renomovaní autoři.
to MichaelS: V Rusku je to nesmírně populární cyklus – zejména W40k. (Naopak zájem o komiks je tam zhruba na stejné úrovni jako u nás.) Mimochodem podobnost Imperiální gardy se Stalinovou Rudou armádou je až příliš zřejmá. Pokud jde o vydávání – já si to kupuju v Pitěru. A nevypadá to, že by to někdo vyčóroval. Pokud jde o warez na netu – tak to je warez na netu. Já ho neznám, ale předpokládám, že se to týká nejen překladů ruských vydání.
Nedovolil bych si urážet někoho za to, že si čte dílo v jiném jazyce, než já. A za druhé – to by byl exotem každý, kdo si čte jakýkoliv překlad originálu v čemkoliv.
( 🙂 )
to pet: Zkus. Za to nic nedáš.
to Miroslav Kocián – pochybuji, že to kromě nás čtyř ještě někoho zajímá. A my všichni už Genevieve máme doma. (Počítám že i vy. )
Připomíná to tady takovou tu typickou diskusi v zahrádkové hospodě, kolem druhé hodiny ranní, kdy tu jedinou ženskou si odtáhl manžel a teď už se jenom snažíme vzájemně vytočit, než nám přinesou účet.
Asi ano. Rád jsem si popovídal.
M
to KarelC: Inu, nevím, jak v Rusku, ale u nás na vsi jsou nejvíce v oblibě příběhy bohatýra Semena Samohončiče a svatého Kuzmiče. A to jak v psané, tak v obrázkové podobě. Sám vlastním několik drahocenných svazků! Jejich hodnota každým dnem stoupá! Už teď to dělá pět soudků lahodné samohončičky a dva soudky zavařeniny navrch!
ale hej určite si Genevieve prečítam (niekedy) ale teraz mám dosť iných kníh na čítanie.
to Miroslav Kocián: na čo sa dá tešiť z WH40k ste už vyššie písal Eisenhorn a Gaunt (a tajne dúfam že aj HH), ale čo WH? nechystáte sa dokončiť The Legend of Sigmar? myslím že chýba God-King
To KarelC … já měl na mysli právě warez, že se WH/40WK překládá a vydává v Rusku i ofiko vím, ale jde to mimo mne, nemá pro mne smysl se o to zajímat.
to Podchaljuzin: Já si říkal, kdy přispěješ nějakým moudrem do této velezajímavé diskuse. Kdybys mi pomohl, tak věřím, že přesvědčím pana Kociána, aby rovnou koupil Games Workshop a přesunul sídlo do Frenštátu.
to MichaelS: (Proto jsem nakonec udělal toho smajlíka! Řeči o warezu bych sem fakt netahal .-) ) Ale je docela poučné sledovat co vychází v Rusku. Já osobně jsem za ruštinu nesmírně vděčný – rusové totiž přeloží prakticky všechno a to nejen anglicky píšící autory. A jasně je tam i celá řada amatérských překladatelů, tak jako všude jinde na světě. Angličani a američani si také amatérsky překládají francouzské a španělské komiksy. A jedou to ve velkém. (A občas si to těžce vyfantazírují…)
Komiks v Rusku není moc populární. A například nové vydání původního ruského komiksu z devadesátých let Maršál Žukov, vyšlo z komentářem :…V době Jelcinovi éry bylo v módě napodobovat vše americké a tak vznikl i tento komiksový životopis…”
Jejich komiks Anna Karenina (krom podivného stylu hypermoderní versus retro) má v každé bublině jak ruský text, tak anglický. Spousta ruských tvůrců tvoří pro francouzské vydavatele.
Mimochodem, vždycky si vzpomenu, jak naše ruštinářka na základce šílela, když jsme použili spojení “dobryj děň”. A to je přitom v Rusku momentálně nesmírně populární fráze! Stejně tak dobroje utro, dobryj věčer – psáno pochopitelně v azbuce. A vyslovují to tak, jak bychom to vyslovili my.
Koukám, …. jak že to bylo v té násadě krumpáče …. svou pravdu nebudeme skrývat:-))).
Já na Gotreka a Felixe narazil taktéž ve Vlčích jezdcích, a docela se mi to líbilo. Mám prvních sedm nebo osm knih, pak už to začal psát někdo jiný a mě to přestalo bavit. Zato Semen Samohončič, ten se neomrzí nikdá!
Přišel Semen Samohončič k tatařínům na hostinu, rozhodnutý provésti jim pěkně velkou čertovinu.
Popil dva tři soudky vodky, něco piva, medovinu, a pak pojed tatařínskou z koňských mozků bublaninu.
Když pojedl, chutě povstal, přitáhl si pásem šubu a na milé tataříny otevřel si takto hubu:
Aj vy hloupí tataříni, co děláte, že dobrému bohatýru krajáč mléka nepodáte!?
Civěli naň tataříní, jako trotli, neb neměli ani kapky mléka v kotly!
Aj vy tleti tataříni, děl jim Semen, vidím že je už zavčasu odepnouti na vás řemen!
Když tak děl a propověděl, chyt se meče, a pustil se s tataříny v líté seče!
Hodovní síň tatařínů všecka medle zčervenala, jak jí krev těch tatařínů až ke stropu postříkala!
Tak skončili tataříni, cháska hnojná, tleten Semen ukázal jim, co je vojna!
to Podchaljuzin: Myslím, že jsem tě právě začal sbírat. To už by si zasloužilo takovou menší básnickou sbírku. Myslím si, že takový Roztoklatý vraniklec, by to určitě oživilo.
Já osobně bych možná začal ten epos nějak takto:
Ne lěpoli ny bjašet, bratije, počati starymi
sloves trudnych pověstij o pl´ku Igorevě?
To už se kdysi osvědčilo a jak známo, osvědčené je žádané.
A kdybys náhodou chtěl zkusit publikovat i u našich západních sousedů, tak bych začal nějak takto:
Was woln wir aber singen,
was woln wir heben an?
ein lied von der frawen zur Weiszenburg,
wie sie iren herren verriet…
No a naprostá klasika, kterou bohužel nezná téměř nikdo, je moje zamilovaná Euripidova M… 🙂
…
Jáť ledacos bych mohla proti výčitkám
tvým říci; avšak nehorli ó příteli!
a pověz, kterak zhynuli; neb dvakrát víc
bys potěšil mne, přebídně-li zemřeli.
…
Ba, jak Slovo o pluku, tak Píseň o Nibelunzích i Medea jsou věru zručně napsané rýmovačky, avšak má nejoblíbenější je Kalevala. Tou se ostatně inspiroval i Makvič Praskodějavič, který sepsal první příběhy o Semenu Samohončiči. Tyto příběhy je nutno opatrovat jako oko v hlavě, neb z nich plyne mnohé poučení i pobavení!
to Podchaljuzin: Ty jsi vážně FRAJER!! A to jsem použil překlady uvedené v Listech filologických z roku 1875.
Kalevala je výborná, ale mým favoritem je Píseň o Rolandovi a hned po ní Ilias.
Docela slušně se mi četl i Parzival a Artušova smrt. Cantar de mío Cid se snažím louskat ve španělštině, ale moc mi zatím nejde… 🙂
Mimochodem zrovna čtu cestopis z roku 1841 (V českém překladu vyšel v roce 1897) od Gauma – Trojí Řím. Nesmírně zajímavé čtení, doslova našlapané zajímavostmi a informacemi z oné doby. Například, jak dlouho tehdy trvala cesta poštovním dostavníkem z Neversu (mezi Paříží a Lyonem) do Říma. V Neversu nastoupil do dostavníku 2. listopadu 1841 a do Říma dojel po mnoha zastávkách na cestě 2. prosince téhož roku.
Ano, Parzivala mám také hodně rád. S tebou je radost pobesedovať! Co se týče toho cestování, tak ta cesta poštovním dostavníkem zní jako pěkný, kalupný výlet. Já jel onehdá vlakem z Prahy do Velkých Losin a to byla cesta lemovaná bídou, utrpením a plačícími sirotky! Ještě že jsem měl sebou motyku a mohl žebráky a šílence, co na nádražích ložírují, odhánět! A trvala bezmála stejně dlouho 🙂
Velké Losiny znám! Tam jsem byl několikrát s rodinou na víkendovce. Ale cestu vlakem – to ti teda nezávidím. (Ne že by cesta v rodinném autě se čtyřma babama okolo, byla nějaký med. Důkladně jsem poznal snad všechna silniční a dálniční odpočívadla na vytčené trase 🙂 )
Ba, moje přítelkyně razí teorii, že do lázní se má jezdit zásadně vlakem. Už jsem takto celou zemi procestoval! Lázně jsou pěkné, nic se však nevyrovná posezení na zápraží chalupy s lahvičkou lahodné samohončičky!
Ano. Lázně a víkendové relaxační pobyty – to vzniklo vyloženě kvůli ženám. Někdy, tak okolo středy, se většinou vytasí s myšlenou: “Přeci nebudeme o víkendu sedět doma!” Zvlášť ještě když jsme bydleli v bytě. To bylo furt něco. Alespoň jsem si vždycky vzal něco na čtení. A zatímco mé choti ctihodný šaman přikládal na bedra horké lávové kameny a vykuřoval místnost vonnými svícemi, já vyrazil do přírody a přečetl si, jak to bylo třeba s tím útokem na Berlín. Potom mě žena volala mobilem, že už se podává večeře a já dodnes nevím, jestli to tam ten Žukov zvládl.
Bať, ženské stále cosi vykoumávají a strategizují. Lépe je si jich moc nevšímat a věnovat se lahodné samohončičce!
To Podchaljuzin, KarelC: Pánové je radost Vás číst. Ad Genevieve, chce se mi opět napsat na tu mi nešahejte. Drachenfels, Nemrtvá: knihy napsané do kulis Warhammeru s vtipem, se správnou dávkou dobrodružství. Dál už je to slabší. Povídka “V horách zlato není” vyšla u nás kdysi v Ikárii (?)
Ad Lazar Jelizarič a KarelC: Pánové, připojuji se ke chvále, popravdě, Vaše mužikovské rozpravy jsou pro mně už jediným důvodem, proč chodit na Fantasyplanet. Děkuji.
to Geme: V Šedých horách zlato není vyšla právě v antologii Vlčí jezdci. Jinak Genevieve nic moc 🙂 Imho by to chtělo vydat z fantasy Wh něco novějšího, třeba “morovou” trilogii C.L.Wernera, trilogii o Mathiasi Thulmannovi od téhož autora, pecka je i trilogie o Nagashovi od Mika Leeho, docela se mi líbila War of Vengeance…. A pokud jde o humor, tak není nad Blood Bowl 🙂
Tak som predsa len Genevieve dočítal a celkom to ušlo (asi preto že som veľa od toho nečakal…)
to Fenris 13: vyzerá to tak že každý by chcel aby sa vydalo niečo iné či už z WH alebo WH40k ako to čo práve vyšlo. Ja by som si tiež radšej prečítal o Nagashovi ako teraz čo vyšlo o trpaslíkoch…
Ale čo teraz ma aj tak čaká Ragnar Blackmane a na to sa riadne teším A.D-Bowden píše skvele a Space Wolves je moja obľúbená kapitula…pre mňa to už nemôže byť lepšie
Že je dobré držet se od ženského pokolení v bezpečné vzdálenosti věděli lidé odpradávna, jak dokládá i příběh zvaný Semenův lov:
Vyšel Semen Samohončič v lůno lesa, rozhodnutý uloviti kéhos běsa.
Pátrá roštím vlevo, vpravo, nosem vánek potahuje, náhle šelmu vlkodlačí za dubiskem zpozoruje!
Aj ty hnusný vlkodave, už tě vidím! Kalenou já nýčkon střelou si tě sklidím!
Takto děl a propověděl, luk uchopil, a už šípem rudoperným šelmu zkropil!
Vlkodlak však nečekaně ten lov zvrátil, když do lidské podoby se chutě vrátil.
Zplakal Semen Samohončič nad tou ránou, když uviděl usmrcenou tvář mu známou!
Jeho žena ležela tam, v hrudi ten šíp rudoperný, kdo moh tušit, že má v sobě duši šelmy?
Od těch dob se držel Semen od žen dále, bylo mu to ku prospěchu a i k chvále!
Tak jsem si začal tletoho Gotreka a Felixe znovu pročítat pěkně od začátku. Stále dobré! Kampak se hrabou nějaké Písně tletoho nebo onoho!