Máme to na doživotí. Život se všemi jeho peripetiemi plynoucími z nejrůznějších rolí. Svět i možnosti, které nabízí. Jen málokomu se podaří projít skříní do pohádkové země, případně vypadnout na Mars. Nebo se propadnout někam… jinam. Podobné záležitosti jsou vyhrazeny pouze literárním postavám. Když mají štěstí na správné autory, pochopitelně. Ale to jistému výsadkáři nechybí.

Volha Redná, osmnáctiletá studentka praktické magie, dostane za úkol vydat se do upírského panství a zjistit, co je pravdy na hlášení o tamním výskytu krvelačného netvora. Podivné je, že takovým úkonem byla pověřena právě ona, ne nějaký jiný, zdatný zaklínač. Navíc prostředí plné upírů není právě ideálním místem pro mladou dívku.

Spidermanův strýček říkával, že velká síla vyžaduje velkou zodpovědnost, ve třetím ročníku střední školy však člověk té zodpovědnosti ještě dvakrát moc nepobral. V Kronice puberťáci získávají superschopnosti, hrají si s nimi a všechno patřičně dokumentují v duchu dnešní video-deníkové doby.

Na pátém dílu skvělé sci-fi série Transmetropolitan ležela velká tíha očekávání. Minulou knihu uzavřel Warren Ellis granátovým ohňostrojem a nepřímo tak přislíbil, že pokračování se bude nést ve znamení boje Spidera Jerusalema s novým, psychopatickým prezidentem Fešákem Callahanem. A že to bude boj, kde první dodatek ústavy dostane hodně na prdel.

Nakladatelství Epocha na první čtvrtletí nového roku připravuje spoustu novinek. Na co se můžete těšit?

Devátý ročník soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera byl mimořádně plodný. Mimo jiného se v něm urodila prvotina našeho redakčního kolegy, která skončila na třetím místě. Městská fantasy ze současné Prahy je příběhem vážným i ironickým, najdete tu čaroděje, stíny, templáře, ale i tramvajáky (všechno s velkým počátečním písmenem) a jednu obyčejnou dívku, která se na chvilku tak nějak zatoulala mezi ně. Čtěte a bavte se… Ledaže byste patřili mezi ty, Co Nemají Čas.

Rozervaní hrdinové, gigantičtí pavouci, láska, nenávist, napětí, velkolepé emoce, strhující souboje na život a na smrt a obrovská životní dilemata. Bratři Leandrosové ve své životní roli! Blackout! Jo, a taky tisíc slonů.

Marka Millara zná každý. Kopal nás do zadku s Kick-Ass, stál u zrodu Ultimate vesmíru s X-meny a ultimates, sbíral zelené kondomy ve Wanted a tak dále a tak dále. Prostě je to jeden z nejproduktiv­nějších autorů, a tak nevidím jediný důvod, proč se nepodívat trochu blíže na jeho právě ukončenou minisérii Superior.

Vesmír je v ohrožení. Každých padesát tisíc let napadne rasa vnímajících strojů naši galaxii a sklidí veškerý organický život. Smrťáci. Dva lidé, kteří znají pravdu, se zoufale snaží najít způsob, jak tento cyklus přerušit – admirál David Anderson a jeho partnerka Kahlee Sandersová. Odhalili příšerný důkaz, že hrozba Smrťáků je skutečná, ale zároveň s tím i intriky Cerberu, tajné polovojenské organizace, a jeho tajemného vůdce, Záhadného. David a Kahlee se tak ocitají ve smrtelném nebezpečí, protože Cerberus se při ochraně svých tajemství nezastaví před ničím.

Před čtením následujícího sloupku nepotřebujete vědět skoro nic. Ani že je neděle. Stačí vám pouze bezmezná víra v Borise, Ježíše a Stevena Eriksona. Nebo jen v toho Eriksona. Ale pokud se jmenujete Alexi, můžete celý text klidně přeskočit a vrátit se v pondělí. Amen.

Něžná dvojice upírky a hybridního supervlkodlaka si ve dvou filmech vydobyla právo na šťastný život. Prequelová trojka nám detailně ukázala, jak to kdysi měli takoví milenci ještě těžší. Ve čtyřce se vracíme do moderního světa, který ze všech nejvíc dokáže poničit zpropadená lidská rasa…

Trpět se dá různými způsoby. Fyzicky či psychicky, zoufat si nad krutou změnou, nebo naopak naříkat nad tím, že žádná nepřichází. A právě to nás čeká v povídkové sbírce Jaroslava Mosteckého. Nikdo tu nic nebude mít zadarmo, každý se bude muset stát strůjcem svého štěstí. A přesto – ne vždy mu to k něčemu bude, protože osud či náhodu prostě neovládnete.

Přínášíme vám další porci televizních tipů. Který film si nenecháte ujít?

Nový rok pro fanoušky Tolkiena přináší hned zkraje jednu ze stěžejních událostí – Tolkiencon. Možná v posledním roce existence planety tak, jak ji známe, začínal con v pátek, a ještě k tomu třináctého, a pokračoval až do neděle. Hned na úvod byla v programu avizována oslava desátého výročí conu aneb Dlouho očekávaný dýchánek, a tak se poprvé po mnoha letech slavilo opravdu ve velkém. Hostina se vystrojila v tělocvičně, pořadatelé zajistili něco k sezobnutí, a krom toho mnoho hodujících s sebou přineslo něco z vlastní kuchyně, takže se hodovalo skutečně ve velkém hobitím stylu.

V pátek 20. 1. 2012 se ve smíchovské pobočce Městské knihovny Praha opět sešla zajímavá scifistická společnost. Ano, uskutečnil se zde další z řady tradičních miniconů – tentokráte první setkání redakce a fanoušků časopisu XB-1.

Když se spojí několik amerických autorek, aby dohromady vytvořily jedno dílo, nemusí to dopadnout vždy dobře. I dvojice občas mívají problém se společnou tvorbou. Když ale každá dostane svůj osobní prostor, aby tvořila podle své libosti, to je potom něco úplně jiného.

K završenému desátému roku fungování časopisu přináší redakce Pevnosti čtenářům dárek v podobě nových knižních příloh.

Na jaře se dá dělat spousta věcí – koukat na televizi, hrát kuličky, chystat se na Velikonoce, chystat se na příští Vánoce, chystat se na konec světa… Anebo se začít chystat na Domesticon.

Najprestížnejšia súťaž poviedok v oblasti slovenskej fantastiky za rok 2011 má svojich víťazov. Slávnostné vyhlásenie Ceny Fantázie sa uskutočnilo v mesiaci november a mne sa konečne podarilo dostať sa k zborníku, prečítať si ho a napísať o tom pár slov.

Čas od času, přesněji alespoň jednou týdně, se při pročítání toho, co v Americe vyšlo nového na komiksové scéně, setkám s něčím, co nestojí ani za odplivnutí. Není toho moc, ale je to tam. Někdy mi to připadá jako urážka všech čtenářů. Smutné je, že poslední dobou se tyto „skvosty“ týkají jednoho jména, které ční vysoko nad ostatními. David Lapham. Naštěstí tu ale mám i malý vybroušený diamant, který spraví chuť.

Když Kulhánek píše o upírech, je to většinou sranda, která si najde místo ve vaší knihovně, možná se dokonce přesune na nějakou pozici intimnější potřeby (nemusím ji v závorce banálně jmenovat, že ne?). Když Neomillnerová píše o upírech, je to porno, které si přečtete jednou, v duchu se pochechtáváte, pak to odložíte a patrně už po tom nikdy nesáhnete. Když Sapkowski psal o upírovi, vykreslil ho jako učence se zvednutým prstem, intelektuála vhozeného do středověku, s podtextem, který lehce brnká o sexualitu, jehož člověk kvůli kontrastu k jeho kumpánům musel milovat. Když o nich psal Stoker, byla to gotická nuda, protože sto let zpátky čtenář skousnul hodně. No a v roce 92 o nich něco napsal Simmons…

I ti největší šprti snad uznají, že ve škole je občas pěkná nuda. Možností, jak ji zahnat, je spousta. Spaní, hraní piškvorků/karet, písemná i ústní výměna novinek se spolužákem, koukání z okna/do blba… Napříč základkou, střední i výškou ale na prvních místech oblíbenosti zůstává klasika – čtení.

Miroslav Žamboch zcela přesně ví, jaký typ literatury vyžadují jeho čtenáři, a proto napsal Visio in Extremis. Kniha by mohla sloužit jako učebnicový model příběhu, který je v současné době in. Na její popis by stačila jediná věta, a každý hned bude vědět, co najde uvnitř: upíří akčňák. Tečka, víc snad ani není třeba říkat.

Po dlouhém a dobrodružném putování se kapitán Báthory octl v benátském lochu. Než se ale se svými spoluvězni (kozákem Voroninem a chorvatským pirátem Gradovičem) stačí pořádně rozkoukat, stávají se figurkami ve hře benátských politických špiček. Po menší krvavé lázni trojka hrdinů mizí v nitru Balkánu, kde se chce Gradovič podívat na rodinné državy poblíž muslimsko – křesťanské hranice.

Před Vánoci se zčistajasna objevil v knihkupectvích. Musel zaujmout už jen nádhernou obálkou, ale to je jen povrchová stránka – vnější krása není všechno. A přes pět set těžkých stránek vázaných v pevných deskách je to jediné, co na něm čtenář může pevně držet. Třicet let starý román, který se konečně dočkal vydání i nás. Malý, velký Johna Crowleyho.

Grim Batol. Původ jeho temného dědictví je ukryt kdesi v husté mlze minulosti Azerothu. Většina tvorů ho však zná jako místo, kde se odehrála strašlivá tragédie – kde si nenávidění orkové zotročili mláďata vylíhlá z vajec urozené dračí královny, Alexstraszy, a použili je jako strašlivou zbraň. A třebaže skupina hrdinů vedených záhadným čarodějem Krasem orky porazila a zajaté draky osvobodila, prokletá hora dál zůstává děsivým pomníkem uprostřed světa World of Warcraft.