Polská fantastika má v našich luzích a hájích neotřesitelné místo a hvězda Jaroslava Grzedowicze, především díky tetralogii Pán ledové zahrady a románu Popel a prach, stoupá do závratných výšin. A tak na čtenáře číhá další, tentokrát povídková, lahůdka s názvem Vycpávač zvířat.

Robert Jordan si vysloužil místo v panteonu velikánů fantasy literatury. Nemusí se vám to líbit, můžete se tomu divit, ale nemůžete to vyvrátit. Jeho Kolo času je fenomenální sága, která ovlivnila nejen čtenáře a další spisovatele, ale i malíře, hudebníky… a je jen otázkou času, kdy dojde i na film.

Sociologové začali varovat, že v Japonsku roste generace, která si chce hlavně užívat a odmítá přijmout zodpovědnost za budoucnost země. Tak to bychom se na to podívali!

Kdo chcete slyšet jen samou chválu, nečtěte dál. To, co následuje, byste tím pádem nesnesli. Kdo čeká tradiční stručný nástin, o čem jednotlivé povídky v knize jsou, tak toho taky zklamu. Jednak to už snad všichni vědí a mohli by jejich autory vyjmenovat o půlnoci ze spaní, jednak mě sám editor vyprovokoval pojmout recenzi úplně jinak.

Temná božstva uctívaná císařským párem se opět přihlásila o slovo, za hranicemi zuří Válka duší a armáda princezny Maritie se blíží k štítu chránícímu elfí království Silvanest. Na vzestupu je i povstání otroků hluboko v zemi zlobrů. To vše slibuje jediné: akci. Na tu jsou ostatně Minotauři experti.

Není sporu o tom, že je Roger Zelazny v našich končinách poměrně oblíbeným žánrovým autorem. Díky tomu máme možnost se s jeho dílem důkladně seznámit. A s některými kusy rovnou dvakrát, což je případ i Nesmrtelného.

Divoký hon posunuje příběh o Hellboyovi o pořádný kus kupředu. Hlavní hrdina totiž stojí na rozcestí a obě cesty vedou do pekla. Zrovna tam se ale dostat nechce. Kniha je plná odkazů na legendu o králi Artušovi a starších hellboyovských děl. Je to temné, teskné a zábavné.

Společenstvo Pevnosti má dvacet členů. Dvacet povídek toho nejlepšího, co se urodilo za dlouhá léta v časopise Pevnost, se uchází o vaší pozornost. Kniha vznikla na základě dobré myšlenky, když se autoři, editoři a ilustrátoři zřekli svého žoldu a veškerý výdělek ze sborníku má jít na podporu vydávání měsíčníku Pevnost. Myšlenka je to krásná a idylická a už jen ona by vás měla přimět ke koupi antologie. Pro ty méně přesvědčené jsou tu následující řádky.

Laciné krváky neoplývají přílišnou originalitou ani kvalitou, ale mají jistou auru, kterou čtenáři a potažmo nyní i diváci vyhledávají. Osmidílný seriál Penny Dreadful buduje pomník tomuto žánru, protože se nesnaží o nové pojetí, ale drží se věrně originálu. Vzniká tak kvalitně zpracované klišé, které pobaví, vyděsí i zaujme.

Žánrové audioknihy u nás byly vždy spíše výjimkou. Tedy až donedávna. Pak se objevil Jiří Walker Procházka spolu s Radkem Volfem a rozhodli se to změnit. A zatím jim to vychází. Za relativně krátkou existenci svého zbrusu nového audio vydavatelství totiž už mají na kontě, kromě první části Asfaltu Štěpána Kopřivy a Hvězdných honáků, i polovinu Líhně od Miroslava Žambocha.

Není to samozřejmě úplně přesné konstatování, protože Crew ten druhý dech chytila už po několikáté. Holt je to pěkně odolná a sveřepá potvora. Jak by taky ne, když je jejím kmotrem sám Lobo. A první číslo nového ročníku tenhle dar do vínku jen potvrzuje!

Kladivo na čaroděje je spíš takový bumerang. Netrvalo to ani tak dlouho a je zase zpátky. A s ním Ondřej S. Nečas, se kterým jsme už taky měli tu čest.

DragonLance nejsou jen příběhy spojené s družinou Tannise Půlelfa a následně jejich potomků – a knihy pod jejich hlavičkou nepíší pouze Margaret Weiss a Tracy Hickman. V autorském týmu se vystřídala řada tu více, tu méně hvězdných jmen, a Richard A. Knaak se svou Legendou o Humovi patří mezi ty nejnezapomenu­telnější. Tentokrát se však zaměřil na druhou stranu barikády a místo o solamnijských rytířích se pustil do vyprávění o Minotaurech.

Každý rok je Festival fantazie jiný. Tentokrát jsem zažil pobyt v kulisách žánrových hororů, naučil se bojovat jako pořádná mrcha a dokonce si zkusil jízdu v opilosti. Též jsem v batohu nosil hlávku zelí a přec jsem nebyl středem pozornosti.

Raymond E. Feist vládl knižnímu trhu pěkných pár let. Bývaly doby, kdy neměl konkurenci a jeho jméno bylo zárukou té nejvyšší kvality. Publikuje už od roku 1982 a do dnešního dne má na kontě přes třicet románů, z toho minimálně dvě trilogie (Sága Trhlinové války a Sága o Impériu) se nesmazatelně zapsaly do dějin světové fantasy. Jak si však vede v porovnání se současnou konkurencí?

Tvrdili mi, že se Bruntálu nedostanu. Celé místo obklopila policie, protože na místní řeznictví někdo podnikl teroristický útok. Tragédie má prý nejvyšší stupeň utajení. Do tisku nesmí uniknout ani slovíčko. Já ale využil kontakty na tamní buňku zednářů, dostal se za policejní kordony a Františka Kotletu osobně vyzpovídal, zatímco si spisovatel omýval z rukou krev Čečenců.

Bestiální Fajkus videobloguje a na pomoc si přizval i Tomáše Němce! Co nám tahle dvojka prozradí o své mamutí antologii nejlepších povídek z časopisu Pevnost?

Šéfredaktor Pevnosti se rozhodl, že se mě chce zbavit, a zadal mi, abych rozpitval oba literární klenoty, které dosud vydala hvězda tuzemské fantastiky, František Kotleta. Všichni, kdo se zatím o něco takového pokusili, zemřeli bídnou smrtí kdesi hluboko v lesích kolem Bruntálu. Přežila jen investigativní novinářka Pavla Lžičařová a ta za svou spásu musela zaplatit… To nechcete vědět jak.

Léto je tu a s ním i prázdninová filmová sezóna. At už chcete uniknout horku či bouřce, nebo jste zkrátka filmový nadšenec, tady je malá ochutnávka toho, nač se v červenci vydat do přítmí kinosálu.

Kvalitní obálka, kvalitní pevná vazba s přebalem, famózní vůně kvalitního papíru a povídky známých autorů uvnitř – za tím bude dozajista Jireš. Ten prostě umí… A dokázal to už několika svými antologiemi, mezi nimiž bezesporu září Legendy české fantasy, pozornost strhává cyklus Fantastická historie a pomyslný trůn zaujímají nejnověji vydané Klenoty české fantasy. Ondřej Jireš má jednak dobré oko na autory, jednak se nebojí udělat pro dosažení kvality „něco navíc“. Koncepci svých antologií pečlivě plánuje, vše má do detailů rozvržené, včetně alternativních řešení. Těžko uvěřit, že je to jenom koníček pro dlouhé zimní večery…

Třetí odkrytí letošních edičních záměrů nakladatelství FANTOM Print (www.fantomprint.cz) bude o něco kratší, než dvě předchozí. Čekají nás totiž prázdniny a dovolené, kdy nakladatelé a stejně tak čtenáři nabírají síly před podzimním knižním šturmem. I přesto vás ale v letních měsících čeká spousta zajímavých novinek. A jak je „dobrým“ zvykem, výběr ani pořadí titulů není definitivní…

Existují dva typy lidí. Ti první mají letní dovolenou zpravidla naplánovanou už koncem února. Pravda, ti pracující většinou kvůli tomu, že si chtějí u šéfů pojistit, že je v tom určitém termínu skutečně pustí ze zaměstnání, aby mohli odjet na ten vysněný poznávací zájezd do Turecka, Maroka nebo třeba Švédska.

Velká auta, velké kočky a velké výbuchy. To je jen část rukopisu Michaela Baye, který se o ságu Transformers režijně stará. V jeho rukou se tak oblíbené hračky dostávají na plátno již počtvrté.

Krajem se rozlejhá motorů řev, kupředu letí pevnostní krev! Na stránkách nejlepšího měsíčníku dosud známého vesmíru se totiž hřmí zpod kapot ohromných Transformerů, zatímco za rohem leží válka s opicemi! A já si mohl zaparafrázovat Dana Žita Landu!

Kdo nikdy nebyl na Festivalu fantazie, nemůže si snad v Česku ani říkat fanoušek fantastiky. I kdyby mělo jít jenom o tu zkušenost. A pokud jste se konečně rozhodli, že letos to přece jen na pár dní zkusíte, máme pro vás pár rad, abyste se neztratili. Zkušení návštěvníci mohou přitakávat.

Ve světě Zaklínače od Andrzeje Sapkowského se letos dějí velké věci. Zatímco nová hra Witcher 3 se blíží ke svému vydání, do češtiny se překládá nová kniha a vychází i e-booky. Co prozradil o novinkách Robert Pilch z nakladatelství Leonardo?