Crew2 č.10 – recenze časopisu

Crewní rubrika pokračuje i v měsíci prosinci. Magazín se dočkal malého kulatého jubilea – desátého čísla. Pozvánku na oslavu přijali mj. Usagi Yojimbo, WildC.A.T.S a Moorův Greyshirt.

WildC.A.T.S. se v Crwi objevují už podruhé. Tentokrát je zastihujeme na počátku série s názvem Homecoming. K nám se v příštím roce dostane ve formě comicbooku. V prvním díle se dává dohromady nový tým. Z toho starého zbyli pouze dva členové (Majestic a Savant) a ti se právě snaží ke spolupráci zlákat nové hrdiny. Má to ale háček – o členství v nových WildC.A.T.S. nemá nikdo zájem, a tak se musí obrátit na druhou, nebo spíše třetí ligu. To znamená na bratra Colea Cashe (Cole je hlavním hrdinou crossoveru WildC.A.T.S vs X-Men z čísel 6 a 7 a možná, že znáte spíš jeho nick Grifter), vraždící ženu-robotku a nevypočitatelného Taa. Scénáristou série je Alan Moore. Rozjezd není špatný, ale čtenáři nepředstavuje nic, co by mu utkvělo v paměti. Samozřejmě, že po prvním dílu je nemožné zjistit, jakým směrem se bude série ubírat, ale postavy působí až moc ploše. Komiks je dost ukecaný, přesto jakoby se mluvilo o ničem. Akce se dočkáte až na posledních pár stranách. Po Jimu Lee se představil další známý kreslíř Travis Charest. Na rozdíl od Leeho je jeho linka jednodušší – autor nepoužívá žádné zbytečné čáry navíc.

Dalším Moorovým komiksem je Greyshirt. Krátký vypointovaný příběh se zajímavou kresbou Ricka Veitche patří k tomu nejlepšímu, co Moore ve svých kraťasech předvedl. Myslel jsem kraťasech jako kraťasech, ne jako… kraťasech.
 
„Jsi si jistý, kaplane Sanshobo, že paní Komachi už nic nehrozí?“
„Ano, Usagi-Sane. Díky tobě.“

Těmito slovy začíná pouze čtyřstránkový příběh ze světa Usagiho Yojimba neboli Králíka Bodyguarda. Na tak krátký příběh si do sytosti užijete japonských jmen a výrazů jako: Hatamoto, Ikeda, Shina, Hirokazu, Shigeki a mohl bych pokračovat. Usagi zde vlastně vůbec nevystupuje jako hlavní postava, ale jako posluchač tragického příběhu o samurajské cti. Stan Sakai je tvůrcem Usagiho a scénáře i kresbu si dělá sám. Jedná se tedy o autorský komiks. Nápady čerpá ze starých japonských legend. Celý jeho svět je stylizovaný do říše zvířat a odehrává se v Japonsku 17. století. Kromě králíků se v jeho příbězích vyskytují nosorožci, lišky lučištníci, princezna, která se mění v šavlozubého tygra… Bájný slepý šermíř Zatoichi zde vystupuje jako čuník, kterému Usagi usekne rypák. Když vepři useknete nos, je to jako by neviděl… Příběhy jsou převážně černobílé, s roztomilou karikovanou kresbou ještě roztomilejších zvířátek… která Usagi docela často probodává jedním ze svých mečů nebo jim rovnou usekne hlavu. Často se objevují i bezvýznamné ještěrky, které vypadají jako malí brontosauři, a když se v jejich blízkosti odehrává bitva, můžete si být jistí, že jim nějaký ten šíp protne dlouhý krk. Samotný králík Usagi je samurajem, který v jedné z bitev přišel o svého pána a stal se tak roninem, putujícím po světě. Nechává se najímat, ochraňuje vesnice od nájezdů zlých ninjů, sem tam potká své dávné přátele… Snad někdy budeme mít příležitost zjistit, co ohrožovalo paní Komachi… Jisté je, že nebojácný králík se vrátí již v příštím čísle!

V nové Crwi jsou i tři kratší válečné příběhy od Paheka, Gordona Rennieo a Petra Litoše. Ano, od Petra Litoše… toho známého fotbalisty 🙂

Samozřejmě zbyl prostor i pro publicistiku. Pokud nejste pravidelnými čtenáři Fantasy Planet, pár recenzí si ve zkrácené formě můžete přečíst i v Crwi…

PS: Novou Crew jste mohli zahlédnout v sobotu 11.prosince na ČT2. Literární revue Třistatřicettři byla totiž z velké části věnována právě komiksu a jako hosté vystoupili mj. Petr Litoš, Jaroslav Rudiš, Tomáš Baldýnský, Jaromír Švejdík, Václav Dort, Štěpán Mareš ale i filmař Václav Vorlíček.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď