Jak se ztratit v Labyrintu snadno a rychle

Janu Rečkovou na poli fantastiky jistě není potřeba představovat. Pohybuje se mezi světy s lehkostí a vtipem. Stejně taková je i kniha Labyrint u Mrtvého ženicha – proložená spoustou vtipných hlášek, a tak trochu rozkročená mezi několika vypravěčskými styly.

Kniha je poctou městečku Žďár nad Sázavou, které se skrývá pod poetickým jménem Klášterek. Toto místo je ale přeci jen něčím zvláštní. Pod jednotlivými domy a ulicemi se až ke hřbitovu rozkládá rozlehlé podzemí, spletitá síť uliček a sálů plných rakví a dalších super věcí, které lákají partu nebojácných kláštereckých dětí.

Dobře, zase tak nebojácné nejsou, ale co jim zbývá? Jejich rodiče totiž vydírá místní „podnikatel“, a tak se zrodí plán, který zahrnuje temné chodby podzemního labyrintu a nějaké ty tajné dveře. O vymahače se potom jistě postarají místní upíři a další obludy. Také jste je tam viděli, že?

Dospělí ale mají vlastní plány, takže se síť intrik stahuje kolem celých katakomb.

Jednu věc Janě Rečkové nelze upřít: cit pro vtipné glosy, které skvěle dokreslují jinak tíživou atmosféru. I takovou věc, jako totální mizérii, která brzy skončí vyhladověním v temném podzemí, pokud ne hůř, lze v jejím podání brát s nadhledem.

Skvěle vykreslená je také parta dětí, která si říká Zrůdičky. Nejmladší z nich předstírá šišlání a mírnou retardaci, aby dosáhl odkladu školní docházky, přitom plynule čte knihy hodné středoškoláků. Ostatní děti jsou na tom podobně – každé má svou vlastní speciální schopnost, nebo alespoň superbratra, se kterým tvoří sehranou dvojku.

První polovina knihy je skvěle gradovaná a o to zábavnější, že ji čtenář sleduje dětskýma očima. Jednotliví členové party Zrůdiček mají ale také rodiče, kteří je nutí do podružností jako je jídlo či spánek (škola naštěstí ne, děj se odehrává o prázdninách), čímž je zdržují od veledůležité mise. I když se jejich cesty rozdělí, nadpisy jednotlivých kapitol vás navedou na stopu, komu se zrovna budeme dívat do karet. A nutno dodat, že jsou to kapitoly velmi krátké. Díky tomu je snazší číst stále dál, hltat nové a nové stránky.

Zlom však nastává v okamžiku, kdy tajemství labyrintu přestává být tajemstvím – tedy asi v polovině knihy. V tomto ohledu je příběh málo fantasy – vše je vysvětleno, prostoru pro překvapení nezbývá více než v běžné dobrodružné knize pro mládež.

Nejsem si však jistá, jak starou mládež touto knihou oslovit. Velké množství textu a absence obrázků napovídá spíše zkušenějšímu čtenáři, hlavním hrdinům je však okolo osmi let, i když najdeme i protagonisty starší (teenagery a dospělé). Zároveň si Labyrint ani mladším, byť sečtělejším čtenářům netroufám doporučit, a to zejména kvůli úvahám o sexu a intrikám hodným dospělého muže, které najdeme ve druhé části knihy.

Samotný závěr byl pro mě mírným zklamáním. Záhada je vyřešena pár desítek stran před koncem, a tak zbývá spousta prostoru pro vysvětlení, co bylo potom. Rozhodně nečekejte napjaté vyvrcholení a akci do poslední stránky.

Pokud jste milovali Enid Blytonovou a její Tajemství a Záhady, bude Labyrint u mrtvého ženicha tou pravou volbou pro vás a možná i vaše děti. Nejspíš si tuto černou, tajemně vyhlížející knihu ale předem přečtete, abyste se přesvědčili, že se vám v katakombách nepoztrácejí.

 

Jana Rečková: Labyrint u Mrtvého ženicha
Vydal: Fantom Print, 2017
Obálka: Lubomír Kupčík a Lukáš Turna
Formát: pevná vazba s přebalem
Počet stran: 304
Cena: 319 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *