Vernor Steffen Vinge (1944 – 2024) byl profesorem informatiky, který popularizoval myšlenku technologické singularity, ale také napsal True Names, jedno z formativních děl, jež ovlivnilo žánr cyberpunk. Přestože ho jeho povolání vytěžovalo natolik, že pro něj psaní beletrie bylo spíše sporadicky provozovaným koníčkem, v devadesátých letech byly jeho knihy těmi, které definovaly moderní space operu. Ostatně, mnohé z nich dosáhly na prestižní ocenění Hugo Award. Jeho u nás asi nejznámějším dílem je kniha Oheň nad Hlubinou.
Oheň nad Hlubinou u nás v letech 2000 a 2004 vydalo ve dvou svazcích s podtituly Pád Straumli a Planeta spárů nakladatelství Fantom Print. Nyní vychází tento pilíř moderní space opery pod křídly nakladatelství Argo a to v jednom samostatném uzavřeném svazku, v novém překladu Aleše Drobka. Kniha je opatřena obsáhlým úvodem, v němž vás John Frederick Clute, jenž je světově uznávaným autorem a kritikem se specializací na sci-fi a fantasy literaturu, seznámí nejen s genezí vzniku knihy, ale také s tím, jak byla vnímána v době jejího prvního vydání. Na konci knihy pak neleznete Vingeův autorský profil. Ovšem to jsou jen takové třešničky na dortu, kterou je samozřejmě příběh sám. Ale než se k němu dostanu, pojďme si trochu nastínit obraz světa či spíše vesmíru, v němž se odehraje.
Nacházíme se tisíce, možná desítky tisíc let v budoucnosti, kde je známou domovskou planetou lidstva Nyjora. Lidstvo ze staré Země je prakticky mýtem. Galaxie je rozdělena na zóny myšlení definující odlišné technologické schopnosti planet v těchto zónách – od pomalé zóny, takzvané Slupky, kde se technologie potýká s obtížemi, přes vysokou zónu, kde je možné cestování rychlostí vyšší než světlo, až po transcendentní zónu, kde žijí bytosti přesahující naše chápání. Lidé, kteří nedávno vstoupili do vysoké zóny, se pouštějí do záležitostí, kterým sotva rozumějí.
A teď přichází příběh…
Na zapomenuté planetě za hranicemi galaxie objevila skupina lidských archeologů z planety Straumli miliardy let starý archiv. Při prozkoumávání tohoto zařízení však lidé nevědomky spustili procesy, které vedly ke znovuzrození Aberace, transcendentní síly, jež by mohla zcela proměnit a ovládnout život v galaxii. Jejich jedinou nadějí je loď, které se podařilo uniknout a přistát na planetě na hranici pomalé zóny. Spáry jsou však světem, na němž ve feudální společnosti žije zvláštní rasa podobná psům. Vlastně jde o malé smečky psů propojené jako miniaturní kolektivní mysl, jež sdílejí myšlenky a vzpomínky. Nemohou se však příliš přiblížit k jiným smečkám, protože to narušuje jejich kvazitelepatickou komunikaci. Jsou schopni rozšiřovat svou smečku o další členy, přičemž několik členů tvoří jednu jednotku. Jednotlivec se tedy sestává z jednoho nebo více členů.
V této dějové linii sledujeme jediné dva přeživší – dvě děti, které se snaží sžít se s pro ně neznámým světem a jeho obyvateli. Tato část příběhu trochu připomíná fantasy příběhy, zároveň je však vyprávěním o prvním kontaktu absolutně odlišných civilizací. Ztroskotání vesmírné lodě totiž může v podstatě středověkou civilizaci, která je navíc zmítaná občanskou válkou, hodně změnit. Autor přepíná čtenářův pohled mezi tím, jak svůj svět vnímají jeho obyvatelé, a tím, jak ho vidí děti, což této dějové linii dodává pěknou dynamiku a plastičnost.
Druhá dějová linka se týká záchranné mise. V té ovšem nejde jen o to nalézt obě děti, ale především získat „lék“ na vzmáhající se zhoubu, jež se ukrývá v nákladovém prostoru havarované lodi. Na cestě nás budou doprovázet lidská odbornice na archivy Ravna a kvazi lidský tvor Pham Nuwen, který sice na první pohled vypadá jako člověk, ale jeho původ je mnohem záhadnější. Nesmíme ovšem zapomenout ani na exotické skořepiníky, tedy představitele další nepozemské rasy. Zatímco se během sledování první dějové linie více dozvídáme o civilizaci Spárů a budeme v ní svědky intrik a bojů, druhá dějová linie, v níž Vinge líčí cestu členů záchranné mise, se vyznačuje barevností tak příznačnou pro klasickou space operu. Tady si čtenář užije širokou škálu mimozemských inteligentních druhů a divů vesmíru stejně jako pozná sociální řád galaxie. Že se obě dějové linie protnou v závěrečném boji o havarovanou kosmickou loď, a tím i o budoucnost známého vesmíru, snad ani není třeba zdůrazňovat.
Oheň nad Hlubinou je vlastně klasické dobrodružství zasazené do komplexního a hodně zajímavého vesmíru, v němž zažijeme nejen epické bitvy a boj o záchranu světa, ale potkáme i hodně originální civilizace. Zkrátka a dobře, pokud vás neodradí rozsah přes šest set stran a zpočátku těžší sžívání se sice složitým, ale pestrým světem, můžete si s Ohněm nad Hlubinou užít opravdu skvělé dobrodružství, při jehož čtení si možná uvědomíte, že člověk, to zní hrdě, ale lidstvo jako takové je jen nepatrnou třískou v oku všehomíra.
Vernon Vinge: Oheň nad Hlubinou
Vydalo: ARGO, 2025
Překlad: Aleš Drobek
Obálka: Dark Crayon
Počet stran: 608
Cena: 888 Kč
