Putování za jantarovým drakem – Ríša Vlado

Kratičký úvod čtenářům představí nejdůležitější postavy a seznámí je se skutečností, že obsah následujících příběhů má něco společného s historickou realitou jen čirou náhodou či omylem.

Příběh první – Případ pražských vodníků – začíná v lázni, kterou přepadnou náhle zešílevší vodníci. Bruno a jeho mentor, alchymista a čaroděj Rolland se chopili vyšetřování. Jak je možné, že býložraví vodníci napadli lidi? Jak s tím souvisí načervenalá břečka, kterou přinesla Vltava? Zatímco Rolland zkoumá vzorky v laboratoři, Bruno na lovu náhodně naráží na stopu. Stačí na vyřešení problému spojené síly pouhého panoše a jednoho, byť dobrého alchymisty?

Příběh druhý – Cesta za jantarovým drakem – je variací na archetypální téma „putování za vznešeným cílem“. Král byl otráven a k definitivnímu odstranění následků otravy je zapotřebí vzácného artefaktu – „jantarového draka“ – mloka zalitého v jantaru. Ten se ale nalézá ve vzdáleném klášteře kdesi na pobřeží Picardie a tudíž je pro něj vysláno poselstvo. Na cestě čekají četná protivenství – prakticky výhradně ze strany lidí. Jak poselstvo uspěje? Vrátí se včas?

Třetí příběh je čtenářům znám ze sbírky 2005: Česká fantasy. Je jím Pták Noh, povídka popisující pobyt českého poselstva v Kampánii, kde Bruno i jeho otec rytíř Stillfred předvádějí svou udatnost nejen na kolbišti a kde se Bruno zamiluje do místní princezny.

Čtvrtý příběh – Černé království – líčí Brunovu cestu za jeho vyvolenou. Cesta se díky bouři na moři a následnému ztroskotání o dost dlouhou dobu protáhla. Mimo jiné se zde dočteme, jak Bruncvík ke svému zázračnému meči, lvu a nakonec i ruce své vyvolené přišel.

Pátý příběh – Zločin německých rytířů – sbírku uzavírá. Spory českého krále a německého císaře se vyhrotily a císař zahájil záškodnickou válku. Berně z jihu Čech změnila majitele a (nyní již rytíř) Bruno musí se svým zbrojným houfem nepřátele zadržet a získat vybrané finance zpět. Ukazuje se, že Rolland není jen alchymista, ale i šéf zpravodajské sítě. Podaří se díky jeho informacím Brunovi splnit úkol?

Máme zde pět povídek, z nichž jedna vyšla před nedávnem jinde. Co nám přinášejí? Klasické atributy – dobrodružství, lásku, exotiku, nějakou tu bitvu či souboj, přiměřenou porci sexu, magie a alchymie, něco fantastické či magické havěti a hrdinu, který sice sem tam utrpí nějaký ten šrám (aby se neřeklo), ale jinak je v podstatě nezničitelný. „A co je tu proti běžné fantasy navíc?“ řekne si čtenář. „Vlastenecký“ námět vycházející z Jiráskových Starých pověstí českých, zpracovaný s obdobnou osobitostí, jako Psohlavci v podání Ivana Mládka, to znamená naprosto bez nároků na víc než mikroskopický ždibec historických skutečností (ostatně Jiráskovo dílo na tom v tomhle směru není o moc lépe), s notnou porcí humoru a občas s nějakým tím odkazem na naši realitu.

Provedení je profesionální, styl vyprávění lehký a kniha se dobře čte i přes skutečnost, že nejde o autorovo vrcholné dílo. Do jisté míry se nabízí srovnání s jeho starším počinem Mark Stone a mise na Šámatu, kde nosným motivem byla stará řecká báje o Héraklovi. Každý z těchto produktů sice patří rozsahem i zařazením do jiné kategorie, ale jsou srovnatelné z hlediska stylu vyprávění i zdroje inspirace (pověsti). Bohužel, ze souboje vychází lépe kapitán SDPP. Bruncvíkovy příběhy se ve srovnání s tímto konkrétním „stounovským“ zdají být příliš zatížené břemenem výchozího materiálu a díky tomu jim zřejmě chybí právě ona jiskra a švih, které z Mise na Šámatu dělají skvělé oddechové čtivo.

Z hlediska historických reálií nemá smysl dílo hodnotit – jde o čistou fantasy, a tak je Ríšova Evropa 13. století zcela fantastický guláš mixující řadu dob a stylů. To ovšem běžnému konzumentovi asi nebude vadit, protože pro něj je důležitý samotný příběh.

Obálka knihy od Martina Zhoufa se stala vděčným námětem kritických diskusí na téma „ještě horší, než jsme čekali“, takže další příspěvek na toto téma považuji za zbytečný. Máme před sebou knihu, která sice není vrcholem české fantasy tvorby, ale vcelku dobře poslouží k rozptýlení nudy na dlouhých cestách.