Paměti lovce monster 2 – Hříšníci aneb až po krk v monstrech

Poté, co se lovec monster Chad Gardenier zaplete s nezletilou elfkou a má za patami celé její naštvané příbuzenstvo, usoudí, že je na čase změnit vzduch. A tak uprchne, tedy pardon – je převelen, do New Orleans k místní divizi lovců nazývané Hoodoo komando. Kdyby tušil, co ho čeká, nejspíš by se nechal elfy dobrovolně naporcovat na kostičky a ještě by si to náramně užil.

Poměrně netradiční způsob vzniku spin-offu k populární sérii Lovci monster Larryho Correi jsem podrobněji rozebral v recenzi na první díl s podtitulem Grunge. John Ringo však rozhodně nehodlal skončit jednou knihou, a tak dal čtenářům možnost nahlédnout tentokrát do ulic New Orleans, města zvaného místními Big Easy díky každodenním pařbám a usměvavým dívkám.

Chad se však dívá na věci optikou lovce monster; veškerá lákadla jsou rázem pryč a namísto toho se objevuje slušná řádka problémů. Město je doslova přecpané zombíky, upíry a dalšími bytostmi, které se mají vyskytovat pouze v hororových filmech. Lovců je málo a jejich zranění jsou na denním pořádku, proto místní Hoodoo komando rekrutuje do svých řad téměř kohokoliv, kdo přijde s nadpřirozenem do kontaktu a přežije. Na jednu stranu je jednoduché si za peníze utržené za zabitá monstra z tajného státního fondu pořídit dům a auto, na druhou je vysoká pravděpodobnost, že si jich moc neužijete. Lovci totiž pracují téměř nonstop a jejich životnost se počítá v lepším případě na týdny.

Děj Hříšníků není nijak objevný ani inovativní. Ve své podstatě se jedná o dlouhý řetěz příhod zachycujících lov na rozmanitá monstra. Jenže zatímco minulý díl byl zpracován formou poměrně jasně oddělených vzpomínek na jednotlivé lovené potvory, nyní je patrné výrazné zlepšení. Děj je mnohem soudržnější a tenké dělící linie mezi jednotlivými příhodami si často ani neuvědomíte. Kromě akčních scén jsou navíc v knize i „vycpávky“, které příběh výrazně oživují a dávají čtenáři vydechnout od kolotoče akce. Je velice zábavné seznámit se s místními gangy a dalšími obyvateli města, pro které je Hoodoo komando živoucí legendou, a proto se k jeho členům chovají s náležitou úctou. Dokonce i místní úřady lovcům fandí, na což hlavní hrdina rozhodně není zvyklý.

A ještě jedna poznámka k příběhu. V druhém dílu se poprvé objevuje náznak příběhu na pozadí, který se dlouhodobě bude proplétat celou sérií.

Buď my, nebo oni

John Ringo opět staví Chadovi a jeho přátelům do cesty širokou škálu monster. Likvidace zombíků je běžnou rutinou (a ke konci už možná mnohé čtenáře začne mírně nudit), a tak si zajisté rádi uděláte výlet do říše poněkud přerostlých zvířátek nebo za duchy mezi hroby, samozřejmě se zbraní v ruce. Je třeba říci, že co se týče „lovné zvěře“, vede první díl, ve kterém byla monstra nápaditější a méně obvyklá. Netvrdím, že noví protivníci nejsou zábavní, jen sem měl chvílemi pocit, že autor se při hledání inspirace prošel zverimexem a… heuréka!

Při likvidaci navíc mnohdy překáží civilisté, takže samotný lov je velice rizikovou záležitostí. Naštěstí je k mání slušná řádka různých zbraní, takže výběrem vhodného náčiní je možné ztráty minimalizovat – budete překvapeni čím vším se dá bojovat. V arsenálu Hříšníci vedou oproti svému předchůdci na plné čáře! A když už je řeč o těch civilistech – dokážete si představit kolik dá práce řádění některých přerostlých příšer ututlat? Nebohé úřady.

Samozřejmě nemůže chybět řada hlášek, popkulturních odkazů a hromada černého humoru. Kniha se rozhodně nebere smrtelně vážně (spíše naopak, vědomá nadsázka a zveličování jsou jednou z jejích předností) a některé slovní přestřelky mezi členy týmu vám pozvednou koutky. Nechybí ani nezbytné tipy profíka – pokud to s lovem monster myslíte vážně, rozhodně si tyto dobře míněné rady prostudujte, v mnohém vám situaci usnadní! Oproti minulému dílu však těchto)povětšinou) vtipných vložek podstatně ubylo, což pomáhá ději v udržení tempa.

A ještě jedna výrazná změna se oproti předchozí knize udála. Zatímco v Grungi je lov monster spíše svátečním jevem, v Hříšnících je díky zvýšenému výskytu paranormálních jevů téměř neustálým procesem. A v důsledku únavy, vyčerpání nebo prosté nepozornosti dochází nezbytně ke zraněním a smrt parťáků z Hoodoo komanda je častější než by Chadovi bylo milé – pohřby sice nejsou oblíbenou kratochvílí, ale jsou krutou připomínkou vlastní smrtelnosti.

Druhý díl Pamětí lovce monster se svým zpracováním mnohem více blíží původní Correiově sérii. Díky zasazení do osmdesátých let vyznívají Hřísníci poetičtěji než původní cyklus, ale samozřejmě mluvíme o knize, jejíž hlavní náplní je eliminace všeho paranormálního, takže ona poetika je velmi relativní. Oproti Grunge je příběh soudržnější a nabitější akcí; v rámci série je zkrátka vidět výrazný posun. Pokud vás baví akční jízdy, u kterých není třeba příliš přemýšlet, prošpikované humorem a šílenými situacemi, vítejte na palubě!

 

Paměti lovce monster 2 – Hříšníci
Vydal: FANTOM Print, 2017
Překlad: Jakub Mařík
Obálka: Petr Willert
Počet stran: 304
Cena: 299 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Akční nářez od začátku do konce, ale postavy umírají dřív, než je autor stačí propracovat. Zabíjení monster je prostě náročná a vysilující práce.
    Schůzky lovců v baru mi silně připomínají odpovídající pasáže z Liškovy knihy „Jak se plaší smrt“. Ta je sice o něčem úplně jiném, ale tenhle bod je bytostně společný pro obě.

    Tak si říkám, že by se mohli spojit Correia s Červenákem a sepsat nějakou veselou historku, jak se již poněkud přestárlý Chřestýš Callahan setkal s mladým Bubbou Shacklefordem a náležitě ho proškolil.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *