Druhý díl Žoldáků rozehrává nebezpečnou partii o přežití na riskantní výpravě za magickou knihou, která čte samu sebe a s každou další přečtenou formulí realizuje stavbu obřího magického hradu. Zní to sice divně, ale na podobné magické konstrukty už jsou čtenáři série Forgotten Realms zvyklí.
Poklidná říše Azeroth je vystavena útoku z jiného světa. Portálem vstupují do země mohutní orkové, kteří jsou odhodlaní vzít si nový svět za svůj. Černá magie změnila původní vlast Orků v mrtvou pustinu, a stejná síla teď natahuje prsty i po Azerothu. Lidé, elfové a trpaslíci musejí spojit síly proti nové hrozbě.
Když se řekne Forgotten Realms a R. A. Salvatore, tak znalci světa Ztracených říší vyvstane na mysli jméno jednoho slavného temného elfa. Tím jménem je Drizzt Do’Urden. Jak to ale vypadá, když se autor rozhodne napsat trilogii bez svého nejslavnějšího hrdiny? Překvapivě to dopadlo docela dobře. První kniha slibuje, že série Žoldáci má co nabídnout.
Existují lidé, kteří věří, že pořádná fantasy se píše jedině někde za mořem a čeští autoři neumějí psát. Takoví lidé ale nejspíš neznají Vladimíra Šlechtu. Kdo ještě neměl tu čest poznat svět Krvavého pohraničí, má nyní jedinečnou příležitost začít u knihy, která je jako úvod do tohoto krásného, syrového a ryzího fantasy světa velmi vhodná. Krvavé pohraničí přichází již ve třetím vydání, tentokrát v nakladatelství Brokilon.