Číselný řetězec

1490 – Taylor: neboj budu se styďet s tebou, protože tu hru taky neznám…:-(

1488 – Taylor: styď se :).

1486 – Městečko Palermo je náhodou skvělá hra. Problém byl, že když jsme jí hráli na táboře, kamarádi se vždycky bavili tím, že jako první popravili mě, i když věděli, že nic nejsem. Asi to byla hrozná sranda ;).

1484 – checht, znáte hru Městečko Palermo? Tak jednou jsem hrála mafiána a v posledním kole jsme proti sobě zůstali jen dva – já a Catani. Já věděla, že on je Catani, a on věděl, že já su mafián, ale slavný soud, který rozhodoval o popravách, jsem dokázala přesvědčit, že je tomu naopak. To zoufalství v jeho očích, když přesvědčoval soudce, že já su přece lhář, ne on…

1482 – no tak já si musím dávat obvzlášť pozor, jestli si někdo ze mě dělá srandu nebo to myslí vážně, protože o mě je všeobecné známo, u rodiny a známých, že mám dlouhé vedení a že všemu hned uvěřím, takže mi všichni většinou říkají všechno “velice vážně” :))))

1480 – teda takovej zakernej deda 🙂 Mne ale neco podobneho dela tatka – vzdycky prijde a septem aby to vypadalo jako tajemstvi mi rika at se jdu na neco podivat a vetsinou to dopadne tak ze mi jde ukazat treba nadobi ktere jsem jeste stale neumyla 🙂

1478 – já bohužel už žádnou babičku ani dědu nemám, už dávno umřeli 🙁 Ale moc jsem měla babičku s dědou (mamčiny rodiče) ráda. Sice bydleli s náma na baráku, což někdy vedlo k neshodám, ale pro nás s bráchou to bylo fajn. Nidky se na nás, narozdíl od rodičů, nezlobili ať jsme udělali co chtěli a ještě se nás zastávali a taky jsme od nich dostali vždycky nějakou tu mlsoty nebo i penízky 🙂 Někdy taky ty čokolády a bombony s červíkama :o) V tom jsou ti staříci asi všichni stejní. Ale prostě nám chtěli dát první poslední,aby nám udělali radost. Ale na jednu věc si pamatuju moc dobře. Když jsem byla malá, asi jako každá holka, jsem byla posedlá být princeznou a jednou jsem takhle byla smutná, že nemám korunu, jakou mají princezny, no a hádejte co udělal můj děda (byl to takový vtipálek), řekl, že mi tu korunu dá, že ji má..no a co neudělal, vyndal s peněženky 1,-Kč :-)))

1476 – no, porovnávat oblibu podle stáří se u nás nedá – seřadila bych to na pořadí podle klesající obliby: Nejstarší bratranec, druhá nejmladší sestřenice, a pak svorně já se sestrou – druhý a čtvrtý vnouče. U nás je to řízeno vzdáleností od babičky, jak už jsem psala, a neschopností používat antikoncepci:)))))

1474 – já už mám jen jednu babičku a ta taky trpí tou neivitou starých lidí, že co je levné, to je dobré. Takže jsem jednou dostala Studentskou pečeť, co s ní hýbali červi. Hrnců a ovčích dek za těžké tisíce má samozřejmě taky zásobu, dobré jsou taky ultratěžké encyklopedické bichle od zásilkových služeb – znáte to? Objednejte si knihu a jste ve slosování o mnohomístné sumy, chodí to skoro každému. Jinak dárečky od babičky bývají vtipné, třeba ťamanské ručníky, do kterých bych si neutřela ani paty… dobré bylo, když jsme dřív se sestrou dostávaly alespoň obálky s penízkama, ale to opadlo, protože rodina mýho strejdy (oblíbenější syn než můj táta) bydlí přímo v babiččině městě a jsou tudíž “blíže u zdroje” – a navíc oba moji vymatlaní příbuzní – sestřenice a bratranec – si v jednom roce pořídili potomstvo, takže babička včilkaj podporuje pravnoučátka… Je to věčný zdroj svárů mezi mou mamkou a babičkou, protože třeba i babiččinu zahradu, která se měla dělit napůl mezi oba syny, rozdělila babička tak, že jejich půlka je větší, obsahuje studnu a stála na ní chata – kdežto na naší půlce jsme si všecko museli postavit a vykopat sami. Takže vztahy rodinné následování nehodné.

1472 – ja jsem nemladsi ze ctyr vnoucat ale bohuzel babiccinou oblibenkyni je moje sestra takze pro me z toho zadna skutecna vyhoda neplyne! Akorat ty nevhody – rodinnej blbecek! 🙁

1470 – za tohle ale nemůžu, nebylo to tam, když jsem to posílala :o)))(ať si nemyslíte, že zas blbnu :o)

1468 – Já mám taky dvě babičky. Jedna je skvělá. Sponzoruje mi literaturu. Ta druhá je učitelka v důchodu… 🙂

1466 – jo, moje druhá bábi je lepší, ta nám nekupuje nic (protože moji dva bratranci bydlí v jejím sousedství a všechno vyžerou oni), ale je to taky výhoda :o))))) nemusíme tajně vyhazovat starý jídlo :o)))

1464 – :o))) já mám jednu takovou doma, takže dobře vím co to je :o)) Babča nám běžně kupuje oplatky, který už jsou dávno prošlý, ale byly ve slevě, tak co!! nebo jednou byly ve slevě džusy Jupí, myslím, že to jsou takový ty miniaturní, a bábi jich koupila celej karton – už jí nedošlo, že takhle vyhodila tolik peněz za úplnou zbytečnost!
A nejlepší jsou důchodcovské zájezdy – jestli víš, co myslím, jak jedou někde na výlet za 150 Kč, mají v ceně oběd, dárek, jízdné, vstupné ale musí se zůčastnit nějaké předváděčky na deky, hrnce nebo podobné voloviny. Babka už má dýchací přístroj (bakelitová krabice = 20 000), deky (20 000), hrnce (20 000), kuchyňský robot (25 000), kouzelnej náramek (2 500), magnet (5 000), biolampu (3 000) a zbytek si už nepamatuju, ale výčet zdaleka nebyl kompletní :o))) a nejlepší je, že vždycky mě a bráchovi taky přinese nějakej dáreček – posledně to byla prošlá oplatka od nás z obchodu a kdysi už hodně dávno jsme dostali jedno krovku napůl :o)))))

1462 – to mi připomíná jednu prodavačku u nás v jednotě – ona je dokonalej kripl, ale vždycky obsluhuje u salámů, kde bývá nejvíc lidí… přála bych vám zažít ten pohled. Fronta dvacet lidí, ona tam pluje jako labuť (však už si taky vysloužila přezdívku “labuť”), normálně si v klidu vyleští vitrínu, pak obslouží jednoho člověka, což jí trvá tak 10 minut, pak zarovná šunky do zákrytu, nakraje salám dalšímu v řadě, přičemž než ho donese z kráječky na váhu jí to spadne na zem, takže to sesbírá, bez emocí to hodí na váhu, zabalí, dá to tomu člověkovi, kterej je tak v šoku, že se ani nezmůže na odpor, pak znova přerovná šunky, protože se jí zdají nakřivo, načež odejde kdesi pryč, asi na kafe, lidi tam normálně nechá stát, po deseti minutách se vrátí, ale nejde obsluhovat, místo toho radši přerovná minerálky, který okamžitě loktem zase poshazuje na zem… tak to pokračuje do nekonečna :o))) ale já ji mám ráda, vždycky ji pozoruju a pak mám historky :o)))

jo a důchodci… před Vánocema po sobě v Ostravě v Kauflandu házeli mandarinkama, rvačky o jogurty jsou běžný i během roku :o))))