Elfí rada

A jak to tedy bylo zamýšleno Lillith? Asi tuším, ale…

No dobře, jsem ochotna mu poskytnout ještě jednu šanci. Posledni. *z čela jí kape pot jak se snaží vléct za sebou kotel dehtu*

Nehceme, nechceme. Částečně je tato skladba příběhu zkouškou sebeovládání. Postava by měla mít své hranice a nezvládat vše levou zadní :o)

“Vlčku můj zlatej.” Dovedeš přivést starouše Vlka do rozpaků Lištičko. Se musí nechat…

Jináč jsem pro bejt na Gwyna hodnej, alespoň v rámci možností… Viď, že jo Taylor?

A nad jeho hrobem mu zazpívat ! (Hrůzu tohoto počinu může bohužel posoudit jen ten,kdo mě slyšel zpívat 😀 )

Ehm… každý podle svého gusta… ^_^;

Já su pacifista. Když se nechcu hádat, toš tak mě k tomu nikdo a nic nedonutí a věřte mi, že se hádat nechcu. [Dobře, už dost moraváckého přízvuku.] Pouze konstatuji v dobré víře, že si to adresát – v tomto případě Gwyn – vezme k srdci a pokusí se s tím něco udělat nebo se nějak ospravedlní a vyvede mě z omylu. A děkuji za sdílení názoru, já ten tvůj také sdílím, vlčku můj zlatej. 🙂

Taylor, Lillith: Váš názor plně chápu a sdílím, ale vážně nemám chuť ani energii pouštět se do dalšího sporu nebo chcete-li ?šavátky?, když tedy ne hádky. Kdo by taky chtěl…

Ju, teď jsem narazila na něco nádherného… (pro krásu jazyka v originálním znění :)) –
Rozhodol sa, že vyslobodí princeznú z pazúrov strašného draka. I zastal pred drakom, zo siedmich papúľ ktorého sálal oheň, a nebojácne tasil meč.
Porazil draka v strašnom zápase a s veľkou slávou sa vrátil do kráľovského paláca.
Už bolo tak, že dostane pol kráľovstva a princeznú za ženu, ale odmietol.
“Ty nechceš, statný junák?” opýtal sa nanajvýš začudovaný kráľ. “A čo si teda želáš za svoj hrdinský čin?”
Tu odpovedal: “Každý deň jednu pannu.”

Gwyn: Ještě drobný dotázek, asi jsem úplně nepochopil Tvůj úposlední příspěvek, konkrétně: Letíme k podzemí kde jsou otrokáři, namíříme chřtány do otvorů a chrlíme oheň, už nás nic nezadrží…

Po tomto jsem čekal něco jako menší apokalypsu, tedy pokud jsi pramenem myslel totéž co já, tedy zdroj, ale nic mimořádného se nestalo…

Jestli chceš můžeš vnést trochu víc jasno, ale nemusíš. Na první pohled se to celé zdá být trochu nedokončené, ale možná to je jen můj subjektivní pohled na věc…

Snad jsem Tě příliš nezahltil otázkama apod…

I já Tě Gwyne zdravím, hmm jen tak uvažuju, narážíš na něco konkrétního?

Jináč pardon, jestli matu, ale dovolil jsem si pozměnit jméno z JURIXXE na Ruv, což je romsky vlk. K mý postavě se to hodí líp.

Lillith: Sice za považuju za křesťana, ale ftípky tohoto typys mi (snad až na pár výjimek) nevadí.

Eragon? Hezké čtení. Není to dokonalé, ale je to zajímavé a dobře se to čte. Už z principu se chystám na Eldest, když nic jiného, tak abych si potvrdila, že mám pravdu. 🙂
Doufám, že tu nikdo není nábožný, pokud ano, prosím, dál nečtěte 🙂
Ježíš sestoupí z nebes, aby zjistil, jestli na něj lidé nezapomněli. Nejdřív přijde do Ameriky, kde ho zmlátí a okradou. Dobře, řekne si, křesťané si mě nepamatují, ale muslimové určitě budou. Jde tedy do Íránu. Tam ho ale místo uctívání zatknou a zavřou. Když se dostane ven, svou poslední naději obrátí k Jozefovu rodu, Irzaelcům. Zaklepe u prvních dveří, na které natrefí. Otevře mu takový klasický Žid, malý, s orlím nosem. Prohlédne si ho od hlavy k patě, pak potřese hlavou, obrátí se do domu a zavolá: “Abrahame, přines hřebíky a kladivo, už je tu zas.”

To bude fajn Lillith, ale protože jsem teď dějově trošilinku závislej na Taylor, tak mi to asi moc nepomůže. I když u Tebe jeden nikdy neví…

Na Eragorna se chystám též, časem… Jak se Ti líbil?

Mamí to vajíčko není dobrý.

Nemluv a jez.

A zobáček taky musím?

Tak když jsem u toho černého humoru:Babi proč má děda v zádech ty tři díry?Neptej se a utírej ty vidle..