Vtipy

První znám a ten druhej nemá chybu :)))) jen ho bohužel nebudu moci nikde vyprávět………….

Pf…

Šípková Růženka, Paleček a Quasimodo se rozhodli, že se přihlásí do
Guinessovy knihy rekordů.
První vešla do kanceláře Šípková Růženka a za chvíli vyšla ven
rozzářená a šťastná: “Je to oficiální, jsem nejkrásnější na světě!”
Druhý vešel Paleček, vyšel také rozzářený a šťastný a říká:
“Je to oficiální, jsem nejmenší na světě!”
Poslední vešel Quasimodo, zdržel se déle a vyšel pořádně naštvaný:
“Kdo je, do prdele, Jiří Paroubek?!?!”

Ruw :D:D
a ten seznam na nákup je taky dobrej 🙂

mno… tohle není vtip, ale lehce cáklá realita… u nás doma jezdíváme na velkej nákup jendou týdně a během týdne si na malý žlutý papírek zapisujeme, co bude potřeba koupit, jak nám zrovna padne zrak naněco, co dochází, nebo tak. A většinou třeba já uklízím, na něco si vzpomenu a zavolám na Honzu “Prosímtě, můžeš na seznam připsat můj šampon?” protože vím, že sedí u stolu v pokoji, opravuje článek a má to prostě při ruce. Dneska jsem se na ten seznam podívala a zjistila, že můj manžel i takovou věc, jako je seznam na nákup, umí pojmout kreativně:

česnek prosím
šampon můj
piškoty, ty se vždycky hodí

k tomu zabijeni se.. zemepisar nam vypravel, jak se nejaky muz snazil umrit. chtel to mit pojisteny, takze se nadopoval nejakejma praskama, dal si provaz kolem krku, vzal si pusku, skoro se neoblik (byla docela kosa), a sel se obesit. aby to mel ale sychr, tak se sel obesit nad rybnik, aby se popripade utopil. vylezl na strom a vsechno mel v naprostem poradku. chtel si prostrelit hlavu, a tim se i uskrtit. kdyz se ale zastreloval, tak se lekl a misto do hlavy si ustrelil to lano a spadl do vody. probudil se v nem pud sebezachovy a on se snazil doplavat ke brehu. protoze byl ale zmrzly a prasky zacinaly pusobit, tak se jenom vyskrabal na breh a tam omdlel. po chvili sli kolem turisti, takze zavolali pomoc. prezil to a podle vseho zije dal. proste se mu nepodarilo umrit.

Ztroskotají takhle zvířátka na pustým ostrově a aby přežily, že musí každý den jedno sníst. Jenže jak to rozhodnout… tak že budou vyprávět vtipy a ten komu se všihni nebudou smát, toho sní. Medvěd začne vypráví a všichni až na želvu praskaj smíchy. Nu, co se dá dělat medvěda sní. Druhý den vypráví zajíc. Opět všichni vysmátý jen želva tam tak smutně sedí a kouká. A zajíc jde pod nůž. Třetí den vypráví jelen. Dlouhej nednej vtip s trapnou pointou, nikdo se ani neusměje, jen želva má záchvat smíchu, slzy jí tečou proudem a mezi vzlyky se ozývá: “Ten byl dobrej medvěde, ten byl fakt dobrej.”

Medvěda ! Medvěda ! Zbožňuju zvířátkový vtipy…….

Vlku, medvěde?

Profesor má před nabitou aulou přednášku ke studentům prvního ročníku o sexuálních abnormalitách. Ke konci si chce ověřit, byl-li jeho výklad srozumitelný, a tak položí otázku: “Jak říkáme muži, který chce, ale nemůže?” “Impotent”, odpoví aula sborově. “Dobře. A jak říkáme muži, který může, ale nechce?” Aula tiše přemýšlí, když se najednou jedna studentka vzadu rozkřikne: “Hajzl je to! Hnusnej hajzl!”

Na nádraží v Ostravě čekají Čech a Polák na vlak. Čech pořád nervozně obchází tabule, kde naskakuje zpoždění a Polák se ho ptá:”Pán šuka meškanie?” A Čech:”Ne, pán mešká šukanie.”

Nad tímhle se opravdu nedá jinak než pousmát a nechápavě kroutit hlavou…

Uf uf!

Tohle není vtip ale skutečný příběh,který nám vyprávěl na VVŠ náš toxikolog:
Jeden mládenec se z nešťastné lásky rozhodl ukončit svůj život.Pozavíral tedy doma okna a dveře,kohoutky na plynovém šporhéltě naopak otevřel,ulehl na kanape a jal se umírat. Po chvíli se mu umírání přestalo líbit a rozhodl se,že ještě bude žít. Plynem již poněkud načatý si vzpomněl,že když otevře okna a vyvětrá,že by se mohl zachránit. Byl ale natolik přiotravený,že už nedokázal vstát a otevřít okna ani zavřít sporák. Podařilo se mu ale nahmátat asi kilový budík a prohodit ho zavřeným oknem,čímž místnost odvětral aspoň do té míry,že se mu podařilo se odplazit k tydlifonu a přivolat si pomoc. Po úspěšném absovování pobytu v Bohnicích se dozvěděl,že jím vržený budík nabral volným pádem z 5.patra tolik energie,že zabil náhodného chodce. Po tomto zjištění se mládenec (tentokrát úspěšně) oběsil…

Slohová práce žáka ZŠ na téma: Moji rodiče.

Rodiče se dělí na dvě části: matku a otce.

Matka se ještě rozděluje na ženu v domácnosti a v zaměstnání.

Doma se potom ještě skládá z manželky, matky, kuchařky, uklízečky, pradleny, zásobovačky, účetní, vychovatelky…. ostatní si nepamatuji, ale máma toho umí vyjmenovat víc, jako např. služka, otrok a jiné .

Matka se vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech najednou, umí v jedné chvíli myslet na sto věcí, přičemž deset věcí dělá současně.
Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák , zatímco zadělá na buchty. Přitom jí běží pračka, do které chodí vyměňovat prádlo, mně vymýšlí věty oznamovací, tázací a rozkazovací a naší Olinku zkouší z velké násobilky. Ve volném čase stačí i vyžehlit . Že potom přebalí malého Karlíka a udělá mu Sunar s krupicí si ani nevšimnu.

Dvě oči mi na to nestačí. Když potom zasedneme k večeři, všechno je připravené na stole, já mám na teplákách zašité nové díry , Olina má umyté vlasy a prádlo visí na balkoně.

Potají si mámu prohlížím. Máma má opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z práce má v jedné velkou a malou kabelku, v druhé dvě síťovky s nákupem a v třetí…. ne, vždyť jsem už povídal, že má jen dvě ruce, ale nese i Karlíka ve fusaku.

Otec se neskládá ani nerozděluje.

Nachází se v zaměstnání a doma, ale doma ho najdete málokdy. Kromě snídání a večeření, když sedí u stolu, vyskytuje se obyčejně v křesle nebo na gauči a bývá zakrytý novinami.

Zanechává po sobě vždy totožné stopy: rozevřené a převrácené noviny a cigaretový popel, někdy i v popelníku. Na rozdíl od mámy, i když má taky dvě ruce, přichází domu s rukama prázdnýma. Jestli umí násobilku nevím, ale
psát asi neumí, protože mi ještě žákovskou knížku nikdy nepodepsal. A ani není prozkoumané, proč patří do skupiny rodičů, když na rodičovské sdružení vůbec nechodí. Jak umýt auto ještě nezkoušel.

Pan učitel povídal, abychom se při psaní tohoto úkolu zamysleli nad prací svých rodičů. Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se, dobrému a snaživému žákovi, aby se od něj něco naučil . Tak si myslím, že při svatbě přidělují muže ženám, aby je ženy něčemu dobrému naučily a měly na ně dobrý vliv.

Mojí mámě se to zatím bohužel nepodařilo.