Fórum ‚Obecné diskuze‚ nepřijímá nové témata ani odpovědi.
-
Příspěvky
-
blue.sunHa, tady se někdo naučil vkládat obrázky 😀
Arkwen
scaraPořídím si křečka!!! I s “klecí”.
Arkwen
Arkwen
ArkwenKrucinál! Ještěřice! Jaks to provedla, že mě to nefachalo a tobě jo?
scara
ArkwenSem zjistila.
Sycorax🙂
ja nic nevidim
ArkwenTo je XD totál!
scaraTo takhle přijde syn za otcem a povídá mu:
“Tati, víš co? Mám problém… Já jsem asi gay.”
Otec se na něj chvíli dívá se zdviženým obočím a pak říká.
“Aha… A ty brýle, co máš na nose – ty jsou od Gucciho?”
“Ne,” odpovídá syn… “Kde bych na to vzal?”
“A ty džíny, to je Versace?”
“Ty ses zbláznil, tati!”
“No a do práce jezdíš – předpokládám – v Porsche 811, černém…”
“Tati, prosímtě!”
“Tak to buď klidný, synku… Žádný gay nejsi, jsi obyčejný buzerant…”
ArkwenHeh…:D
AryaNa tiskové konferenci:
– “Pane prezidente Bushi, máte důkazy, že Irák má zbraně hromadného ničení?”
– “Ano, máme schované stvrzenky o zaplacení.”
Passajéééje, se sedlákem znám jednu, ale ta je děsná…. z moravskoslezských pověstí:)
Sedlák si řekne, že zas jednou vyrazí do Frýdku na trh. Tož čapne kabát a jde. Okukuje na tržnici stánky, co by kde pořídil na zvelebení hospodářství, a take zobe. Tuhle klobásu, tamhle cukrkandl, tuhle okurku z láku…. až najednou se mu to všechno ve střevech pohne a sedlák vidí, že je zle. Polit potem obchází náměstí, ale považme, jsme v době, kdy veřejné záchodky ještě neexistují… a tak náš sedlák nakonec s úlevou zapadne do tmavého průjezdu.
Shodou okolností je to průjezd, kam chodily babky z trhu prodávat načerno máslo bez váhy – selkám ho balily do křenových listů. Sedlák kouká na tu hromádku, co vyrobil, je mu blbé to tak nechat, všimne si těch křenových listů, tož vytáhne z kapsy šátek, zabalí všechno do listí a do šátku a kouká se nenápadně ztratit a někde se teho zbavit. A co čert nechce, zrovna v té chvíli se k průjezdu blíží další babka se selkou – zákaznicí – a za nima strážník! A hned čapne babku, selku – a jak vidí sedláka s šátkem, ze kterého čouhají křenové listy – tak rovnou sbalí i jeho a vede je k váze.
Selka musí položit máslo na váhu a ejhle – nemá ani půl kila (a pod půl kila se nesmělo prodávat). “Pokuta! Dest korun!” křičí vachmajstr. “A vy take, strécu!” Sedlák celý tumpachový položí šátek na váhu a zase: “Málo! Deset korun pokuty!” Sedlák je tak zblblý, že se ani nevykrucuje, zaplatí a jde smutně dom. Doma se ho žena ptá, jak bylo v tom městě… a sedlák smutně odvětí: “Blbě, ženo, blbě. Vyšmeliš se, nemaš kam, a jak to nema pul kila, platiš ještě pokutu…”
erikaJede sedlák do města a ptá se selky
Stará, co chceš koupit?
No potřebovala bych novou podprsenku
tak sedlák ve městě navštíví obcho s prádlem a že by jako chtěl pro manželku podprsenku, samozřejmě nezná velikost a je bezradný, prodavačka se mu sanží pomoci
no a jaký má vaše žena prsa, takový jako jablíčka, nebo jako pomeranče, nebo větší? spíš jako dýně?
sedlák dlouho přemýšlí a pka říká
no víte……spíš………..jak má kokršpaněl uši
ArkwenJe je úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžasnej:)))))))
GwynJá vařím ikdyž nemusím:)
erikaA jeden speciální pro Vlka – vlčí prodavač
Passaerika: 🙂
a vaření na dálkové ovládání…. to je přesné označení. Včera chtěl Honza udělat k večeři dušený lilek s vajíčkem. Protože mě tak bolely záda, že jsem nemohla sklonit hlavu ani na oslazení čaje. Ale stejně jsem mu musela ukázat, do kterýho hrnce, kde jsou prkýnka, oprat a nakrájet bylinky, stáhnout plamen na plynu, jinak by to spálil…. a podobně. Ale měl to dobré, chlapec:)
erikaTak tohle jsem dnes obdržela mejlem, předkládám
Dokoncenie rozpravky o Popoluske …Popoluska mala uz 85 rokov. Bola chora , unavena a uz 25 rokov vdova.Prave sedela v hojdacom kresle a na kolenach jej spal stary kocur Alan. Kde sa vzala, tu sa vzala, zjavila sa pred nou rozpravkova babicka a hovori jej:
“Mila Popoluska, cely zivot si bola ku vsetkym dobra, preto Ti splnim 3 zelania.
Ake je tvoje prve zelanie?”
– “Nech som zase bohata ako kedysi a nech sa tato zrucanina premeni na rozpravkovy zamok.”
Tak sa aj stalo. Kocur od prekvapenia zoskocil z kresla, ktore sa premenilo na zlate.
“Ake je Tvoje druhe zelanie?” , pytala sa rozpravkova babicka.
– “Chcem byt zase mlada, krasna a žiaduca ako kedysi.”
To sa hned aj stalo a Popoluska zase nadobudla svoju rozpravkovu krasu a mladost.
Kocur s ulakom pozoroval z kuta tu premenu.
“A Tvoje tretie zelanie?”
– “Chcem, aby sa moj stary kocur Alan premenil na najkrajsieho muza na celom svete.”
Alan sa naozaj premenil na mladeho atraktivneho muza, takeho krasneho, akeho ani svet rozprávok este nevidel.
Rozpravkova babicka zazelala Popoluske vsetko dobre do noveho zivota a zmizla, tak ako sa objavila.
Alan sa naklonil k uzasnutej Popoluske, objal ju svojimi svalnatymi ramenami a preriekol:”Stavim sa, ze teraz lutujes, ze si ma dala vykastrovat!…”
ruwHezký ne nadarmo se říká, že muži vaří pro radost a ne z povinnosti, pak je to znát 🙂 Akorát to nedělaj tak často a občas to někde drhne 🙂
erikaTak tohle je přesný…………..můj muž je schopen uvařit velice kvalitně a chutně, mnohdy mi to od něj chutná víc jak od sebe samé ale já tomu říkám vaření na dálkové ovládání (podotýkám, že jsem ho využila pouze v případě mé neschopnosti vstát z postele pro nemoc)
PassaNěco pro vdané….
Když jsem v neděli na Den matek vstala ráno z postele, zaskočil mě manžel svým rozhodnutím: “Matko, dnes vařím já! Pořád se honíš, tak si alespoň dneska odpočiň!”Původně si děti přály oblíbenou mrkev na majoránce s vepřovým a brambory, ale manžel rozhodl jinak. Brambory škrabat nebude, když může udělat varnou rýži ze sáčku, mrkev na kostičky je taky zdržovačka, sice zdravá, dobrá na oči, ale on ji mít nemusí. Mně to bylo srdečně jedno, hlavně když nemusím vařit já. V nestřeženém okamžiku jsem alespoň maso nakrájela na plátky, aby tu nádhernou kýtu muž nepofrfnil. “Copak neumím nakrájet maso?”, vykázal mě rázným pohybem z kuchyně. Ještě jsem mu v rychlosti řekla, jak dusím maso já, s dovětkem, že mu v žádném případě nechcu radit a kecat do vaření, a pak už jsem vyklidila pole. Z kuchyně se ozývalo křápání talířů, práskání dveří linky a kovové rány, jak padaly pokličky s řinkotem na zem, ale po chvíli se skutečně orestované plátky masa dostaly do kastrolu a pomalu se dusily. Protože polívku jsme měli uvařenou ze včerejšího dne a do oběda zbývalo spoustu času, rozhodl se manžel, že nám připraví i sladkou tečku.
“Jano, kde je ten recept na děrovanou buchtu?” volal přes tři místnosti na mladší dceru, která se učila na zápočet a další dvě zkoušky v následujícím týdnu. “V té oranžové složce!” odvětila dcera stejným způsobem. “Matko, kde máš oranžovou složku s děrovanou buchtou?” “Já ti ju najdu!”, říkám ochotně potěšena nenadálou pracovitostí mého muže. Tento recept donesla dcera od kamarádky, je velmi jednoduchý a přitom moc dobrý. Je to v podstatě piškot, do kterého se po upečení udělají obrácenou vařečkou díry a zalijí se čokoládovou polevou s rumem.
“Matko, my nemáme mletý cukr?” Vstávám z křesla a jdu ho najít, protože vím, že manželovi dělá problém podívat se kousek vlevo. “Nemůžu najít kakao!” volá po chvíli. Je mi jasné, že to by byl pro mého muže nadlidský úkol, hledat ho ve vedlejší skříňce. Ač nerada, opět už po několikáté vstávám. “Že by se v naší rodině nenašel rum?” slyším z kuchyně. Kupodivu si tentokrát k mému úžasu poradil sám. A to jsem si myslela, že rum v žádném případě najít nemůže, jak dobře jsem ho schovala. “Blažko, myslíš, že už je to maso dost měkký?” Myslím že ne, aniž se zvedám ze židle. Stačí pouhý pohled na hodiny, abych odhadla, že se bude dusit ještě hodinu. “Kolik tam dáváš na zahuštění té mouky?” Udílím poslední radu a jsem šťastná, že dneska vařit nemusím. “Jano, pojď sem! A ochutnej to!” ozývá se poslední manželův povel. “Panebože, to je strašný, když taťka vaří!”, hlesla s povzdechem starší Eva, která dodělávala na počítači diplomovou práci na téma: -Vliv technologických parametrů na složení biocenózy aktivovaného kalu a na procesy čištění odpadních vod- a nemohla se soustředit na sestavování grafů.
Když nás pak muž svolával k obědu, všechny nás spéroval, že nejdeme dostatečně rychle. Ale jen stejně postižení a doktor ví, s jakou bolestí a startovacími obtížemi člověk s nemocným kolenem neustále vstává.
Ale oběd byl znamenitý, a to říkám bez ironie. Fakt jsem si moc pochutnala. Manžel přidal do šťávy k masu sterilovaný hrášek a bylo to dokonalé. Samotnou mě udivilo, že mě tato kombinace nikdy nenapadla. Osvěžující salát z rajských jablíček, podávaný jako příloha, udělal své! A když pak ke kávě pokrájel děrovanou buchtu, byla jsem v sedmém nebi.
erikatak todle bych eště chvíli vydržela………*nechává spokojeně příst svoje ego * 😀
ArkwenZa čež děkuji blahoskolně mockráte….atd. blablablabla…
erikaPoděkuj Ark……….já posloužila pouze jako vkladač obrázků 😀
kraghAfrická artilerie a čínské vodní lyžování… Eriko,Ty mě chceš zabít…:-DDDDDDDDDDDDDD
erikaČínské vodní lyžování
erikaAfrická artilerie
