Vtipy

Tak s nádobím jsem způsobila doma záchvat smíchu……ten vtip je neskutečnej…………

Nastoupí stařenka do autobusu a ptá se šoféra:
“Nechčete ožíšky?”
“Ale ano, děkuji.”
Druhý den to samé a šofér říká:”Dejte si i vy!”
“Chlapče,já už nemůžu,já už nemám žuby!”
Třetí den znovu:”Synku,nechčeš ožíšky?”
Šofér už celý zvědavý se zeptá:”Babi, a odkud máte ty dobré oříšky?”
“Vyčumlané z Toffifee….”

GPS=Gde Proboha Su?

Chlápek a ženská, oba tak v těch nejlepších letech, se seznámí a po několika
měsících večerního randění se rozhodnou pro společný život.
O svatební noci
na líbánkách v hotelu říká nevěsta: “Prosím, buď něžný, jsem ještě panna.”
“Cože? Vždyť jsi byla třikrát vdaná!”
“No jo, ale můj první muž byl psycholog a ten o tom pořád chtěl jen mluvil. Druhý muž byl gynekolog a ten se vždycky akorát chtěl kouknout. A třetí můj manžel byl filatelista, a ten pořád chtěl… Sakra, tak se mi po něm
stýská.”

Kouká se malý chlapeček klíčovou dírkou na maminku s tatínkem a říká si: “Hm, a mě zakazujou šťourat se v nose.”

Co tě nezabije, to se vrátí a zkusí to znovu!
Ty po mě kamenem-já po tobě cihlou!
Když se k tobě štěstí otočí zády, kopni ho do prdele!
Nic se ti nedaří,nic ti nejde? Lehni si na silnici ono to
přejde…
Lež má krátký nohy, ale pravda ještě kratší!
Kde se jí, jez! Kde se pije-pij! Kde se pracuje, odejdi
aby si tam nepřekážel!
Alkohol je metla lidstva a zametat se přece musí.
Usmívej se! Zítra bude hůř … a pozítří možná ani nebude.
Příbuzní jsou jako horská krajina, nejlepší dojem dělají z dálky.
Život je boj, tak se pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.
Není důležité vyhrát, ale nasrat toho, kdo vás porazil.
Čím více určitou věc potřebujete, tím spíše ji nenajdete.
Red Bull vám dává křídla, burčák vám zrychlí krok.
Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě.
Kdo se směje naposled, ten má dlouhé vedení.
Zadarmo ani tobě nehrabe.
Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a budeš mít dva dny volna.
Neztrácej hlavu, kdo to má po tobě uklízet!
Nechal jsem pití! Jenže nevím kde.
Je ti špatně? To je z vody! Proto rychle do hospody!
Nemám rád lidi, kteří berou drogy… hlavně celníky.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až dojdou peníze!
Tak dlouho říkal hop, až mu přeskočilo.
Když vám hážou klacky pod nohy, zatopte s nimi.
Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další
pokusy už pak neměl nervy.
Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos.
Když se dva hádají, třetí se má dobře.
To se nějak vyvrbí (král Lávra).
Najedl se tolik vtipné kaše, až mu nakonec museli vypláchnout žaludek.
Trpaslík vidí dále než obr, stojí-li na ramenou obra.
Bohatým beru a na chudý seru!

Ptá se učitelka ve třídě, kolik kdo unese melounů. Anička se hlásí: “Jeden, pevně ho chytím oběma rukama”.
” Výborně”, chválí jí učitelka.
Pak se hlásí Eliška: “Já unesu dva, do každé ruky jeden, do podpaží”.
“To je také dobře”, na to učitelka.
Na to se hlásí Toník: “Já unesu tři”.
“A jak to udeláš?”.
“Do každý ruky vezmu jeden a na čuráka si narazím třetí”.
“No fuj, máš poznámku, nadává mu učitelka.
V tom se hlásí Pepíček, a že jich unese pět. Učitelce to nedá a ptá se, jak to tedy udělá.
“No, do každý ruky vezmu jeden a na čuráka si narazím Toníka”.

Tohle je skoro na komediální pořad do televize. Něco ve stylu šimka a grosmana 😀

To bys stálo za to vydat 🙂

………….i kdyz spolubydlici je ted delsi dobu pryc, clovek v nasem bytecku neni nikdy sam.
rano mu delaji spolecnost slimaci, kteri si zaslouzi svoji vlastni kapitolu, a ted vecer nas prekvapila pocetna rodinka velkych much.
co delaji mouchy v takove zime, v takovem poctu a hlavne v takovem vypasenem stavu v nasi kuchyni nam zacalo delat nemale otazniky v tvari, ktere jsme jedna na druhe uvidely. otazky, kde se vzaly a kde se tak nakrmily nam zacaly delat starosti o nase zasoby, ktere jsme si naprosto bezdecne kazda narychlo zkotrolovala, jako by mouchy mohly vyzrat brambory, zeleninu ci se provrtat do lednice!!!
kdyz jsme se tak chtely dostat pres kuchyn a zavcas vychytat vsechny slimaky v dalsi mistnustce se sprchovym koutem, aby tam mohla lenka projet s kolem na dvorek, a ja pak nemusela sbirat slimaky rozjete, protoze to je teprve chutovka!, koukaly jsme cestou nahoru v kuchyni do svetla, protoze kolem neho krouzily ty nepochopitelne mouchy a uz jsme si to valely na zemi, protoze jak se tak stava a v nasem baracku obzvlast, kde se neda cekat jen jedno prekvapeni, ale hned vice, aneb byt pripraven na vse, jako komisar clusoe cekat z kazdeho kouta vypad, v nasem pripade nejen elektriny, hmyzu, ktery vam to vpali do tvare, ale i pad, kdyz vam to ujede na slimakovi a ted navic i na roztekle louzi v kuchyni.
nejdriv jsme si myslely, ze tu meli orgie slimaci a nechali po sobe peknou kaluz, ale pak jsme k nemilosti zjistily, ze netecou momentalne slimaci, ale mrazak.
s timto poznatkem, ktery jsme jeste nezaradily do poradniku pozornosti jsme nejdrive odstranily slimaky, zajistily kolo naprosto vycvicenym manevrem pres byt na dvur a s myslenkou, ze rano tu byly mouchy jen dve a kdyz jich ted vidime deset, tak jsme bud vypily piva vic, nez priznal ucet nebo se bud prave narodily nebo se rozmnozuji delenim a v tom pripade nase imaginace zapracovala rychle na to, aby jsme to obe uz bez jedineho slova uprkem vzali pres pokoj a s placackou se stretli zpet na hristi.
ze to vypadalo jako badmintonovy turnaj asi ani nemusim poznamenavat.
lenka stala na jednom konci kuchyne, ja na druhem a co jsme netrefily samy, dohazovali jsme si na dorazku.
deset bodu dostala ta, ktera letici mouchu srazila primo do otevreneho odpadkoveho kose, ktery stal uprostred.
obcas bylo tezke vyhnout se samy sobe, protoze kuchynka je prece jen mala a mouchy si zacinaly velmi rychle vymyslet strategie, takze nam zacinaly motat hlavu a pak nejedna rana prisla na tu hlavu, kterou jsme rozhodne trefit nechtely.
kdyz jsme je skoro vsechny umistily do branky, nasledoval jen rychly manevr. a to po vykriku lenky : jezis, oni v tom kosi jeste lozi!
sice me jich zacalo byt strasne lito, ale prece jen me to nezabranilo bleskurychle zasukovat pytel a vynest ho ven.
jedne mouse se vsak dostalo privilegium. nebyt napul ugrilovana,ale naopak zmrazena a snad tim uchovana pro dalsi generace.
po badmintonove bitce jsme totiz museli zacit resit nas plavecky bazen, pres ktery jsme zatim poskakovaly honici se za mouchami.
ano, mrazak tekl.
to ze neco tece jeste neni tak neobvykle, tece tu vsechno, cas, voda z kohoutku, ktery nejde dotahnout, slimakum sliz, moucham nohy,
nam obcas nervy.
chtela jsem pouzit sve ziskane znalosti a zlepsovaky ze zajistovani lednice, ktera se rozhodla roztect nekam do teplych a suchych krajin pred dvema tydny.
lednice se dala predvedcit jen tim, ze jsem si vsimla, ze je trosku precpana a jen na pul vykonu a predevsim neni poradne zavrena.
dala jsem ji tedy na plne obratky, coz bylo jednoduche a zavrela, coz bylo slozitejsi, ale prece jen se to povedlo a ted uz peknou chvili netece.
Mrazak jsem tedy chtela alespon zavrit, protoze jsem si vsimla, ze je taky trochu pootevreny. nevyhnula jsem se poznamce, ze by jsme stejne co nejdriv meli lednicku i mrazak odmrazit.
zavrit ale nesel, at jsem se do neho zapirala, jak zapirala…
akce odmrazeni byla jeste vic zhava nez jsem si myslela.
jak totiz byl mrazak nejaky cas pootevren, stihl se tak strasne zaledovat, a tak nesel zavrit vubec.
ale to bych nesmela byt ajeto, abych si

A teď si dovolím dva antibrněnské, tak se omlouvám, není to osobní…
Jaká je brněnská nejvýznamnější stavba?

Výpadovka na Prahu.

Foceno v Příbrami u nádraží…

Jo máma okolo tohodle někde jela a od té doby to pořád vytahuje doma, když chlastá…

To mi připomíná jednoho revizora v pražským metru. “Promiňte, ale mně jede za minutu autobus.” – “No, vždyť to nevadí.” A pak mi dal pokutu, že nemám v legitce dopsaný rodný číslo. Ale pak jsem si ty peníze vybral zpátky při těch velkejch povodních:-)

Hm, doufám, že tohle je opravdu myšleno ve srandě 🙂