Vtipy

“Dobrý den, to je rádio? Já jsem dneska našel peněženku. A bylo v ní skoro padesát tisíc korun, dvě stě eur a taky sto dolarů. A byl tam i lísteček s adresou. František Hrubý, Mírové náměstí 163, Praha. Zahrajte mu prosím pěknou písničku…”

se vsadi-kolik vypijou ze sudu “zelenych hustych mrmlů”
-američan zvedne sud a znechuceně položi
-rus zvedne sud a něco malo upije
-čech vezme sud a šupne vše do sebe…
..ti na něho koukaj….ty woe,jak jsto zvladl?
normalka…ani jednou jsem si nekousl…

Ten prostřední od Zajíčka není vůbec vtipněj.

Šmarjá!

Vynalézavosti se meze nekladou ;-))

No my právě taky.

Ehm…Kvok?

(nic osobního, ale šroubování paciček na hotovou skříň, to je něco).

Myslím, že tu “nádhernou lampičku” mám doma a je fakt moc pěkná, ale ne nádherná. Imho.

Což o to bez dozoru, ale jak je možný, že ještě žije? Na jak dlouho v tom Holandsku ještě bude? Já abych věděl, kdy mám očekávat volání o pomoc až jí doujdou peníze.

Ahoj maminko, holky a vubec vsichni,

hlasi se ajetak, ponekud unaveny, ale stastne dobre vyspany bez morske nemoci a bez bolavych zad.
dnes nebude nasledovat moc vesely email, ktery je asi v ocekavani, protoze jeste neni vse zdaleka hotove a navic me ikea nastvala.
vcera jsem nemusela byt v divadle, mela jsem volno, tak jsem asi od jedenacti do dvou s Lenkou stravily v ikei.
to jsme si teda poradne uzily, i kdyz jsme asi v pulce zacaly nepozorovane mrkat do plniciho se kosiku a snazit se uvedomit, kolik ze to vlastne mame na uctu, at ziji nakupy na kartu. byla bych predvedcena, ze kdyby se za kazdou vec, co si clovek da do kosiku muselo okamzite platit cash, bude jich tam pulka.,
ja jsem jeste z dobre vychovane rodiny, ale lenicka neodolala ani umelym kvetinam a kartaci na chlupy…(ktery jsem si nakonec koupila ale taky:-)
nakupovani nabytku me prekvapilo svym systemem, clovek si to vsechno muze vyzkouset, poskakat, polehat, rozvrzat, osahat.
vsechno je vystavene. nekdy to vypadalo, jako by se tam nekteri chodili prospat na super matrace.
pak clovek dostane cislo toho zbozi ve skladu a stale jeste netusi, co ho ceka.
tak jsem nakoupila vsechno, stul s knihovnou, postel, skrin se zrcadlem, nocni stolek a zidli ke stolu, zbytek jsme rvali do kose.
vzhledem k tomu, ze skrin ma jednu tyc a pak jeden regal, takze na raminka povesim vetsinu veci, koupila jsem si asi patnact krasnych drevenych raminek, ktere zrovna byly ve sleve, kryt na svetlo, baleni se 17 dozami vsech velikosti:-)
nejake zarovky super setrici. zaclony, ktere ale nemaji zazehlovaci prouzek, takze uz se vidim jak svadlenim….
a nakonec jsme propadli lasce v jednu naaadhernou stolni lampicku, je to takova jako kvetinka, sklenena koule z matneho skla s jemnym kvetinovym vzorem, zarovka je uvnitr a vypada to proste rozkosne.
pak se clovek i s tim prvnim vozikem vyda do skladu a tam si vyhleda sve krabice v regalech.. musi si to ale vsechno pretahat na velky vozik sam a pak jet k pokladne zaplatit, neco je ale tak tezke, ze mi to prislo divne, u skrine jsem myslela, ze to nestahnem, tak jsem chtela nekoho sehnat na pomoc, ale kdyz na me mistni ikeak vysypal kulometnou naloz v holadstine, nastvala se a vsehcno jsme pak zvladly sami.
zavrsila jsem to dvema hotdogy s cibuli a okurkem a kolou. no bajecna, rekla bych takova “americko-konzumni” nedele.
privezli mi to, jak jsme skoncili telefonat, asi teda kolem seste.
no nemusim nic psat, kdyz reknu, ze jsem sla spat ve dve….a to je tak pulka hotova.
myslely jsme si s lenkou, ze kdyz mi pomuze, budeme v pohode do vecera hotovi… haha, zase pipinky,
nejdriv sranda a pak uz nas opoustel humor, ktery prechazel obcas i v zoufalstvi. 🙂 (ted to samozrejme trochu dramatizuji)
zacaly jsme posleli… to me mile nastartovalo, i kdyz to celou dobu konstrukce vubec nevypadalo, ze to bude vubec nekdy fungovat. to se povedlo. sice nam hodnou chvilku trvalo, nez jsme prisli na to, jak se polohuje do svych uzasnych poloh sedaci, lenosici a lezeci. na obrazku samozrejme byl jen obrazek usmevaveho panacka a popisek click click a tim popis koncil, ale nakonec jsme udelaly asi dvacetkrat click click a dostaly to tam, kam chtely, takze jsem se dnes uz bajecne vyspala.
dalsi na programu jsme si daly skrin a tim jsme si zavarily na zabavu na dalsi tri hodiny.
skrin je asi dva metry vysoka a teda pekelne tezka.. najdriv jsme namontovali boky, spodek, vrsek, zadni stenu, ktera se jedina pribiji hrebiky… docela jeste v dobre nalade… ktera vsak zvala roha v dalsim momentu, kdyz jsme mely montovat nozky a zjistily, ze jsme dali jednu desku naopak:-)
ja jsem takoveho pomalejsiho mysleni, ale lenka v tu hvili zaupela a bezmocne odesla do pokoje telefonovat priteli, ze mame problem 🙂
muselo se to totiz skoro cele rozdelat a ty mnou krasne natlucene hrebiky v zadni stene, kdyz me videly, jak nemam kombinacky se mi zacinaly pomalicku vysmivat….ale ja to asi jen nepochopila a vzala jsem na ne, co jsem nasla a padaly na zem, jako muchy z te nasi elektricke placacky.

Představuje se nový ředitel zaměstnancům: “Jmenuji se Kot. Pro ty, co koktají,……..jsem Dušan.”

“Tati mně se chce kakat.”
“Tak já ho na chvíli vyndám.”