Temný rytíř Frank Miller

Sin City, Batman, Lynn Varley, syrovost, Raymond Chander, nenapodobitelné vyprávěcí prostředky a kresba. To všechno a pověstné „něco“ navíc v sobě má Frank Miller. (Při čemž Lynn je jeho oblíbená koloristka a zároveň manželka, ne ženské alter ego.)  Komiks bez Millera, to je jako Crew bez Pavlovského nebo Superman bez čistých spodků.

Celé to začalo jedné deštivé marylandské noci. Bylo 27. ledna a psal se rok 1957. Ve městě Olney bičovaly krůpěje vody střechu domu, ze kterého ze dral zápach z nedopalků a jekot budoucího několikanásobného vítěze Harvey a Will Eisner Award. Malý Frank nasál tamní atmosféru a už se ji nezbavil ani když se později přestěhoval do Vermontu, kde si s ostatními dětmi hrál na písku, před děvčaty se vydával za doktora a po nocích – když mu maminka předčítala z knih Spillana, Chandlera nebo Hammetta – snil o scénáristické kariéře. Měl to štěstí, že se jeho sny splnily.

V New Yorku se ze začátku sice trmácel z bláta do louže a paběrkoval v dnes již neexistujícím vydavatelství Gold Key (první datovaná tvorba vznikla  v roce 1977), postupně se ale propracoval až ke Spider-Manovi. Od něj to byl už jen krůček k zásadnímu počinu jeho kariéry – stal se kreslířem Daredevila a následně se chopil i scénáristických otěží série. Poprvé mohl rozvinout svůj talent a lásku k detektivkám, Matta Murdocka řádně přitvrdil a jako třešničku na dortu přidal nájemnou vražedkyni Elektru. Daredevilova osudová láska, kterou krutě ukončil i z filmové adaptace známý záporák Bullseye, se stala symbolem novodobého Daredevila. (I když ji později Marvel oživil, Miller zůstává věrný originálu a zásadně její vzkříšení odmítá.) Ve spolupráci s Klausem Jansonem se brzy stal uznávaným u fanoušků, kritiků i významných osobností komiksového průmyslu. V Millerových stopách dnes pokračuje Brian Michael Bendis, který společně s Alexem Maleevem tvoří úspěšnou slepeckou dvojici.

Kromě zmiňovaného Chandlera a detektivek staré školy byl pro Millera vzorem i Akira Kurosawa a manga Lone Wolf and Cub od Kazua Koikeho a Gosekiho Kojimy. Pod jejich vlivem (a na jejich počest) vytvořil začátkem 80. let mix cyberpunku a japonských legend Ronin. Mnohovrstevnatý příběh, který pro Millera znamenal první spolupráci s jeho budoucí ženou, ovšem nebyl doceněn. V 80. letech si vystřihl ještě minisérii s Wolverinem v hlavní roli.

V roce 1986 se Miller navždy zapsal do komiksové historie zlatým písmem. Vytvořil jedno ze dvou nejzásadnějších superhrdinských děl – Batman: The Dark Knight Returns. (Druhým jsou samozřejmě Watchmen Alana Moora.) Stárnoucí Batman se až fanaticky snaží zbavit Gotham zločinu, pomáhá mu při tom dívka Robin, z Arkhamu je propuštěn Two-Face i Joker, komisař Gordon v penzi a nad tím vším visí hrozba jaderného konfliktu, ve kterém figuruje i Batmanův dosavadní přítel Superman. Syžet dost komplikovaný na to, aby Miller předvedl svůj cit pro atmosféru a gradaci, neodpustil si rýpnutí do všudypřítomných médií a z Bruce Wayna nezbylo nic než maska temného rytíře. Tenhle atmosférický a nepříjemně syrový příběh ovlivnil celý žánr (i Tima Burtona při natáčení filmu) a samotného Batmana postavil na úplně jinou kolej. Na dalších 20 let udal směr, jakým se pak hrdina se znakem netopýra na hrudi ubíral a otevřel dveře pro další ambiciózní tvůrce: Alana Moora a jeho Kameňák nebo Granta Morrisona a jeho Arkham Asylum. Těžko uvěřit, že hlavním impulsem pro napsání posledního Batmanova dobrodružství byla (s trochou nadsázky) jen čistá ješitnost, Miller se totiž nemohl vyrovnat s tím, že časem bude starší než Bruce Wayne v komiksech. K Batmanovi se Miller o rok později vrátil a napsal pro změnu první osudy netopýřího muže Batman: Year One, z něhož čerpali tvůrci letošního filmového překvapení Batman začíná. Za zmínku stojí i méně povedené pokračování TDKR – Dark Knight Strikes Back z roku 2002.

Miller tvořil i dost menších, dalo by se říci nezávislých projektů. O demoličním Hard Boiled doprovázeném kresbou Geoffa „tomu se říká puntičkářství“ Darrowa si můžete přečíst i na Fantasy Planet. Kromě robotického cyberpunku vymyslel společně s Davem Gibbonsem vědeckou/kulturní/politickou fikci Give me Liberty nebo opět s Darrowem The Big Guy and Rusty the Boy Robot (1995), podle něhož v roce 1999 vznikl stejnojmenný animovaný seriál. Pro úplnost jmenujme ještě Marthu Washington (1990). Méně známou věcí je, že se velkou měrou zasloužil o prosazení mangy v USA. Již v roce 1990 kreslil obálky a psal předmluvy k Lone Wolf and Cub, když byla tato manga poprvé přeložena do angličtiny.

Roku 1991 spatřilo světlo světa Sin City, první střípek Millerova celoživotního díla, zahrnující šest knih a povídkovou sbírku Chlast, děvky a bouchačky. Na této tvorbě je nejvíc cítit inspirace Spillanem, Chandlerem nebo Hammettem. Kromě drsných detektivek ve stylu filmu noir, ve kterých se se svými hrdiny rozhodně nemazlí, SC ukázalo i Millerův neuvěřitelný smysl pro zkratku a obecné filmové cítění, podpořené ostrou černobílou kresbou, která je postavena na hře světla a stínu. Všechny díly společně tvoří pestrou mozaiku osudů obyvatel imaginárního města Basin City, kde se lidé dělí do dvou skupin – prominentní rodina Roarků a ti ostatní. Millerovi hrdinové jsou většinou vyděděnci společnosti, kteří bojují proti systému a jednají na hranici svých možností, často je překračují až do naprostého sebezničujícího konce.

Miller se v poslední době začíná dost citelně prosazovat i v Hollywoodu, scénáře k filmům Robocop 2 (1990) a Robocop 3 (1993) psal sice už v 90. letech, ale v poslední době, s obrovským boomem komikových adaptací, přichází na plátna kin Daredevil, Sin City nebo již zmiňovaný Batman začíná. V plném proudu je příprava druhého dílu Rodriguezova experimentu a převedení na filmové plátno čeká i grafické velkoformátové album 300 (1998), komiksové zpracování slavné bitvy u Thermopyl. Režie se ujme Zack „Úsvit mrtvých“ Snyder.

Velký návrat do komiksu možná nastartovala série All-Star Batman and Robin the Boy Wonder, na které spolupracuje s kreslířskou superstar Jimem Lee. To hlavní ale jistě přijde až s novou sérií Sin City a netopýřím Batman/Terrorist.

Frank Miller je komiksovou ikonou, klasikem, který je vzorem pro dnešní generaci nových tvůrců. Z jeho osobního života se moc věcí nedozvíte, projděte si tedy jeho knihy a zkuste z nich sestavit osobnost tohoto neobyčejného muže sami. Jak napovídá název článku, já už si svůj názor udělal…

Millerova česká bibliografie:
Batman: Návrat temného rytíře – Crew/Netopejr, 2003  
Sin City #1 – Crew, 1999
Sin City #1: Drsný sbohem (2.vydání) – Comics Centrum, 2005
Sin City #2: Dáma, pro kterou se zabíjí – Crew, 1999
Sin City #3: Velká tučná zabíjačka – Crew, 2000
Sin City #4: Ten žlutej parchant – Calibre Publishing, 2001
Sin City #5: Rodinné hodnoty – Calibre Publishing, 2002
Sin City #6: Chlast, děvky a bouchačky – Comics Centrum, 2003
Sin City #7: Pekelná jízda – Comics Centrum, 2004
300 – Calibre Publishing, 2001  
300 (2.vydání) – Comics Centrum, 2005