Teror ve jménu víry, trauma Franka Millera

Jméno Franka Millera není třeba představovat. Sin City znají i naprostí komiksoví ignoranti, naopak mezi členy bublinové komunity je Frank Miller ctěn jako někdo, kdo zásadně přispěl k proměně komiksového média. Řada klasických Millerových děl už vyšla i v češtině a posledním přírůstkem je právě Teror ve jménu víry, který je už dopředu opředen hávem kontroverze.

Miller: Teror 1

Teroru ve jménu víry nás Frank Miller přivádí do fiktivního města jménem Empire City. Miller se nezatěžuje omáčkou a háže čtenáře ihned do vody, rozuměj příběhu. Od prvních stránek tak může sledovat klíčové dva hrdiny, Správkaře a Kočičí zlodějku, jak se prohánějí po střechách Empire City. Správkař je ten dobrý, Kočičí zlodějka logicky ta špatná. Připomíná Vám to něco? Ano, Batman a Catwoman musí naskočit každému zákonitě. Gotham je totiž podhoubím, z něhož Millerův příběh vyrůstá. Svatý teror začal Frank Miller psát jako příběh batmanovský, posléze se ale zjistilo, že tenhle kabát Batmanovi nesedí. Frank Miller proto drobně pozměnil kulisy, ne však natolik, aby to nebylo poznat. Tohle je první problém komiksu.

Honičku Správkaře a Kočičí zlodějky ale záhy přeruší exploze. Empire City se stalo objektem útoku teroristů a Správkař s Kočičí zlodějkou jim vyhlašují válku. Tvrdou a neúprosnou. Tím v zásadě končí scénář. Příběh je naprosto lineární, bez odboček, formování atmosféry, hlubšího vykreslení hrdinů a jejich motivace. Což je další problém. Scénář Franka Millera je o akci a reakci. Toť vše. Pokud by se dalo říct, že motivace Správkaře a Kočičí zlodějky je jasná (pomsta a záchrana dalších nevinných obětí), o straně druhé už to říct nejde. Frank Miller se nezatěžuje pohrát si v motivací či postavami teroristů, omezuje se na pojetí spiklenců ve stínu a s plochou barvotiskovou propagandou, kterou jsme ve vztahu k islamistickému terorismu slyšeli všichni x-krát.

Miller: Teror 2

Člověk ani nemusí znát datum vydání Teroru ve jménu víry, aby mu bylo jasné, že jde o reakci na 11. září. Nic proti tomu. V zásadě není ani problém v tom, že se Miller nesnaží o objektivitu a píše a kreslí plně v linii svého světonázoru a onoho nepochybně určujícího prožitku, kterým útok z roku 2001 musel být. Problémem je právě ona plochost. Každý, kdo zažil 11. září, ví, jaký to byl šok pro celý svět. Natož pak pro Ameriku. Je proto jasné, že po Millerovi nelze chtít objektivní pojetí, protože jeho ruku vedly emoce. Znovu, to není nutně na škodu. Čekalo by se ale, že kapacita Millerova formátu tuto drastickou zkušenost přetaví v dílo, které se stane nezapomenutelným. Maně se nabízí srovnání s O´Barrovou Vránou. Jenže ta je proti Teroru ve jménu víry úplně jinde. Z Vrány doslova čiší osobní zaujetí, osobní prožitek, silné emoce. Teror ve jménu víry je naproti tomu jen plochou propagandou. Miller si tu možná vybil svůj vztek, nepodařilo se mu jej ale přetvořit v dílo s větší přidanou hodnotou. Teror je přitom slabý i jako nekomplikovaný akční příběh, ať už měříme optikou Punishera nebo i Loba. A komiks bohužel nezachraňuje ani kresba. Není vůbec špatná, naopak je třeba přiznat některým sekvencím sílu (prázdná políčka po obětech atentátu), kvůli které stojí za to Teror alespoň prolistovat. Jen už je to něco, co dávno známe, takže ani na tomto poli Frank Miller nepřekvapí natolik, aby to vyvážilo chabý scénář.

Teror ve jménu víry se nehodnotil lehce se vzpomínkou na 11. září, nehodnotí se snadno ani po 13. listopadu. Bohužel, i tak platí, že tento komiks patří ke slabším Millerovým kouskům, a pokud má dnes nějakou cenu, tak jako historické svědectví o vyrovnávání se Američanů s útokem Al-Kaidy v roce 2001. Ani ten odér údajné kontroverze není tak silný, aby udělal z Teroru ve jménu víry něco extra. A tradičně pečlivá výprava knihy nakladatelstvím Comics Centrum už nemá šanci výsledek zachránit.

40%
  • Teror ve jménu víry
  • Scénář a kresba: Frank Miller
  • Překlad: Hana Studeničová
  • Vydal: Comics Centrum, 2015
  • Počet stran: 120
  • Cena: 699 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

14 komentářů

  1. Skvělé dílo
    Je to skvělé dílo, které se bude tisknout i za 100 let. Kdo to v tom nevidí, tak ještě nedospěl.

  2. 2 Druud
    To teda. Já osobně bych dal spíše třicet.
    Propagandistický, xenofobní pseudobatman, který nefunguje nejen ideově, ale ani narativně. Jedině kresba obstála, ale to zase na výbornou, to jo.

  3. 2 Druud
    existuje taková věc – říká si jí pluralita názorů a rozdílné vidění světa. Líbí se vám komiks? Ok, proč ne. Je to vaše právo. Stejně tak je právo pana Šrámka knize prásknout hodnocení 40% a napsat, že je špatný. Nemluvě o tom, že svoje hodnocení podkládá argumenty neplácá to jen tak…

  4. to joehot
    Kresba obstála na výbornou – to nemůžu říct. Problém u mě v tom, že už to dávno známe, takže na mě to třeba extra kulervoucně nepůsobilo. Občas je to odbytý i na Millera – stačí zalistovat v Sin City. Jasně, déšť Frank umí. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že je to strašně vypočítaný na efekt, aby se v tom ztratila ta slabota příběhu. Mě prostě nejde nesrovnávat to se Sin City a to je prostě i vizuálně vymazlenější (fuj, to je slovo).

  5. Když do toho započítám i tu typicky Comicscentrově přepálenou cenu, tak těch čtyřicet procent je optimální hodnocení.

    Potvrzuje to moji zkušenost – jak se komiks snaží přinést nějaké hluboké poselství, tak stojí za pendrek!

  6. Schramm
    A vidíš to, já si myslím, že tady jsou některé obrázky lepší než v SC, úplně škemrají o velký tisk a zarámování.
    Ale co se hodnocení týče – obzvláště u tohoto komiksu bude hodně “rozporuplné” a více než kdy jindy závisí na vnitřním nastavení čtenáře.

  7. Co je propagandistického a xenofobního na tom, bojovat proti lidem, co se vás pokoušejí zabít? Já tlety sluníčkáře nikdy nepochopím! Pravda, někdy je třeba u lahvičky sedět, nad věcí dumat, dobře zvažovat. To ale v případě, kdy se posuzuje, zda kravku prodat, či kdy začít s palem samohončičky! V případě, že se vám banditi do dveří dobývají, je třeba se kuše či sekery chopit a dát jim na pamětnou

  8. Souhlasím s Millerem!
    Já plně souhlasím s Millerem. Je to reakce na teror a adekvátní. Je prostě potřeba konat a ne tlachat. Navíc je to skvostně nakresleno. Některé stránky jak obrazy, některé hodně emocionálně silné. Třeba ty mizející obličeje po útoku, to je síla.

  9. Podchaljuzin
    Na tom nic špatného není. Ale vidím hodně špatného na nesmyslné hysterii, ve které je každý člověk jiné národnosti prostě jen zlem. A vidím hodně špatného i ve vyprávění tohoto komiksu, které je nelogické až běda (Hele, bojuju se zlotřilou zlodějkou Catwoman. Tak si vrzneme.). Jako kdyby je nenapsal zkušený autor, ale pravidelný účastník diskuze na Novinky.cz, který den předtím masturboval nad sebranými spisy Temného rytíře.

  10. to joehot
    Tleto, co se nýčkon děje, to nemá s národnostěmi nic společného, holoubku. To je prostě pokračování náboženské války, která začala už někdy v sedmém, osmém století. Inu, jak se říká: Kdo nevidí břevno ve svém oku, ten nikdá nedojde k správnému kroku!

  11. Podchajda
    Jistě dědo, leč já se bavím o hysterii v komiksu, ne ve světě.

  12. to Podchaljuzin:
    Dnes jsem si na to období zrovna vzpomněl! Tak jsem nelenil a šel si koupit Martell! (Ten si tenkrát poradit dokázal! Já se alespoň příjemně ožral!)

  13. Hysterii předvádějí pouze tleti sluníčkáři, kteří dostanou záchvat medle v ten moment, kdy někdo, kdo umí do pěti počítat, řekne jak se věci mají doopravdy. To pak kvičí jak starostovo prase o masopustě! Inu, jak se říká: Kdo to má pomotané v palici, nemůže obsluhovat radlici!

Zanechat odpověď