Drak do kapsy: I mladí čtenáři milují draky!

Každé malé dítě touží udělat něco velkého – třeba velký objev! A jedenáctiletá Mari měla to štěstí, že se jí jeden takový podařil! Při hledání fosilií totiž našla dokonale živého a kapesního draka! Jenže drak je neposeda, takže připraví Mari několik pořádně horkých chvil, a to doslova.

Příběhy pro mladé čtenáře jsou v současné době populární a jejich výběr je řádně široký. Drak do kapsy je nepřekvapivě o drakovi, ale ten v tomto případě slouží spíše jako propojovací prvek pro vše ostatní. Hlavními hrdinkou je totiž jedenáctiletá Mari, která si příliš nerozumí s matkou, touží se stát vědkyní a do života jí vstoupí nový spolužák Dylan.

Jak to vidí děti

Troufnu si říct, že v Drakovi do kapsy uvidí něco jiného mladí čtenáři (odhadem kolem deseti let), pro které je tahle kniha primárně určena, a dospělý čtenář. Začněme pohledem té mladší části.

Tu zaručeně zaujme líbivá obálka a nejspíš i vnitřní ilustrace, které se nesou v podobném duchu. Font je větší než u klasických „dospělých“ knih, což také už při zběžném prohlédnutí leccos napoví.

S hlavní hrdinkou se mladí poměrně lehce dokážou ztotožnit, protože prožívá vše to, co je jim v tomto věku blízké: boj o lásku a pochopení rodičů a snaha o uznání od svého okolí. A také hledání sebe sama.

Mari chce být vědkyní jako její otec. Jenže ten už s rodinou není, a navíc jí matka nutí pracovat na farmě. Její život změní objev malého draka, který má být Marinou vstupenkou mezi významné vědce. A když matka potká nového muže, který má navíc syna Dylana – nového spolužáka a „spolupachatele“ co se draka týče…

Starost a taškařice s drakem na sebe nenechají dlouho čekat – neposedný Dráča ulétá kdykoliv si zamane, a když přijde na to, že umí plivat oheň… Mladá vědkyně bere svůj pididračí projekt dost vážně a vědecky, protože přesně tak by ho pojaly její vzory, zatímco Dylan na to jde spíš pocitově a přes srdce.

Dračí element je roztomilý (takový fantasy ekvivalent štěňátka nebo koťátka) a vůbec Mari a Dylanovi nejde při výchově na ruku, což bude z knihy asi to hlavní, co budou mladí vnímat. Kniha jim učaruje a jako vstupní brána do světa lehké fantastiky bude fungovat na výbornou.

A co my, dospělí?

Dospěláci v první řadě uvidí jednoduchý příběh, jehož zápletka je nejspíš neuspokojí. Na druhou stranu i oni mohou vnímat několik vrstev a zásadních motivů: nepochopení dítěte ze strany matky, jeho ambice a snahu být jako otec (což matka samozřejmě ve snaze na otce zapomenout potlačuje), vztah mezi Dylanem a Mari, rivalitu mezi Mari a spolužáky, pro které je outsiderkou…

Jasně, Clarke logicky nejde nijak do hloubky, ale zároveň příběh není úplně plytký a odbytý. Je příjemně odvyprávěný, a závěr, v němž známý televizní lovec dinosaurů, kterému Mari svěří své dračí tajemství, vypění, je dost upřímný a potěší.

Troufnu si říct, že pro dospělého Drak do kapsy příliš fungovat nebude. Není to totiž roztomilý příběh o drakovi, ale soustředí se na Mari a teenagery okolo ní; navíc je napsán opravdu pro mládež, čemuž odpovídá styl i náročnost. Ale po dočtení musí uznat, že přesně tohle je kniha, kterou by rád nabídl své předpubertální dceři, protože má co říct a poselství v ní je jasné a poučné.

Navíc se jedná o „nenásilnou“ fantastiku: jediný fikční prvek je právě a jen minidrak, a teoreticky bylo možné celý příběh napsat i bez něj, čímž by ovšem přišel o velkou část svého kouzla.

O Drakovi do kapsy není třeba psát nějaké sáhodlouhlé litanie. Zkrátka je to fajn kniha, která je vhodná pro začínající fantasty, dospělého přesvědčí a mladé čtenáře s největší pravděpodobností nadchne.

Ed Clarke: Drak do kapsy