Neznámý Asimov I. – Asimov Isaac

Kosmická loď letí vstříc neznámé hrozbě na Kallisto, která již zahubila posádky sedmi lodí, a na palubě má černého pasažéra – malého kluka. Poštovní společnost chce vyzkoušet nové světelné štíty, aby jejich lodě mohly letět po drahách velmi blízkých Slunci, a k tomuto účelu si vybere dva své nejlepší lidi. Vědec vyvine nový kov – amonium, který má tak dokonalé vzhledové vlastnosti, že by mohl nahradit zlato. John Harman sestrojí první kosmickou loď, jenže na Zemi je považován za kacíře a ďáblova zplozence.

To jsou zápletky prvních několika povídek, jež se naházejí v této nové – aspoň v Čechách – sbírce. Je to sbírka Asimovových raných povídek, těch, které vycházely na konci třicátých a na počátku čtyřicátých let v amerických SF magazínech. Povídky jsou většinou jednoduché a ukazují, že Asimov nebyl hned od začátku tím špičkovým autorem, který později napsal Nadaci a postuloval tři zákony robotiky. Je vidět, že zpočátku se spíš hledal. Povídky jsou také tématicky i stylově odlišné. Už ze začátku se ovšem Asimov snažil postihnout problémy, které nás, lidstvo, odnepaměti tíží – válka (Příliš strašlivá zbraň, než aby ji bylo možné použít; Historie), xenofobie (Míšenci; Míšenci na Venuši), dopad vynálezů na lidstvo (Úžasné vlastnictví, Směry). Jiné povídky jsou zase významné z jiných důvodů – Asimov zde položil prazáklady toho, na čem později stavěl své slavné knihy. Je to především zárodek Galaktické říše – v povídce Černý mnich plamene se vyskytují jména jako Trantor a Santanni, což jsou významné planety v sérii Nadace, povídky Homo Sol a Představivost zase pracují s matematicky rozvinutou psychologií, což je předchůdkyně slavné psychohistorie.

Sbírka je sestavena chronologicky, podle toho, v jakém pořadí byly povídky prvně otištěny. Jsou tu ve stejném znění, jak vyšly i původně, bez dodatečných redakčních úprav. Takže můžeme sledovat (ačkoli český překlad tuto skutečnost částečně zakrývá), že Asimov v té době skutečně ještě nevládl jazykem tak brilantně jako v pozdější době. Chronologické uspořádání dává vyniknout vyvoji autora. Zpočátku jsou opravdu jednoduché a tak trochu “neasimovské”, ale postupem času se stále více svým stylem začínají přibližovat povídkám, které z českých sbírek už známe. Asimov postupně přechází na techniku, kterou úspěšně používá v Nadaci – děj je posunován kupředu dialogy jednotlivých postav a nikoli popisnými pasážemi či vyprávěním. Asimov nerad dlouho zůstává na jednom místě. Díky tomu jsou povídky svižné a nedochází k tomu, že by někde byla hluchá místa.

Z hlediska českého čtenáře má sbírka několik plus. Za prvé je to jediný případ, kdy u nás vyšla sbírka Asimovových povídek přesně ve stejné podobě jako v originále. Tedy nejen povídky, ale i Asimovovy komentáře povídek (s výjimkou prvního českého vydání Asimovem redigované sbírky Těžká planeta, která ovšem tehdy nevyšla kompletní, a druhé – úplné – vydání vyšlo bez těchto komentářů). Tyto komentáře jsou velice významné, protože kromě toho, že se dozvíme pár věcí navíc o povídkách, je zde i spousta informací o tehdejší scéně SF a USA, kterou český fanoušek stále ještě nezná a ani nemá – až na výjimky – jak se o ní dozvědět. Druhým plus je to, že po velice dlouhé době má český čtenář v ruce sbírku Asimovových povídek, které česky ještě nevyšly (kromě Nesmrtelného barda nakladatelství Polaris).

Redakční úprava knihy je vysoce kvalitní, chyby se v knize nevyskytují, s výjimkou některých překladatelských věcí (změna názvu jedné z dříve vyšlých povídek Ztroskotání u Vesty, zde Trosečníci z Vesty) a snad ještě několika drobností. Stejně tak obálka a celá grafická úprava knihy je na vysoké úrovni. Nese se ve stejném duchu jako předchozí knihy od Isaaka Asimova vydané v Tritonu, takže vám skvěle zapadne do knihovničky.

Sbírka Neznámý Asimov je knihou, kterou lze doporučit. Milovníci Asimova si doplní knihovnu a vzdělání, milovníci 30. a 40. let si taky přijdou na své, neboť povídky přesně zapadají do tohoto období časově i stylově. A ostatní, pokud přijmou jistou naivitu, nesrovnalosti v reáliích (ty historické události jsou opravdu napsané ještě předtím, než se staly), si jistě taky dobře počtou.