Stanice I. Smrt na oběžné dráze – Dale Brown

Kosmický technothriller z časů Studené války. Nejvhodnější čtení v současných parnech pro všechny fandy chlapáckých příběhů. Příběh sovětského útoku na Irán a americké hvězdné odplaty.

Dale Brown - Stanice I. Smrt na oběžné drázeKniha amerického technothrillerového autora Dale Browna nepatří mezi čisté science fiction. Ale splňuje dvě základní podmínky tohoto žánru. Zaprvé – v knize se vyskytují technologie, které nebyly v době napsání knihy známy a používány, za druhé – děj příběhu se nikdy ve skutečnosti neodehrál. Tím se vypořádám se všemi, kteří náhodou knihu znají a měli by výhrady k jejímu zařazení do scifi.

     Dale Brown je bývalý vojenský pilot strategických bombardérů B-52, a proto patřil před rokem 1989 k těm „zlým“ hochům na druhé straně barikády. Po ukončení své kariéry u US Air Force využil svých válečných zkušeností a vrhl se do psaní technothrillerů. Jde o typický příklad čtení pro správné chlapy – vojenské akce, plno moderní technologie, notná dávka heroismu a patriotismu. Musím se přiznat, že pro tyto romány mám velkou slabost. Přímočarý děj, spousta techniky, chladná logika a hlavně je jasné rozlišení, kdo je tu dobrý a kdo zlý. Možná vám budu připadat jako „imperialistická svině“, nebo „bolševické hovado“, ale stýská se mi po Studené válce. Není to tím , že bych byl fanda do zbrojení nebo válek, ale svět jasně rozdělený na „black and white“ (prostě jste vždy věděli, kdo je s vámi a kdo proti) mi připadl normálnější než tato demokratická přetvářka, kdy jsme oficiálně všichni na světě jedni bratři, ale přitom se v reálu stále nenávidíme.


         Román Stanice (orig. Silver Tower) se odehrává v neurčité době konce 20. století, v čase stále trvající Studené války. Základní osnovou příběhu je konflikt mezi „agresivním a primitivním“ Rusem a „hrdinným a technologicky vyspělým“ Američanem. SSSR ztrácí svůj vliv na Středním východě, a tím i přístup do strategicky důležité oblasti Perského zálivu. Využije proto politického zmatku v Iránu a po raketovém útoku iránských zbraní na sovětské válečné lodě v Zálivu, který samozřejmě organizovala KGB, se rozhodne pro „spravedlivý“ útok na tuto zemi. Brown vlastně popsal variantu války v Perském zálivu z roku 1990-91, ale už o dva roky dříve. Hlavním rozdílem je ovšem fakt, že hlavní příběh se odehrává na vojenské vesmírné stanici USA Armstrong, které velí generál Saint-Michael. Na jeho palubě se nachází nejmodernější technologie amerického vesmírného plánu SDI. Jde o superdokonalý radar SBR a výkonný laser Skybolt. Projekt Skybolt je dítětem ambiciózní mladé inženýrky Ann Pageové, která se na stanici zúčastní první zkoušky laseru. Zatímco radar SBR funguje na 100%, zkouška Skyboltu dopadla špatně. A co čert nechtěl, Rusové zrovna zaútočili na Irán a během chvíle ho pomalu celý obsadili. Do přímého ohrožení se dostala americká bitevní skupina kolem letadlové lodi Nimitz, která se nachází jako rovnováha sovětského seskupení kolem lodi Brežněv v Perském zálivu. První ruský útok na Nimitz skončil fiaskem, protože Američané zapojili do akce stanici Armstrong a její radar SBR. A to je ta pravá chvíle pro nástup sovětského hrdiny, generála vesmírného projektu SSSR Govorova. Ten varoval před účinností Armstrongu předem a teď se to rozhodl vyřešit. Vyrazí v ruských raketoplánech Elekron a nebohou stanici Armstrong rozstřílí na cucky. Útok přežije jen Saint-Michael a Pageová. Na to čekaly sovětské síly v Zálivu a zneutralizovaly bojové uskupení Nimitz. Tím končí první část knihy nazvaná Smrt na oběžné dráze. V druhé části (Laser nad Zálivem) se situace obrátí a díky sebeobětujícímu heroismu amerických vojáků všechno skončí tak, jak má.

            Autor používá obvyklou dějovou zápletku, kdy kladný hrdina se musí dostat až na samé dno svého ponížení, aby se pak odrazil a ukázal parchantům co proto. Kdo je dobrý a zlý, je jasně dané národností autora. Naštěstí se vyhnul přílišnému zvýraznění sovětské bestiality a neudělal z nich hloupé barbary z Východu. Například jeho pojetí vládnoucích vojenských špiček v USA i SSSR vychází z stejného principu. Jde o kancelářské kariéristické krysy, které svým váhavým jednáním chrání své pozice a připraví stovky vojáků v akci o životy. 

         Ale přesto se některým výstřelkům nevyhnul. Trochu přehnaná odvaha Ann Pageové, způsobená smrtí jejího otce, kapitána Page, během sovětského útoku na seskupení Nimitze, patriotismus generála Saint-Michaela. Ze strany Rusů je  to až trochu trapná epizoda, kdy během hlavního útoku sovětských letounů Tu-22 Blackfire dojde ke katastrofálnímu neúspěchu jen následkem toho, že si radista v klidu svého kokpitu dopřává vodky. Jako velmi zdařilé mi připadají samostatné  příběhy vojáků během hlavních akcí, nezatěžují příběh zbytečně dalšími postavami a jde vlastně jen podrobnější popis jednotlivých stěžejních akcí. Kniha je doplněna technickými údaji o jednotlivých zbraních a kódy používanými NATO.

        Závěrem můžeme říct, že jde o dobrý příběh, který se čte jedním dechem, s dobře propracovanými akcemi a vhodným množstvím postav pro tak rozsáhlý příběh. Milovníci military stories si přijdou opravdu na své. Škoda že další romány tohoto stylu od Dale Browna zatím nevyšly. Podařilo se mi zjistit, že práva na jeho ostatní romány pro ČR už někdo koupil, a tak se jich snad někdy v budoucnu dočkáme.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď