Po dlouhé pauze se na trhu objevil další, již sedmý díl proslulé Baldwinovy space opery Navigátor. Jmenuje se „Vzdor“ a vedle dalšího příběhu navigátora Wilfa Brima přináší i řadu změn proti zavedeným zvyklostem, o kterých se nedá jednoznačně říci, že by byly ku prospěchu věci.
S Wilfem se setkáváme v okamžiku, kdy vede na Atalantskou základnu konvoj téměř neozbrojených (z důvodu zvýšení doletu) stíhaček a smělým manévrem zahání nepřátelské lodě. Jeho hlavním úkolem je převzít velení na základně v Atalantě a uvést ji do bojové pohotovosti. Díky dosavadnímu veliteli, který je oddaným přívržencem SIGRu se základna nachází v zoufalém stavu a Brim kvůli tomu přichází při přistání o dvě lodě i s posádkami. Slavnostní převzetí funkce se tedy nekoná a Wilf místo toho přebírá velení doslova s blasterem v ruce. „Sígři“ se po tomto velkolepém entrée hbitě vytrácejí a sbor důstojníků věrných císaři uvádí pod Brimovým velením zpustošenou základnu do plné bojové pohotovosti. Brim se samozřejmě účastní osobně bojových misí a přichází při nich k úrazu častěji, než je zdrávo. Vedle toho samozřejmě velí základně a navíc zajišťuje obsazení a následné zásobování opuštěné vesmírné pevnosti Gontor, jež má být výchozím bodem pro invazi na Fluvanu. Krátce po operaci, kterou vyřadil ze hry obtížné Toronďany a při níž málem přišel (opět) o krk je povolán na Avalon do další riskantní operace. Svůj úkol v této misi sice splní, ale jeho splnění mu politicky láme vaz…
Děj tohoto (zřejmě na dlouho posledního) svazku ságy, vycházející u nás již od roku 1993 (celých 12 let!) se dá shrnout do tří slov – boj, sex a intriky. Koncepce je jiná, než u předchozích dílů – celý příběh je vyprávěn přímo Brimem (v první osobě), použitý slovník je chvílemi víc než drsný, ale to zřejmě odpovídá současným trendům. Bohužel se tím snižuje úroveň dosud oblíbených hrdinů a v kontextu s předchozími svazky to působí silně rušivě (pochybuji, že by velící admirál základny a civilní správkyně přístavu používali na plese slovník běžný mezi prostitutkami a pasáky). Totéž lze říci i o překladu, zejména co se týká skloňování některých jmen a používání dříve zavedených pojmů. Tento svazek na rozdíl od předchozích překládal Pavel Musiol a jeho styl se od stylu Roberta Čapka dost liší. Navíc je v textu řada překlepů a matoucích výrazů, což také zrovna nepřispívá k plynulosti čtení. Předností knihy jsou naopak dodatky, týkající se měr, vah a navigace v Avalonském Impériu. Obálka od Marka Plaveckého je sice laděna v duchu předchozích knih, ale postrádá detailnost a atmosféru Willertových obálek.
Celkový dojem z knihy je poněkud rozpačitý – charaktery postav jsou zvoleným stylem a slovníkem proti předchozím dílům posunuty někam jinam, průběh děje se od nich také svým způsobem liší. Čtenář dostává jakýsi koktejl, polovinu jeho složení zná a očekává, druhá polovina je nová a zůstává otázkou, jestli je to ku prospěchu věci. Rozhodně jde o dílo rozporuplné a jeho úspěch u čtenářů bude silně záviset na jejich momentální náladě a rozpoložení. Zcela jistě si ho koupí ti čtenáři, kteří potřebují zkompletovat celou knižní řadu, u ostatních pak silně záleží na tom, kde knihu při prohlížení na pultech obchodů otevřou.
překlad názvu
Nevíte někdo proč se to u nás menuje cyklus navigátor, když v originále to je kormidelník a v těch knihách Wilf kormidluje/pilotuje?
protože
to takhle blbě v dřevních dobách vydávání scifíček vymyslel původní vydavatel – a při reedici se s tím už nedalo nic dělat. Ne že by tím překladatel netrpěl…
Proč je to nadlouho poslední díl? Navigátor byla moje první sci-fi, tehdy pěkná obálka s holografickým písmem, proto mám k této sérii srdeční vztah. Pořád nechápu číslování vydavatele, kdy 7. díl označuje za 9. Jinak souhlasím s recenzentem. Nelíbyl se mi přechod s 3. osoby do 1. Také přátelé Brima v knize nejsou a imperátora potká jen nachvíli v kuchyni a to ani nemluvím o medvědech. Taky vliv Wilfových činů není znát, i když se ligeři musí stáhnout z jedné fronty, aby pomohli Torondu, tak kromě jedné věty o tom už nikde není ani zmínka. A to že se Wilf ke konci chová jak zaražený a uražený spratek nevytrhne ani šokující závěr s příslibem zajímavého pokračování. Jinak si myslím, že je rozhodně lepší název Navigátor, než kormidelník, nic ve zlym.P.S.: Překlad je průměrný a tisk plný chyb, které vrcholí kolem sté stránky přehozením dvou stránek.Díky za pozornost.
7 dílů
Sedm dílů se uvádí jako rozsah původní “ságy” a zatím nemám informaci o tom, že by se objevilo něco nového. Pokud by to ovšm vypadalo jako “Vzdor”, bude asi lepší, když se to nebjeví.
Baldwin plagiátor???
Kamarát mi požičal pár dielov.. Čítal som to a nestačil som sa čudovať… Originály som síce nečítal, no v prekladoch mi niečo začalo pripadať ako veľmi známe… Baldwinov Navigátor je podľa mňa, čo sa týka “bojových” scén číročíry PLAGIÁT!!! A aby som netrepal len tak do vetra – ak sa dostanete ku knihe VELKÝ CIRKUS od Pierra Clostermana – denník francúzkeho stíhača z II. WW, všimnite si, ze CELÉ pasáže z tejto knihy sú doslova a do písmena PREKOPÍROVANÉ do Navigátora… ..môj názor – Baldwin by sa mal červenať za totálnu neoriginalitu, plagiátor jeden!
Původní to není
Mě to spíše připomělo D.Webera – Honor Harrington. Tatáž základní osnova děje i prostředí.Navigátor není špatný, ale HH se mi líbí asi více.
Důvod proč byly předchozí díly tak čtivé, spočíval v historických paralelách (Dunkerqe apod. ) vypadá to že se blíží den D 🙁 a