Zloděj duší – Clive Barker

Zloděj duší je „One House Show“ jako vyšitá. Tyhle pohádkové příběhy, které zpravidla ve filmové podobě nejsou příliš kvalitní, mají v knižní podobě mnohem větší hodnotu. A to zvlášť, když se jich chytne autor s představivostí. Z fantastiky píšících spisovatelů jsme u nás na stejné téma mohli číst Gaimanovu Koralinu. S Koralinou má tato kniha opravdu mnoho paralel, takže ti, co ji četli, už nemusí v recenzi pokračovat. Ti už musí jenom Zloděje duší přečíst a zhodnotit sami, zda je příběh Barkera lepší než ten Gaimanův. Těm ostatním, co stále neví, nezbývá než číst dál.

Desetiletý Harvey Swick se nudí. Navíc je únor, ten hloupý mrazivý měsíc, kdy už je po Vánocích a tak daleko k letním prázdninám. Když se objeví Riktus a nabídne mu pobyt v prázdninovém domě pana Hooda, Harvey moc dlouho neváhá.
Život v domě je skvělý. Na stole jsou vždy koláče, během dne proběhnou všechna roční období a každý večer jsou Vánoce a dárečky. Ale i nejkrásnější vězení je vězení, zvlášť když Harvey prohlédne jeho lesk a spatří za ním něco zlého. Potom už nezbývá než uniknout.
Když se však vrátí do obyčejného světa, zjistí, že za každý den v prázdninovém domě přišel o jeden rok vlastního života. Nezbývá tedy než jít zpátky a říct si o roky života zpět, zachránit svou přítelkyni Lulu, která se změnila v rybu, a především odhalit identitu tajemného pana Hooda.

V atypických zákonech prázdninového domu a jeho obyvatelích se může orientovat jen představivost dětské duše. Jen chvílemi vystupují z pohádkového ladění hororové scény, které díky tomu vyniknou více než obvykle. Kniha je napsána jednoduchým jazykem a jako správná pohádka obsahuje i nějaké to morální ponaučení.

Čím kratší Barker, tím lepší Barker. A tento Barker je opravdu útlý. Navíc 170 stran příběhu zkracuje dělení do velkého množství kapitol a ilustrace, které dávají jasně najevo, že Barker jako člověk stojí za čtenářovu pozornost. Celkově je kniha bezproblémovým čtivem, ale nečekejte od ní zázraky. Je to jen pohádka, nic víc.