Co svět světem stojí sužují lidstvo přírodní katastrofy, války a pandemie. A to i v našem osvíceném jedenadvacátém století. Každý na takovou globální či lokální krizi reaguje jinak: někdo zvolí sebevraždu, jiný se začne utápět v alkoholu či drogách. A pak jsou tu tací, kteří se snaží z takové neblahé situace vypsat. Proč? Protože i spisovatelé ve válce trpí a pandemie se jich dotýká jako každého jiného člověka. Není to tak dávno kdy celý svět zasáhla pandemie Covidu. Jak to celé probíhalo máme všichni v živé paměti. Přesto, anebo právě proto, se s ní někteří autoři pokusili vypořádat po svém, tedy psaním.
K těm, kteří se rozhodli z pandemie vypsat a navíc odjakživa inklinují k fantastice, patří také autor knihy Virus Omega Mark E. Pocha. Myslím, že Marka není třeba nijak zvlášť představovat, jeho knihy Krajina kanibalů, Oni či Kontakt zná každý fanoušek dobrého hororu.
Veď mě dál, cesto má…
Přestože kniha Virus Omega nese podtitul „pandemický román“, jde o útlou novelku s poměrně prostým příběhem. Poté, co svět zasáhla pandemie viru SARS2-OMVID-21, šla celá Země do kytek, a to včetně Slovenské republiky. Agresivní virus ne nepodobný Covidu (ale mnohem horší) zlikvidoval 94% populace, vláda, infrastruktura, policie, armáda, řád a zákony, to vše skončilo v masových hrobech spolu s nakaženými. Přesto (stejně jako u Covidu) zůstalo několik málo procent lidí imunních. K nim se řadí také pětičlenná skupinka hrdinů, která putuje kamsi k Horní Nitře, kde má jeden z pětice chatu. Tam snad přečkají období chaosu a největšího náporu pandemie.
Pět z auta a pes
Posádku vozu tedy tvoří hudební producent Roman, jeho přítelkyně Aďa, bratranec Franta, Romanův dlouholetý kamarád Matúš a jeho žena, Romanova asistentka a nadějná zpěvačka Kvítka. K nim patří ještě jeho starý pes Elliot. Mohlo by se zdát, že jde o ideální kombinaci. Dva šťastné párky (navíc spřátelené) a jako křen sice trochu trhlý, ale jinak celkem snesitelný příbuzný. Jenže opak je pravdou. Zvlášť když jde o toxické vztahy, protože ty pak mohou lehce probublat na povrch v těch nejvíce krizových okamžicích. A o pokřivené vztahy tu jde především. Autorův problém je ovšem v tom, že všechny jeho postavy jsou naprosto ploché a papírové. Vlastně všichni kromě Romana (který je prezentovaný jako jediný charakterní hrdina) jsou buď alkoholici, nebo bývalí alkoholici. Navíc neskutečně nadržení. Nic proti sexu, ale neumím si představit ženu, která by v situaci, kdy jí jde o holý život, dumala nad tím, jak krásné to bylo, když jí její milý nutil k felaci a análnímu sexu. To je tak nesmyslné, až to bolí. Tyhle části textu působí nevěrohodně a kazí celkový dojem. O domácím násilí a toxických vztazích jde psát opravdu lépe. Taková Anya Martin by mohla vyprávět.
Naopak to, co se autorovi povedlo nejlépe, je popis postupného rozkladu společnosti od prvních příznaků pandemie až po totální chaos, v němž stávající svět končí. Zde autor nejen že zužitkoval svou znalost žánrových filmů a knih, ale především svých zkušeností z toho jak to nejen na Slovensku fungovalo při nedávné pandemii Covidu. Jen při popisu postupného rozpadu společnosti logicky více utáhl šrouby. Právě v takových momentech (a při pomyšlení, že stačilo málo a Covid krize mohla dopadnout stejně) čtenáře zamrazí víc než při popisu setkání s násilníky či fanatiky jako vystřiženými z klasických postapo filmů.
Text je opravdu krátký, rozsah 155 stran včetně předmluvy a doslovu nedává moc prostoru pro nějaké velké eskapády. Proto občas autor využil zkratku a filmový střih, aby mohl příběh rychle plynout dál. Ne vždycky je to ku prospěchu věci. Místo erotických vsuvek měl například více rozvinout jednotlivá setkání hlavních hrdinů s dalšími přeživšími. Na druhou stranu však takto krátký text skoro nikdy nenudí a nedrhne. Ovšem od poloviny knihy je bohužel jasné jak příběh dopadne, a to je samozřejmě škoda.
Virus Omega není nejhorší postapo, ba řekl bych, že patří k těm čtivějším autorovým knihám. Ale aby se stal něčím jiným než středně výživnou jednohubkou, na to by mu autor musel věnovat víc času a energie. Tíživou atmosféru a svižný spád mu však upřít nelze.
Vydala: Carcosa, 2022
Překlad: Milan Žáček
Autor obálky: Peter “Cwoky” Murín
Počet stran: 168
Cena: 259 korun
