Když Temný rytíř spojí síly s princem zločinu je to vážně jízda
„Čistí policisté se mě bojí, protože se neřídím zásadami, na které přísahali… A ti špatní se mě bojí, protože vědí, že jednoho dne si pro ně přijdu.“
![](https://www.fantasyplanet.cz/wp-content/uploads/2024/06/cover_image.1716197074-260x270.jpg)
Když Temný rytíř spojí síly s princem zločinu je to vážně jízda
„Čistí policisté se mě bojí, protože se neřídím zásadami, na které přísahali… A ti špatní se mě bojí, protože vědí, že jednoho dne si pro ně přijdu.“
Zuzana Hartmanová debutovala v roce 2017 první knihou volného Accadského cyklu Noční labuť. Do stejného světa se vrátila o dva roky později v románu Perutě noci. Nyní se na Accadský kontinent vrací znovu, tentokrát však nikoliv mezi nekromanty, ale na Pláně rozkládající se na úpatí Tauřích hor.
Od května 1939, kdy Batman vtrhl na stránky komiksů, se netopýří muž utkal nejen se spoustou padouchů, ale také zažil mnoho dobrodružství v paralelních vesmírech, které jsou tomu našemu tu více, tu méně, podobné. Každý pravověrný fanoušek vzpomene na crossover se Soudcem Dreddem, nebo Batmanův výlet do komunistického Československa v jedné z povídek sborníku Batman: Svět. A to jsou jen kapky v moři batmanovských příběhů, které se odehrávají jindy a mnohdy jinde než původní příběhy. K tvůrcům, kteří si rádi pohrávají s myšlenkou paralelních vesmírů v nichž je Gotham se svými hrdiny a padouchy trochu jiný, se grafickým románem Batman: Trillkiller v roce 1998 zařadili i Howard Chaykin a Dan Brereton. U nás jej v pevné vazbě s přebalem, v souborném vydání, v překladu Jana Kukrála vydalo nakladatelství CREW. Nyní tedy nadešel čas podívat se, co si pro fanoušky netopýřího muže komiksoví matadoři, jimiž bezesporu Chaykin a Brereton jsou, připravili.
David Novotný se interpretaci audioknih věnuje již mnoho let. Při procházce Petřínskými sady si se mnou povídal nejen o nich, ale také o Pérákovi, jemuž propůjčil svůj hlas v nové audioknize audiovydavatelství Tympanum.
Během druhé světové války v období Protektorátu Čechy a Morava se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který bojoval proti německým okupantům. Díky pružinám na nohách mohl přeskakovat ulice, prý dokonce dokázal přeskočit celé vltavské údolí. Proto mu lidé začali říkat Pérák.
„Svět byl kdysi rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechtěl být přivtělen, musel vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhly se dráty,
vyznačily hranice, a tak vznikly státy, ach jó.“
Osobnost Přemysla Krejčíka v sobě snoubí spisovatele fantastiky a muže, který se tomuto žánru věnuje i v teoretické rovině. Má fantastika své místo ve světě literatury? A co v akademickém světě? Tyto a mnohá další ožehavá témata nakousl Přemysl Krejčík s rozvahou sobě vlastní – a přináší k mnohokrát omílaným otázkám několik zajímavých argumentů!
Přestože se spisovatel Přemysl Krejčík věnuje společenské próze (Srab, Malej N.Y.), není čtenářům fantastiky neznámý. V nakladatelství Host mu vyšel v roce 2021 dieselpunkový román Čokoláda pro wehrmacht, v nakladatelství Epocha povídkový sborník Kybersex 2016 a jeho povídky najdeme nejen na stránkách časopisu Pevnost, ale také ve sbornících a antologiích Jiný kraj (Golden Dog 2023), Hlubiny města (Epocha 2023) a dalších. Tato recenze se však bude věnovat jeho odborné práci Budovat ráj – Bourat peklo.
Je na světě sotva pár dnů a proklatě jí to sluší. Řeč je o novince Martina Paytoka s názvem Láska, smrt a všechno zlý. A protože Martin křty nemá příliš v lásce, nechal se aspoň vyzpovídat naším redaktorem, Honzou Procházkou. A ten ho rozhodně nešetřil…
Martin Paytok debutoval gangsterkou ve stylu Guye Ritchieho Prokletí pro všechny (Epocha, 2021). V té se mu podařilo spojit horor s detektivním příběhem z drsné školy. Od té doby se věnoval především povídkám, které vyšly ve sbornících a antologiích Lovci monster Fantom, Krev, monstra a cukroví, Krásky a vetřelci: Pulp stories a dalších. Skoro všechny jeho dosavadní texty spojovala autorova láska k detektivkám, nejinak je tomu i v novince Láska, smrt a všechno zlý. Ta už v anotaci avizuje Agathu Christie střihnutou hororovou poetikou Guillerma del Tora, a není daleko od pravdy.