Vítejte v Castle Rocku, jaká byla cesta? No jasně, že dlouhá, že se tak hloupě ptám, ale tady si dáchnete, nebojte. Možná nejsme velkoměsto, ale ani žádný zapadákov, nebojte se. Lidi jsou možná trochu jadrní a tu a tam klejou, ale v jádru to jsou dobráci. Jasně, i u nás máme problémy, kdo by neměl. Třeba Frank Dodd, ale to byl blázen a…co je, nebojte se, to je jen Cujo, dobrák od kosti, to tady ví každý!

Milí čtenáři, víc pohledů na jednu věc se vždycky hodí, a proto vám čas od času nabídneme dvě recenze na stejnou knihu zároveň, abyste si mohli o díle udělat komplexnější obrázek. Tato recenze pohlíží na nejnovější “červenákovinu” očima Veroniky Saláškové, druhý dnešní článek je z pera Míly Lince.

Vladimír Šlechta je tvůrce několika světů,z nichž nejvíc v současné době letí Krvavé pohraničí. Tomuto světu věnoval několik knih a v nich dal život několika nezapomenutelným hrdinům. Jedním je i Roger Schnirega (čtěte přesně tak, jak je to psáno). Právě o něm je zatím poslední Šlechtova kniha – Válečná lest.

Kyberpunk měl vždy blízko k žánru noir a hard boiled school. A stejně jako americká drsná škola vyvlekla zločin ze zámků na ulici, kyberpunkoví autoři stáhli ječící žánr sci-fi z vesmíru zpět na zem. Do temných zákoutí měst a plánů mocných korporací, které osvětluje pouze zář neonů odrážejících se v zrcadlovkách vyděděnců a monitorech počítačů. Blíž k nám samotným, naší zkušenosti. Virtuální světlo je toho ideálním příkladem.